Jiří Řehounek: Dvakrát měř a jednou řež aneb Stručný návod, jak (ne)kácet biologicky cenné stromy
12.12.2012
Citlivý ořez dubu v PR Vrbenské rybníky u Českých Budějovic
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavla Matějková / Calla
Pokusil jsem se seřadit možné přístupy k žádostem o kácení stromů od nejlepšího po nejhorší, samozřejmě z pohledu ochrany přírody:
1. Nedělat nic. Pokud je důvodem žádosti třeba prostý fakt, že ze stromu na podzim padá listí do okapů a v létě kape medovice od mšic na zaparkovaná auta, netřeba se znepokojovat s udělováním výjimky ke kácení. Neexistuje totiž žádný veřejný zájem, který by mohl převýšit zájem na ochraně onoho stromu. V ostatních případech je dobré přizvat k rozhodování odborníka, který posoudí zdravotní stav dřeviny.
2. Prořezat, ořezat, snížit těžiště. Pokud je strom potencionálně nebezpečný, měl by být ořez první zvažovanou variantou. Měl by ho samozřejmě provádět zkušený arborista, v případě osídlení stromu ohroženými druhy hmyzu (u starších stromů vždy) má být přítomen také entomolog. Pozor je nutné si dát především při ořezávání větví s větším průměrem, které mohou hostit vzácné druhy.
3. Zachovat alespoň část stromu. Ořezání stromu na torzo nebo na vysoký pařez je přijímáno rozporuplně. Bez problémů ho lze použít v případě mrtvých stromů, u živých se dostáváme na hranu současné legislativy. Osobně si myslím, že leckteré torzo lze označit za ořez a že se to týká např. i lip, které byly kdysi řezány na hlavu a později byl řez zanedbán. V těchto případech se totiž jedná o jediný zásah, který takovým stromům dává šanci dále přežít.
4. Pokácet a znovu vztyčit. Teprve u čtvrtého bodu se dostáváme k broukovištím. O nejlepší variantu se jedná pouze v případě, že kácení je jedinou možností. Třeba když je statika stromu natolik narušená, že hrozí akutní ohrožení lidí. Za hlavní výhodu broukovišť bych považoval možnost zachovat vertikální polohu kmenu a jeho orientaci ke světovým stranám. Nevýhodou je ztráta části kmenu, která je pod zemí, pro většinu specializovaných druhů brouků, a především rychlé vymizení druhů živého dřeva, které mohou v mrtvém stromě maximálně dokončit svůj vývoj. Broukoviště bychom měli vytvářet co nejblíže od místa kácení, protože jakýkoli transport nepříznivě ovlivňuje podmínky uvnitř kmenů.
5. Pokácet a ponechat na místě. Pokud už musíme strom opravdu pokácet a nelze ho znovu vztyčit, je vždy lepší ponechat ho ležící na místě kácení. Můžeme totiž předpokládat, že v něm žijící brouci najdou v blízkém okolí jiné vhodné stromy pro svůj život. Oproti opětovnému vztyčení kmenu v broukovišti je hlavní nevýhodou tohoto postupu urychlení rozkladu při kontaktu s půdou a napadení larválních stadií hmyzu plísněmi. U ležících kmenů musíme zajistit také jejich dostatečnou stabilizaci s ohledem na bezpečnost lidí, obzvláště na frekventovaných místech.
6. Pokácet a odvézt. Odvezení stromu na jiné místo, kde mohou larvy brouků dokončit svůj vývoj, je problematické zejména u druhů, které nejsou příliš mobilní. Příkladem může být páchník hnědý, jehož dolet je silně omezený. Tuto variantu bych doporučil pouze tehdy, pokud na místě kácení akutně hrozí krádeže ponechaného dřeva. Takový kmen je lepší odvézt na bezpečné (co nejméně vzdálené) místo, než aby skončil v kamnech i s brouky.
Roháč obecný
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Řehounek / Calla
K tomu všemu je ještě zapotřebí dodat, že za biologicky cenné stromy považujeme nejen takové, v nichž je aktuálně potvrzen výskyt zvláště chráněných druhů živočichů (nejčastěji brouků). Důležité jsou i stromy, které by je mohly hostit, protože během kácení se mnohdy objeví vnitřní dutina, která nebyla při rozhodování rozpoznána. V neposlední řadě je třeba myslet i na stromy, které dosud pro specializované brouky vhodné nejsou, ale v budoucnu po vytvoření dutin budou. Tady se bohužel dostáváme k výkladu zákona, podle něhož je biotopem chráněného brouka pouze strom, ve kterém žije, nikoli celá alej. Ale to už je na jiné povídání.
Broukoviště jsou poměrně drahá, vyžadují péči a nevydrží dlouho. Pokud chcete pomoci ohroženým broukům, mnohem lepší je zavedení ořezu stromů v alejích na hlavu, podobně jako u hlavatých vrb. Ořezávané stromy rychle vytvářejí dutiny, místa po ořezaných větvích nabízejí broukům obnažené mrtvé dřevo. A protože ořezávané stromy jsou nízké a stabilní, mnohdy žijí déle než stromy neořezávané (např. ořezávané vrby mohou žít i dvakrát déle). Hlavaté stromy tedy mohou broukům nabízet dutiny a další vzácná stanoviště i stovky let. Proto je ořez mnohem vhodnějším nástrojem ochrany organismů vázaných na mrtvé dřevo než broukoviště. Nelze pochybovat ani o tom, že živá i mrtvá stromová torza či hlavaté stromy mohou poskytnout i estetický zážitek a mají v naší krajině tradici.
V poslední době se objevují pokusy o ospravedlnění kácení právě vytvořením broukoviště. Původně dobrá myšlenka tak může posloužit i jako zástěrka ke kácení biologicky cenných stromů („Přece vytvoříme broukoviště, tak co byste ještě chtěli?“). Broukoviště prostě mají svoje limity. Často jsou spíše nástrojem ekologické výchovy než samotné ochrany přírody. Proto by je neměl nikdo navrhovat, povolovat nebo vytvářet bez rozmyslu a s lehkým srdcem. Vždy je třeba mít na paměti, že existují i lepší způsoby, jak zároveň zajistit bezpečnost lidí a vhodné podmínky pro ohrožené brouky.
reklama
předchozí 
Další informace |
Konzultace k textu poskytli: Lukáš Čížek, Jakub Horák, Milan Boukal, Martin Škorpík & Pavla Matějková. Text byl původně psán pro elektronický měsíčník Ďáblík (www.calla.cz/dablik).
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Broukoviště - hmyzí domov na vaší zahradě
Dutiny starých stromů jsou pro zvířata důležité, vyrobit si je ale neumí
Dělá vám starosti sousedův strom, který roste u vašeho domu? Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - Lukas B.teda v případě, že se jedná o soukromý strom na soukromém pozemku ohrožující soukromý zájem majitele - a je úplně jedno, jestli dům, auto, výhled, alergie vnučky nebo bůhvíco dalšího. za jediné čisté řešení považuji dohodu, to jest kompenzaci (finanční nebo jinou) omezení soukromého zájmu veřejným zájmem - takto je to v zásadě rovno vyvlastnění bez náhrady. |
 |
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - MBMůže se nám to líbit, nebo taky nemusí, ale článek v bodě č.1 striktně vychází ze znění platného zákona a vyhlášky.Míchat do takhle citlivé otázky subjektivní pocity není zrovna nejšťastnější, protože co člověk, to by byl samozřejmě úplně jiný názor... |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - Jan ŠimůnekPak je ta legislativa jednoznačně špatná, a je třeba ji změnit, nebo ještě lépe, zrušit. Opravdu bude nutná nějaká "antiekologická" strana, která bude podobné fašistoidní prasečiny v našem právu vyhledávat a likvidovat.Pokud by ten ekolog, nebo úředník, měl povinnost platit všem, co jsou pod tím stromem co odmítl dát souhlas ke skácení nuceni parkovat, jednou denně nebo obden myčku, pochopitelně ze svého, ne ze státních peněz, tak by tento problém jednoduše nebyl. Faktem také je, že když někdo provozuje "vzácný strom", tak by měl mít uloženou povinnost se o něj řádným způsobem starat, aby nezpůsoboval škodu. Z dětských let pamatuji, že skrz naši ulici vždy na jaře projelo auto a profouklo jednu lípu po druhé takovou žlutou tekutinou (co to bylo, netuším), po níž nebyly žádné housenky ani mšice. Záplavy mšic a housenkové kalamity pamatuji až z doby, kdy se dostali k moci ekologové. Většina lip na naší ulici ekologizaci péče o ně nepřežila, ale trápily se pár let. |
|
??? - 12. 12. 2012 - MBV dnešní době začíná čím dál víc převládat názor: "Ať mi někdo zaplatí za to, že strpím ve svém okolí přírodu."Pokud bychom přistoupili na tuto naivní představu převádění čehokoliv na peníze, tak já bych zase někdy chtěl hromadu peněz za to, že musím žít s lidmi, kteří o přírodě nic netuší a ničí svým subjektivním jednáním i moje okolí... ;-) |
|
??? - 12. 12. 2012 - Lukas B.Ať mi někdo zaplatí za to, že strpím ve svém okolí přírodu? NE! kdo chce omezit moje majetková práva, musí se se mnou dohodnout. když chce někdo omezit nakládání s mým majetkem (mým stromem na mém pozemku), ať mi učiní nabídku. třeba (ale ne nutně) peníze. |
|
Ať žije KSČM - 12. 12. 2012 - ArnoštV civilizované společnosti platí, že dotoho co je moje ti nic není. Přístup typu "uviděl jsem brouka tudíž strom je veřejný" je čirý komunizmus. Jedná se totiž o znárodnění bez náhrady. Až potom dostaneš do bytu nuceně nájemníka a tabe pošlou do dolů, pochopíš scestnost svých myšlenek. |
|
Ať žije KSČM - 13. 12. 2012 - petrdbyl jeden soukromý pozemek a na měm studáka ze které vyvěral potůček, který tekl dále přes další pozemky... Jednoho dne majitel studánku zavezl sutí a je po potůčku v krajině. Jeden z příklady nesmyslné logiky, že co je na mém pozemku si mohu sám hezky zničit a nikomu do toho nic není. |
|
??? - 13. 12. 2012 - ŠafaříkŘíká vám něco "nedotknutelnost soukromého majetku"? |
|
nedotknutelnost soukromého majetku - 16. 12. 2012 - Franta MVšichni, co se zde oháníte nedotknutelností soukromého majetku si uvědomte, že pokud vlastníte např. památkově chráněný dům, tak si taky na něj nemůžete dát střechu a okna jaká chcete, ale vše vám musí odsouhlasit památkáři.Je to teror? Pokud máte někde pozemek a chcete stavět, musíte získat povolení. Podle vaší logiky by si vlastník mohl dělat co chce, natřít památkově chráněný dům na růžovo, postavit si na pozemku třeba spalovnu odpadů atd.Vždyť to taky stejně jako ten strom vlastní.. Když namísto přiblblé ideologie a nenávisti použijete ten zakrnělý orgán co máte v lebce, tak vám (možná) dojde, že by asi nebylo správné kdyby si každý na svém pozemku mohl dělat doslova vše co chce... |
|
nedotknutelnost soukromého majetku - 16. 12. 2012 - ŠafaříkA myslíte, že je to správně? Jestli chce stát kecat do památkového domu, tak mi na něho má přispět. Jinak je to teror. Zde památkáři, stejně jako ochranáři, dělají památku z každé psí boudy a na skutečné památky pak nejsou peníze. Ve Zlíně buzerovali lidi - majitele baťovských domků. Ten je kdesi stavěl na 30 let - malé byty, 30 cm stěny, nevhodná okna apod. Prostě bydlení na úrovni sotva před válkou. Za tu buzeraci bych někoho z úřednictva klidně nechal zavřít. Ty baráky už měli dávno srovnat se zemí a nechat jim tam postavit bydlení na úrovni 21. stol.Jestli je to území k zástavbě, tak do spalovny odpadů nikomu nic není, dokud nepoškozuje okolí. Mám nejraději lidi, co tak vehementně bojují za ta práva okolí, a přitom rozhodují o cizích penězích. |
|
nedotknutelnost soukromého majetku - 17. 12. 2012 - Jan ŠimůnekJenže majitelé památkově chráněných nemovitostí mají nárok na strátní příspěvek právě na to, že při jejich opravách jsou používány dražší technologie, které se dnes jinak nepoužívají.Druhá věc je, že památková ochrana, vystupňovaná často do nesmyslné buzerace, často vede k tomu, že majitel nechá památkově chráněný objekt raději spadnout, a pak si na parcele postaví solidní podnikatelské baroko. A, mimochodem, naprostá většina dnes cenných renesančních, barokních a klasicistních zámků stojí na místech původních gotických a románských hradů a tvrzí. Kdyby byla v 17. století památková ochrana, tak by si např. takový Santini nemohl dovolit strhnout jádro gotického hradu Vranova a vystavět na jeho místě novostavbu: Dnes architektonicky i památkově vysoce hodnocený sál předků. |
|
nedotknutelnost soukromého majetku - 17. 12. 2012 - fafnirFranata Ma přesně váš způsob myšlení vede k tomu,že místo aby památky byly využívány,tak se díky rigidnosti památkářů stává dvojí.Buď neobyvatelný skansen,nebo se na ně každý vykašle a nechá je bohužel spadnout.Kdyby ubylo rigidnosti,a kdejaká věc se neprohlašovala památkou,jen proto,že je na ni někdo zvyklý,a památky se citlivě modernisovaly,tak aby i nadále sloužily co součást živé kultury.Uvědomte si,že kdyby tak rigidní památkáři a ochranáři žili ve středověku,nemáme renesancí počínaje další slohy,vše by bylo jen románské, gotické a doplněné zemnicemi.A půvabné jižní Čechy by byly nadále změtˇmočálů.Pravda přírodně bohaté,ale jako celek by Česká kotlina byla lidmi neobyvatelná.Nebo tak na úrovni Somálska. |
|
nedotknutelnost soukromého majetku - 18. 12. 2012 - Franta MFafnir,Šimůnek, šafaříkNebudu se s vámi přít o architektuře.Kdybychom dnes strhli architektonicky cenné stavby, tak nevím co by je nahradilo.Dnešní " krabicový stavební sloh" je vskutku nádherný.. Jinak asi vysvětlovat kazisvětům z přesvědčení, že po lesnickém řádění v uplynulých cca 100letech u nás prakticky vymizely staré stromy s dutinami a že jsou nezbytně nutné pro přežití stovek druhů živočichů a že proto je třeba si moc dobře rozmyslet než nějaký ten statný dub, lípu,nebo jilm porazíme asi taky nemá cenu. Vám je to stejně jedno, máte klapky na očích a našli jste si svého světového nepřítele a tím je ochranář. Argumenty a kompromisy vás nezajímají-pan Řehounek navrhuje mj. torza atd., vy stejně budete vždycky jen křičet.. Vás |
|
nedotknutelnost soukromého majetku - 18. 12. 2012 - Jan Šimůnek1. To "lesnické řádění" mj. zajistilo, že nějaké lesy vůbec máme (Šumava je názorný příklad, kam to bez něj vede.2. Pokud pan Řehounek za torzo, které mi na mém pozemku vnutí, převezmě veškerou občanskoprávní (včetně ekonomické) a trestněprávní odpovědnost, tak se zcela jistě můžeme dohodnout. Dokud budou ochranáři postupovat stalem "my ti něco nařídíme / zakážeme, ale odpovědnost za to neseš naplno ty", tak proti nim bude existovat opozice, to není nějakých klapkách na očích, to je o elementární odpovědnosti. A pokud toto chování ochranáři přeženou (našlápnuto k tomu mají), tak se snadno může stát, že dojde k "vylití dítěte z vaničky spolu se špinavou vodou" = tj. že reakce poněkud přestřelí za hranici oprávněného ochranářského zájmu. Stačí jeden pád "chráněného torza" třeba na skupinku dětí z MŠ (a následý postih jeho majitele, kterému to řehounkové zakázali skácet) a začnou padat i ta, která reálně nikoho neohrožují. |
|
??? - 13. 12. 2012 - TakamuroJá bych chtěl brát odškodné za to, že musím žít ve státě s lidmi, kteří účelově manipulují s fakty proti jejich smyslu, a kteří zničili kus Šumavy se slovy: "Kůrovec je porodníkem nového lesa". |
|
??? - 14. 12. 2012 - fafnirMBjak strpět přírodu?Strom zasadím,pečuji o něj,vyroste,a už je podle vás váš.Vy ho přece neošetřujete,není na vašem pozemku a jediné co děláte je,že zíráte a hlavně kecáte.Začne li mi ohrožovat majetek,nebo na něj bude alergická má vnučka,pryč s ním.Nebo soudíte,že bych měl odstranit tu vnučku,abych vyhověl vašemu citu pro přírodu.Váš zelený myšlenkový pochod by tomu nasvědčoval.Podle vás strom i člověk jsou nejcenější jako broukoviště,tedy pokud se nejedná o vaši převzácnou osobu. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - Lukas B.nejsilnější veřejný zájem je ochrana lidských práv, a to v prvé řadě negativních - to jest svoboda osoby a majetku. tu tímto rušíme bez náhrady. chápu veřejný zájem na ochraně brouků (jakkoli se vysmívám fachidiocii broučkologů a nejen broučkologů), ale nepovažuji jej za dostatečně silný pro něco, co je defakto vyvlastnění nebo násilné vnucení věcného břemene.vždyť existuje spousta jiných férových řešení: po dohodě pozemek se stromem vykoupit (ať už z peněz "společných", tedy uloupených na daních, nebo z peněz na které místní pobočka svazu broukologického udělá mezi svými členy sbírku. nebo zaplatit domluvenou částku a zřídit věcné břemeno. atakdále. vono těch netvorů co kácí stromy jen tak z plezíru zas tak moc nebude. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - JizaTo by jste se divil, kolik lidi chce kacet stromy jen z toho duvodu, ze jim pada listi ci jehlici do okapu, na lodzie, nebo do kafe (ano i takove duvody lidi uvadi). Dalsimi oblibenymi duvody jsou jiz zminovane alergie a samosrejmne stineni... Velmi tezko se lidem vysvetluje, ze jiz nejsou ve mestech prostory (nezasitovane) k vysazovani novych stromu, a ze ekologickou hodnotu za pokaceny strom nevyvazite vysazenim jednoho noveho stromu... |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - Lukas B.směšujeme dvě věci. když je strom můj, můžu si s ním dělat co chci, a tedy se nemá nikdo co posmívat absurditě důvodu kácení, ikdyby chtěl skácet Javor proto že mu manželka utekla s kanaďanem tak je to furt legitimní důvod (to je muj anarchokapitalistický ideál). když strom není můj, je na pozemku někoho jiného, potom je na místě důvod zvažovat (je-li na pozemku veřejně vlastněném), nebo se bavit o penězích (sousedovi zaplatím nový slunečník aby mohl ve stínu pít kafe když mi přestane ničit barák stromem) |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - AntaresJenže ten strom tam mohl být už dávno předtím, než ten majitel pozemek koupil a dokonce ještě předtím než se majitel narodil. Když majitel pozemek kupoval či dědil, už to získal s tím věcným břemenem, stromem a při koupi o tom věděl. Pokud se mu to nelíbí, tak si pozemek nemusel kupovat nebo mohl odmítnout dědictví. Komu se tromy nelíbí a sere ho, že mu padá něco lepkavého na auto, za krk nebo že padáá listí třeba do záchoda, doporučuji emigraci do krajiny kde žádné stromy nerostou, A že takových krajů je po světě dost, milióny km2 volné půdy, doporučuji třeb poušť Gobi, osrov Bolševik, zemi Františka Josefa. V takové zemi Františka Josefa mu žádný strom překžet nebude, to mohu garantovat. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - Lukas B.Žádný člověk nemá nárok na majetek, dokonce ani na ten, který vytvořil v potu své tváře. Uznání jeho majetku pochází od komunity a komunita tedy může toto uznání zrušit, v jakémkoliv rozsahu se jí zdá příhodné. Vyvlastnění majetku A ve prospěch B není možné obhájit na žádném jiném základě než na tom, že společnost jako celek má absolutní právo na majetek každého svého člena". (Herbert Spencer, člověk proti státu, 1884)no a já s tím coby vulgární anarchokapitalista hrubě nesouhlasím a připadá mi to nemravné, a křičím, že podobné (byť tady a teď platné) zákony jsou hovadské a patří zrušit bez náhrady. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - jasanvecna bremena jsou v kupni smlouve... a pokud nejsou, nejsou i kdyby ekologiste po hlave chodili... |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 13. 12. 2012 - TakamuroTomuhle nemohu odolat, pane Antaresi!Vzácný jev, kdy mohu s Vámi 100% souhlasit! |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 14. 12. 2012 - fafnirAntaresvěcné břemeno je věcné břemeno,a to bývá v katastru uvedeno.A zkuste si uvědomit o čem se bavíme.Zasadím strom,jako já s tátou.Je mi 5.Je mi 65,strom začíná vadit,lhostejno čím,stíněním,alergií,nebo prostě chci něco jiného.Jakým právem si někdo jiný přivlastňuje právo rozhodovat o mém majetku. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - VlkProblém je, že uvažujete v rozměrech své zahrady, ale co když si totéž řeknou velcí vlastníci lesů a jiných pozemků? Hledejte pak míru co je soukromý a co veřejný zájem. Ten strom má i funkce, které slouží mimo hranice vašeho pozemku - tvoří kyslík, čistí vzduch, poskytuje útočiště hmyzu, ptákům, drobným savcům, chladí, odstiňuje vítr,... |
|
... - 12. 12. 2012 - MBMyslím že jim to je zbytečné vysvětlovat. Je to prostě "jejich" strom, "jejich" kyslík atd. Buďme rádi, že zatím nechtějí po státu proplácet produkci kyslíku "jejich" stromem, protože jim ho vítr odfukuje k sousedovi... ;-) |
|
ad absurdum - 12. 12. 2012 - Lukas B.herrgot, voni si snad myslí že je to jejich ledvina, voni snad chtějí když se jim sebere a někomu transplantuje za ni zaplatit! |
|
Pro dobrotu... - 14. 12. 2012 - Pepa původníVono je to vo něčem jiném.Nikdo nechce proplácet produkci kyslíku. Stát si tu produkci kyslíku vybere v dani z pozemku. Je mu to málo, proto ještě připravuje daň z Uhlíku, přitom již vybírá daň z pevných paliv. Nikoliv dle škodlivin, ale výhřevnosti, takže kvalitní antracit je více zdaněn, než lignit. To je logika. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - Lukas B.jasně. rozumím. ale nechápu proč by to nemohlo jít na čistě svobodné a komerční bázi. v ideálním šablonovitém světě třeba blízkost lesů a volný vstup do nich zvýší tržní hodnotu přilehlých nemovitostí.a tady diskutujeme o jednotlivých stromech na soukromém pozemku mimo les. no fajn, nepopírám, že nejvíc fajn je, když ta staletá lípa stojí na sousedově pozemku dost daleko od plotu na to, aby mi zlepšovala mikroklima a zároveň neničila barák. tak můžu tomu sousedovi třeba zaplatit aby ji tam nechal, ne? nebo si vysadit svoji stoletou lípu a ničit si vlastní barák :) |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 14. 12. 2012 - fafnirJizajak je krásné být ekologický na cizí účet.Co je váím sakra do do toho,jak naloží se svým majetkem.A nechci být,jedovatý,ani nevíte v jakém věku a jak snadno tu alergii můžete chytit na cokoliv.Pak bych vám jenom přál,až se budete dusit a lapat po dechu,aby vám někdo vysvětloval,jak cené ekologicky i je vaše alergikum. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 23. 1. 2013 - JizaVzhledem k tomu, že pyl například břízy se může přenášet až několik kilometrů nejsem si zcela jistá, že alergie někoho /kohokoliv, třeba i mého dítěte/ je akceptovatelný důvod k ostranění stromu, který na daném stanovišti roste již několik desítek let. Když se budu dusit a lapat po dechu rozhodně nebudu házet vinu na někoho kdo se nemůže bránit, ale budu hledat chybu v sobě a budu se snažit jí napravit... Vždyť třeba jen změna stravy d a trochu pohybu okáže s alergiemi zázrak /znám z vlastní zkušenosti/. Ale ne, na to je většina lidí moc líná a raději přizpůsobuje okolí sobě, než aby se přizpůsobil okolí. Právě kvůli lenosti a někdy až nesmyslné hlouposti některých lídí je tu zákon na ochranu přírody a krajiny. A ano budu se starat o stromy, které jsou ve vlastnictví někoho cizího, protože i ty vylepšují životní prostředí, ve kterém žiji já a moje rodina. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - Petr2Jo to jistá paní trvala na skácení stromu proto, že pod ním děcka sbírají kaštany a děsně při tom křičí, druhá si zase prosadila skácení kvůli tomu, že na něj sedají ptáci a ráno brzo řvou, třetí zase zjistila, že se kolem onoho stromu rojí mouchy, a mohl bych pokračovat dlouho. Někdo má problém se stzařeckou zlobou, a tak si ji někde musí vybít a strom se neumí bránit... |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - Petr2Podotýkám, že se jednalo o stromy na veřejném prostranství. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 13. 12. 2012 - Lukas B.u stromů na veřejném prostranství (a obecně na pozemku kohokoli jiného než žadatele o kácení) se posmíváte absurdite zdůvodnění požadavku na pokácení naprosto právem. tam je skutečně namístě hodnotit "konflikt zájmů", tedy jestli zájem chráněný pokácením stromu převyšuje zájem chráněný stromem stojícím (jak veřejný tak soukromý). |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 23. 1. 2013 - JizaTakových tu máme taky spousty. Poslední "divoká akce" u nás byla, když jedna paní zjistila, že tis je jedovatý... Okamžitě psala primátorovi a žádála o odstranění všech tisů ve městě... Není nad "zodpovědné" rodiče. :-) |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 14. 12. 2012 - fafnirPetr 2co pletete veřejné prostranství do soukromoprávních záležitostí.Veřejné prostranství je veřejné,o něj se stará obec.Tady se mluví o tom,že Calla mi chce nařizovat co smím a nesmím se stromy na svém pozemku.Ano,řešení je,prostě se vrátit do doby,kdy se nic nesmělo,a přesto jsme s umem vždy našli cestu,často švejkovskou.Takže,nechci li strom,poškodím,uschne sám,porazit.Vichřice,porazit,rozřezat,pařez vyfrézovat.Nebo nejlépe,kašlat na stromy,jenom keře,nebo nenechat moc vyrůst,a dokud je v povoleném objemu kmene,pryč a nový.Zřejmě tohle chcete,ne?Tomu přece říkáte ochrana přírody,buzerovat lidi tak,aby v sobě objevili tvůrčího ducha,jak překonávat ochranářské překážky. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 23. 1. 2013 - JizaPane, Vy byste si měl nejprve nastudovat o čem vlastně zákon na ochranu přírody je a trochu se nad tím zamyslet. Umíte si představit, jak by to tu vypadalo, kdyby měl každý stejný názor jako vy? Beton, tůje, beton, beton, beton, tůje, beton... A všichni tu budou lapat po dechu a dusit se... Vlastně ne, to jenom venku (kdo ted chodi ven?). Domů si všichni vesele zaplatíme čističky vzduchu... Kdyby lidé sami o sobě řešili ochranu přírody dál než co se týče recyklace pet lahvi nebyl by žádný zákon zapotřebí.... |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 13. 12. 2012 - Šafařík"Veřejný zájem" je nesmysl, jež si účelově vykládají různí darebáci na úřadech, jak je zrovna napadne. A ti z ochrany životního prostředí jsou v tomto nejaktivnější. A hloupé ovce se tím nechají obalamutit místo toho, aby ve sporech chtěli znát přesnou zákonnou definici tohoto nesmyslu. Ale i jinak, koho jsme si ve své naivitě v minulosti svobodně snad většinově volili, ti postupně oklešťovali naše občanské svobody. Takže svým způsobem - dobře nám tak všem. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - Petr2Raději se nezajímat co asi mohlo být za přípravek, ale že by dříve nebyly mšice? Včelaři by Vám řekli jinou zkušenost, a housenky, ty dříve také nebyly? Příště si lépe promyslete, než něco napíšete. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 13. 12. 2012 - Jan ŠimůnekOdhaduji, že něco na bázi DDT. Důležité je, že to fungovalo (zřejmě reziduální účinky po delší dobu). Z dětských let opravdu nepamatuji v ulicích souvislou vrstvu medovice pod každou lípou, jak je to dnes od vypučení listů po jejich shození. Ani květy na nich nebyly lepkavé a plné mšic jako v současné době. A ptáků bylo rozhodně víc než v současné době, takže ta chemie zase tak drastické účinky na přírodu v reálu něměla. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 13. 12. 2012 - Petr2Ono to taky může být tím, že jsme v mládí v podvečer pod lipovou alejí měli úplně jiné starosti, než sledovat medovnici a její možné příčiny. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 13. 12. 2012 - Jan ŠimůnekNa ulici před domem, babičce pod okny :-) |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 13. 12. 2012 - petrdPane Šimůnku, nějak jsem si nestačil všimnout, že by tady byli u moci ekologové, jak píšete. Pokud tedy nemyslíte Klause, Chalupu, Stráského a spol. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 14. 12. 2012 - fafnirpetrdtady nikdo nemluví o ekolozích,ale buzerujících ekologistech,a to je sakra rozdíl. |
|
bod jedna mě poněkud rozzuřil - 12. 12. 2012 - jasannemusite... muzete se odstehovat a spolu se souverci zalozit nekde ekologisticky raj... |
verejny zajem - 12. 12. 2012 - jasanon je problem co to je... a kdo a jak rozhoduje, ze to je. |
Lesáci ničí staré stromy nejvíce - 12. 12. 2012 - geolog amatérKdo jiný by měl chránit staré stromy,než lesáci a majitelé lesů? Opak je pravdou - najít v lese 150 letý strom je bloudění na celé odpoledne.Kvalitní dřevo bylo zde skoro zásluhou lesáků vydrancováno,a to v tichosti bez mediálního cirkusu jako v případě amazonských pralesů.Zdůvodní se nutnost kácení,protože se ve starém stromě rozmnožuje škodlivý hmyz - důvodem je jen a jen výborná cena,kterou platí výrobci parket za surovinu. |
|
Lesáci ničí staré stromy nejvíce - 12. 12. 2012 - Jan ŠimůnekPokud vím, tak majitelé lesů jsou nuceni (zákonem a podzákonnými normami) k určitému obhospodařování lesů, do něhož se péče o staré stromy (pokud nespadnou pod památkovou ochranu) nevejde, respektive je porušením této legislativy nekácet stromy, které dosáhyl mítného věku.Pokud se tato legislativa zruší, budou osvícenější majitelé lesů udržovat i starší stromy, zaplatíme za to ovšem tím, že ti méně osvícení vezmou do hola i to, co za současné legislativy nemohou. |
|
Lesáci ničí staré stromy nejvíce - 13. 12. 2012 - Petr2Jsem v oboru 42 let, první postřiky alejí se začali (Alespoň v mém okolí) dělat nedávno, a to jírovců proti klíněnce. Tehdy naposledy v r. 86, se se unás spáchal postřik ovocných alejí, kombinovný insekticid a fungicid, a to proto, aby škůdci neohrožovali okolní ovocné sady. DDT už bylo dávno zakázáno. |
|
Lesáci ničí staré stromy nejvíce - 13. 12. 2012 - fesojNemáte tak docela pravdu. Jen v okolí mého bydliště bych Vám mohl ukázat několik stromů /jedná se zejména o buky/, které v místech, kde byl okolní porost po dosažení mýtného věku skácen, revírník výrazně označil a dřevaři je nechali stát právě proto, že biologická hodnota stromu výrazně převyšovala možný zisk z prodeje jeho dřeva. Zpravidla se jednalo o stromy částečně či zcela suché, s dutinami vytvořenými datlem. Takový "pahýl" slouží nejen jako broukoviště, ale i jako přirozené hnízdiště mnoha druhů ptáků a poslouží i veverkám, netopýrům, plchům. A vůbec mi nevadí, že je na něm výraznou barvou napsáno : Nelézt, neopírat se, hrozí nebezpečí pádu /ke kterému samozřejmě dřív či později také dojde/. A nikdy se nestalo, že by kontrola ze strany např. krajského vedení LČR revírníkovi tento postup nějak měla za zlé, spíš naopak. Když se chce, všechno jde - a když se nechce, je to horší, než když se nemůže... |
|
Lesáci ničí staré stromy nejvíce - 14. 12. 2012 - Lukas B.buky jsou na to nejvhodnější, protože rychle a ochotně hnijou zevnitř.tuhle před lety jsme byli lézt po pískovcích saského švýcarska (okolo bloszstocku), a najednou se odpoledne zatáhlo a vypadalo to na bouřku. a tak jsme se sebrali a urychleně se přemísťovali dolů k parkovišti, najednou se setmělo a začalo zuřivě foukat v ukrutných poryvech. a najednou prááásk, patnáct metrů za náma se ulomil a švihnul sebou o zem suchý buk, tak osmdesát centimetrů v průměru (!), kmen se přelomil tak pět metrů nad zemí - a zrovna v místě zlomu byla dutina s veverčím doupětem - párek veverek s mladými udiveně a zmateně poskakoval na torzu kmene netuše co se jim to s domečkem stalo. všude okolo čerstvé kupky (!) vyhnilého trouchnivého dřeva které se doslova hýbaly "červy". docela silný zážitek. |
|
Lesáci ničí staré stromy nejvíce - 13. 12. 2012 - TakamuroV případě kůrovcové kalamity je to ale jinak.Tam se kácet a odkorňovat musí. Nechceme-li stříkat jedy. A to nechceme. Také potřebujeme, aby se škodlivý hmyz dalé nešířil a nelikvidoval další stromy, které je nutné uchránit živé. To je i smyslem zákroků proti kůrovci na Šumavě - který zelení aktivisté okázale ignorují. A proto se nevětšími ničiteli stromů stávají spolu se škodlivými druhy hmyzu právě oni. |
Výborný článek! - 12. 12. 2012 - Honza SmolaVýborně napsaný článek se spoustou námětů, myšlenek a rad, jak postupovat v případě, že jsou kácením ohrožené staré stromy. Zájemcům doporučuji návštěvu webových stránek Občanského sdružení CALLA zaměřenou na ochranu brouků vázaných na rozpadová stádia dřeva. Je tu mnoho názorných ukázek, jak lze mrtvé a odumírající stromy upravit do podoby bezpečných torz nebo je vhodně začlenit do parkových úprav nebo zahrad. Jinak se domnívám, že by občas nezaškodilo kromě litery zákona zabývat se i jeho duchem. Leckdy jsou totiž úřední rozhodnutí v rozporu se zájmy ochrany přírody, ač se tak na první pohled tváří. Současně se domnívám, že stávající lesní zákon je zkostnatělý a nebere do úvah nejnovější poznatky týkající se ochrany druhů vázaných nízké a střední lesy. |
suchý strom - 12. 12. 2012 - Jiří ŠtichZajímal by mě názor některých, zde diskutujících, na ochranu suchých(neroustoucích) stromů mimo les. § 8 ZOPK stanoví, že ke kácení dřevin je potřebné povolení ... . Podle § 3 odst. 1 písm. g) je "dřevinou" dřevina ROSTOUCÍ mimo les. Podle názoru MŽP, je za takovouto dřevinu nutno považovat i suchý strom a jeho torzo. Tento výklad však považuji za účelový. V této věci jsem neoficiálně (osobně) oslovil několik soudních znalců a žádný z nich nepovažoval suchý strom za "dřevinu rostoucí mimo les". Otázkou tedy je, zda i suchý (nerostoucí) strom-dřevina je chráněn podle ZOPK. Nezpochybňuji význam tlejících stojících stromů pro mnohé živočichy. Jde mi o dikci zákona, která je dle mého názoru jednoznačná, nikoliv o "ducha" zákona, který je pak často účelově používán. |
|
suchý strom - 12. 12. 2012 - AntaresPo dlouhé době Vás zdravím. Já si myslím, že jistě může existovat více právních názorů, většina třeba bude souhlasit s těmi Vašimi soudními znalci, pak přijde třeba někdo, kdo si bude myslet opak. Sto právníků, sto právních názorů, tak to je i v jiných věcech. Jde taky o to, že existují zákony a vyhlášky, které se v praxi moc nedodržují a jejich porušování se víceméně toleruje. To ovšem do doby, než si toho někdo všimna a z nějakého důvodu se řekne, "tak a odteď se to bude dodržovat". To myslím obecně. Musí se k tomu přistupovat rozumně. Suchý tlející dub někde na luce u Lanžhota má velký význam a je jistě záhodno ho ponechat, pokud někoho neohrožuje. Pokud to bude ve městě na náměstí, tam se musí skácet. |
|
suchý strom - 12. 12. 2012 - Honza SmolaTo Jiří ŠtichA vidíte, v tomto Vámi uvedeném případě bych naopak požadoval za nezbytné zabývat se i duchem, tedy filozofií zákona o ochraně přírody a krajiny. Nemůžete se zabývat jen jednou otázkou, aniž byste nevzal v potaz otázku či otázky další. Budete -li se tedy zabývat pouze otázkou, zda se na kácení suchého stromu vztahuje povinnost vydat povolení (rozhodnutí), aniž byste se zabýval otázkou, zda takový strom není či potenciálně nemůže být stanovištěm zvláště chráněných druhů živočichů, je to dle mého soudu špatně. Je nutné zabývat se všemi otázkami najednou a nikoliv řešit každou zvlášť. Myslím si tedy, že i suchý strom požívá zákonnou ochranu. Je věcí příslušných orgánů ochrany přírody, aby ve spolupráci s odborníky (např. Agentura ochrany přírody a krajiny)vyhodnotili onen suchý strom a rozhodli, co s ním, zda pokácet, ořezat, nechat alespoň ležet kmen, nechat samovolně rozpadnout apod., samozřejmě s přihlédnutím k místu, kde se takový suchý strom vyskytuje. |
|
suchý strom - 13. 12. 2012 - TakamuroPane Smolo, myslím, že není takový problém pochopit obsah toho, co píše pan Štich. Zkuste to znovu, ano?Jinak - máte pravdu, že je třeba řešit všechny otázky najednou - a já bych si dovolil k tomu ještě přidat, že je tak třeba činit všude! To znamená i na Šumavě, kde se nám díky ochraně kůrovcových stromů rozpadají lesní porosty na z hlediska lokálního klimatu a změn krajinného rázu neúnosně velkých plochách! |
|
suchý strom - 12. 12. 2012 - Honza SmolaTo Jiří ŠtichA vidíte, v tomto Vámi uvedeném případě bych naopak požadoval za nezbytné zabývat se i duchem, tedy filozofií zákona o ochraně přírody a krajiny. Nemůžete se zabývat jen jednou otázkou, aniž byste nevzal v potaz otázku či otázky další. Budete -li se tedy zabývat pouze otázkou, zda se na kácení suchého stromu vztahuje povinnost vydat povolení (rozhodnutí), aniž byste se zabýval otázkou, zda takový strom není či potenciálně nemůže být stanovištěm zvláště chráněných druhů živočichů, je to dle mého soudu špatně. Je nutné zabývat se všemi otázkami najednou a nikoliv řešit každou zvlášť. Myslím si tedy, že i suchý strom požívá zákonnou ochranu. Je věcí příslušných orgánů ochrany přírody, aby ve spolupráci s odborníky (např. Agentura ochrany přírody a krajiny)vyhodnotili onen suchý strom a rozhodli, co s ním, zda pokácet, ořezat, nechat alespoň ležet kmen, nechat samovolně rozpadnout apod., samozřejmě s přihlédnutím k místu, kde se takový suchý strom vyskytuje. |
|
suchý strom - 13. 12. 2012 - ŠafaříkNemýlím -li se, tak ty duchy do zákonů zavedli tady až různí havlisté. A jak to dopadlo se společností a ekonomikou státu snad vidíte ve svém okolí ... |
Příznačné - 13. 12. 2012 - ViktorV celém článku není ani jedinkrát slovo vlastník, majetek, přestože tématem jsou právě způsoby nakládání s hmotným majetkem a omezení práv ...Vlastnická práva jsou zřejmě vedle práv brouků něčím, co nestojí ani za zmínku. |
|
Příznačné - 13. 12. 2012 - jasanekologiste jsou velice levicovi... takze soukromy majetek a prava soukromeho vlastnika je pro ne neco, co je potreba co nejdrive zakazat... |
|
Příznačné - 13. 12. 2012 - JZDSoukromé vlastnictví? To je pro tyhle zlomyslné rudochy, přestrojené za milovníky přírody, hnusný přežitek. Nejkrásnější pro ně bude, až bude všechno všech, ale dokonaleji, než za Stalina, který to "nedotáhl" a lidé si mohli svoje stromy kácet bez schválení komisí. Cizím stromem to začíná a koncentrákem to vyvrcholí. Tedy pokud jim dáme příležitost... |
|
Příznačné - 13. 12. 2012 - :-)Cit: "Pokusil jsem se seřadit možné přístupy k žádostem o kácení stromů od nejlepšího po nejhorší, samozřejmě z pohledu ochrany přírody."Na jakýkoli problém se dá nahlížet z mnoha stran, a smyslem diskuze je najít pokuď možno řešení "aby se vlk nažral a koza zůstala celá". To je poměrně jednoduchá poučka kterou si je dobré zapamatovat. Pokuď k čemukoli budete přistupovat jednostraně, dopadne to blbě. J.Ř., tím že do začátku článku umísil tuto větu, celkem jasně ukázal že si to uvědomuje a že není žádným envidogmatikem. Váš příspěvek celkem jasně ukazuje že máte problém s pochopením textu, chybí vám něco čemo se říká konstruktivní přístup,žijete v zajetí svých vlastních dogmat a mindráků a podsouváte druhým svá vlastní myšlenková schemata. |
|
Příznačné - 13. 12. 2012 - UdivenŽe ŘAZENÍ přístupů je takové nikdo nenapadá. Potíž je v tom, že nikde v popisu není zmíněn aspekt vlastnických práv ke stromu, přestože na možná řešení situace může mít zcela zásadní vliv. |
|
Příznačné - 13. 12. 2012 - :-)Nic proti vlastnickým právům :-), ale text posuzuje problem z jednoho hlediska a je to v něm explicitně uvedené. Každý úředník ožp který nemá v hlavě seno bude jinak posuzovat vaši žádost o kácení na vašem soukromé zahradě, jinak na sousedově, jinak ve veřejném parku a jinak soliteru někde na louce uprostřed ničeho. Můj příspěvek do diskuze byl míněn jako upozornění pro samonasírací čtenáře aby si přečetli článek znovu a celý, a jako upozornění pro ty paranoidní aby si uvědomili že problém není v ignorování vlastnických práv (článek nic takového nepropaguje!) ale v jejich hlavě. |
|
Příznačné - 13. 12. 2012 - jasannikoliv - clanek aspekt vlastnickych prav ignoruje... patrne tento aspekt neni pro autora podstatny.Tim se nicmene dostava mimo realitu - protoze pro prakticke reseni situace to podstatne je. |
|
Příznačné - 13. 12. 2012 - :-)blahoslaveni chudi duchem... |
|
Příznačné - 14. 12. 2012 - jasandekuji za skvele argumenty |
|
Příznačné - 13. 12. 2012 - JZDAno, to se snažím, podsouvat vlastní myšlenková schémata, aby si alespoň ti "málo zelení", kteří téhle drzosti, rozhodovat o mém majetku, třeba i trochu fandí, uvědomili, kam tahle úžasná "péče o přírodu" může po malých krůčcích vést. A je mnoho indicií, že svoboda a soukromé vlastnictví, je to, co nejvíc jakoZeleným vadí. |
|
Příznačné - 13. 12. 2012 - fesojKdyž jsem kupoval svůj dům, stály na mém pozemku dva mohutné stromy - dub a lípa. Stojí tam dodnes a to, že musím každoročně odklízet spoustu listí, mi samozřejmě vadí. Ale hanba by mě fackovala, kdybych jen kvůli tomu nebo proto, že si umím spočítat, kolik paliva bych jejich likvidací získal, se rozhodl je pokácet. Bohužel, i v blízkém okolí jsem stále častěji svědkem toho, že nádherné vzrostlé stromy, které byly ozdobou obce po několik lidských věků, padnou kvůli malicherným záminkám. Někteří lidé si pletou pojem "soukromé vlastnictví" s tzv. kozím syndromem - všechno je mé, mé, mééé - dělají si nárok i na srnčí, které jim běhá po zahradě či louce, postaví bez povolení odporná monstra a spoléhají na to, že mají peníze na zaplacení pokuty atd. atd. Nic proti soukromému vlastnictví - ale zaplaťpámbu za to, že u nás ještě platí aspoň jakéstakés zákony, které nedovolují, aby si každý, byť na vlastním pozemku, dělal kdy chce co chce a jak chce. |
|
Příznačné - 13. 12. 2012 - jasanale to je prece samozrejme... stromy se vam libi tak si je tam nechate - i kdyz uklizite listi..... ja mam takove na pozemku 4.Ale kdyby jste je chtel pokacet, je to dle meho nazoru Vase vec.... Stavba bez povoleni je vec jina, ktera se zdejsi diskusi jaksi nesouvisi.. stjen jko srnci. |
|
Příznačné - 14. 12. 2012 - thrMalá poznámka - podle mě jste si úplně nepřečetl článek. On se totiž netýká ani tak kácení obecně, ale specifické situace s "broukovišti" či obecně tzv. biologicky cennými stromy, což právě může leckdy vést k značně sporným situacím.Pokud někomu roste na zahradě zdravý mohutný strom, tak pak souhlasím, že je jistá zdrženlivost v kácení na místě a je možná dobře, že jsou proti jednoduchému kácení jisté bariéry. I tady se samozřejmě objeví spory, ale celkově mi to přijde "v normě". Jenže téma nastíněné v článku je podstatně ožehavější - tady jde o to, že pokud někdo dospěje k závěru, že váš strom je zásadní pro nějakého "chráněného brouka", tak vám může velice silně komplikovat život i v případě, že se strom stává vyloženě nebezpečným, v extrému vás dokonce mohou nutit k zachování suchého pahýlu. Myslím, že v podobné situaci už byste asi tak vstřícný k ochraně přírody nebyl... |
|
Příznačné - 15. 12. 2012 - Pepa původníFesoji rozumím, ale asi máte stromy v dostatečné vzdálenosti od svého domu.U sousedů mají nádherný strom nevhodně umístěn, že jim úřad nepovolil skácení, dokonce si museli objednat odbornou firmu na „citlivý ořez“, když měnili krytinu střechy. |
|
Příznačné - 15. 12. 2012 - fafnirJZDkonec konců,o soukromém vlastnictví se signifikantně vyjádřila protege zelených na presidenta Fišerová.Ta by půdu nebo domy jen propůjčovala,a kdo hospodaří jinak, než je její představa,tak by jim to odebrala.Tak jaký pro zelené soukromý majetek.Přece vše o co se někdo jiný stará je jejich.Tedy podle nich všech. |
A abych nebyl špatně pochopen - - 13. 12. 2012 - fesoj- zelené ekofanatiky nesnáším ! Ovšem jak zde již bylo napsáno, příroda vyžaduje citlivý přístup, vše je nutno řešit případ od případu a nedopouštět se extrémů jak v její ochraně, tak v ochraně soukromého vlastnictví. Když se na mé zahrádce vyskytne zmije, chytím ji a odnesu někam jinam, kde od ní nebude hrozit nebezpečí mým vnoučatům. Ale rozhodně se nebudu zlobit na souseda, který ji na své zahrádce chytit neumí a aby náhodou neuštkla jeho dítě, praští ji lopatou, ať je chráněná nebo ne. |
Kácet! - 14. 12. 2012 - Ivan BrezinaJednoznačně nejlepší řešení je kácet!Autor si ve svém fanatickém nadšení pro broučky vůbec neuvědomuje, že ten strom může ostatním lidem vadit. Vezme snad kýbl a houbu a půjde umýt všechna auta, která jsou zasviněná kvůli jeho oblíbené lípě, půjde vybrat všechny okapy, zamete ulici od listí? Tůdle, jeho pohled je omezený na brouka a o zbytek ať se starají ostatní. Veřejný zájem na ochranu stromu - kde jste přišel na takový nesmysl? Veřejným zájmem může být vyvlastnění když nějaký ekoterorista svým pozemkem blokuje strategicky důležitou dálnici nebo důlní dílo prospěšné všem, ale brouček není veřejným zájmem ani náhodou! |
|
Kácet! - 15. 12. 2012 - honza SmolaTo Ivan BrezinaTo je tak neuvěřitelný blábol, co jste napsal, že se k tomu už nedá napsat nic víc. Snad jen, jak říkává jedná má kolegyně, že s takovými názory, pokud je zastávají muži, přicházejí pouze jedinci s nefunkčním pohlavním ústrojím a nateklou prostatou k tomu. No, něco na tom bude. |
|
Kácet! - 15. 12. 2012 - jasannojo... kdyz dochazeji argumenty....skuste na zacatek definovat co je to verejny zajem... a proc je to suchy strom |
|
Kácet! - 15. 12. 2012 - Ivan BrezinaCo čekat od ekologického frustráta, nežli zcela mimózní plivanec o natelké prostatě. |
|
Kácet! - 15. 12. 2012 - fafnirzvláště,když onen zelený hoch je neschopen zplodit dítě.Zaplať bůh,že ty jeho geny zmizí. |
|
breziny - 15. 12. 2012 - BetelgeuzeNo nevím jak suchý strom, ale breziny je potřeba jen rubat a rubat a do kamen s nimi, suché nebo zelené, rovné či zohýbané sněhem. To je jisté. |
|
Kácet! - 16. 12. 2012 - Franta MBrezinaMusel jste v dětství prožít nějaké velké trauma, které zapříčinilo vaši nenávist ke všemu živému.. Podle mne jste tento příspěvek psal ožralý, protože i když jste ve střízlivém stavu k ochraně přírody cynický a nenávistný, jsou vaše komentáře přeci jen o něco méně hloupé než tento. Jste chudák a já vám to přeju. |
|
Kácet! - 16. 12. 2012 - Petr2Ivane, jako vystudovanému ekologovi Ti nemusím připomínat význam zeleně ve městě. Samozřejmě musí být rozumě naplánována a udržována. Věřím, že tento Tvůj příspěvek byl fakt jen náhodný úlet a přeju Ti ať se Ti daří, Petr |
Smrt kapitalismu! - 15. 12. 2012 - LBVětšina ultraliberalistických kapitalistických aktivistů ty "své" stromy ani nezasadila a přivlastňuje si právo si s nimi dělat co chce, vůbec už ta myšlenka, že někomu "patří" část povrchu planety a nikdo jiný na ní nemá právo být, je zcela nechutný hyenismus, mně se zas nelíbí většina takových lidí, takže mám právo je poslat do plynu, jen proto že chci a tohle je moje planeta. SH |
|
Smrt kapitalismu! - 16. 12. 2012 - Pepa původníVýborně.Stromy, které nezasadili aktivisté, zasadili jejich předkové, případně je koupili. Pravděpodobně nevlastníte rodinný domek, případně byt, když jste odpůrce vlastnictví „části povrchu planety“. K tomu zbytku se slušný člověk nevyjadřuje. |
Reakce na diskusi - 15. 12. 2012 - Jiří Řehounek/CallaVážení diskutující,díky za všechny názory k článku. Omlouvám se za pozdní reakci, ale byl jsem skoro tři dny mimo dosah internetu. Při psaní jsem si byl vědom toho, že článek vyvolá kontroverze, ale k některým věcem bych se rád ještě vyjádřil. Jak už si jeden z diskutujících všiml, článek převážně pojednává o biologicky cenných stromech, především pak o těch, v nichž žijí zvláště chráněné druhy. A hodnotí jejich kácení či nekácení Z POHLEDU OCHRANY PŘÍRODY, hlavně ochrany ohrožených a vymírajících druhů brouků. Samozřejmě existuje celá řada dalších zájmů, soukromých i veřejných, které do správních řízení o kácení zasahují. Tyto zájmy posuzuje správní orgán, podobně jako u všech ostatních správních řízení, která existují. A tento úřad také rozhoduje, a to v souladu se zákonem (pokud ne, kdokoli z účastníků řízení se může úspěšně odvolat). Proto o kácení nemohu rozhodovat já, ani Calla, ani nikdo jiný, komu to ze zákona nepřísluší. Pokud byste četli mých textů o kácení stromů více, zjistili byste, že se ke kácení stavím diferencovaně. A v intravilánech jsem jednoznačně pro, aby se na první místo stavěla bezpečnost obyvatel. Jenomže bezpečnost obyvatel neznamená, že se každý podezřelý strom musí pokácet a pařez vyfrézovat. Existuje spousta způsobů, jak zajistit bezpečnost a zachovat biologicky cenný strom. Tyto způsoby obvykle nenavrhuji já jako entomolog, ale zdravotní stav stromu by měl posoudit dendrolog a zásah provést zručný arborista. Nevzpomínám si, že bych se někdy v poslední době vyjadřoval k nějakému kácení v soukromé zahradě (vyjma konzultací, které jsem v ekoporadně poskytl několika majitelům zahrad, kteří mají rádi svůj starý strom a chtějí ho zachovat co nejdéle). Řeším z velké většiny řízení o biologicky cenných stromech (buď za Callu jako za účastníka řízení nebo v poradně) a velká většina jich je na veřejných pozemcích. V drtivé většině případů se daří najít kompromis a debata bývá věcná a nevyhrocená. A přiznávám, že mám rád brouky. Což není u entomologa zase tak neobvyklé. V případě brouků vázaných na staré stromy se jedná často o brouky velké, krásné a vymírající. Jestli v mém osobním přístupu cítíte ekoterorismus, komunismus nebo ekofašismus je samozřejmě na Vašem zvážení i na zvážení ostatních čtenářů, kteří se do diskuse nezapojili. V úctě Váš fachidiot Jiří Řehounek |
|
Reakce na diskusi - 16. 12. 2012 - Petr2Díky za článek, i za shrnutí pod diskusí, škoda, že mnozí přispívatelé jej asi nepochopili, a pokud ano, tak si stejně vylévají své pocity, než by se zamysledli nad danými fakty a hledali řešení. |
|
Neberte si to tak - 16. 12. 2012 - AntaresNesmíte si to tak brát osobně. Skoro každý článek vyvolá podobné reakce některých lidí, je jedno co v něm napíšete, vždy budete omezovat vlastnická práva, stanete se komunistou, ekologistou, ekodementem atd. Je tu několik hypertrollů, kteří sem chodí jen za tímto účelem. Nejde jim o odbornou diskusi, jde jim o to, aby se vyřvali z nenávisti ke svému nepříteli, kterého si vymysleli. Prostě každý je nějaký, někdo holky, někdo vdolky, další chlastá, jiný kouří a někteří mají svého koníčka nadávat na vše, co se týká byť vzdáleně ochrany přírody. Tak si z toho nic nedělejte, na diskusi nezanevřete a raději přemýšlejte, jak ty pitomce odtud vyhodit. Já být správcem tohoto serveru, tak jsem je už dávno chytil za límec a vyrazil s nimi dveře. A rozumní správci, třeba na wikipedii, by to dávno udělali, i kdyby si tito lidé dovolili jen zlomek toho, co si tady dovolují. Je ovšem jasné, že máme svobodu slova a správce asi nechce zde nikoho omezovat. Řešením je tyto lidi poslat do jakýsi karantény, oddělené diskuse, kde budou řvát co chtějí a zdejší diskusi nechat ouze odborným příspěvkům a příspěvkům alespoň k věci. |
|
Neberte si to tak - 16. 12. 2012 - Pavel CinceraVetsinu pitomcu vylevajicich zde sve emoce bych odsud skutecne nejradsi vyhodil a zablokoval jim pristup. Nicmene je to veci redakce a hledat rovnovahu mezi nazorem a osobni pitomosti a frustraci (priklad velkeho mnozstvi vyse uvedenych "prispevku") je tezke. Otazkou i je, zda diskuse zcela nezrusit. Protoze bude Ekolist omezovat z financnich duvodu svuj rozsah, je i otazkou zda k tomu nedojde vemi brzy.predseda o.s. vydavajici Ekolist.cz |
|
Neberte si to tak - 16. 12. 2012 - AntaresPřesně tak. Je škoda, že chcete omezovat ekolist i diskusi jako takovou. Diskuse zde je zatím velmi volná, každý se může přihlásit anonymně, neanonymně, jak chce. Možná by pomohl a registrace, podobně jako to je na idnes nebo něco takového, i když nejsem přesvědčen, jestli by to nemělo i negativa. Příspěvky mohou být kritické, ale musí být k věci. Nejhorší je ten všeobecný řev nad čímkoliv zde. Nakonec to skončí většinou křikem o Šumavě, byť by bylo téma článku jakýkoliv. I zde jistě najdete nějaké příspěvky o tom jak jsou ti ochranáři blbí, že nechají na Šumavě schnout smrky, a pak někde chrání jeden strom ve volné krajině atd. A to je právě to, co sem nepatří. Příspěvky o smrčinách na Šumavě mají být jen v článku o smrčinách na Šumavě.Prostě nejhorší je, že jakýkoliv dobře míněný článek, třeba tento nebo třeba nedávno ten o pokusu reitrodukci koně se místo diskuse k tématu zvrhne v jeden řev proti "zelenému talibanu", omezování vlastnických práv, komunistům, fašistům a nevím proti ještě komu. A tohle je právě to nejhorší. Co s tím nevím. |
|
Neberte si to tak - 16. 12. 2012 - Pavel CinceraCo s tim? Asi zavest registraci na jmeno a email. Anonymita vede u nekterych pablbu ke slovni agresi a vyhruzkam a vylevani svych frustraci (v osobnim kontaktu by se tak nechovali, protoze by se bali).Pak pritvrdit v kodexu a vyzadovat zdvorilost a zakazat urazky (takove ty teroristy a talibance) a idioty, co to nedokazi prekousnout blokovat a mazat. Jenze to vyzaduje praci a ta vyzaduje penize a ty Ekolist nema. Inzerce se hrouti (to ted kazdemu medii), predplatne na internetu nefunguje a granty nejsou. Ostatni vydelecne cinnosti jsou ted take potiz. Tudiz asi bohuzel. |
|
Neberte si to tak - 16. 12. 2012 - AntaresTakže asi nezbývá než hledat finanční zdroje, jinak to nebude lepší. Ale nejsem přesvědče, že to co navrhujete, pomůže. Na severu silvarium zavedli registraci přes mail a na nick či jméno a nepomohlo to. Jenom se snížil počet diskusních příspěvků, to je jediný výsledek. To byste musel tu registraci provádět asi přes občanský průkaz a muselo by se by se diskutovat pod pravým jménem. Zda byste na takto drastický krok měli technické a finanční předpoklady, těžko říct. Navíc diskuse pod pravým jménem má jednu velkou nevýhodu, a to tu, že pan google pak při zadábí vašeho jména vychrlí spoustu odkazů na diskuse, kde jsou příspěvky vytržené z kontextu a není to vůbec příjemné a dobré i z jiného hlediska. Proto já osobně třeba i na wikipedii raději píšu pod nickem, i když se s vým pravým jménem netajím. Takže to je těžké |
|
Je zajímavé, - 16. 12. 2012 - Jan Šimůnekže tu neanonymně diskutují především odpůrci ekoterorismu. Proto asi ta registrace na silvariu nepřinesla očekávaný výsledek: nárůst procenta "idově správných" příspěvků.Kdy už pochopíte, že zelení dostali svých pět procent a něco v důsledku masívní propagandy (včetně divadélka paní Jau-jau) a masívního falšování předvolebních průzkumů, a že naprostá většina tehdy zmasírovaných lidí je už nikdy volit nebude? Zelená ideologie (navíc zcela jistě netotožná a v mnoha ohledech spíš rozporná s ekologií jako vědním oborem) se už naprosté většině lidí zajídá, protože pocítili na svých kapsách její praktické dopady. |
|
Je zajímavé, - 16. 12. 2012 - Petr2Pane Šimůnek, už Vám zde bylo vícekrát vysvětlováno, že je rozdíl mezi jakousi politickou stranou, a lidmi, kteří se o přírodu zajímají, chcou se o ní co nejvíce dovědět. |
|
Je zajímavé, - 17. 12. 2012 - Jan Šimůnek1. Lidé, kteří se o přírodu zajímají a chtějí se o ní dozvědět co nejvíce, mi skutečně nevadí. Už proto, že sám mezi ně patřím.2. Vadí mi lidé, kteří jako koníčka mají buzerování ostatních iracionálními příkazy a zákazy, a je mi naprosto lhostejné, jestli jako podklad používají náboženství, nebo nějakou ideologii (zde často "zelenou"). Pro řadu zdejších autorů i diskutujících je ta příroda jen záminka pro obtěžování okolí zákazy a příkazy (popis takových typů najdete v každé slušnější učebnici psychologie či psachiatrie), případně dolování peněz z jejich kapes. O pár let dříve by chodili udávat na STB, narodit se asi o dvě generace dřív, sepisovali by dopisy pro gestapo, a ještě dřív by oblažovali své bližní aktivitami nějakého "kostelního spolku" (a dělali seznamy, jak často kdo chodí na mši). 3. Ekologicky orientovaní lidé sub 2. mají jako platformu stranu zelených a různá ekologická hnutí. Všechny tyhle organizace fungují jako politický subjekt, proto boj s nimi je možný jen politickými metodami. 4. Faktem je, že legální a demokratickou politikou neuspěli, takže nyní jim zbývají jednak antidemokratické anomálie (typu různých zákazů a příkazů ze strany politických subjektů bez demokratického mandátu) nebo přímý teor (mezi blokádou na Šumavě a kausou Breivik není z hlediska politiky zásadní rozdíl). 5. Pokud se chceme zbavit zákazů a příkazů sub 3, musíme použít politické prostředky. |
|
Je zajímavé, - 17. 12. 2012 - Petr2Zkusil jste se někdy seznámit s lidmi, kteří pro přírodu "něco dělají" a pokud máte pocit, že to dělají špatně, tak jim pomoci radou, případně fyzickou prací, aby to dělali lépe? V anonymním virtuálním světě to asi nevyřešíme, ale zkuste to s nimi osobně, a pak nás seznamte kde jste čemu pomohl. Všichni Vám budou držet palce a těšit se na Vaše další poznatky, s pozdravem PETR. |
|
Neberte si to tak - 16. 12. 2012 - Pavel CinceraJa bych asi uvital registraci podle jmena a emailu a o dost drsnejsi politiku mazani. Urazka? Hrube narceni? Smazat. Podruhe? Blokace. Pak je tady osemetna oblast ocividnych lzi a zamerne zavadejicich informaci, to uz je pracnejsi se v tom poctive zorientovat a spravne rozhodnout.Financni zdroje na projekty jako Ekolist moc nejsou.Zatim jsme Ekolist dotovali z ceho to slo, vcetne z casti mych -naprosto neekolistich a ne-neziskovych - soukromych vydelku. Udrzet slusnou diskusi je drahe (uz jen tato uroven, neprilis vabna) je umoznena praci redaktora, ktery hasi nejhorsi excesy. Zacinam se klonit k tomu, ze jedna z veci, kterou na Ekolistu obetujeme (pokud jej vubec udrzime) budou diskuse. |
|
pana Cincero - 16. 12. 2012 - jasanz duvodu velice soukromych pouzivam nick - ale na nazorech to nic nemeni.Nicmene - proc by Ekolist mel byt placen z dani vsech? To ze si svoji zajmovou cinnost platite ze sveho by prece melo byt uplne normalni.... |
|
Neberte si to tak - 17. 12. 2012 - Ivan BrezinaKdyby redakce zablokovala všechny, kdo na ekolistu kdy použili urážku či hrubé nařčení, pak tu žádný "ekolog" nezůstane a ekolist tak přijde o svoji ideologickou podporu. Mluvím ze zkušenosti, protože téměř každý už pocítil potřebu vyblít nějakou urážku na mou osobu, poté co jsem mu svým komentářem šlápl na kuří oko. |
|
Neberte si to tak - 17. 12. 2012 - Petr2Ivane, už Ti opravdu přestávám rozumět, zkus se jako vzdělaný člověk mrknout na příspěvky, a vyhodnoť ty urážející a buď sebekritický i ke svým. Zdraví a za pochopení děkuje Petr. |
|
Neberte si to tak - 17. 12. 2012 - Jan ŠimůnekProblém spočívá v tom, že diskuse vám zvedají návštěvnost (pomíjím, že jsou často cennější než sám článek), a že jejich zrušením klesne vaše cena jako subjektu vystavujícího reklamu. |
|
Neberte si to tak - 17. 12. 2012 - LubošNo, ona diskuze je skutečně z jiného pohledu velmi často zajímavější, než původní zpráva nebo článek. V diskuzi se každý projeví, z jakých pozic vystupuje, co vlastně hájí a jaké argumenty používá. To sem, dle mého názoru, přiláká největší počet diskutujících případně pouhých čtenářů. Pokud porovnávám úroveň diskuze s jinými blogy, tak tato je formálně vedena ještě relativně slušně (samozřejmě za eliminaci extrémů je třeba ocenit redakci), a pochybuji (po zkušenostech s jinými blogy), že nějakými omezeními se to výrazně změní. Na diskuzi jeden z přínosů vidím v tom, že ukáže, zejména u kontroverzních témat "ochrany přírody", že se "fanatici" různého ražení vyskytují na obou stranách pomyslné "barikády" a ve skutečnosti nikdo není objektivní, ačkoliv si to sám o sobě zřejmě myslí. Ostatní nezůčastnění si potom alespoň mohou udělat obrázek o tom, kdo a na základě čeho o nich může v této oblasti na různých úrovních rozhodovat a ovlivňovat přímo nebo nepřímo jejich život. |
|
Neberte si to tak - 17. 12. 2012 - Lukas B.problém diskuse ovšem je, že i diskutující snažící se o slušnost a věcnost vnímá mírné sprosťárničky opozičního tábora tak nějak silněji a osobněji než sprosťárničky názorově souznějící.hele, já ekolist beru a děsně oceňuju jako jakousi platformu snažící se o jakžtakž objektivní žurnalistiku, přestože asi většina redaktorů padá do tábora angažovanců a umírněných přivazovačů. a mám pocit že se to na řídké výjimky docela daří, a že i moderování diskusí je rozumné, eliminující hrubé sprosťárny ale ponechávající názory "věcně agresivní". rozhodně bych považoval mazání nepřitakávajících komentářů za rychlou a spolehlivou cestu do pekla - to ovšem neznamená, že by mi snad v principu vadila registrace - ale zas na druhou stranu, když je anonymní komentář od insidera zajímavý a není to hrubý osobní útok tak diskusi velmi obohatí. |
|
normalni zurnalistika - 17. 12. 2012 - Pavel Cincera..by podle mne mela byt takova, jak ji popisujete "jakztakz objektivni". "Jakztakz" proto, ze ji tvori lide a ti jsou takovi jaci jsou:).Tudiz prinest co nejpoctivejsi popis deni a oddelene umoznit publikaci co nejpluralitnejsich nazoru. Spolecnost, ktera neni schopna slusne vyslechnout i velmi rozdilne nazory nemuze slusne fungovat, jsem presvedcen. Jenomze zde by to chtelo vice redakcni pece ve dbani o slusnost - nenapadat osobne a neurazet. A na to nejsou kapacity - ostatne je to skutecne moje zajmova cinnost (ne uz redaktoru, ti musi byt placeni). A pokud se nepodari udrzet slusnost je lepe na diskuse rezignovat nez zamorovat verejny prostor urazkami a negativnimi emocemi. Ostatne kazdy z diskutujicich ma moznost na tuto zajmovou cinnost (a podle vysoke miry zapojeni velke casti nicku soudim, ze i svoji vlastni:) darem. https://ekolist.cz/cz/ekolist/podporte-nas-inzerujte-u-nas |
|
normalni zurnalistika - 17. 12. 2012 - Jan ŠimůnekPokud sháníte peníze, tak:1. Hned na titulní stránce Ekolistu by mělo být uvedeno číslo účtu, kam vám poslat peníze (případně ikonka na mikroplatby apod., v těchto věcech se nevyznám, protože je nepoužívám) 2. Pakliže se nevybere dost, tak zpoplatnit některé části (ale připravit se na to, že ekonomické důsledky odlivu čtenářů mohou překonat výdělek), případně celý list, případně diskusi. Obávám se ale jedné věci, totiž že peníze dostanete spíš od umírněnější a skeptičtější části čtenářů. |
|
normalni zurnalistika - 17. 12. 2012 - Pavel CinceraPrima, vratime zebravy banner:) Zatim na jeho miste byla (placena) reklama Hunti Duha.Vsechny moznosti plateb lze najit zde: https://ekolist.cz/cz/ekolist/podporte-nas-inzerujte-u-nas |
|
Neberte si to tak - 16. 12. 2012 - Pepa původníMáte pravdu, kdo nejde s námi jde proti nám.To jsme již slyšeli. Někteří byli vyhozeni, případně absolvovali karanténu. Opravdu je normální zakázat přístup na „svou část zemského povrchu“, ovšem s ponecháním povinnosti platby daní? To již tady taky bylo. Jsem hypertroll? Je hypertroll LB, který chce, ve jménu ochrany přírody, poslat lidi do plynu? |
|
Neberte si to tak - 16. 12. 2012 - AntaresJasně LB je troll, slovo hyper zatím mu asi nepatří, jen je na opačné straně a jeho příspěvek má za úkol vyprovokovat místní hypertrolly, aby ještě víc trollovaly. Můj příspěvek nezaněl ovšem tak, že je ochrana přírody neomylná, dělao se dost chyb v minulosti, stejně jako v medicíně a jiných oborech. Pokud je někdo kritický, ale diskutuje k věci a danému tématu rozumí, tak proč ne. Jde tady ale o pouhé řvouny, které si zařvou jak na fotbalovém stadioně proti ochraně přírody a jedno o čem je článek a kdo ho píše. |
|
Neberte si to tak - 16. 12. 2012 - Pepa původníDíky.Máte jasný a rozumný názor. Podle mého názoru ovšem karanténa asi nepomůže. Není lépe poslat odkaz na odborné práce? Není škoda, že končí Nedej se? Proč se o tom ještě nediskutuje? |
|
Neberte si to tak - 17. 12. 2012 - fafnirNo vidíte Antaresinevím k čemu chce někdo vyprovokovat posíláním lidí do plynu,ale žádno reakci jsem nezaznamenal.Hrubostmi,a tykáním,považované zřejmě za zelenou formu zdvořilosti tady naopak oplývá dost lidí,kteří ideově souzní s ortodoxními zelenými. Na okraj,používám sice nick,leč redakce můj email má,a má ho i i leckdo jiný.A proti ochraně přírody?Dovolím si jiný názor,proti nesmyslnostem ,vydávaným,nebo se dokonce pouze schovávaným za ochranu přírody.Jako příklad bych uvedl zelenými preferování železnice proti rozhodně energeticky a ekologicky daleko šetrnější vodní dopravě.Zrovna tak vydáváním za ekologii nesmyslné,rozhodně v našich podmínkách,OZE,tedy solar a vítr. |
|
Reakce na diskusi - 16. 12. 2012 - Jan Šimůnek1. Na veřejném prostranství by měl skutečně existovat nějaký vyvážený veřejný zájem, kde zcela jistě hraje svou roli i entomofauna na konkrétním stromě.Na druhé straně si dokážu představit, že i tam může vadit třeba produkcí alergenů (v minulém století se vysazovala řada stromů, které jsou dnes brány jako učebnicové příklady druhů, které by se, mj. kvůli silné tvorbě agresívních alergenů, vůbec v intravilánu vysazovat neměly). 2. Dokážu si představit i to, že onen cenný strom s brouky bude v souvislosti s trouchnivěním a dalšími procesy zdrojem dalších alergenů, které zdravý strom stejného druhu neprodukuje. 3. Řada dřevokazných brouků může napadat i dřevěné konstrukce budov (a stavaři jsou s to natřít konstrukční prvky naředěným inkoustem místo insekticidem, aby ušetřili - a kdo z přítomných si to dokáže uhlídat?). 4. Nicméně na soukromém pozemku by měl mít hlavní slovo vlastník. Pokud mu něco nějaký "nositel veřejného zájmu" nařídí nebo zakáže, tak by za důsledky (trestněprávní i materiální) měl nést stoprocentní odpovědnost, prostě jakoby ten strom, co někomu spadne na hlavu nebo na auto, byl jeho vlastní. |
|
Reakce na diskusi - 17. 12. 2012 - Lukas B.pane Řehounku,děkuji Vám za reakci. asi jsem tu smršť trošku vyvolal (nebo spoluvyvolal) připomenutím nějakých majetkových práv. furt si stojím za tím že bod jedna je od Vás napsán konfrontačně, přezíravě a bezohledně (k vlastnickým právům). proč jste do toho proboha zapletl nějaké okapy nebo listí - co je broukům proboha do nějakých okapů (řekl bych že funkční okap je biotop pro většinu brouků poněkud nepohodlný:)). stačilo napsat: bod 1: nedělat nic, tečka. - souhlasím s vámi a nedělá mi problém uznat, že přestárlý strom je z hlediska broukologického (a vlastě ze spousty dalších hledisek) nejlepší nechat na pokoji - a pak jsou další hlediska, a je nutno je nějak vybalancovat. |
|
Reakce na diskusi - 17. 12. 2012 - fafnirLukas Brozumné stanovisko. |
|
Reakce na diskusi - 17. 12. 2012 - Jiří Řehounek/CallaDobrý den,snad to může vyznívat tak, že bod 1 je psán konfrontačně. Listí a medovici jsem zapletl proto, že jsem chtěl uvést důvody, z mého pohledu malicherné, které mohou přispět k likvidaci ohrožených a vymírajících druhů a kácení starých stromů. Druhá věc: Pokud bychom se drželi současného zákona a jeho výkladu (vím, že výklady dělají soudy, ale není mi známo, že by to nějaký soud zpochybnil), mnou uvedené důvody nezavdávají příčinu ke kácení stromu, natož biologicky cenného. Myslím, že nejsme úplně v rozporu, i když bychom samozřejmě našli odlišnosti v našich přístupech ke kácení. Asi zásadní je tento: Z hlediska zákona (i z hlediska ochrany brouků) není rozdíl mezi stromem na veřejném prostranství a stromem na soukromé zahradě, pokud v něm žije chráněný brouk (ohrožení nestačí, musí být uveden v seznamu chráněných druhů). Kácení takového stromu se řídí jinými předpisy a výjimku k němu vydává krajský, nikoli městský úřad. Kde naopak shodu asi najdeme: Vždy se snažím hledat dohodu, nějaký přijatelný kompromis. A u soukromých pozemků dvojnásob. Důvod je jednoduchý. Pokud se všichni zúčastnění dohodnou, je naděje, že dohoda bude dodržena. Pokud se příliš tlačí na pilu a kompromis se nenajde, je dost možné, že si to se stromem někdo vyřídí tajně a pak nebude co chránit. Jsou ale i stromy, u kterých ve mně vyhrává entomolog - fachidiot. Obvykle se k nim ale dostanu až tehdy, když už je pozdě cokoli na jejich záchranu podnikat, protože s nějakým zákonem, brouky a ochranou přírody se kdosi nezdržoval. Pokud Vás zajímá problematika víc, zvu Vás na web www.calla.cz/stromyahmyz . Je tam myslím i dost příkladů a fotek, jak mohou lidé, stromy a brouci koexistovat ve městě či v kulturní krajině, aniž by se vzájemně ohrožovali. Zdraví Jiří Řehounek |
|
Reakce na diskusi - 18. 12. 2012 - Jarek SchindlerJe to všechno pěkné, je ale opravdu asi potřeba rozlišovat stromy ve volné přírodě od zeleně ve městech či na soukromých pozemcích. Dalším problémem je potom odpovědnost za případnou, budu se držet raději pouze termínu, škodu. U všech stromů a u těch starých dvojnásob je vždy nebezpečí, že nějaká škoda třeba jeho pádem, rozlomením, ulomením větve atd. může vzniknout. To v lepším případě. Potom se hledá viník a nebude to pravděpodobně ani pan Řehounek nebo Calla, ale bude to majitel pozemku. Ono se krásně rozhoduje a chrání bez následné odpovědnosti, či bez nutnosti nést náklady na další různá možná opatření. |
|
Reakce na diskusi - 18. 12. 2012 - Lukas B.ale jo. ono je to v internetových diskusích vždy vostřejší než v reálu. ale furt - Vy jste jedním z poradních hlasů pro rozhodnutí o kácení/nekácení, Vy nejste úřad kterému přísluší hodnotit jestli některé argumenty jsou malicherné.kdy už proboha pochopíte, že Váš nejlepší a přirozený spojenec musí být Kondelík s domečkem a zahrádkou, a ne anarchistický mládežník ze skvotu? |
|
Reakce na diskusi - 18. 12. 2012 - Jiří Řehounek/CallaNejsem úřad ani úředník, to už jsem psal. Ale můžu mít názor a můžu hodnotit, co je z mého pohledu malicherné (nikdy ovšem na úkor bezpečnosti lidí).POkud jsem správně pochopil, koho myslíte tím Kondelíkem, tak v poradně jsou právě "lidi s domečkem" velmi častým typem zájemce o radu a tedy i "přirozeného spojence". Protože se jich řada opakovaně vrací, asi na našich radách shledávají něco užitečného. Aniž bych cítil potřebu se vymezovat proti "mládežníkům ze skvotu", moc často je v poradně nepotkávám, určitě si poradí i sami :-) |
|
Reakce na diskusi - 18. 12. 2012 - LubošMám na Vás otázku. Ve svých příspěvcích jste několikrát použil spolu s označením své profese slovo "fachidiot". To myslíte jako ironii nebo je to nějaká forma sebereflexe? |
|
Reakce na diskusi - 18. 12. 2012 - Jiří Řehounek/CallaCitoval jsem z diskuse u tohoto článku :-) |
|
Reakce na diskusi - 18. 12. 2012 - fafnirJiříŘehounek Callajakou nesete odpovědnost,když zakážete porazit strom z entomologického důvodu na soukromém pozemku,a on způsobí majetkovou škodu nebo poškození zdraví,či dokonce smrt. |
|
Reakce na diskusi - 18. 12. 2012 - Lukas B.no to je to nedorozumění. on má jako expert na broucí (nic ve zlém) poradní hlas a je na úřadě aby zhodnotil který veřejný zájem (fuj ohavné slovo) je silnější. on nezakáže, dodá podklady. proto jsem se také nad bodem jedna tak čílil. |
|
Reakce na diskusi - 18. 12. 2012 - Petr2Fanfire znova se opakuji, pokud je někdo z nás účastníkem řízení, snažíme se najít rozumná řešení, stalo se mi vícekrát, že jsme vyjeli k vůli jednomu stromu, a já majiteli pozemku vyznačil ještě další průserové, ohrožující okolí, abych mu ušetřil náklady a měl to při jednom řízení i kácení. |
|
Reakce na diskusi - 18. 12. 2012 - Jiří Řehounek/CallaPane fafnire,už jsem to zde vysvětloval (a nejen já a nejen pod tímto článkem). Řehounek ani Calla nemohou zakázat vůbec nic. Můžeme se vyjádřit, můžeme navrhovat, můžeme se třeba stavět na hlavu, ale pravomoc zakazovat nebo povolovat kácení má správní orgán. Protože nese zodpovědnost, zjišťuje zdravotní stav stromu a další náležitosti ve správním řízení. Kvůli posouzení zdravotního stavu stromu si často zve dendrologa. Popisuji, jak je to podle zákona, protože úředníci správních orgánů musí podle zákona postupovat. |
Dobrovolny prispevek na Ekolist.cz - 18. 12. 2012 - Pavel Cincera..a Vasi zajmovou ci osvetovou cinnost na nem je mozne ucinit zde:https://ekolist.cz/cz/ekolist/podporte-nas-inzerujte-u-nas Nejpohodlneji v systemu Darujme na uvedenem odkazu. Predem dekujeme. |
