Kanaďany děsí rychlé tání ledovců na arktických ostrovech
„Je to oblast, o níž se nepředpokládalo, že nějak zásadně přispívá ke zvedání hladin oceánů,“ uvedl jeden z autorů studie Alex Gardner. „Nyní již víme, že kromě Antarktidy a Grónska to byl v posledních letech třetí největší zdroj roztáté vody. Navíc to je oblast velmi citlivá na změnu klimatu, a pokud se tedy budou teploty zvedat, dá se čekat další velké tání.“
Tento nový „zdroj“ zahrnuje na 30 000 ostrovů a podle této studie, otištěné v novém čísle časopisu Nature, z něj mezi lety 2007 a 2009 odteklo množství vody srovnatelné s třemi čtvrtinami kapacity Erijského jezera. To má, pro ilustraci, rozlohu 25 000 km2, tedy zhruba jako třetina České republiky.
Je milimetr málo, či hodně?
Prudký nárůst tání nastal teprve v posledních letech a podle vědců zvedl hladinu světových moří zhruba o 1 milimetr. Je to hodně, nebo málo? Vědci říkají, že hodně, neboť v kontextu klimatických modelů mohou malé změny způsobit velké proměny. Podle studie například změna průměrné teploty o jeden stupeň Celsia přinese tání patnácti krychlových mil ledu. Podstatné též je, že tento milimetrový vzestup nastal během pouhých několika let.
„Je to významná reakce na malou změnu klimatu,“ říká Gardnes. „Pokud se budou teploty zvedat, uvidíme podobné reakce také v jiných ledovcových oblastech, což by bylo velmi znepokojivé. Zatím ale nemůžeme s jistotou říci, že tento trend bude opravdu pokračovat.“
To, jak tání ledovců zvedne hladiny světových oceánů, je předmětem často velmi vášnivých debat. Jeden ze scénářů předpokládá, že do konce století se hladiny mohou zvednout až o metr, což by mělo velké dopady na životy milionů lidí v nízko položených oblastech.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Tající ledy Arktidy mohou „zaútočit“ na Evropu, varují vědci
Až roztaje led, komu bude patřit Severní ledový oceán?
Do Arktidy se vydá velká expedice, bude zkoumat klimatické změnyOnline diskuse
Čo veta, to perla... - 24. 4. 2011 - MahePočty sa učia deti v 1. až 5. triedy, fyziku a chémiu až v 6. a vyšších. Obávam sa, že u Teba skončila matika a fyzika na úrovni "mačkania tlačitiek kalkulačky".Zabúdaš ešte na pár podstatných faktov: 1.okrem ľadu a vody existuje aj para, tu si vo svojich výpočtoch nejako nezahrnul. Čo sa roztopí z ľadu vôbec nemusí skončiť v mori ! 2. aj keď princip vodováhy je zrejmy, hladiny svetových oceánov ale nedoržuju "absolutnu" nulu. Každý geodet ti vysvetlí rozdiel medzi hladinou Balt a Jadran. Voči čomu bol zmeraný nárast hladiny o 1 mm ? 3. No a nakoniec existuje ešte tzv. "kontinetálny drift", t.j. pevniny plávu na plášti a posúvaju sa navzájom aj globálnou tektonikou (napr. posledné zemetrasenie v Japonsku). Opakujem moju otázku: voči akému referenčnému bodu chceš merať vzostup hladiny oceánov ? Obráťme kauzailitu = pevnina klesá do oceánu, keďže rastie jej hmotnosť (prírastkom obyvateľstva, výrobou tovarov, spádom meteoritov...). Zmeráš tento pokles ako vzostup hladiny ? |
