Jíst plasty? Pokud jste ryba, tak to dává smysl: vypadá to jako jídlo, voní to jako jídlo
Vědci zjistili, že sardel kalifornská shledává vůni povlaku na plastu tlejícím v moři neodolatelnou. Hejno ryb zachytí vůni, kterou mořské řasy a bakterie zanechávají na kouscích plastu, a propadne šílenství. Své poznatky publikovali v britském vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B.
Sardele patří k ekologicky i ekonomicky důležitým druhům ryb. V severním Tichém oceánu jsou potravou velryb, tuňáků i lidí. Pokud se ale sardele budou cpát plasty, budou se lidé na svém talíři potýkat s novým druhem odpadků. Vědec Matthew Savoca z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru v Monterey zkoumá dopad znečištění a odpadu na oceán. Jeho studie je jedna z prvních, která prokazuje, jak důležitá je pro ryby vůně. A odhaluje důvod, proč se mořští živočichové tak rádi vrhají na plastový odpad.
„Vědci vytvářeli různé hypotézy o tom, že pro ryby je důležitá barva, tvar a velikost plastových kousků. Já jsem si ale vždycky říkala, že by bylo dobré to prověřit,“ komentuje zveřejněný výzkumu Chelsea Rochmanová, odborná asistentka na universitě v Torontu.
Aby Mattew Savocca a jeho tým určili, zda ryby reagují na vůni, vytvořili specifickou kolekci „mořských čajů“. Namíchali rozdílně vonící tekuté směsi vody a plastu potaženého mořskými řasami a mikroorganismy, směsi vody a čistého plastu a směsi vody a krilu. Tyto směsi pak nalili do nádrží s hejny sardelí umístěných v akvariu Aquarium of the bay v San Franciscu.
„Když ryby ucítily vůni svého oblíbeného jídla, korýšů nebo plastu potaženém biofilmem, reagovaly jak šílené. Vyrazily do různých směrů a začaly hledat zdroj vůně,“ říká Matthew Savoca. „Tyhle ryby prostě z kombinace jídla a plastu šílí,“ dodává. Když ovšem ryby ucítili jen čistý plast v čisté vodě, plavaly dál v obvyklých kruzích.
Savoca dodává, že toto chování ryb vychází z historických zkušeností. „Když zvířata jedí plast, nerozhodují se hloupě. Voní to jako jídlo, vypadá to jako jídlo. Je pro ně těžké vyhodnotit tu věc jako ‘nejedlou'."
Podle studie z roku 2015 přibývá každou minutu do oceánu jeden kontejner odpadu. To znamená 8 milionů kubických metrů za rok. Přes všechny snahy se znečištění oceánů nezpomaluje. Proto Savoca a jeho spolupracovníci začali zkoumat důsledky pojídání plastů s povlakem čas a bakterií na ryby a jejich predátory, jako jsou velryby.
Miliony lidí po celém světě závisí na mořských živočiších jako na zdroji proteinů. Rochmanová dodává, že jejich stravovací návyky mohou být riskantní. Plastové odpadky obsahují množství zhoubných chemikálií, jako je Bisfenol A (způsobuje rakovinu prsu, varlat či prostaty, cukrovku, astma a vývojové poruchy) nebo DEHP (Bis 2-ethylhexylftalát - vyvolává poruchy sexuální vývoje samčích mláďat savců), které se mohou snadněji dostávat do organismu ryb skrze pokryv řas a bakterií.
„Lidé“, říká Rochmanová, „mohou čím dál snadněji najít plasty ve svých rybích filetech a rybích prstech“. „Musíme jednat hned, když nacházíme relativně malé procento plastů v živočiších, které jíme,“ dodává k tomu Savoca. Mohl by se z toho stát nejenom zdravotní problém živočichů, ale i lidí“.reklama
Rybáři na jihu Čech loni získali 13 milionů Kč jako náhradu za škody od vydry
Jihočeští parazitologové potvrdili první případ nákazy tasemnicí z jiker štiky
Candáti pomohli zlepšit kvalitu vody ve Stříbrném rybníku v Hradci Králové