Karpatský region se má poučit z chyb západní Evropy při plánování dálnic

Země západní Evropy, které mají dálniční síť již vybudovanou, dnes obtížně a za cenu velkých nákladů napravují chyby, kterých se při budování dálniční sítě dopustily. Tyto zkušenosti byly využity při přípravě protokolu o udržitelné nákladní a osobní dopravě, který byl přijat na 4. zasedání Konference smluvních stran Karpatské úmluvy. Protokol popisuje předpokládaný rozvoj jednotlivých druhů dopravy v Karpatech, popisuje zároveň jejich environmentální dopady a stanoví také, jak těmto dopadům předcházet nebo je alespoň minimalizovat.

Přijetí dopravního protokolu je podle ministerstva životního prostředí velkou šancí pro Karpaty. Většina karpatských zemí je z hlediska dopravy v období, kdy nemá vybudovanou nebo alespoň dokončenou dálniční síť. Je to případ zejména Rumunska a Ukrajiny. V následujících letech se zde tedy dá předpokládat velmi rychlý rozvoj dopravní infrastruktury. Je přitom známé, že zejména výstavba silnic, dálnic, železnic či umělých vodních cest přináší vážné dopady na přírodu a krajinu.

Rozpad prostředí a ztráta fungující propojenosti krajiny způsobuje, že původní souvislé areály rozšíření organismů se rozčlení do izolovaných ostrovů, které již neumožňují dlouhodobé přežití mnoha druhů. Země západní Evropy, které mají dálniční síť již vybudovanou, dnes obtížně a za cenu velkých nákladů napravují chyby, kterých se při budování dálniční sítě dopustily.

Příprava protokolu představovala výjimečnou šanci tyto zkušenosti využít a připravit zásady rozvoje dopravy v Karpatech tak, aby dopady dopravní infrastruktury a následného provozu na jedinečnou přírodu Karpat byly co nejmenší. Jejich ochrana před negativními dopady dopravy má velký význam i pro naši přírodu. „Například naše populace všech tří druhů velkých šelem jsou tak málo početné, že bez migračního spojení s karpatskými populacemi jsou v krátké době odsouzené k zániku,“ říká náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.

Konference přijala několik dalších dokumentů strategické povahy. K nejvýznamnějším patří Strategická agenda pro adaptaci na změnu klimatu v karpatském regionu, Strategie rozvoje udržitelného cestovního ruchu v Karpatech a Strategický akční plán k Protokolu o trvale udržitelném obhospodařování lesů. Delegáti se shodli i na Ministerské deklaraci o kulturním dědictví a na společné prohlášení smluvních stran Karpatské a Alpské úmluvy k adaptaci na změnu klimatu, které bude plánovaně představeno během 20. zasedání Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Limě v prosinci 2014.

Mikulovskou konferencí zahájila Česká republika tříleté předsednictví v Karpatské úmluvě pro léta 2014-2017, během něhož se Ministerstvo životního prostředí chystá na národní úrovni zasadit o větší zapojení krajské a místní úrovně do naplňování Karpatské úmluvy v praxi a o racionalizaci a zvýšení efektivity fungování Karpatské úmluvy.

“V průběhu českého předsednictví se budeme také snažit v Evropské unii vyjednat vyšší zohlednění karpatského regionu v rámci stávajících finančních nástrojů EU. Krajské i místní samosprávy by tak mohly dostat příležitost ke snadnějšímu, a vzhledem ke specifikům regionu, bonifikovanému čerpání peněz v rámci evropských programů,” uzavírá náměstek Dolejský.

Na této letošní nejvýznamnější mezinárodní akci v oblasti ochrany životního prostředí konané v České republice jednali zástupci ministerstva životního prostředí, ministr dopravy Antonín Prachař, zástupci signatářských zemí Karpatské úmluvy – Slovenska, Polska, Maďarska, Srbska, Rumunska a Ukrajiny, ředitel Regionální kanceláře UNEP pro Evropu a bývalý ministr životního prostředí Jana Dusík a tajemník Karpatské úmluvy Harald Egerer.

4. zasedání Konference smluvních stran Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat proběhlo ve dnech 23. - 26. září 2014 v jihomoravském Mikulově.

---

reklama

---