Klokani se mohou naučit komunikovat s lidmi podobně jako psi, uvádí nová studie
Vědci ve své studii zkoumali 11 klokanů, kteří žili v zajetí, ale nebyli domestikovaní. Když klokani nebyli schopni otevřít krabičku s potravou, deset z nich na vědce upřeně hledělo.
"Devět klokanů se přitom dívalo střídavě na člověka a nádobu, jako by chtěli pohledem či gestem na příslušný předmět ukázat," uvedla Alexandra Greenová, spoluautorka studie, na níž se podíleli experti z univerzity v australském Sydney a z britské Roehamptonské univerzity. "Někteří dokonce k člověku přistoupili, začali ho škrábat na noze a očichávat a pak se vrátili pohledem ke krabičce," dodala.
"Vykládáme si to jako formu komunikace, žádost o pomoc," řekl agentuře Reuters telefonicky vedoucí studie Alan McElligott. "Nepředpokládá se, že divoce žijící druhy se takto dokážou chovat. Proto jsou tato zjištění překvapivá," dodal.
Výsledky jsou v rozporu s všeobecným přesvědčením, že pouze domácí zvířata jako psi, koně nebo kozy dokážou s lidmi komunikovat, píše se ve studii. Zdá se, že podstatně více zvířat si umí najít způsoby, jak předat lidem určité sdělení, dodává studie.
reklama
Dále čtěte |
Skokan Grafův při rozmnožování předává genom jen jednoho z rodičů
Vědci vyřešili záhadu hnědých pand, za zbarvení může chybějící sekvence DNA
Věda ukazuje, jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencíOnline diskuse
Všechny komentáře (4)
Karel Zvářal
16.12.2020 17:05Zbyněk Šeděnka
16.12.2020 22:30Břetislav Machaček
18.12.2020 10:58zvířetem a člověkem a to u takřka všech zvířat. Dnes je to díky možnosti
financovat takovýto "výzkum" předmětem "vědeckého" zkoumání. No a nejen to.
Ty kvanta "vědců" co zkoumají dávno vyzkoumané a nebo nepodstatné, kvanta
různých politologů, sociologů a jiných povolání, fungují pouze díky stále
zvyšující se produktivitě stále se zmenšujícího počtu produkčních osob.
Je to často pouze umělá zaměstnanost a paradoxně lépe placená, než těch, kdo ty hodnoty vytvářejí. Tento nešvar se bohužel jednou zhroutí, protože
není trvale udržitelný. Bylo to tak třeba za války. Rolník vyměnil prase
za pluh s kovářem, ale úředník živořil hlady a mrznul zimou. Jeho práci
náhle nikdo nepostrádal a ani nezaplatil. Když už, tak si za ty peníze
neměl co koupit v prázdném krámě. Vím, že to zveličuji, ale tu se jedná
o to, že tu musí být rozumná hranice kolik lidí uživí zbytek a pokud se
to překročí, tak se zhroutí celý systém. Nemá to nic společného s Pol Potem a nebo Maem, ale s pouhou mírou udržitelnosti hospodářství s přemírou neproduktivních zaměstnanců. Nyní se to projevuje pouze produktivitou tam, kde to bují a kde zatím ne. Tam zbývá více peněz na investice a skutečnou vědu a technický rozvoj a zbytek se plácá na pokraji úpadku, který řeší tiskem inflačních měn a nekončícím zadlužováním. Budoucnost ukáže ten správný směr a bohužel nebude to asi ten naší Euroatlantické civilizace.
