https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/klima-patri-v-srn-k-hlavnim-tematum-voleb-programy-ale-na-zavazky-nestaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klima patří v SRN k hlavním tématům voleb, programy ale na závazky nestačí

14.9.2021 12:57 | BERLÍN (ČTK)
Podle hodnocení DIW si nejlépe v ekologických otázkách vedou podle očekávání Zelení, kteří mimo jiné chtějí ukončit výrobu elektřiny z uhlí již od roku 2030 a ne od roku 2038, jak počítá stávající německý plán.
Podle hodnocení DIW si nejlépe v ekologických otázkách vedou podle očekávání Zelení, kteří mimo jiné chtějí ukončit výrobu elektřiny z uhlí již od roku 2030 a ne od roku 2038, jak počítá stávající německý plán.
Ochrana klimatu se v kampani před letošními parlamentními volbami v Německu stala ústředním tématem. Na ekologii a plnění pařížských klimatických závazků kladou důraz ve svých programech s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) všechny stávající parlamentní strany. Žádná z nich včetně Zelených ale podle Claudie Kemfertové z výzkumného institutu DIW nepřizpůsobila svůj program tomu, aby Německo splnilo klimatické cíle určené pro nynější desetiletí.
 

"Žádný z volebních programů neobsahuje celý koncept, který by dostačoval ke splnění zákonem stanovených klimatických cílů pro rok 2030. Tím je splnění klimatických závazků z Paříže v podobě 1,5 stupně Celsia nemožné," říká Claudia Kemfertová z DIW o stranických programech. Zmíněných 1,5 stupně Celsia je hodnota globálního oteplení oproti předindustriálnímu období, ke které se signatáři pařížské klimatické dohody z roku 2015 chtějí co nejvíce přiblížit.

"K dosažení cíle 1,5 stupně Celsia jsou tak nezbytná další opatření," uvádí v reakci na hodnocení DIW Rainer Baake, který vede nadaci Klimaneutralität (Klimatická neutralita). Tato nadace si nechala studii vypracovat. "V německé politice je běžné, že reformní návrhy stran k daňové, důchodové nebo sociální politice jsou předmětem posudků," říká Baake o důvodech, proč si nadace nechala prověřit klimatické plány stran.

Vedle dohody z Paříže se Německo řídí novelizovaným zákonem, který zemi zavazuje dosáhnout neutrality emisí skleníkových plynů nejpozději do roku 2045, což je o pět let dříve proti dosavadnímu plánu. K úpravě stávající vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) pod vedením dosluhující kancléřky Angely Merkelové přikročila po verdiktu ústavního soudu, podle kterého původní předpis nejasnou definicí klimatických cílů po roce 2030 znevýhodňoval příští generace.

Nově tak chce Německo do roku 2030 produkovat ve srovnání s rokem 1990 o 65 procent emisí skleníkových plynů méně, dosud se počítalo se snížením o 55 procent. Do roku 2040 se pak Německo přiblíží k hranici 90 procent. O uspíšení cesty k rovnováze mezi vypouštěním a neutralizací oxidu uhličitého vede vládní strany podle komentátorů také snaha ekologii jako velké téma Zelených před volbami upozadit.

Podle hodnocení DIW si nejlépe v ekologických otázkách vedou podle očekávání Zelení, kteří mimo jiné chtějí ukončit výrobu elektřiny z uhlí již od roku 2030 a ne od roku 2038, jak počítá stávající německý plán. Zelení také chtějí vložit dodatečných 50 miliard eur do sociálně-ekologické transformace, aby ochránili pracovní místa během přechodu na čisté energetické zdroje.

"Nejvhodnější návrhy pro dosažení klimatických cílů pro rok 2030 mají Zelení," říká Kemfertová. V analýze DIW dosáhla ekologická strana 3,62 ze čtyř možných bodů. "Ve volebním programu Zelených jsou zohledněny všechny klimatickopolitické oblasti, řada návrhů je odborně zhodnocena a podrobně rozpracována," dodává Kemfertová. Nedostatky ale výzkumníci zjistili zejména v oblastech mezinárodní klimatické politiky či vnějších efektů na emise oxidu uhličitého, jako jsou vývoje cen či obchodování s povolenkami.

Druhý nejlepší program vůči klimatu má podle Kemfertové postkomunistická Levice, která za Zelenými zaostává o zhruba o jeden bod, její hodnocení činí 2,60 bodu. Levice slibuje uhlíkovou neutralitu do roku 2035. "Klimatická neutralita pro nás znamená také mezinárodní klimatickou spravedlnost. Německo nesmí svou kvótu oxidu uhličitého překračovat a nesmí ji ani přenášet na ostatní země," uvádí strana Levice ve svém programu. Postkomunisté proto odmítají obchod s emisními povolenkami jako jeden z nástrojů klimatické politiky.

Na takovéto zkreslení ekologického úsilí upozorňuje asi dvacetiletý levicový aktivista Joachim, který v uplynulém týdnu demonstroval proti automobilové výstavě IAA Mobility v Mnichově. "Je to podvod, protože bohaté státy mohou ekologickou zátěž přenést na chudé země," říká.

O třetí místo se dělí unie CDU/CSU (1,81 bodu) se sociální demokracií SPD (1,79 bodu). Kemfertová poznamenala, že zatímco sociální demokraté mají lépe propracovány návrhy v dopravní oblasti, konzervativci mají náskok v průmyslovém sektoru nebo v klimatické mezinárodní politice.

Nejhůře z hodnocení vyšli liberálové (FDP) s 1,24 bodu. Jejich program se podle DIW nijak nevěnuje klimatickým cílům v zemědělství a v řadě dalších sektorů, jako jsou průmysl, energetika či doprava, spoléhá strana především na tržní mechanismy. FDP mimo jiné žádá rozšíření obchodu s emisenkami, který zvýhodní ty, kteří produkci oxidu uhličitého snižují. Liberálové se také hlásí ke klimatické neutralitě v roce 2050, což je cíl Evropské unie.

Do hodnocení institut DIW vůbec nezařadil AfD, která se k pařížskému klimatickému závazku nepřihlásila. Strana, která má nálepku populistická až krajně pravicová, tvrdí, že není vědecky doloženo, že za klimatickými změnami stojí především lidská činnost. AfD rovněž uvádí, že chce zrušit stávající projekty přechodu na bezuhlíkové energetické zdroje. Alternativa má v programu mimo jiné odbourání poplatku za energii z obnovitelných zdrojů, zachování jaderné energetiky podle životnosti reaktorů, další využívání uhelných i plynových elektráren či svázání rozvoje elektroautomobilismu s požadavky trhu.


reklama

 
Aleš Zápotocký
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SP

Svatá Prostoto

14.9.2021 16:35
A realita se na volby už vůbec neohlíží:-)

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/nemecko-energie-elektrina-uhli-elektrarna.A210914_122159_eko-zahranicni_mato

A to už vůbec nemluvím o tom, že u nás se všichni z konce uhlí roce 2038 mohou podělat a hystericky vyžadují 2030, a ti super hyper vzorní Germáni mají ten konec naplánovaný taky na 2038.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.9.2021 16:51 Reaguje na Svatá Prostoto
Ghermáni vypouští na jednotku výkonu daleko méně CO2 než Češi a na člověka také. A to výrazně.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.9.2021 19:57 Reaguje na Pavel Hanzl
A to má s uvedeným společné jako co?

Schválně vám napovím, když si jako Němci chytře vypnete jaderky a přestane vám foukat, popřípadě slunit (ale to slunko zrovna je tak úplně nevytrhne), tak jste kde?
U uhlí a plynu.

Takže váš velký vzor má ceny elektřiny pro obyvatele jak kráva a nakonec skončí u uhlí a plynu od Volodi z Kremlu:-))).

A to mají furt kua kliku, že skoro všechno co má kola ještě pořád jezdí na benzín a naftu:-))).
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist