Když je chladno, tak na klimatické změny tolik nevěříme, ukázal výzkum
Simon Donner spolu se svým studentem Jeremym McDanielsem porovnal vyznění textů názorových rubrik a komentářů hlavních amerických novin s informacemi o počasí v době vydání. Sledovali období mezi lety 1990 až 2010.
Mezi zpracovanými novinami byly například New York Times, Washington Post, Wall Street Journal nebo USA Today. Vědci se zaměřili na vztah mezi průměrnou lokální teplotou, výsledky průzkumů veřejného mínění a vyzněním novinových článků.
A výsledkem je, že lidé, kteří nejsou silně přesvědčeni o klimatických změnách, mají v chladném období tendenci teoriím o globálním oteplování nevěřit. A naopak, během horkých období narůstají jejich obavy z dopadů klimatických změn.
„Náš výzkum může pomoci vysvětlit výrazné změny a nekonzistenci veřejného mínění Američanů k tématu klimatických změn,“ říká Simon Donner.
reklama
Dále čtěte |
Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření, uvedla služba Copernicus i OSN
Copernicus: Průměrná globální teplota v roce 2024 poprvé překonala hodnotu 1,5 °C nad předindustriální úrovní
V názoru na Green Deal jsou Češi rozpolcení, většina se obává zdražování energiíOnline diskuse
po dlouhé milióny let bylo klima podstatně stabilnější - 7. 2. 2013 - M.Z.Mimochodem (ja vim ze se to po desetileti takhle v geologickych ucebnicich psalo, mozna jeste pise) - odkud tohle vite/me? Je asifakt, ze posledni 3 miliony let byly v pocasi hodne "divoke" ale pomerne malounke zmeny - jakou byla ta, kterou jsme absolvovali na konci 20 stoleti - mohly klidne nastavat vicemene porad i v prubehu druho/treti/hor a jak mame dnes ty male zmeny zpetne detekovat? Treba na vzhledu usazenin? Jak se lisi usazeniny velkych rek dnes a pred 30 lety? Lisi se tedy v dusledku jine intensity "antropogennich" vlivu (rekneme ze Ryn ma mene hlinitych casti nez pred 100 lety, kdy bylo mnohem mene lesu a vice extensivne obdelavanych poli v jeho povodi) ale sotva z duvodu "klimaticke zmeny" |
