https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jizni-morava-vysycha-pripravy-staveb-zavlazovacich-zarizeni-jdou-ale-pomalu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jižní Morava vysychá, přípravy staveb zavlažovacích zařízení jdou ale pomalu

17.4.2024 10:27 (ČTK)
Jižní Morava vysychá a podle předpokladů klimatologů vysychat bude, ovšem nové zavlažovací systémy se zatím nestaví a příprava jde podle předsedy Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka velmi pomalu, řekl ČTK. Podle něj je potřeba odvážné politické rozhodnutí, které stavbu závlah jednoznačně podpoří, protože než začnou fungovat, uplyne od rozhodnutí nejméně 15 let, míní.
 

Poměrně rozsáhlý systém závlah existoval v jižní části jižní Moravy už před rokem 1989, jenže po revoluci a po privatizaci se rozpadl. V posledních deseti letech zemědělci intenzivně obnovovali závlahy tam, kde to bylo s ohledem na vlastnické poměry možné. Investovali stovky milionů korun a závlahy používali v maximální možné míře. "Jedná se především o Mikulovsko a Břeclavsko a nejvíc se tyto závlahy používají na vinice," poznamenal Hlaváček.

Nové závlahové systémy mají využívat především vodu z Novomlýnských nádrží, které má být možné napustit tak, že maximální hladina bude o 35 centimetrů výše než dosud. Úsilí vodohospodářů o povolení této změny začalo v roce 2018, loni se proti kladnému rozhodnutí krajského úřadu odvolaly Voda z Tetčic a Děti Země. Jejich odpor však není klíčovým problémem, proč se dosud závlahy nestaví.

Existuje ambiciózní plán, který má vést vodu z dolní nádrže novomlýnské soustavy směrem na Hustopečsko do nádrže u Horních Bojanovic a až do vodní nádrže Těšany na jihovýchodním Brněnsku. "Nikdo ovšem nechce rozhodnout. Místo aby se udělalo výběrové řízení na projektovou dokumentaci, tak se diskutuje, jestli to zemědělci budou využívat," řekl Hlaváček. Přitom blahodárný vliv závlah na výnos je podle něj jednoznačný.

Dalším projektem, který by mohl jižní Moravě pomoci, je kanál Dunaj - Dyje, o kterém se začalo vážně diskutovat mezi zástupci Česka a Rakouska teprve loni. Podle náměstka jihomoravského hejtmana Jana Zámečníka (KDU-ČSL) nejde primárně o projekt pro závlahy. "Má pomoct zabránit vysychání povodí Dyje," řekl Zámečník. Přivedl by vodu z Dunaje na jižní Moravu kanálem, který by vedl prakticky přímkou po rakouském území a ústil by do Vranovské přehrady.

Inspirací mu je rakouský Marchfeldkanal, což je kanál protínající zemědělskou oblast severně od Vídně. Z Dunaje se odpojuje západně od Vídně a východně se do něj znovu vlévá. "Velikostně je podobný jako Baťův kanál, nejde o megalomanskou stavbu," uvedl Zámečník.

Přeshraniční projekt, na jehož zpracování se zástupci obou stran hranic domluvili, se začne zpracovávat letos v červenci a budou se na něm podílet například vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe či Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. a rakouské Univerzity životního prostředí a přírodních zdrojů. "Že je potřeba zavlažovat, zjistili i Rakušané," uvedl Hlaváček. Dolní Rakousko trpí totožnými klimatickými problémy jako jižní Morava i přes to, že rakouská zemědělská krajina je výrazně odlišná od české.

Podle Zámečníka je ještě potřeba myšlenku kanálu Dunaj - Dyje převést v obou státech z regionální úrovně na vládní, aby se mu dostalo podpory celostátní. "Jsme rádi, že se s námi o tom Rakušané baví a jsou ochotni projekt podpořit. Díky němu budeme mít tvrdá data, která budeme moct využít dále," řekl Zámečník.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RZ

Radim Zaňka

17.4.2024 13:11
Připadají mi ty plány z jak jiného světa. To se jako bude rozvádět voda na pole namísto toho, abychom pracovali s mikroklimatech a způsobem hospodaření? Podívám-li se na mapu jižní Moravy, vlastně ani nemusím, stačí, když projíždím, tak všude samá pole, občas nějaké vinice, ale většinou pole o velikosti deseti až třiceti hektarů.

Pardon, ale tady je vidět úplně jiný problém. Prostě tato krajina není adaptována na sušší prostředí již svojí kompozicí. Vodu je potřeba zadržet jinak. Je potřeba zadržet vodu, která naprší nebo zkondenzuje. Více lesa, více stromů jakožto větrolamů, aby bylo omezeno proudění teplého vzduchu (tím vysychání), je potřeba budovat remízy, aleje. Je potřeba, aby pole byla co nejdéle pokryta vegetací, nejlépe stále (regenerativní zemědělství, meziplodiny apod.), maximálně omezovat erozi větrem i vodou (k čemu další voda, když jsou živiny fuč). Je potřeba zmenšit rozlohu polí. Je potřeba volit takové plodiny, které pokrývají dobře pole a kde nezůstává obnažená půda, takové, které současně zajistí dobré albedo povrchu.

Je toho prostě strašně moc, co lze udělat, než se začnou vymýšlet takové pitomosti, jako je zavlažování pomocí kanálů. To není prostě vůbec nutné. Kdo to celé naplánuje, zaplatí, dohodne se s jednotlivými majiteli pozemků? Mohl bych jmenovat dál a dál.

Ta krajina to dokáže zvládnout i bez tohoto přerozdělování vody (jen si říkám, aby nám pak někde nechyběla jinde), jen jí je potřeba pomoci a konečně se taky odpoutat od té představy, že co tam roste teď, musí tam růst za každých podmínek. Prostě plodiny a přístup je třeba měnit podle toho, jaké je klima a nevymýšlet pitomosti jak za časů JZD, kdy jsme si krajinu změnili k horšímu k nepoznání a teď sklízíme plody tohoto úsilí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.4.2024 13:47 Reaguje na Radim Zaňka
a o tom to je. Nic neudělali ale pořád natahují ruce. Ono v té krajině na jižní Moravě není už co likvidovat...
Odpovědět
HH

Honza Honza

17.4.2024 20:11 Reaguje na Radim Zaňka
všechno, co píšete OK, akorát i kanály, jezera, zadržování vody rovněž nutně potřebujeme. Ve Španělsku, kde není umělé zavlažování, nic neroste. To přijde brzy i k nám!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.4.2024 23:26 Reaguje na Radim Zaňka
1*
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

18.4.2024 05:17 Reaguje na Radim Zaňka
"Ta krajina to dokáže zvládnout i bez tohoto přerozdělování vody". Dokáže, ale bez produkcie. Bude smerovať do stavu Pouzdřanská step. Pokiaľ si to ČR môže dovoliť, nič proti tomu. Opatrenia ktoré navrhujete, pomôžu udržať produkčnú krajinu inde, ale na Južnej Morave už nie. Bilancia zrážok a výparu to nedovolí. Preto sa stavali Nové Mlýny a závlahy už "za časů JZD", kedy tam bola priemerná ročná teplota o 1,5-2 °C než dnes a možno o 3-4 °C nižšia, než bude onedlho.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.4.2024 06:39 Reaguje na Peter Sládek
1*
Odpovědět
RZ

Radim Zaňka

18.4.2024 21:40 Reaguje na Peter Sládek
S bilancí srážek a výparu vycházíte ze současného stavu. Je třeba si však uvědomit, že srážky ovlivňuje diverzita a jakost povrchu. Zorané pole se chová jinak než trvale pokryté porostem. Proto píšu o regenerativním zemědělství, bezorebné technologii, kdy necháte půdu udržet vody pod pokryvem a ne, že to zořete, všechno ztmavne, rozpálí se atd. Proto píšu a zvýšení diverzity krajiny (aleje, remízy, zalesnění neúrodných půd), rybníky apod. O kolik je všechno toto levnější než vybudování složité sítě kanálů a následných zavlažovacích zařízení závislých na elektrické energii. A kdo to bude plánovat a realizovat při všem tom rozdrobeném vlastnictví. Plány jak z dob socialismu prostě dnes fungovat nemohou, protože není jeden zcela převažující vlastník jako tehdy, tedy stát. Než se všichni domluví, tak ta krajina zpustne. Je třeba jednat rychle, je třeba změnit způsob hospodaření. Závlahy neuděláte ze dne na den, to by trvalo dvacet třicet let dohadování, povolování, realizace... Je třeba státní politiky takové, která bude podporovat její zadržení v krajině, tedy zlepšením vodní bilance, ne že to budu přelévat sem a tam.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

19.4.2024 06:53 Reaguje na Radim Zaňka
Áno vychádzam zo súčasného stavu a z dlhodobých storočných radov meraní zrážok a teplôt. A z preukázaného trendu otepľovania. Nie z vašich fantázií. O gro zrážok na Južnej Morave sa rozhoduje v priestore Islandom a Azorskými ostrovmi. Z rozloženia tlakových útvarov a početnosti výskytu synoptických situácií v Európe a z orografie. To je dôvodom, prečo vami opisované opatrenia na Južnej Morave nestačia. Že proti nim v zásade nič nemám, som už písal a nehodlám to opakovať niekomu, kto to nechce zámerne počuť, kto nazýva závlahu "Litím vody" a namiesto argumentov začne poúčať ostatných banalitami.
Odpovědět
RZ

Radim Zaňka

17.4.2024 13:15
Ta ilustrativní fotka u článku neukazuje vlastně sucho, ale demonstruje, jak se s krajinou vůbec nemá zacházet.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.4.2024 13:49 Reaguje na Radim Zaňka
je to takové zprasené, ale čemu se divit.
Všichni chtějí výdělky, výkony, zisky. Ono to nejde do nekonečna jak je vidět.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.4.2024 08:34
Odpůrci meliorací( odvodnění+ zavodnění podle podmínek a potřeby) asi nevědí, že tak konali už Mezopotámci, Egypťané, Číňané a jiné v té době vyspělé národy. Konají tak Izraelci, celá Asie pěstující rýži a dnes už i Rakušáci atd.
V mém okolí jsou rovinatá pole, která chce stát zastavět gigafaktory na
místě bývalých rybníků, které byly vysušeny v 19. století pomocí kanálů
s propustky a drenážemi. Za mokra se voda odváděla, za sucha se spodem
zase přiváděla a úrody byly stabilně vysoké. Toto vše znali naši předci,
ale ekomudrlanti toto vše popírají, jakož i jiné zkušenosti lidstva. Snad
se konečně pohnou ledy a odpovědní lidé rozhodnou o možnosti zavlažování
krajiny. Ona i obora Soutok je protkána melioračními kanály a proto je
taková, jaká je a rovněž Valticko-Lednický areál je monstrózní dílo plné
melioračních kanálů, nádrží a jiných vodních prvků. Z bažin se tak staly
parky s vodními kanály, jezírky a rybníky. Rozhodovat ale o tom tehdy
dnešní ekoneználci, tak tam jsou dodnes bažiny, miliardy komárů a nebo
naopak smrduté v létě vyschlé močály. Tak je tam stabilní hladina spodní vody udržována lidskými stavbami a krajina chráněná Unescem. Rovněž celá
Třeboňská pánev, Poodří a jiné rybniční soustavy jsou dílem člověka
MOUDRÉHO a nikoliv hlupáků, kteří by nejraději nic nedělali a jen zírali,
co dělá samotná příroda. A teď do mně lenivci a zpátečníci!
Odpovědět
HH

Honza Honza

18.4.2024 09:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud by to takhle fungovalo, jak říkáte, tak OK. Jenže to tak z 90% nefunguje! Dříve se to zřizovalo, aby močálovitá, nekulturní nepřístupná a neobdělatelná krajina (plná komárů, zetlelého padlého dřeva apod.) byla hosp. využitelná, zpřístupněná, zkulturněná, aby se zvětšila rozloha polí. O meliorace se někdo staral a vodu zpět za sucha přiváděl! Ale dnes už je jiný problém- nutnost intenzivního zadržování vody a 99% všech meliorací ji nepřivádí, nýbrž odvádí. Proto je v zájmu všech je globálně zrušit! Něco jiné jsou vodní kanály, rybníky apod., kde se voda, která by jinak odtekla do řek a pryč z krajiny, zadržuje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.4.2024 15:54 Reaguje na Honza Honza
Když zruším něco, co jsem zanedbal, tak tím nic nezlepším. Zlepším to pouze tehdy, když to opravím a spodem budu vodu zásakem a drenážemi do půdy přivádět. To, že bude cyklicky bažinou a naopak vyprahlou pustinou není zúrodnění, ale rezignace na cyklické změny počasí. Proč totéž neděláme ve městech, které lidé vyrvali bažinám, půdu vysušili, ulice
zaasfaltovali a veškerou srážkovou vodu odvádíme co nejdříve z města. Proč si ji nenecháte ve sklepě, v ulici nebo rovnou v obýváku, aby neodtekla? Je-li něčeho příliš, tak to je
třeba odstranit a je-li něčeho málo, tak je to třeba dodat.
Hloupé rady zemědělcům, že mají strpět na polích kaluže a
obětovat tu půdu přírodě je stejné, jako radit lidem ve
městě, aby se nesnažili zbavit sklepy a ulice srážkové vody
a nechali si ji tam, až přijde sucho a bude třeba kropit
ulice a zalévat stromy a trávníky kolem cest a v parcích.
Ono nejlépe se to radí lidem z vyšších pater a těm, co je
půda neživí. Ti budou za kaluže na polích bojovat jako lvi,
ale v gumácích po ulicích chodit nechtějí. Poraďte třeba Benátčanům, ať ponechají Benátky laguně a Nizozemcům poldry moři. Vždyť obojí je proti přírodě, které tu půdu vzali a nechtějí ji vrátit. Vaše argumenty jsou argumenty bezzemka, kterého půda neživí a slovo VŠECH zneužívá z pohledu pouze svého zájmu. Slovo VŠECH je zavádějící a adekvátní je slovo vlastník a většina. No a vlastník a většina nesdílí nápady hrstky nedouků, kteří nevědí, jaký je rozdíl mezi pojmy meliorace a pouhé odvodnění.
Odpovědět
HH

Honza Honza

18.4.2024 18:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Kdepak, pane, to už je ověřené, ta civilizace, která vykácela lesy, vysušila močály, spěje k zániku nebo již totálně zanikla. Pole jsou vysušené, nejsou studny, není voda. Není co pěstovat, nelze chovat zvířata, lidé z této zničené krajiny odchází, jinak by zemřeli.
Odpovědět
RZ

Radim Zaňka

18.4.2024 22:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Celá Střední Amerika je plná zaniklých měst civilizací, které si zničily své životní prostředí a lidé museli odtáhnout o kraj dál a na mnoha dalších místech na světě. Zničili jsme si Jižní Moravu způsobem hospodaření, který je dlouhodobě neudržitelný. A není to suchem, je to zničenou, erodovanou půdou. Hospodařením trvajícími stovky až tisíce let dle lokality. Řecké ostrovy byly kdysi pokryté lesy a mohutnou vrstvou úrodné půdy. Už za Herodota bylo zle a autor píše o tom, jak všechno spláchla voda a na svazích skoro nic nezůstalo. Teplo a sucho tam bylo i tehdy. Ale menší teplo tam bylo, když oteplení snižovala zeleň. Zkuste si někdy změřit v létě teplotu betonu, hlíny a třeba trávníku. Takže co potom rychleji vysychá? Stačí, když se tam postavíte bos. Rozdíl je v tom, že těmito v té době "rozumnými" zásahy byl zničen porost, půda obnažena a odfouknuta nebo spláchnuta. Pak se ze zeleného ráje stala sotvaúrodná pustina. A takhle je to i v celém Středomoří. Budeme čekat, až se to proběhne do té míry u nás, nebo s tím něco uděláme? Litím vody stav půdy nezlepšíme. Ten zlepšíme změnou hospodaření s krajinou. Vždyť už to dávno víme, vědělo se to už i za socialismu, přesto se postupovalo v rozporu i s tehdejšími poznatky. Prostě prachy a ideologie a po nás potopa.

Napíšete vždy dost věcí, kterými jen prokážete, že nevíte moc o věcech, na které reagujete. Jinak byste takto nepsal. Zkuste ten čas věnovat odborné literatuře, protože v té se o tom všem dávno píše. Anebo se jen zajděte podívat za zemědělci, kteří dokážou i v suché krajině dobře fungovat. Oni to dělají prostě jinak, ale dokáží to.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.4.2024 10:34 Reaguje na Radim Zaňka
Jsou studie, které mluví o civilizaci Amazonie jako o kultuře, kterou vyhubily evropské nemoci, ne zničení prostředí. Středomoří prý zarůstá, zatím řídkým lesem.
Odpovědět
RZ

Radim Zaňka

22.4.2024 14:18 Reaguje na Jarka O.
O Amazonii jsem nepsal, ale o těch nemocech vím. Na druhou stranu epidemie často zabránily tomu, aby lidé krajinu zničili, a díky tomu se ona dokázala vzpamatovat. Nicméně vyčerpání a zničení půdy v důsledku eroze způsobené člověkem lze doložit na celém světe. Minimálně Sahara by nikdy nebyla tak velká a Středomoří bylo zelené, kdyby nebylo člověka.
Odpovědět
PE

Petr Elias

19.4.2024 13:09 Reaguje na Radim Zaňka

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
PE

Petr Elias

21.4.2024 07:13 Reaguje na Petr Elias
Aktivní redakce. :D Ale ani tak se nezmění nic na tom, že někdo jako Macháček netuší kdo to byli Mayové. :D
Odpovědět
sv

sv

18.4.2024 19:04 Reaguje na Břetislav Machaček
To sis to zas trochu poplet, machačku. Za prvé, Mezopotámci ani Egypťani nic neodvodňovali, ti pouze zavodňovali, stejně tak Izraelci, přičemž ti to nečiní tak idiotsky jako zde minulý režim, tedy litím tun betonu do krajiny za účelem narovnání řek a i těch nejmenších potoků ale pomocí moderní technologie, tedy např. kapkovými závlahami. Za druhé, "stát" nechce stavět v Dolní Lutyni. Stát chce stavět kdekoliv. To pouze anonističtí soudruzi, kteří vládnou v MSK přišli s polem, protože je to jednodušší než připravit a efektivně nabídnout nějaký brownfield.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

19.4.2024 12:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Vážený pane Machačku,
Mezopotámci nevěděli, co jim závlahy udělají v dlouhodobé perspektivě a rozjeli mega projekt závlah. Zasolením půdy si podřízli živobytí. Vydrželo jim to dlouho, ale dnes už je to 'jenom' archeologie.
Egypťani/Arabové věděli, zda budou mít prachy na umělá hnojiva, když rozjeli dlouhodobý megaprojekt, kterým si vypnuli přirozený přísun živin z Jižního a Súdánu? Při výpadku ukrajinské pšenice jim hrozí hladomor jako před Assuánem, jenon těch lidí rapidně přibylo.

Než vylejete komáry, zamyslete se nad dítětem ve vaničce.

A nějak jste zapomněl na vychcípanou Dyji 2022! To je bohužel zamlčovaný důsledek vodohospodářských úprav 20. století, včetně pokrytecké rétoriky o zachraňování lužního lesa umělým povodňováním, když ho ti samí tvůrci lepších zítřků svým uměním vysušili.

Na Jižní Moravě jsme dělali (my lidi) všechno proto, abychom (si) ji vysušili. Jenom mi nedochází, proč (si) ji na to konto chceme ještě zasolit.

Jestli mě paměť neklame, tak aby Římani vyplenili Kartagince (kvůli pšenici samozřejmě), tak jim Cartágo nejen vyhladili, jak to robí soudruh na Východě, ale ještě jim TU PŮDU VYSOLILI! Aby už nikdy, nikdy, nikdy... Naši předci byli taky pěkný ku..y, vrahové, despoti, tyrani, lichváři atd.
Když tu historii začnete natírat na růžovo, zbyde vám nakonec kýbl od růžové barvy a zaschlé štětce, nikoli pochopnení a poznání.
Odpovědět
HH

Honza Honza

19.4.2024 16:13 Reaguje na Daniel Fiala
To je sice krásné, co píšete, ale bez umělých závlach nejde ve Španělsku už nic dělat. Nic už vám nevyroste. To přijde i k nám. Co s tím? Nezavlažovat, neshromažďovat vodu, aby jste půdu nezasolil? Když nemáte ani studnu, nic? Tak umřete žízní! Čím Mezopotámci zavlažovali, jak dlouho? Jak to dělají dodnes v Egyptě?
Urtčitě je lepší starat se o přírodu, aby pršelo a prší jen tam, kde jsou lesy, proto zalesňování je to nejdůležitější, je to stabilizátor klimatu. Přehrada na poušti nepomůže, nepomůže ani diverzif. step, ta taky vvysychá. Jediná záchrana je les!!!
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

25.4.2024 15:03 Reaguje na Honza Honza
no právě, že v rozdílu mezi koncentrací solí a obsahem bahna, abych to napsal vědecky, spočívá rozdíl v úspěšnosti té či oné civilizace.
Jde o to, kde se ta voda bere a co cestou získá nebo ztratí.

A zavlažovat stylem rýžové pole je vůbec nejlepší a na proteiny nejvýnosnější plodina. I s ohledem na recyklaci šedých a hnědých nebo žlutých OV, včetně denitrifikace přebytečného NO3-N.

Ve druhém odstavci máte naprosto pravdu, v tom se bez debaty shodneme.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2024 08:47
Recept už dávno mají pod nosem, ale nedaly by se na tom vytřískat ty správné peníze.
"Ekologický zemědělec Petr Marada z jihomoravských Šardic mění krajinu kolem sebe. S finanční pomocí z evropských fondů vytvořil mokřady, tůně i aleje stromů. Dnes je tzv. Moravské Toskánsko rájem fotografů"
Odpovědět
HH

Honza Honza

19.4.2024 10:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, i sama vegetace zadržuje vodu- jak se píše i v komentářích, nejen, že ji vysává, díky tomu že vysává, tak perspiruje= vydechuje vodu, odpařuje a ochlazuje. Prostě vegetace si sama klima upravuje, aby bylo snesitelné.
Když je vedro, tak nesečeme trávu k zemi, ponecháváme ji vysokou, ev. nesečeme vůbec- při zemi je vlhčeji, chladněji, i hmyz se tam může schovat a tráva přežije.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.4.2024 10:29
DOL, nebo aspoň D-O ve spolupráci s Polskem, Slovenskem a Maďarskem, na který už jsou studie hotové, a Polsko mělo domluvené finance z EU, byl zakázán. Rakousko tehdy rychle prohlásilo, že nikdy nedovolí průchod DOLu svým územím. Ta varianta existuje, proč neopráší ji? A ihned po zákazu DOL má Rakousko zájem o jiný kanál Dunaj –Dyje, nové studie a transport vody? Co je to za byznys? Když jsem psala o rozvodu vody DOLem a o závlahách, tak se tu uráželo a argumentovalo „ekologií“. Čas trhl oponou, a vypadá to, že ekologie byla výmluva, že? Zase.
Odpovědět
sv

sv

19.4.2024 18:13 Reaguje na Jarka O.
Tvoje fantasmagorie co bylo zakázáno nebo co bylo výmluvou, jsou pro smích jaroslave. Ekonomická fakta mluví jasně. DOL je akorát díra na peníze a ne na vodu. Jestli máš zbytečný bilion, tak si klidně DOL postav ale za svoje. Musím tě však varovat. Příklad nulové návratnosti kanálu Dunaj Mohan Labe, který přesto že má mnohem větší komerční potenciál než fantasmagorický dol, ukazuje, že nakonec budeš muset doplácet i na provoz - jak se to děje u tohoto kanálu. A to je jen ekonomická a dopravní stránka věci. Vykoupit potřebné pozemky a a získat souhlas všech dotčených osob je utopie ještě větší. Tohle se samozřejmě týká i nějakých pokusů s Dyjí. Jenže to je ve srovnání s fantasmagorickým DOLem domeček z karet. Takže si krom toho bilionu připrav i na sto let právních bitev.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.4.2024 19:23 Reaguje na sv
Pohledem ne mapku dole v článku zjistíte, že DOL mohl zrovna na Břeclavsku vést do Rakouska. Takže není nutno nic vymýšlet, pouze začít tuto variantu DOLu stavět. Nejde o celý DOL, jen tuto část s využitím pro závlahy a dopravu. Pokud Rakousko nechce, i varianta na Slovensko by se dala využít pro závlahy. Žádné finanční tunely za studie nejsou nutné. Jistější by byla spolupráce se Slováky. Územní ochranu zrušil digitál z MMR jako 1.zločin těchto osob. Snad se mýlíte, že už jsou pozemky zpronevěřené, teď by je šlo asi ještě získat zpět.
Https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/historie-kanalu-dunaj-odra-labe-podporoval-ho-prezident-zeman-i-tomas-bata-napad-na-nej-mel-uz-karel-iv
Odpovědět
sv

sv

20.4.2024 14:27 Reaguje na Jarka O.
Znova, jaroslave, to, že existují nějaké plány DOLu je irelevantaní. I v okleštěné variantě (ať už přístav na Odře někde u Bohumína nebo nějaké propojení na jihu, je to obří stavba. Proč je to obří stavba, jaroslave? No protože DOL je primárně určen pro dopravu, nikoli pro zavlažování. A obří stavba bude stát stovky miliard, když už ne biliony. Máš je jaroslave? Já ne. A jak ukazuje příklad kanálu RMD, říční doprava je v Evropě na totálním ústupu. Takže jestli bude něco finanční tunel, tak právě DOL, a to i v okleštěné variantě. Kanál pro nějaké zavlažování může mít desetkrát menší průřez koryta, může vést pod zemí, atd. atp. tedy jednalo by se o mnohonásobně menší náklady. Ne, že by bylo moc pravděpodobné, že i relativně malá stavba se nakonec realizuje. Ostatně I kdyby jsi ten zavlažovací kanál vedl stejnou stopou jako DOL, i tak by bylo nutno vypracovat nové plány, protože by se jednalo o zcela jinou stavbu.
Jestli je zpronevěřené, tak leda tvoje kritické myšlení a znalost problematiky. Stavební uzávěra neznamená, že pozemky nemusí stát vykoupit. Musí. (To pouze za zločineckých komoušů režim kašlal na práva soukromých vlastníků- a díky tomu se to dodnes řeší u Novomlýnských nádrží, protože komouši zaplavili soukromé majetky aniž by se vůbec unavovali to řešit) Každopádně dnes v případě takové stavby je nutno počítat s tím, že jeden vlastník vedle druhého bude chtít za svých pár metrů čtverečních miliony. Každý kdo bude bydlet v okolí, bude mít námitky. Námitky musíš vypořádat. Lidi se můžou soudit, jen proto, že budu tvrdit, že to snižuje hodnotu jejich majetku který leží klidně kilometry daleko. A soud s klidem rozhodne o zastavení stavby, dokud se všechno nevyřeší.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.4.2024 11:36 Reaguje na sv
Za prvé,JM byla vždy závislá na závlahách, za další, i v rozhovoru v článku zní vlastně přání, a proto jsem psala o DOL. Realitou je, že stav "práva" atp. umožní nákup hadic a věder. Reálné je snad! využití NM pro závlahy po dlouhé době provozní slepoty. Jednu hloupost byste ovšem aspoň vy, údajný zastánce pokroku, nemusel šířit, a to, že říční doprava upadá a nemá budoucnost. V kocourkově ne, ale jinak by bylo dobré zjistit si skutečnost za vlastním plotem.
Odpovědět
sv

sv

21.4.2024 16:39 Reaguje na Jarka O.

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist