Klimatologové: Extrémy v počasí přibývají, změna klimatu je jejich příčinou
8.7.2025 18:33 | PRAHA
(ČTK)
Ilustrační foto
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz
Klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR vysvětluje, že nejjasnější vazba s klimatickou změnou je u vln veder a tropických dnů. "Čím více se klima otepluje, tím častěji překračujeme určité prahové hodnoty – třeba 30 stupňů Celsia. Na jižní Moravě jsme dříve mívali kolem deseti tropických dnů ročně, dnes je to 2,5násobek," uvedl. Právě horké vlny, přestože nemusejí působit tak dramaticky jako třeba tornáda, patří z hlediska úmrtnosti mezi nejnebezpečnější projevy počasí vůbec.
U srážek je situace složitější. Trnka upozorňuje, že i když se celkový roční úhrn výrazně nemění, přibývá přívalových dešťů. "Místo rovnoměrného rozložení během roku čelíme častějším a intenzivnějším epizodám, což zvyšuje riziko povodní – i to je projev klimatické změny," vysvětlil. Podle něj některé studie potvrzují, že posledních 50 let patřilo ve střední Evropě pokud jde o výskyt povodní k nejhorším za posledního půl tisíciletí.
Růst teploty a s tím spojený nárůst maximálního množství vodní páry, kterou atmosféra pojímá, má podle Trnky i další důsledky. "Více vodní páry v atmosféře nese riziko vzniku silnějších bouřek, vydatnějších srážek a někdy i krupobití nebo tornád. Atmosféra je prostě energeticky nabitější," dodal.
Odborníci se shodují, že projevy změny klimatu už nejsou teoretické modely, ale potvrzená realita, kterou dokumentují jak data z pozorování, tak výzkumy z celé Evropy.
Fakt, že intenzivnější projevy počasí a klimatická změna spolu souvisí uvádí také ekologická organizace Hnutí Duha v tiskové zprávě. Zmírnit každodenní dopady klimatické změny je podle nich možné například obnovou lesů, zdravější půdou, pestřejší krajinou a snížením emisí, které jsou jedním z klíčových faktorů zvyšující se teploty Země.
"Klimatická změna probíhá a nelze přehlížet její dopady na naše životy – od sucha a požárů až po prudké deště a povodně. Tyto jevy dnes výrazně ovlivňují krajinu, zemědělství, bezpečnost a zdraví lidí. Proto je nezbytné přistupovat k situaci pragmaticky a zaměřit se na konkrétní kroky," uvedla tisková mluvčí Hnutí Duha Eva Pernicová.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkujíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (52)
RV
Richard Vacek
8.7.2025 18:47Škarohlídům je potřeba připomínat, že změna klimatu je pro život příznivá, což ukazuje třeba rostoucí plocha, která je pokryta zelení. Problémem je přelidnění, kvůli kterému zbývá stále méně plochy pro divokou přírodu.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
8.7.2025 20:00 Reaguje na Richard Vacekani tak přelidnění jako nadměrná spotřeba. I komunisti dokázali hospodařit udržitelněji, než ten bezbřehý kapitalismus nároků na vše.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.7.2025 21:05 Reaguje na Jaroslav ŘezáčObojí, např spotřeba plastů je šílená, planeta odpadu...
Odpovědět
Pe
Pepa
8.7.2025 23:09 Reaguje na Richard VacekNo vida, nevěřící Tomášové přišli na novou zhovadilost, že vlastně ta prudká změna klimatu je prospěšná... to nevymyslis :D
Odpovědět
RV
Richard Vacek
9.7.2025 08:10 Reaguje na Pepa? Snad nechcete jako věřící popírat, že teplé periody byly nejen pro přírodu, ale i pro člověka vždy přínosem?
Snad nechcete popírat, že změny klimatu byly občas (velmi) rychlé - mnohem rychlejší než dnes? A opět - pokud šlo o oteplení, bylo to fajn. Pokud ochlazení, bylo to katastrofou.
Odpovědět
Snad nechcete popírat, že změny klimatu byly občas (velmi) rychlé - mnohem rychlejší než dnes? A opět - pokud šlo o oteplení, bylo to fajn. Pokud ochlazení, bylo to katastrofou.
LM
JH
JH
9.7.2025 21:58 Reaguje na PepaNaopak, oni jsou věřící, věří vlastním utkvělým představám. Například pan Vacek si někde přečetl nadpis článku o rostoucí ploše zeleně a teď se ho drží jako hnůj košile.
Odpovědět
PE
Petr Elias
10.7.2025 13:46 Reaguje na JHTak ríša tu už roky vyřvává jen o přínosech klimatické změny... nejspíš měl nějaký vážný úraz hlavy..
Odpovědět
va
vaber
9.7.2025 09:02 Reaguje na Richard VacekMěl by jste vědět kde a jaká zeleň přibývá. Jsou takové mapy? A taky vědět ,kde a jaká zeleň ubývá a to ukazují taky mapy zřetelně. Ještě jsem neviděl mapy které by srovnaly přibývání a ubývání zeleně a jaké zeleně. Jsou jen mapy ,které ukazují jak zmizely pralesy a kde narostla, místo pralesů, nějaká suchá tráva.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
9.7.2025 19:04 Reaguje na vaberI tady máte článek, který to zmiňuje:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/planeta-zeme-je-cim-dal-vic-zelenejsi-zjistili-vedci.-proc-se-to-deje
Samozřejmě s obvyklou mantrou, že to může klimatická změna zvrátit. Původní zdroj je už za paywall.
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/planeta-zeme-je-cim-dal-vic-zelenejsi-zjistili-vedci.-proc-se-to-deje
Samozřejmě s obvyklou mantrou, že to může klimatická změna zvrátit. Původní zdroj je už za paywall.
JH
JH
9.7.2025 22:00 Reaguje na Richard VacekŽe jste se naučil nazpaměť nadpis jednoho článku z vás ještě nedělá klimatologa.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
10.7.2025 16:59 Reaguje na JHAle já nejsem klimatolog. Dokonce ani tak snadno nepodléhám různým náboženstvím. Kdysi se tomu říkalo kritické myšlení a je to fajn věc, která člověku umožní lépe se orientovat ve světě.
Samozřejmě to musíte mít podložené i vzděláním, protože znalosti vás dost chrání před bulíky, které se vám mnozí snaží navěsit na nos.
Odpovědět
Samozřejmě to musíte mít podložené i vzděláním, protože znalosti vás dost chrání před bulíky, které se vám mnozí snaží navěsit na nos.
JH
JH
10.7.2025 17:08 Reaguje na Richard VacekKritické myšlení je dobrá věc, třeba se to ještě naučíte.
Odpovědět
JH
JH
10.7.2025 17:18 Reaguje na Richard VacekZ vašeho příspěvku vyplývá, že jste si přečetl jeden článek a hned jste nabyl dojmu, že se planeta mění k lepšímu. To nevypadá jako výsledek kritického myšlení.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.7.2025 21:35Klimatická změna probíhá- to je bezesporu- ale myslet si, že na ní má rozhodující podíl člověk- je nesmysl. Ani jedna skupina protivných táborů není schopna přinést rozhodné důkazy, takže se pouze nesmyslně potírají a svoji pravdu vydávají za tu pravou. Asi jako při papežském schizmatu tři papežové.
Odpovědět
ss
Pe
Pepa
8.7.2025 23:11 Reaguje na pavel peregrinTak jak teda? Protirecit si ve dvou větách je ten pravý nesmysl!
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.7.2025 06:20 Reaguje na PepaAno, máte pravdu. Byla by to protiřeč, nemám problém to uznat a tedy opravuji ve smyslu, že ani jedna strana není schopna přinést zásadní a nezvratné důkazy, tudíž jakékoliv diskuze o tomto problému postrádají smysl.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.7.2025 07:31 Reaguje na pavel peregrinDůkazy máme na očích, jen pro některé je to "změna klimatu" (sama od sebe), pro jiné vliv člověka. Deforestace, odvodnění, tepelné ostrovy, letecká doprava, skleníkové plyny... to nerozhodne soud, jak bývá u většiny sporů, to si musí každý soudruh vyhodnotit na základě svých znalostí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
9.7.2025 07:56 Reaguje na pavel peregrinDůkazy jsou ve fyzice. Absorpční spektra CO2 v IR oblasti, zákon zachování energie, Planckův zákon.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.7.2025 12:08 Reaguje na Ladislav MetelkaAno, jenže vtip je v tom, že skupiny se vzájemně potírají právě na základech důkazů z fyziky. Vědci proti vědcům- a kdo bude dělat arbitra?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
9.7.2025 12:12 Reaguje na pavel peregrinAno. Většinou to ale jsou klimatologové proti geologům, ekonomům, Kravčíkům, Pokorným, paleoekologům a lidem z profesí mimo klimatologii.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
9.7.2025 12:36 Reaguje na Ladislav MetelkaAlebo aj proti meteorologom. Milan Salek vysvetľoval v debate Radimovi Tolaszovi, že extrémy v počasí nespôsobuje vysoka teplota, ale veľký rozdiel teplôt. Preto bolo naviac extrémov počas Malej doby ľadovej . Nič také sa zase v tomto článku nepíše.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
9.7.2025 12:40 Reaguje na Vladimir MertanMilan Šálek je dobrý meteorolog, ale špatný klimatolog. Extrémy počasí způsobuje větší (a rostoucí) obsah energie v atmosféře.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
9.7.2025 12:54 Reaguje na Ladislav MetelkaTakže extrémy v počasí nespôsobuje rozdiel teplôt rôznych vzduchových hmôt? Nevyskytovalo sa počas Malej doby ľadovej mimoriadne veľa extrémnych poveternostných situácii?
http://dejiny.unipo.sk/PDF/2024/01_1_2024.pdf
Na území Západných Karpát sa Malá doba ľadová prejavovala, oproti dlhodo-
bým charakteristikám počasia v 20. storočí, chladnejším a vlhkejším priebehom
s dlhšími a mrazivejšími zimami. Snehová pokrývka často trvala až do jarných me-
siacov či polovice jarného obdobia. Pre studené zimy bolo typické, že nasledovali za
sebou v dlhších sériách, čo výrazne zhoršovalo situáciu obyvateľov. Na nepriaznivý
zimný polrok potom nadväzovalo krajne nepriaznivé počasie aj v jarnom a letnom
období s typickými dlhotrvajúcimi aj prívalovými zrážkami. Početné, často extrém-
ne búrky boli sprevádzané silným vetrom, lejakmi a krupobitím. Prívalové dažde
spôsobovali na vodných tokoch povodne, ktoré ničili a odnášali všetko, čo im stálo
v ceste – domy, úrodu z polí, hospodárske zvieratá, ale časté boli aj straty na ľud-
ských životoch. Vlhké a chladné letné polroky boli v nepravidelných intervaloch
nahrádzané extrémnymi dlhotrvajúcimi horúčavami a suchom. Po týchto výky-
voch počasia a prírodných katastrofách nasledovali hladomory, ktoré mnohokrát
prerástli do epidémií.24
Odpovědět
http://dejiny.unipo.sk/PDF/2024/01_1_2024.pdf
Na území Západných Karpát sa Malá doba ľadová prejavovala, oproti dlhodo-
bým charakteristikám počasia v 20. storočí, chladnejším a vlhkejším priebehom
s dlhšími a mrazivejšími zimami. Snehová pokrývka často trvala až do jarných me-
siacov či polovice jarného obdobia. Pre studené zimy bolo typické, že nasledovali za
sebou v dlhších sériách, čo výrazne zhoršovalo situáciu obyvateľov. Na nepriaznivý
zimný polrok potom nadväzovalo krajne nepriaznivé počasie aj v jarnom a letnom
období s typickými dlhotrvajúcimi aj prívalovými zrážkami. Početné, často extrém-
ne búrky boli sprevádzané silným vetrom, lejakmi a krupobitím. Prívalové dažde
spôsobovali na vodných tokoch povodne, ktoré ničili a odnášali všetko, čo im stálo
v ceste – domy, úrodu z polí, hospodárske zvieratá, ale časté boli aj straty na ľud-
ských životoch. Vlhké a chladné letné polroky boli v nepravidelných intervaloch
nahrádzané extrémnymi dlhotrvajúcimi horúčavami a suchom. Po týchto výky-
voch počasia a prírodných katastrofách nasledovali hladomory, ktoré mnohokrát
prerástli do epidémií.24
LM
Ladislav Metelka
9.7.2025 13:01 Reaguje na Vladimir MertanRozdíl teplot je jeden z důsledků většího obsahu energie v atmosféře. To ostatní, co popisujete, jsou věci, které se dějí i dnes. Kdy ale byla naposledy podobná akumulace velkých povodní za 30-leté období, jako během posledních 30 let (1997, 2002, 2024)?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
9.7.2025 13:17 Reaguje na Ladislav Metelka1872, 1888, 1890. Okrem toho je povoden náhodná udalosť. Aj pri rulete môže padnúť napr. čierna farba aj 7x po sebe. Zvýšený skleníkový efekt by nemal spôsobiť väčší rozdiel teplôt.
Odpovědět
LM
VM
Vladimir Mertan
9.7.2025 13:36 Reaguje na Ladislav MetelkaTak to potom nie je skleníkový efekt, ale niečo iné.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
9.7.2025 13:42 Reaguje na Vladimir MertanMáte 4 základní typy energie v atmosféře: zjevné teplo, latentní teplo, konetickou energii a potenciální energii. Ty se mezi sebou permanentně transformují. Čím víc je ale celkové energie, v tím větším rozsahu se mohou transformova z jednoho typu na druhý. Třeba zjevné teplo na latentní (výpar), to může zvýšit potenciální energii (např. konvekce) a ta zase na kinetickou (např. downburst). Je to celé dost složité, záleží na místních podmínkách, ale nejde zdaleka jen o teploty.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.7.2025 21:11 Reaguje na Ladislav MetelkaPane Metelko, dám vám příklad z minulosti, jistě ho znáte. Louis Pasteur nebyl lékař, byl to chemik- a přesto vykonal pro medicínu víc, jak celá Sorbonnská elita profesorů lékařství. Se svými názory stál proti tehdy váženým a uznávaným lékařům- kteří se mýlili. Co mi k tomu řeknete?
Odpovědět
va
vaber
10.7.2025 09:10 Reaguje na pavel peregrinLouis Pasteur prý přinesl ,jako důkaz skleničku těch smrtelných mikrobů . Když ji ukázal svému odpůrci, ten se mu vysmál a jako proti důkaz skleničku vzal a vypil. Louis Pasteur mu řekl,že je mrtvý, ale on bez problémů žil dál.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.7.2025 11:51 Reaguje na vaberVtip je v tom, že předpokládal takovou reakci a tak mikroby byly usmrcené. Tohle je taková urban legenda.
Odpovědět
JH
JH
10.7.2025 13:39 Reaguje na pavel peregrinVědec proti vědci musí svoje tvrzení doložit a obhájit, to je arbitr. Kdyby ta vaše protistrana přišla s něčím pořádným, na klimatologii by se to určitě projevilo.
Odpovědět
PE
Petr Elias
10.7.2025 13:45 Reaguje na JHTady pavlík si myslí, že kalenda je super odborník na klima. Takže vysvětlovat něco těmto zoufalcům je zcela zbytečné. :)
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
9.7.2025 08:38 Reaguje na pavel peregrinJe úplně jedno, jaká je příčina - důležité je správně zvolit efektivní strategii pro přizpůsobení.
My se místo toho snažíme cedníkem zastavit povodeň.
Odpovědět
My se místo toho snažíme cedníkem zastavit povodeň.
va
vaber
9.7.2025 09:08 Reaguje na Viktor ŠedivýEfektivní strategie přizpůsobení je ,už od malička si zvykat na teploty vyšší než 50°C. To platí pro faunu a floru. Kdo to přizpůsobování nezvládne, nepřežije.
Já bych chtěl ty hrdiny co to zvládnou ,vidět.
Odpovědět
Já bych chtěl ty hrdiny co to zvládnou ,vidět.
VŠ
Viktor Šedivý
9.7.2025 09:31 Reaguje na vaberS dostatkem energetických zdrojů lze zvládat leccos.
Ve stavu zelené bídy samozřejmě ne.
Odpovědět
Ve stavu zelené bídy samozřejmě ne.
JS
Jiří Svoboda
9.7.2025 11:18 Reaguje na Viktor ŠedivýA jsme u toho. Co nakonec vyjde levněji a bude pro náš život příznivější.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
9.7.2025 11:33 Reaguje na Jiří SvobodaDůležité zejména je .... co je možné.
Omezení produkce CO2 možná může mít efekt, možná ne. Nějaká celosvětová změna je ale zcela iluzorní, celý svět na to kašle. A celý svět uvidí, že Evropu to ekonomicky srazí na dno, takže podobnou blbost už nikdo nezopakuje.
Jediná REÁLNÁ cesta je tedy udržení výkonu ekonomiky a investice do přizpůsobení.
Odpovědět
Omezení produkce CO2 možná může mít efekt, možná ne. Nějaká celosvětová změna je ale zcela iluzorní, celý svět na to kašle. A celý svět uvidí, že Evropu to ekonomicky srazí na dno, takže podobnou blbost už nikdo nezopakuje.
Jediná REÁLNÁ cesta je tedy udržení výkonu ekonomiky a investice do přizpůsobení.
JS
Jiří Svoboda
9.7.2025 14:09 Reaguje na Viktor ŠedivýV zásadě tom říkáte dobře, až na ty pochybnosti o dominantním vlivu CO2. To, že někdo nedokážete pochopit poměrně jednoduchou fyziku by u vás i dalších neměl být důvod ke zpochybňování. Chápu, zpochybnit je pohodlnější a tudíž populární.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
9.7.2025 11:15 Reaguje na Viktor ŠedivýS tím cedníkem máte evidentní pravdu. Nikde ovšem není dáno, že je třeba k tomu využívat cedník.
Chápu, mnohým vlivným ten velmi drahý cedník vyhovuje, tak se používá.
Odpovědět
Chápu, mnohým vlivným ten velmi drahý cedník vyhovuje, tak se používá.
pp
TS
Tonda Selektoda
9.7.2025 07:56Teplo je jedním ze základních předpokladů rozvoje současné formy života na Zemi. Teplo, vláha a dostatek oxidu uhličitého v atmosféře, prospívá zejména rostlinstvu, které je na začátku potravního řetězce vyšších živočichů, včetně člověka. Konstatování klimatologa, že se celkový roční úhrn srážek výrazně nemění, a přitom je prý v atmosféře více vodní páry, je též zajímavé. Kam pak ta voda z ovzduší po ochlazení vzduchu spadne? Snad v řídce osídlených polárních oblastech, nebo nad moři a oceány?
Celý problém s přívalovými dešti, vlnami veder a dalšími meteorologickými jevy v posledních dekádách, může mít opravdu na svědomí člověk. Chceme poroučet větru, dešti. Úmyslně emitujeme do troposféry chemikálie, prachové částice, aerosoly, abychom vytvořili kondenzační jádra a vyvolali déšť jinde, než by přirozeně pršelo. Země je kulatá. Pokud bude pršet nad Evropou, nezbyde v ovzduší dostatek vody pro jinou oblast, a naopak. Dokonce vznikl i vědní obor geoinženýring. Tak se nedivme podivnostem ve vývoji počasí, o kterých skrytě rozhodují lidé. Následky se pak svádí na změnu klimatu a na tzv. antropogenní oxid uhličitý.
Odpovědět
Celý problém s přívalovými dešti, vlnami veder a dalšími meteorologickými jevy v posledních dekádách, může mít opravdu na svědomí člověk. Chceme poroučet větru, dešti. Úmyslně emitujeme do troposféry chemikálie, prachové částice, aerosoly, abychom vytvořili kondenzační jádra a vyvolali déšť jinde, než by přirozeně pršelo. Země je kulatá. Pokud bude pršet nad Evropou, nezbyde v ovzduší dostatek vody pro jinou oblast, a naopak. Dokonce vznikl i vědní obor geoinženýring. Tak se nedivme podivnostem ve vývoji počasí, o kterých skrytě rozhodují lidé. Následky se pak svádí na změnu klimatu a na tzv. antropogenní oxid uhličitý.
LM
Ladislav Metelka
9.7.2025 08:53 Reaguje na Tonda SelektodaS těmi kondenzačními jásry nemáte pravdu. V atmosféře, i v čistém vzduchu, je vždy dostatek kondenzačních jader, aby mohla zkondenzovat veškerá voda, která je ve vzduchu obsažena. Většinou jsou to pyly, prach nebo drobné krystalky solí, nehledě na to, že jako kondenzační jádra fungují i malé kapičky již zkondenzované vody.
Odpovědět
va
vaber
9.7.2025 09:31 Reaguje na Ladislav MetelkaOno se do vysoké atmosféry dostane všelicos. V Indii spadne rudý déšť a nikdo neví co to je a kde se to vzalo.
Vypouštění spalin letadel ve výšce 10km, se považuje za bezvýznamné i když změny které to způsobuje v této výšce nikdo přesně nezná, raději ani nechce znát, stačí CO2.
Odpovědět
Vypouštění spalin letadel ve výšce 10km, se považuje za bezvýznamné i když změny které to způsobuje v této výšce nikdo přesně nezná, raději ani nechce znát, stačí CO2.
BM
Břetislav Machaček
9.7.2025 11:16 Reaguje na vaberKdyž mi proletí nad hlavou jedno letadlo za hodinu,
tak to nepovažuji za nic katastrofického, ale když
to je několik za minutu, tak si myslím, že nějaký
vliv to množství spalin v té výšce asi má. Je to
stejné jako když čoudí jeden komín a nebo čoudí
celé město. Když se člověk mrkne na mapu leteckého
provozu, tak Střední Evropa je zahlcená přelety
letadel i s jejich starty, které produkují značné
množství spalin proti prostému letu a to se taky
musí nějak projevit. Stačilo období Covidu a ejhle
obloha bez letadel a stabilizované počasí jako kdysi, kdy jsme si jako děti ukazovali na obloze
letadla jako vzácnost. A totéž u aut, kdy v ulici bylo jedno a nyní jsou dvě v každém domě. Dopady
jsou možná i známy, ale není společensky žádoucí
je zveřejnit, protože by to vytvořilo nežádoucí
pohled části občanů na zbytnou dopravu a jiné
plýtvání na kterém státy vydělávají část příjmů. Zdanění dopravy(paliva a zisky), zdanění rekreace
a s tím spojených služeb + zdanění mezd zaměstnanců služeb jsou podstatnou částí příjmů států a ty se
bojí o ně přijít, byť jen zčásti jako za Covidu.
Proto se raději mlčí a hledají se zástupné důvody.
Odpovědět
tak to nepovažuji za nic katastrofického, ale když
to je několik za minutu, tak si myslím, že nějaký
vliv to množství spalin v té výšce asi má. Je to
stejné jako když čoudí jeden komín a nebo čoudí
celé město. Když se člověk mrkne na mapu leteckého
provozu, tak Střední Evropa je zahlcená přelety
letadel i s jejich starty, které produkují značné
množství spalin proti prostému letu a to se taky
musí nějak projevit. Stačilo období Covidu a ejhle
obloha bez letadel a stabilizované počasí jako kdysi, kdy jsme si jako děti ukazovali na obloze
letadla jako vzácnost. A totéž u aut, kdy v ulici bylo jedno a nyní jsou dvě v každém domě. Dopady
jsou možná i známy, ale není společensky žádoucí
je zveřejnit, protože by to vytvořilo nežádoucí
pohled části občanů na zbytnou dopravu a jiné
plýtvání na kterém státy vydělávají část příjmů. Zdanění dopravy(paliva a zisky), zdanění rekreace
a s tím spojených služeb + zdanění mezd zaměstnanců služeb jsou podstatnou částí příjmů států a ty se
bojí o ně přijít, byť jen zčásti jako za Covidu.
Proto se raději mlčí a hledají se zástupné důvody.
Pe
Peter
9.7.2025 09:35 Reaguje na Tonda Selektoda"Kam pak ta voda z ovzduší po ochlazení vzduchu spadne?"
https://cs.wikipedia.org/wiki/Povode%C5%88_v_%C4%8Cesku_(2024)
Odpovědět
https://cs.wikipedia.org/wiki/Povode%C5%88_v_%C4%8Cesku_(2024)
Karel Zvářal
9.7.2025 09:50 Reaguje na PeterTo tehdy trefili nadmíru přesně, dnešní avizovaná se rozdělila včera do HU, nad Tatry, ale něco zbylo i pro Beskydy. Mít radar doma je špica, to byl vždycky můj sen:-)
Odpovědět
PE
pp
pavel peregrin
10.7.2025 11:52 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
10.7.2025 13:28 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
