Klimatická konference je u konce: Svět má udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia
"Nevidím žádné námitky. Dohoda je přijata," prohlásil v půl osmé večer francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Jeho oznámení o konsensuálním přijetí textu bylo v jednacím sále na pařížském výstavišti Le Bourget přivítáno bouřlivým potleskem. Klimatická konference OSN začala ve francouzské metropoli v závěru listopadu a původně měla skončit už tento pátek.
Na dohodě se shodli zástupci 196 delegací po dnech a nocích intenzivního vyjednávání. Detaily se řešily ještě v sobotu, kdy byly na poslední chvíli upravovány podrobnosti v poslední verzi kompromisního návrhu. Jeho schválení se tak proti plánu i dnes zpozdilo o několik hodin.
"Dámy a pánové, dokázali jste to! Uspěli jste tam, kde se to před šesti lety nepodařilo," řekl večer delegátům francouzský prezident Francois Hollande s připomínkou neúspěšné kodaňské konference. Připomněl, že univerzální a závazná dohoda byla uzavřena navzdory dřívější skepsi.
"Budete si dlouho pamatovat, že se to stalo v Paříži, 12. prosince 2015. A až se nás budou ptát, co byl smysl našeho života, čeho jsme dosáhli, budeme moci říkat mnoho věcí... ale jedna se bude vracet. Budete moci říct, že jste 12. prosince byli v Paříži na klimatické konferenci," podotkl zjevně pohnutý Hollande. Konferenci, jejíž úspěch je provázen uznáním kvalit francouzské diplomacie, hostila Francie měsíc po teroristických útocích, které v Paříži vzaly život 130 lidem.
Ministr zahraničí Spojených států John Kerry uzavření dohody bezprostředně označil za "úžasné vítězství pro celou planetu a budoucí generace".
Také zástupce Číny Sie Cen-chua má pařížský dokument za milník ve světovém úsilí reagovat na klimatické změny, i když podle něj není dokonalý a vyžadoval by v určitých oblastech vylepšení.
Bezprostředně po přijetí Pařížské dohody ale nadšenou atmosféru v sále zchladil Paul Oquist, hlavní vyjednavač Nikaraguy. Dal jasně najevo, že text jeho zemi nevyhovuje, i když Managua nechtěla dohodu blokovat. "Rádi bychom vysvětlili, proč konsensus nemůžeme podporovat," řekl předtím, než skoro deset minut kritizoval podrobnosti nejrůznějších částí přibližně třicetistránkového dokumentu.
Podle dohody mají země představit své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.
Důvěru mezi zeměmi má zajistit vyšší průhlednost při informování a také každých pět let prováděné společné hodnocení dosažených výsledků, první v roce 2023.
Dohoda také předpokládá, že vyspělé země pomohou těm rozvíjejícím se. Z právně závazného textu vypadla konkrétní zmínka o 100 miliardách dolarů, kterými by vyspělé státy měly po roce 2020 každoročně pomáhat těm méně rozvinutým. S touto podporou se ale počítá dál s tím, že 100 miliard je spodní hranice.
Rozvinuté země se snažily zapojit do financování státy jako Čína nebo Indie, které jsou sice podle definice stále rozvojové, avšak mají rozhodně více možností než třeba chudé africké země. Dnes představený návrh ale jen uvádí, že finančně by měli pomáhat ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".
Výsledný kompromis pařížské dohody je tak výsledkem jednání mezi státy, které trvaly na co nejambicióznější podobě dokumentu, a těmi, které - jako Čína či Indie - chtěly méně tvrdé podmínky.
Účinnost dohody je podmíněna ratifikací alespoň v 55 státech produkujících nejméně 55 procent skleníkových plynů. Ratifikační proces by měl začít v dubnu příštího roku.
reklama