Klimatický summit se blíží k závěru. O konečné dohodě se má rozhodnout v sobotu
"Raději si chceme dát čas na konzultace s delegacemi po celý dnešní den, než předložíme konečný text, který by měl být schválen v plénu. Text bude předložen v sobotu ráno a s jeho přijetím se počítá v polovině dne," upřesnil AFP zdroj blízký francouzskému ministrovy zahraničí Laurentu Fabiusovi, který konferenci předsedá. Vzhledem k přetrvávajícím neshodám ohledně textu dohody není prodloužení klimatické konference překvapením.
Konference OSN o klimatických změnách, která začala koncem listopadu a z níž by měla vzejít nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů se tak prodlužuje nejméně o den. Do Paříže se na závěrečné jednání vrací i český ministr životního prostředí Richard Brabec.
Ve čtvrtek večer obdržely delegace 195 účastnických zemí nový předběžný návrh konečné dohody. Text stále neřeší některé důležité sporné body. Nevládní organizace kritizují EU a další rozvinuté země, zejména USA, Kanadu nebo Japonsko, za to, že se v dohodě nechtějí zavázat do roku 2020 k rychlému snižování emisí a vzdát se uhelné energetiky. Podle Huga Charváta z Centra pro dopravu a energetiku má co zlepšovat i ČR. „Jet na klimatickou konferenci se zprávou, že otevíráme těžařům nové zásoby uhlí, to je opravdová ostuda,” říká.
Nabídka rychlejšího snížení vlastních emisí od rozvinutých zemí by byla podle ekologických aktivistů gestem, které by přimělo vyjednávací skupinu nejvýznamnějších rozvojových zemí jako Čína, Indie nebo Egypt ji dorovnat a zavázat se více snižovat emise po roce 2020. Bez progresivního postoje EU a bohatých zemí se podle nich jednání nehýbají dopředu a současná podoba dohody stále nezaručuje ani dosažení proklamovaného cíle 2° C.
Zástupci změnami klimatu nejvíce ohrožených zemích chtěli vytyčit ambicióznější cíl. A to zastavit nárůst globální teploty na hodnotě 1,5° C. Dobrovolné závazky, které jednotlivé státy na summitu představily, přitom povedou k nárůstu průměrné teploty o 3,5 °C. Zatím se planeta od začátku průmyslové revoluce oteplila o pouhé 0,85 °C a dopady už jsou zřetelné, připomněl Michal Broža z kanceláře OSN v České republice na tiskové konferenci u příležitosti Dne lidských práv.
Podle Bedřicha Moldana z Centra pro otázky životního prostředí ale právě to, že se klimatická změna stala reálnou věcí, přimělo státy věnovat ji větší zájem a pozornost. Na dosavadní jednání v Paříži se proto dívá s optimismem. „Na jedné palubě jsou všechny země světa, včetně rozvojových,“ připomíná posun v diskuzi oproti neúspěšné konferenci v Kodani před šesti lety. Ostatně mezi 10 největšími producenty skleníkových plynů je nyní 6 rozvojových zemí.
Stejně důležitá jako adaptační opatření jsou podle jeho slov i opatření mitigační, tedy taková, která vedou ke snižování emisí a zmírňování klimatické změny. Přestože mezi odbornou veřejností panuje shoda v tom, že za klimatickou změnu mohou z největší části právě emise produkované lidskou činností, k mitigaci se mnoho lidí staví s nedůvěrou. „Pokud se podaří snížit emise skleníkových plynů, tak to sice nebude mít bezprostřední účinek ze dne na den, ale může se to kladně projevit během 10 let,“ dodává.
Snaha o zmírnění klimatické změny navíc podle Jiřího Koželuha z Hnutí DUHA nemusí být jen o uskromňování se, ale i o nových příležitostech. Přínosem antifosilní politiky může být například čistší ovzduší nebo menší závislost na dovozu ropy a zemního plynu.
Mnohé pro zmírňování dopadu klimatické změny pak podle Michala Broži mohou udělat i města. Právě z nich pochází ostatně 70 % emisí z energetiky a 50 % všech emisí, další emise jsou pak sice produkovány mimo ně, ale také pro ně, například v rafinériích. Zároveň právě města budou nejvíce potřebovat adaptační opatření. Klimatická konference v Paříži dá novému postupu nový právní rámec, je to ale jen začátek dlouhodobého procesu. Závazky a opatření bude nutné dále posilovat a zlepšovat. A od příštího roku uvádět do práce, uzavírá Michal Broža.
reklama
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové