Jihočeský Písek se stane prvním „chytrým městem“ v ČR
Třicetitisícové město Písek se může pochlubit okolní přírodou, rozsáhlými lesy, řekou, nízkou nezaměstnaností i neklesající populací. Ještě atraktivnějším pro mladé rodiny i firmy by se chtělo stát díky projektu Smart City, tedy přihlášením se k „inteligentním“ městům, které využívají pro své efektivní fungování ty nejmodernější technologie. Ty nacházejí uplatnění v dopravě, energetice nebo zásobování pitnou vodou.
Písek už má pozitivní zkušenosti s moderními čidly, která pomáhají snížit účet za vytápění ve školních budovách. Díky jejich instalaci ušetřilo město podle místostarosty Josefa Knota v loňském roce 2,5 milionu. Očekává proto, že se investice do moderních zařízení městu do sedmi let vrátí. Právě návratnost investice je podle Knota pro samosprávu důležitější než samotné navýšení ceny kvůli moderním technologiím.
Písek chce koncepci naplňovat podporou elektromobility nebo při výstavbě a rekonstrukcích místních budov. V současné době chystá s ohledem na „chytrou koncepci“ revitalizovat Velké náměstí, postavit novou úpravnu vody, úsporný plavecký bazén nebo parkovací dům se systémem informující řidiče o volných parkovacích místech. „Vždyť jen při hledání parkovacího místa, které trvá asi deset minut, vyprodukuje řidič navíc 1,3 kg CO2,“ říká Jaroslav Žlábek, generální ředitel společnosti Schneider Electric.
Právě s touto i dalšími firmami sídlícími v jeho průmyslové zóně samospráva na uskutečňování koncepce intenzivně spolupracuje. Technologické centrum Písek městu poskytuje úložiště virtuálních dat, Schneider Electric a E.ON pomáhají s podporou elektromobility. Město obdrželo darem jednu dobíjecí stanici pro elektromobily, veřejným institucím, např. městské policii společnosti půjčují vozidla na elektrický pohon. Radovan Polanský z Technologického centra Písek vidí budoucnost především v elektroskútrech nebo elektrokolech. Díky nim se budou moci domácí i návštěvníci snadno přemístit na Šumavu, jehož správa národního parku elektromobilitu také podporuje.
Do budoucna Písek uvažuje o nové síti veřejného osvětlení. To by mělo být nejen energeticky úsporné, ale mělo by mít v sobě zabudovanou i tzv. sensorickou síť. Ta by městu pomohla například přesně zjistit, jak jsou využívány místní komunikace nebo MHD. A později díky získaným datům rozhodnout, jak nejlépe investovat do obnovy silnic nebo upravit autobusové linky tak, aby obyvatelům lépe vyhovovaly. „My jsme dnes schopni vědět (díky kartám, které cestující "odpípnou" na začátku své jízdy - pozn. red.), kde cestující do MHD nastupují, ale nejsme schopni definovat, kde vystupují,“ připomíná dnešní omezení Josef Knot.
Být první
Právě město o velikosti Písku je podle děkana dopravní fakulty ČVÚT Miroslava Svítka pro pilotní projekt v ČR ideální. „Chytrými městy“ se ale stávají i města několikanásobně větší, například milionová sídliště v Jižní Americe.
Zkušenosti, které firmy v Písku společnosti získají, pak mohou podle slov Radovana Polanského využít i jinde v České republice nebo v zahraničí. Pilotní projekt je ale zajímavý i pro město samotné, protože díky tomu, že tu firmy dotahují své nové produkty a sbírají reference, nabízejí samosprávě i nízké ceny či dary.
Jako orchestr
Podle Svítka je na koncepci Smart Cities nejdůležitější mezioborová spolupráce, do týmu jsou kromě inženýrů a architektů přizváni i sociologové. „Teprve když se to dá dohromady, je to jako orchestr, který může hrát a souznít,“ říká.
Města zatím nejsou producenty energie, ale mohou být, říká Jaroslav Žlábek. „V České republice není toto téma příliš zajímavé, ale celý svět jde směrem obnovitelných energií. Každá budova může mít na střeše fotovoltaiku, případně nějaký malý větrníček,“ říká. Touto cestou se nedávno vydala Francie a třeba město Frankfurt se rozhodlo, že do roku 2050 ušetří až 50 % energií. „Město je skládankou z budov, a pokud ty budovy nebudou inteligentní, nebude inteligentní ani město,“ pokračuje Žlábek.
Zatímco nyní žije ve městech polovina obyvatel, v roce 2050 to bude podle předpokladů už 70 % světové populace. Obrovská koncentrace lidí s sebou nese znečištění životního prostředí, dopravní problémy i bezpečnostní rizika např. v souvislosti s dostupností pitné vody.
„Pro ilustraci, jen v roce 2013 se v České republice ztratilo během distribuce 106,3 milionu kubíků vody, což je skoro jedna Vranovská přehrada. Představuje to také zhruba 18 % celkového objemu vody určené k dodávce,“ říká Jaroslav Žlábek s tím, že nové technologie nepřetržitě monitorující stavu potrubí dokáže snížit úniky vody až o 15 %.
Důležité je podle jeho slov i propojení jednotlivých systémů, například v krizových situacích. V případě povodní dobře naprogramovaný systém například sám upozorní na to, jaká elektrická zařízení se nachází na zaplaveném území, která z nich jsou potenciálně nebezpečná a je potřeba je vypnout.
reklama
Speciální papír s funkční bariérou z nové linky ve Štětí má minimum plastu. Lze ho zrecyklovat
Nové start-upy i tradiční odvětví. Konference představila cestu k větší udržitelnosti české ekonomiky
Konference Vyspělé Česko představí cestu, kudy se má moderní a úspěšná země vydat