https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/katastrofy-v-australii-budou-kvuli-zmenam-klimatu-cim-dal-castejsi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Katastrofy v Austrálii budou kvůli změnám klimatu čím dál častější

30.10.2020 14:52 | CANBERRA (ČTK)
"V uplynulých 12 měsících jsme byli svědky vln sucha, veder a lesních požárů, po nichž následovaly ničivé bouře, záplavy a pandemie," připomněla královská komise.
"V uplynulých 12 měsících jsme byli svědky vln sucha, veder a lesních požárů, po nichž následovaly ničivé bouře, záplavy a pandemie," připomněla královská komise.
Austrálie se musí připravit na to, že bude čelit "stále častějším a ničivějším" katastrofám, mimo jiné z důvodu klimatických změn. Ve své zprávě to uvedla královská vyšetřovací komise, která se zabývala následky rozsáhlých lesních požárů z poslední doby, při nichž zemřelo nejméně 33 lidí.
 

"V uplynulých 12 měsících jsme byli svědky vln sucha, veder a lesních požárů, po nichž následovaly ničivé bouře, záplavy a pandemie," připomněla královská komise.

Australské vládě dala více než 80 doporučení, včetně toho, jak zlepšit reakci úřadů na krizové situace či jak zdokonalit projekce zabývající se dopadem klimatických změn na konkrétní oblasti Austrálie. Právě globální oteplování podle zprávy výrazně přispělo k extrémním podmínkám, jež ničivé ohně vyvolaly.

Pokračující klimatické změny podle komise přinesou "další zvyšování hladiny moří". "Cyklonů bude méně, ale budou intenzivnější. Záplavy a lesní požáry budou také intenzivnější a častější," konstatovala komise.

Od loňského července do letošního března požáry v Austrálii sežehly 240 000 kilometrů čtverečních porostu, což zhruba odpovídá velikosti Británie. Postihly přitom všechny australské státy, zničily přes 3000 domů a usmrtily nebo vyhnaly z jejich přirozeného prostředí téměř tři miliardy živočichů.

Během takzvaného černého léta pokryl kouř z ohňů i řadu velkých měst, jako je Sydney, Canberra či Adelaide. Podle jedné ze studií je s tímto znečištěním ovzduší spojeno 445 úmrtí, tisíce dalších lidí byly hospitalizovány.

Někteří experti jsou ale zklamáni, že vyšetřovací komise ve své zprávě nevyzvala vládu, aby řešila samotné příčiny katastrof. Australský premiér Scott Morrison, který podporuje mocný a lukrativní australský důlní průmysl, spojitost mezi klimatickými změnami a požáry opakovaně odmítl.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

30.10.2020 16:47
poušť v Austrálii se stále rozšiřuje a užitečné požáry tomu pomáhají
a jaké jsou ty příčiny požárů ,když je vláda neřeší? už to ekologove vysvětlili Morrisonovi
příčina je v 90% člověk a jeho blbost
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.10.2020 18:20
Schází mi zde jakékoli vysvětlení jak přispěl člověk k tomuto stavu.
A že by se dalo psát.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.10.2020 19:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Co třeba toto? (poslední řádky...)

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/canberra-times-australie-venuje-miliony-na-boj-proti-odlesnovani
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.10.2020 20:45 Reaguje na Karel Zvářal
Ale to je článek z 30.3.2007 , kdy se o nějakém globálním oteplování vlastně nepsalo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.10.2020 06:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Právě proto. V tu dobu šly na kabelovce dokumenty, jak tamní farmáři získávají půdu pro budoucí pastviny. Buldozery v akci, pařezy na velkou hromadu, nikde ani hocha bláhového... Historie devastace pra/lesů je starší než kampań kolem GW. To už je důsledek dlouhé řady ekologických katastrof.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.10.2020 07:57
A je tam skutečně spojitost s klimatem, nebo jsou to jen ekologistické žvásty, jako v mnoha jiných případech.
Odpovědět
va

vaber

31.10.2020 08:43 Reaguje na Jan Šimůnek
maximální teplota naměřená i ve velkých městech na jihu kontinentu dosáhla 50°C , to nejsou ekologické žvásty, to je realita ,
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.11.2020 12:25 Reaguje na vaber
A nedosahovala této teploty i dříve? Není tam efekt tepelného ostrova u silně rostoucích měst?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.10.2020 09:11
Zábory půdy, odlesňování pro zajištění intenzivní zemědělské výroby jdou ruku v ruce s následným trestem -- likvidace vodního režimu krajiny a ztráta podmínek pro další rozvoj území. Platí od starověku po dnešek, ale jaksi se nedostává sluchu.
Kdo chce ať se seznámí s názory RNDr. Jana Pokorného nebo Václava Cílka běžně dostupné na internetu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.10.2020 10:03
Víte, ono vše se točí kolem peněz. U nás to jsou biopaliva ničící díky
dotacím úrodnost polí. Zvyšování produkce jde cestou chemizace a genového
inženýrství. V Austrálii není půda většinou vhodná k polní produkci a tak
jdou cestou průmyslového pastevectví s velikostí farem jako je u nás celý
okres či kraj. V obdobích sucha je často i deficit vody k napájení a tak
jedou pumpy z hlubinných vrtů na plno a půdní profil se vysušuje do stále
větší hloubky. Tráva spasená až ke kořenům nezachycuje ani možnou rosu
a mimo oceánské vlhkosti se i ta vnitrozemská nemá jak do půdy vracet.
Je to jednoznačně vinou člověka a jeho nenažranosti. Převážná většina produkce masa stejně směřuje na vývoz a už dávno není toto pastevectví
bez vlivu na krajinu a místní klima. Každý z nás ví, jak je to v létě
s obyčejnou rosou. Vyšší tráva je ráno mokrá od rosy a ten sestřižený
trávník pouze lehce navlhčený, spíše vůbec. To samé je u lesů versus
lidské stavby. V lesích se ta rosa významně sráží na jehličí a listí
stromů. Na rozpálených lidských stavbách, které nezchladnou ani do rána,
se nic nezachytí. Čerpání spodních vod bez možnosti náhrady ze stále
větších hloubek nelze dělat do nekonečna. Austrálii nebo i tu Kalifornii
tak bohužel díky intenzivnímu plundrování spodních vod a intenzivní pastvě či zemědělství nečeká nic jiného, než stále více požárů. Nemusí to být
pouze globálním oteplováním, ale hlavně o špatném hospodaření s půdou
a vodou. I u nás v horách potřebují hotely stále více a více vody a tu
čerpají z hlubinných vrtů. Pak ale vysychají prameny potoků a studánky,
protože mají stejný zdroj podzemní vody jako ty vrty. Odběr povrchové
vody z přehrad s velkým zásobním prostorem je šetrnější, než ten z vrtů,
ale i zde je třeba pamatovat na toky pod nimi a v regulačním řádu vodního
díla se nesmí zapomenout na jeho funkci držet minimální průtok v toku a pokud možno ho při extrémech nadlepšovat. Věřit pouze na průběžnost při spotřebě vody už dnes nelze, neboť největší spotřeba se nekryje s dobou
největšího množství srážek. Bez zásobních objemů přehrad se do budoucna stejně neobejdeme ani my a ani v Austrálii. Tam budou muset razantně
snížit intenzitu pastevectví a to narazí na samotnou podstatu jejich
venkova. Nevidím to růžově a očekávám stále více požárů a katastrof.
Budiž nám to varováním, že všeho je třeba užívat s mírou a bez investic
do zmírnění dopadů těch extrémů se neobejdeme. Není to lobbování za
stavbu pouze přehrad, ale za jakékoliv zachycení přívalových srážek pro
pozdější využití, ale v tom jsou přehrady a polosuché poldry jedničkou.
Náprava půdy a utopický návrat ke krajině před sto léty je bohužel na
dlouhé lokty a nikdy nebude mít stejný efekt, jako ta vodní díla. Navíc
je díky změnám v urbanizaci krajiny nebude možno realizovat v potřebné
kapacitě k patřičnému efektu. Je třeba sundat růžové brýle a brzdit
to nadšení pro nápravu krajiny bez těch přehrad a polosuchých poldrů.
Bohužel i to je dnes na dlouhé lokte a budeme si tak muset užít taky
těch extrémů povodní a naopak sucha. Pouze tak lituji ty, kteří tak
doplácejí na tuto liknavost a buď chodí pro vodu k cisternám a nebo
jim hučí po povodních dnem a nocí vysoušeče v promočených domech.
To bohužel teoretici a nadšenci z tepla a sucha svých bytů se stále
tekoucí pitnou vodou ze stávajících vodárenských nádrží nechtějí
stále pochopit.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist