Komise Akademie věd kritizovala výstavbu jezu v Děčíně
"Smysl výstavby jezu primárně závisí na splavnosti Labe v Německu. V Německu se žádné nové jezy stavět nebudou, protože to není politicky průchodné. Německá strana se pouze zaručila, že zajistí alespoň minimální plavební hloubku 160 centimetrů, ovšem za předpokladu referenčního vodního stavu čili normálně vodného roku," uvedl ve zprávě předseda komise Radim Šrám. Podle něj tak stavba jezu může v nejhorším případě zajistit splavnost řeky jen na zhruba devíti kilometrech toku.
Posouzení vlivu stavby jezu má nyní v rukou ministerstvo životního prostředí. Dokumentaci EIA mu předal investor stavby, Ředitelství vodních cest, zhruba před měsícem. Rozhodnutí o jezu komplikuje mimo jiné fakt, že vláda musí vyřešit problém s nedoplněným seznamem evropsky chráněných území.
Na něm se totiž proti původním plánům neobjevily lokality Labského údolí a takzvaných Luk u Přelouče, které komplikují právě projekty výstavby jezu v Děčíně a podobného plavebního stupně u Přelouče. Podle ministerstva životního prostředí Česku kvůli nezařazení těchto území do seznamu chráněných lokalit hrozí finanční postih i možnost, že z fondů EU přijde o sedm miliard korun na financování vodní dopravy.
Stavba děčínského jezu má zvednout hladinu řeky a umožnit v ní celoročně provozovat ekonomicky udržitelnou nákladní lodní dopravu. Nyní bez jezu se daří rentabilního ponoru 140 centimetrů dosahovat v průměru 184 dní v roce. Pro udržení splavnosti Labe jako důležité alternativy dopravy se v únoru vyjádřil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
reklama
Labe je díky dešťům nyní splavné, zřejmě ale ne na dlouho
Hodnocení vlivů plánovaného jezu u Děčína bylo po čtrnácti letech ukončeno
Ministerstvo dopravy: Děčínský jez je prioritou, kompenzace lze najít v ČR