Katastrofy v Austrálii budou kvůli změnám klimatu čím dál častější

poušť v Austrálii se stále rozšiřuje a užitečné požáry tomu pomáhají
a jaké jsou ty příčiny požárů ,když je vláda neřeší? už to ekologove vysvětlili Morrisonovi
příčina je v 90% člověk a jeho blbost

Schází mi zde jakékoli vysvětlení jak přispěl člověk k tomuto stavu.
A že by se dalo psát.

Co třeba toto? (poslední řádky...)

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/canberra-times-australie-venuje-miliony-na-boj-proti-odlesnovani

Ale to je článek z 30.3.2007 , kdy se o nějakém globálním oteplování vlastně nepsalo.

Právě proto. V tu dobu šly na kabelovce dokumenty, jak tamní farmáři získávají půdu pro budoucí pastviny. Buldozery v akci, pařezy na velkou hromadu, nikde ani hocha bláhového... Historie devastace pra/lesů je starší než kampań kolem GW. To už je důsledek dlouhé řady ekologických katastrof.

A je tam skutečně spojitost s klimatem, nebo jsou to jen ekologistické žvásty, jako v mnoha jiných případech.

maximální teplota naměřená i ve velkých městech na jihu kontinentu dosáhla 50°C , to nejsou ekologické žvásty, to je realita ,

A nedosahovala této teploty i dříve? Není tam efekt tepelného ostrova u silně rostoucích měst?

Zábory půdy, odlesňování pro zajištění intenzivní zemědělské výroby jdou ruku v ruce s následným trestem -- likvidace vodního režimu krajiny a ztráta podmínek pro další rozvoj území. Platí od starověku po dnešek, ale jaksi se nedostává sluchu.
Kdo chce ať se seznámí s názory RNDr. Jana Pokorného nebo Václava Cílka běžně dostupné na internetu.

Víte, ono vše se točí kolem peněz. U nás to jsou biopaliva ničící díky
dotacím úrodnost polí. Zvyšování produkce jde cestou chemizace a genového
inženýrství. V Austrálii není půda většinou vhodná k polní produkci a tak
jdou cestou průmyslového pastevectví s velikostí farem jako je u nás celý
okres či kraj. V obdobích sucha je často i deficit vody k napájení a tak
jedou pumpy z hlubinných vrtů na plno a půdní profil se vysušuje do stále
větší hloubky. Tráva spasená až ke kořenům nezachycuje ani možnou rosu
a mimo oceánské vlhkosti se i ta vnitrozemská nemá jak do půdy vracet.
Je to jednoznačně vinou člověka a jeho nenažranosti. Převážná většina produkce masa stejně směřuje na vývoz a už dávno není toto pastevectví
bez vlivu na krajinu a místní klima. Každý z nás ví, jak je to v létě
s obyčejnou rosou. Vyšší tráva je ráno mokrá od rosy a ten sestřižený
trávník pouze lehce navlhčený, spíše vůbec. To samé je u lesů versus
lidské stavby. V lesích se ta rosa významně sráží na jehličí a listí
stromů. Na rozpálených lidských stavbách, které nezchladnou ani do rána,
se nic nezachytí. Čerpání spodních vod bez možnosti náhrady ze stále
větších hloubek nelze dělat do nekonečna. Austrálii nebo i tu Kalifornii
tak bohužel díky intenzivnímu plundrování spodních vod a intenzivní pastvě či zemědělství nečeká nic jiného, než stále více požárů. Nemusí to být
pouze globálním oteplováním, ale hlavně o špatném hospodaření s půdou
a vodou. I u nás v horách potřebují hotely stále více a více vody a tu
čerpají z hlubinných vrtů. Pak ale vysychají prameny potoků a studánky,
protože mají stejný zdroj podzemní vody jako ty vrty. Odběr povrchové
vody z přehrad s velkým zásobním prostorem je šetrnější, než ten z vrtů,
ale i zde je třeba pamatovat na toky pod nimi a v regulačním řádu vodního
díla se nesmí zapomenout na jeho funkci držet minimální průtok v toku a pokud možno ho při extrémech nadlepšovat. Věřit pouze na průběžnost při spotřebě vody už dnes nelze, neboť největší spotřeba se nekryje s dobou
největšího množství srážek. Bez zásobních objemů přehrad se do budoucna stejně neobejdeme ani my a ani v Austrálii. Tam budou muset razantně
snížit intenzitu pastevectví a to narazí na samotnou podstatu jejich
venkova. Nevidím to růžově a očekávám stále více požárů a katastrof.
Budiž nám to varováním, že všeho je třeba užívat s mírou a bez investic
do zmírnění dopadů těch extrémů se neobejdeme. Není to lobbování za
stavbu pouze přehrad, ale za jakékoliv zachycení přívalových srážek pro
pozdější využití, ale v tom jsou přehrady a polosuché poldry jedničkou.
Náprava půdy a utopický návrat ke krajině před sto léty je bohužel na
dlouhé lokty a nikdy nebude mít stejný efekt, jako ta vodní díla. Navíc
je díky změnám v urbanizaci krajiny nebude možno realizovat v potřebné
kapacitě k patřičnému efektu. Je třeba sundat růžové brýle a brzdit
to nadšení pro nápravu krajiny bez těch přehrad a polosuchých poldrů.
Bohužel i to je dnes na dlouhé lokte a budeme si tak muset užít taky
těch extrémů povodní a naopak sucha. Pouze tak lituji ty, kteří tak
doplácejí na tuto liknavost a buď chodí pro vodu k cisternám a nebo
jim hučí po povodních dnem a nocí vysoušeče v promočených domech.
To bohužel teoretici a nadšenci z tepla a sucha svých bytů se stále
tekoucí pitnou vodou ze stávajících vodárenských nádrží nechtějí
stále pochopit.