Kanaďany děsí rychlé tání ledovců na arktických ostrovech

Tající ledovce v polárních oblastech „vysílají“ do světových oceánů obrovské masy vody – to je známý fakt. Až dosud se předpokládalo, že hlavních zdrojem těchto mas je odtávání v oblasti Antarktidy a Grónska. Nyní se však ukázalo, že existuje i další velmi zásadní oblast: ostrovy a ostrůvky v kanadské Arktidě.

„Je to oblast, o níž se nepředpokládalo, že nějak zásadně přispívá ke zvedání hladin oceánů,“ uvedl jeden z autorů studie Alex Gardner. „Nyní již víme, že kromě Antarktidy a Grónska to byl v posledních letech třetí největší zdroj roztáté vody. Navíc to je oblast velmi citlivá na změnu klimatu, a pokud se tedy budou teploty zvedat, dá se čekat další velké tání.“

Tento nový „zdroj“ zahrnuje na 30 000 ostrovů a podle této studie, otištěné v novém čísle časopisu Nature, z něj mezi lety 2007 a 2009 odteklo množství vody srovnatelné s třemi čtvrtinami kapacity Erijského jezera. To má, pro ilustraci, rozlohu 25 000 km2, tedy zhruba jako třetina České republiky.

Je milimetr málo, či hodně?

Prudký nárůst tání nastal teprve v posledních letech a podle vědců zvedl hladinu světových moří zhruba o 1 milimetr. Je to hodně, nebo málo? Vědci říkají, že hodně, neboť v kontextu klimatických modelů mohou malé změny způsobit velké proměny. Podle studie například změna průměrné teploty o jeden stupeň Celsia přinese tání patnácti krychlových mil ledu. Podstatné též je, že tento milimetrový vzestup nastal během pouhých několika let.

„Je to významná reakce na malou změnu klimatu,“ říká Gardnes. „Pokud se budou teploty zvedat, uvidíme podobné reakce také v jiných ledovcových oblastech, což by bylo velmi znepokojivé. Zatím ale nemůžeme s jistotou říci, že tento trend bude opravdu pokračovat.“

To, jak tání ledovců zvedne hladiny světových oceánů, je předmětem často velmi vášnivých debat. Jeden ze scénářů předpokládá, že do konce století se hladiny mohou zvednout až o metr, což by mělo velké dopady na životy milionů lidí v nízko položených oblastech.

---

reklama

---