Dutiny starých stromů jsou pro zvířata důležité, vyrobit si je ale neumí

Většina zvířecích druhů, které využívají jako úkryt dutinu stromů, si ji sama nedokáže vyhloubit. Jsou pak závislí na dutinách, které vyhloubí buď datel nebo které vzniknou přirozeným rozkladem starých stromů. Jak píše server ScienceDaily, pro přežití mnoha druhů zvířat je proto klíčové zachovat staré stromy. V nich vzniklé dutiny totiž slouží zvířatům nejdéle.

Dutiny stromů slouží jako místo pro klidný spánek, vyvedení mladých nebo jako spižírna celé řadě zvířat, od sov a papoušků přes veverky a vačice až po hady, obojživelníky a hmyz.

Podle studie univerzity z Britské Kolumbie většina zvířat, která vyhledávají příležitostné obydlí na stromech, není schopna si sama vlastní dutinu vyhloubit či vyklovat. Zcela tak závisí na dírách již vytvořených někým jiným. Tím roste nejen význam datlů, ale ještě více význam starých stromů, v jejichž trouchnivějícím dřevě může některé zvíře najít úkryt. Takové vhodné stromy jsou však zřídkakdy mladší sto let.

„Jenže běžná lesnická praxe ve světě počítá spíše s ochranou mladých porostů a těžbou těch věkovitých,“ tvrdí Martinová. „Ale právě ty starší stromy patří mezi ty nejžádanější.“ Stromové dutiny se tím stávají pro živočichy úzkoprofilovým zbožím.

Badatelský tým vedený Kathy Martinovou se neskromně zaměřil na zkoumání dutin stromů po celém světě – zkoumal je napříč Jižní Amerikou, Asií, Evropou i Austrálií. Vědci se zaměřili jak na samotný vznik dutin, tak na jejich současné obyvatele. Ukázalo se, že tři čtvrtiny všech zkoumaných dutin vznikly působením zubu času na starý strom. Výjimkou je jen Severní Amerika, kde naopak drtivou většinu děr vytvoří datlové.

Badatelský tým si vybral dohromady 2805 dutin v Polsku, Argentině a Kanadě. Určil, jak dutina vznikla, a pak ji průběžně od roku 1995 sledoval, zdali a jak často je osídlena. „Například v Kanadě byly otvory osídleny sedmnáctkrát za třináct pozorovaných let,“ říká Martinová. „Z toho až pěti různými druhy živočichů.“

Datlové jsou sice zdatní a dokážou vytesat velmi kvalitní dutiny, ty vzniklé stářím stromu jsou ale využívány více. Význam opravdu starých, trouchnivějících stromů ponechaných v krajině je nejmarkantnější ve vlhkých tropech Jižní Ameriky. Tam dutina vydlabaná datlem nevydrží déle než dva roky, a tak jsou tamní pěvci a hlodavci více závislí na dutinách, které se ve stromě tvoří jeho postupným rozkladem. Tyto dutiny totiž slouží i 25 let. V Polsku je rozdíl méně dramatický, dutina vyrobená datlem zpravidla vydrží šest let a dutina vzniklá zubem času třináct.

Podle vědců je potřeba nejvíce chránit staré stromy v tropech, protože na jejich dlouhověkých dutinách závisí nejvíce zvířat.

Článek byl uveřejněn 16. 6. 2011 na serveru ScienceDaily pod názvem „Old, Large, Living Trees Must Be Left Standing to Protect Nesting Animals, Study Shows“.

---

reklama

---