Koním v milovické rezervaci nestačí prostory, je třeba ji rozšířit
3.3.2020 00:25 | MILOVICE
(ČTK)
Koním a zubrům v milovické rezervaci na Nymbursku už nestačí prostory. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Rezervace se má rozšířit směrem k obci Lipník, s tímto krokem se podle Dostála počítalo již od vzniku rezervace, projekt byl podle toho nastaven. Pozemky už dříve zapůjčil Středočeský kraj. "Teď řešíme skutečně jen to nejnutnější. Tak, aby zvířata získala co nejdříve přístup k novým pastvinám," uvedl Dostál. Nové oplocení má stát dva miliony korun, čtvrtinu částky už získala organizace z veřejné sbírky v minulých letech.
V rezervaci žijí čtyři desítky koní a zhruba dvě desítky zubrů. "Je přitom zásadní dosáhnout dostatečné rozlohy a kompaktního tvaru, aby krajina uvnitř pastviny fungovala soběstačně a mohly v ní existovat i druhy vyžadující velký prostor," doplnil Miloslav Jirků z biologického centra Akademie věd České republiky.
Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru vznikla v roce 2015 na dvou pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou. Se dvěma stády divokých koní ji obývají i zubři a zpětně šlechtění pratuři. Rezervace je podle ochránců přírody prvním místem na světě, kde spolu žijí všechny tři druhy původních velkých evropských kopytníků. Jejich pastva v rezervaci vytvořila podmínky pro výskyt řady ohrožených druhů rostlin i motýlů.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V NP Podyjí po několika letech přijdou na svět hříbata divokých koní
Ochránci přírody začali v milovické rezervaci velkých kopytníků používat terénní elektromobil
Milovická rezervace vyšle dva zubry na obnovu populace v ukrajinském národním parkuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
Hu
RJ
Robert Jirman
3.3.2020 12:18 Reaguje na Huntera co jako máte za problém, peníze si shání sami z veřejných sbírek
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.3.2020 12:55 Reaguje na Robert JirmanPane Jirman, opravdu jste to ještě nepochopil?
Odpovědět
Hu
Hunter
3.3.2020 13:08 Reaguje na Jarek SchindlerAle teď už prý opravdu naposledy☺. Pak už nikdy nikdouci, na psí uši a kocici svědomí. ☺
Odpovědět
petr braxatoris
3.3.2020 23:36 Reaguje na HunterMluví z tebe škodolibost a závist. A protože nemáš co nabídnout, šíříš kolem sebe jed. Jasný, "huntere", ty duševní naháči? :-)
Odpovědět
Hu
Hunter
4.3.2020 07:37 Reaguje na petr braxatorisJá zas oceňuji tvůj duševní rozměr, úroveň dosaženého vzdělání, praktických a životních zkušeností atd. Jasný chlapečku? :-)
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
3.3.2020 14:19 Reaguje na Jarek Schindlerbohužel ne, prosím o objasnění (bez ironie) dík
Odpovědět
JD
JS
Jarek Schindler
3.3.2020 23:10 Reaguje na Robert JirmanV diskuzi pod předešlým článkem na toto téma jsem se vás v reakci na vaše nepochopení pane Jirman zeptal, zda máte rád koninu. Také jsem mimo jiné napsal: Od České krajiny jsem zatím neslyšel odpověď na jednu zásadní otázku. Co bude až bude? Pokud to potřebujete vysvětlit, tak co s koňmi bude až pro ně nebude místo. Samozřejmě Česká krajina má již vytypováno 140 dalších lokalit.
Ten projekt mi nevadil, právě naopak. Bohužel nevadil pouze do chvíle kdy se objevila poplašná zpráva jak bude muset být, díky úředníkům, vybita třetina koní. No a pak si člověk přečte vyjádření Středočeského kraje. Mimo jiné i : Ředitel České krajiny o.p.s., pan Dalibor Dostál, byl s touto skutečností seznámen. Přesto se snaží mediálně tlačit Středočeský kraj, který mu v posledních čtyřech letech poskytl dotace ve výši 6,7 mil. Kč, do uzavření smlouvy o výpůjčce krajského majetku v hodnotě desítek miliónů korun bez ohledu na zákonné i podzákonné předpisy, jež je Středočeský kraj povinen dodržovat při hospodaření s veřejným majetkem. Když k tomu přičtu další nepřesnosti a výmysly České krajiny tak mi to prostě zavání.......Je to jako koupit si akvarijní rybičky. Donést je domů v sáčku a pak začít všechny kolem obviňovat , že nemám akvárium.
Potřebují 1,5 mil na dokončení oplocení? 240 ha to může být ať se to dobře počítá tak 1000 x 2400m. Obvod +-6800m. 200Kč za metr plotu? Tak to máme na celý plot. Kam přišli ty dotace? Má to snad být nejlevnější způsob údržby krajiny. Atd.
Odpovědět
Ten projekt mi nevadil, právě naopak. Bohužel nevadil pouze do chvíle kdy se objevila poplašná zpráva jak bude muset být, díky úředníkům, vybita třetina koní. No a pak si člověk přečte vyjádření Středočeského kraje. Mimo jiné i : Ředitel České krajiny o.p.s., pan Dalibor Dostál, byl s touto skutečností seznámen. Přesto se snaží mediálně tlačit Středočeský kraj, který mu v posledních čtyřech letech poskytl dotace ve výši 6,7 mil. Kč, do uzavření smlouvy o výpůjčce krajského majetku v hodnotě desítek miliónů korun bez ohledu na zákonné i podzákonné předpisy, jež je Středočeský kraj povinen dodržovat při hospodaření s veřejným majetkem. Když k tomu přičtu další nepřesnosti a výmysly České krajiny tak mi to prostě zavání.......Je to jako koupit si akvarijní rybičky. Donést je domů v sáčku a pak začít všechny kolem obviňovat , že nemám akvárium.
Potřebují 1,5 mil na dokončení oplocení? 240 ha to může být ať se to dobře počítá tak 1000 x 2400m. Obvod +-6800m. 200Kč za metr plotu? Tak to máme na celý plot. Kam přišli ty dotace? Má to snad být nejlevnější způsob údržby krajiny. Atd.
Hu
Hunter
4.3.2020 09:28 Reaguje na Jarek SchindlerOno to samozřejmě není jen o tom, postavit plot. Ten se následně musí kontrolovat, opravovat, udržovat atd. Takže další náklady. Stejně tak případný transport není zadarmo, odchyt, transportní bedny, doprava, veterinární osvědčení atd. A tvrzení o soběstatečném fungování? Je tam přírodní napajedlo? Spotřeba vody cca 20l/den u poníka a 25-40l/den u skotu při zeleném krmení, v období laktace víc. Ta voda se tam dováží? Takže já bych řekl, že těch 1,5 mega na plot bude dál pokračovat dalšími granty apod. Docela drahá sranda.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.3.2020 10:03 Reaguje na HunterSamozřejmě. Já reaguji na to co bylo napsané. A píše se hlavně o nejlevnějším a nejpřirozenějším , prostě a jasně "nejlepším" způsobu údržby krajiny. Třeba o té vodě tam nebylo ani slovo. Asi ji tam mají.
Odpovědět
Hu
Hunter
4.3.2020 10:26 Reaguje na Jarek SchindlerJá jsem se dopátral následující informace v jejich brožuře: "V lokalitě chybí trvalá vodní tělesa/toky, takže napájení zvířat zajišťují umělá napajedla."
Odpovědět
5.3.2020 09:07 Reaguje na Hunter
Já zase čtu jak jásají nad tůněmi co osídlili ohrožení korýši listonozi a žábronožky. Tak nevím jestli se bavíme o stejné lokalitě?
Odpovědět
RJ
JS
Jarek Schindler
4.3.2020 10:46 Reaguje na Robert JirmanPane Jirman to nebylo vysvětlení, spíš jen můj "úhel pohledu" na věc.
Odpovědět
petr braxatoris
3.3.2020 23:38 Reaguje na Robert JirmanOd rádoby chytráků objasnění nečekejte, milý pane.
Odpovědět
Va
Vašek
3.3.2020 18:08 "Je třeba ji rozšířit do finální podoby, která umožní, aby vznikl stabilně a samostatně fungující ekosystém. Další rozšíření už pak potřeba nebude. "
Z toho vyplývá, že vzhledem k absenci velkých predátorů, bude za několik málo let třeba koně buď střílet a nebo neustále rozvážet na nové lokality, jak se již nyní děje.
Stabilně fungující ekosystém to tedy nikdy být nemůže a vždy bude třeba zásahu člověka.
Kdyby toto autoři projektu připustili, tak s tím nemám problém.
Projekt jako takový se mi líbí.
Odpovědět
Z toho vyplývá, že vzhledem k absenci velkých predátorů, bude za několik málo let třeba koně buď střílet a nebo neustále rozvážet na nové lokality, jak se již nyní děje.
Stabilně fungující ekosystém to tedy nikdy být nemůže a vždy bude třeba zásahu člověka.
Kdyby toto autoři projektu připustili, tak s tím nemám problém.
Projekt jako takový se mi líbí.
Anyr
3.3.2020 18:44 Reaguje na VašekTak.
Od začátku tam vidím stejný problém i já. Co v budoucnu? Co s dalšími zvířaty, která přibudou? Nebude to náhodou stejný problém, jako je už teď - tedy "nemáme místo na tolik zvířat"?
V článku je věta "Další rozšíření už pak potřeba nebude." - co tedy s množícími se zvířaty budou dělat, a proč to nemohou dělat už teď?
Taky to tam autorka mohla nějak elegantně včlenit, podložení toho tvrzení. :)
Odpovědět
Od začátku tam vidím stejný problém i já. Co v budoucnu? Co s dalšími zvířaty, která přibudou? Nebude to náhodou stejný problém, jako je už teď - tedy "nemáme místo na tolik zvířat"?
V článku je věta "Další rozšíření už pak potřeba nebude." - co tedy s množícími se zvířaty budou dělat, a proč to nemohou dělat už teď?
Taky to tam autorka mohla nějak elegantně včlenit, podložení toho tvrzení. :)
Hu
Hunter
4.3.2020 07:44 Reaguje na AnyrJá se domnívám, že tento spolek neměl, nemá a ani do budoucna neplánuje jakýkoliv management populace v tomto směru. Ačkoliv reprodukčního potenciálu jsou si velmi dobře vědomi. Takže dopustit se jednoduchého výpočtu, jak to bude vypadat třeba za 5 let není nic složitého. Jakmile na té malé rozloze dojde k situaci tzv. "overpopulated", tak během krátké doby se z toho stane intenzívně využívaná pastvina, kde v důsledku nitrifikace dojde k tomu, že tam porostou jen kopřivy a jitrocel a veškerý pozitivní efekt zmizí v nenávratnu. Místo pragmatického přístupu očekávám další dojemné PR aktivity a citové vydírání od chovatelů anglických poníků a holandských kraviček, vzniklých křížením primitivních plemen a šlechtěním na fenotyp, protože o žádné pratury se nejedná.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.3.2020 09:56 Reaguje na HunterMůžu čerpat pouze z toho co si o problému přečtu. No a já četl třeba toto.
"Rada zpřísnila podmínky a přeje si mít pravidelný přehled o tom, co se na pozemku děje a jakým způsobem se plní původní cíl. Původním záměrem nebyl chov koní, ale obnova původních rostlin a živočichů," řekla Pokorná Jermanová.
Před uzavřením smlouvy musí podle kraje žadatel doložit plán udržitelnosti projektu, který podstoupí každých šest měsíců kontrolu. Takovou strategii chovu včetně regulace kraj žádal už v květnu, kdy půjčení pozemků rada kraje neschválila. Mezi podmínkami je například zákaz stavebních úprav kromě stavby plotů bez povolení kraje.
Nějaký "výhled hospodaření" by tedy měl existovat.
Odpovědět
"Rada zpřísnila podmínky a přeje si mít pravidelný přehled o tom, co se na pozemku děje a jakým způsobem se plní původní cíl. Původním záměrem nebyl chov koní, ale obnova původních rostlin a živočichů," řekla Pokorná Jermanová.
Před uzavřením smlouvy musí podle kraje žadatel doložit plán udržitelnosti projektu, který podstoupí každých šest měsíců kontrolu. Takovou strategii chovu včetně regulace kraj žádal už v květnu, kdy půjčení pozemků rada kraje neschválila. Mezi podmínkami je například zákaz stavebních úprav kromě stavby plotů bez povolení kraje.
Nějaký "výhled hospodaření" by tedy měl existovat.
Hu
Hunter
4.3.2020 12:03 Reaguje na Jarek SchindlerTo zní o dost jinak, než je v těch různých PR článcích prezentováno. Samozřejmě člověk chápe, že se jim nechce ty koně utratit a u zubra je navíc status chráněného druhu. A o nějakém samostatně fungujícím ekosystému už vůbec nemůže být řeč.
Odpovědět
co
5.3.2020 17:04 Reaguje na Anyr
Jsme jedni z těch kam šli první hřebci narození v Milovicích - tzv. bakaláři. Využíváme je k přirozenému způsobu pastvy v přírodní památce na Plachtě v Hradci Králové. Stejně jako je využívá ČSO na Josefovských loukách a Semix na Kozmických loukách, Dobřany na Plzeňsku atd. Celkem jde už o několik desítek zvířat rozmístěných po celé ČR. Sami další lokality za stejným účelem na ochranářskou pastvu připravujeme - např. na dvou místech v Pardubickém kraji a jednom dalším v Královéhradeckém kraji - po celé ČR je rozjednáno podobných míst víc ze strany různých nadšenců. Dokonce už o zvířata projevují zájem i ochranáři na Slovensku nebo v Rakousku. Jenže připravit to aby to celé fungovalo jak má není sranda - postavit ohradníky něco stojí, milion papírování okolo, takže to tak prostě nelítá no. Původním plánem České krajiny bylo (a zůstává) namnožit počet zvířat v Milovicích na optimální počet, zásobit všechny zájemce o přirozenozu ochranářskou pastvu (zcela zdarma, tak jak máme zcela zdarma všichni a všechna zvířata od České krajiny zapůjčená)a po ukojení této "poptávky" utnout množení jednoduše tím že se i poslední hřebci ze stáda rozvozí na lokality po celé ČR a v Milovicích nezůstane pak už ani jediný. Alespoň tedy do doby než bude opět dostatečně velký počet zájemců o další zvířata na další lokality aby byl předem zajištěn jejich "odbyt". Jenže celou dobu se počítalo s tím že nejprve je třeba naplnit na ideální počet kapacitu v Milovicích. Ty šílené průtahy do toho ale hodily vidle, takže stávající kapacita přestává dostačovat ač by jinak mohl být počet zvířat v Milovicích dvojnásobný než je teď a umisťování na další plochy kvůli tomu musí probíhat i překotněji - takže to pak komplikuje ochranářskou práci i jinde po ČR. Takže když se teď pastviny rozšíří na původní plánovanou "pidi" výměru (ve srovnání se Západem) tak bude více času hřebce roztrkat všude kam je potřeba, utnout množení a fungovat pak už normálně.
Odpovědět
Va
Karel Zvářal
3.3.2020 19:41S projektem nemám problém od začátku, líbí se mi. Absenci velkých predátorů bych za sebe řešil nabídkou vzorků z keltské kuchyně, což se asi u lidí zeleného ražení nesetká s velkým pochopením:-) Všude možně rozstrkávat přírůstek donekonečna prostě nepůjde, je třeba se na věc dívat realisticky, prostor neprostor.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
4.3.2020 11:41 Reaguje na Karel ZvářalZřizovatelé rezervace by si měli nastudovat aspoň základy chovu hospodářských zvířat. Hodily by se jim.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
4.3.2020 12:13 Reaguje na Marcela JezberováTo jste to celé moc nepochopila... tady nejde o hospodářskou činnost, ale o nejlepší možnou péči o krajinu...
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
4.3.2020 12:23 Reaguje na Lukáš KašpárekAle to já samozřejmě chápu. Ale ve chvíli, kdy umožňujete nekontrolovatelnou reprodukci a zároveň nemáte žádným způsobem zajištěnou přirozenou redukci stavů populace v omezeném prostoru, už jste v postavení chovatele zvířat. Musíte jim zajistit dostatek potravy a vody (voda v tomto případě přirozeně zajištěna není a potrava je limitovaná plochou rezervace) a buď chovné prostředí přizpůsobit zvířatům nebo počet zvířat uměle přizpůsobit prostředí, které máte k dispozici. Pokud by tito ochranáři/chovatelé měli aspoň elementární znalosti, už od začátku by pracovali s redukcí populace nebo s omezením rozmnožování. Očividně je to vůbec nenapadlo. Jsem zvědavá, jak budou řešit příbuzenskou plemenitbu, ke které logicky začne docházet. Mám dojem, že exportních míst, kam mohou svou genetiku vyvážet zase tolik není.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
4.3.2020 15:16 Reaguje na Marcela JezberováPokud se tu budeme bavit my dva, nebo ostatní, tak můžeme jen spekulovat. Nebude lepší (pokud Vás to zajímá) napsat na lidi z České krajiny?
Já jen nemůžu vidět ty spekulace a soudy na základě spekulací... ale je to jen můj názor...
Možná jsem naivní, ale nemyslím si, že by neměli aspoň trošku jasno, jak toto celé řešit a nějaký plán, se kterým do toho šli.. ale nebavil jsem se s nimi o tom a tak tu nebudu dělat žádné rychlé soudy, spekulace a zbytečné úvahy. Můj postoj..
Odpovědět
Já jen nemůžu vidět ty spekulace a soudy na základě spekulací... ale je to jen můj názor...
Možná jsem naivní, ale nemyslím si, že by neměli aspoň trošku jasno, jak toto celé řešit a nějaký plán, se kterým do toho šli.. ale nebavil jsem se s nimi o tom a tak tu nebudu dělat žádné rychlé soudy, spekulace a zbytečné úvahy. Můj postoj..
ČM
Čech M.
4.3.2020 00:17Třeba plánují budoucnost jen s valachy a voly. To by ale zase odporovalo tvrzení o stabilně a samostatně fungujícím ekosystému.
Takže to znamená jediné- navést tam smečku z Broumovska :)
Odpovědět
Takže to znamená jediné- navést tam smečku z Broumovska :)
MJ
Marcela Jezberová
4.3.2020 11:201,5 milionu na oplocení další pastviny je nesmysl. Ochranáři museli počítat s tím, že býložravci, pokud mají dobré podmínky, dostatek krmiva a bezpečí, se jim namnoží do takového počtu, že jim rezervace bude malá. Jako zastánci přirozeného koloběhu přírody by se měli přičinit, aby se do rezervace co nejrychleji nastěhovala smečka vlků (možná bude stačit rok počkat a nastěhují se sami). Ta zlikviduje telata a hříbata a sem tam nějaký dospělý kus a hned bude po problému. Bude to přirozené a zadarmo.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
4.3.2020 12:25Že má mnoho lidí nad takovým textem otazníky je pochopitelné. Ptát se není nic špatného... ale něčemu nerozumět a přitom dělat závěry až soudy je opravdu hodné jen hlupáka bez schopnosti sebereflexe.... a že se někdo ještě ani nepodepíše pod takový hnůj vlastním jménem je jen znakem toho, že má tento člověk duševní problém a určitě by se o něho rád podíval nějaký psycholog/psychiatr...
Ale tak to na ekolistu bohužel chodí...
Chodí sem hromada lidí co vůbec nerozumí uváděným článkům ani tématům v nich, ale soudy až odsouzení různých skupin těch co se tím opravdu zajímají a snaží se nesobecky dělat něco víc než jen myslet sami na sebe je prostě hnus.... to bychom ale nebyli v ČR, aby kdokoliv schopný a charakterní nebyl za něco odsuzován a dehonestován.... to je prostě ta zlomená a bezcharakterní duše některých občanů ČR...
Odpovědět
Ale tak to na ekolistu bohužel chodí...
Chodí sem hromada lidí co vůbec nerozumí uváděným článkům ani tématům v nich, ale soudy až odsouzení různých skupin těch co se tím opravdu zajímají a snaží se nesobecky dělat něco víc než jen myslet sami na sebe je prostě hnus.... to bychom ale nebyli v ČR, aby kdokoliv schopný a charakterní nebyl za něco odsuzován a dehonestován.... to je prostě ta zlomená a bezcharakterní duše některých občanů ČR...
JS
Jarek Schindler
4.3.2020 13:38 Reaguje na Lukáš KašpárekTak co jste napsal k tématu pane Kašpárek. Já tady čtu jen o hlupácích, neschopnosti sebereflexe, duševních problémech o psychologu/psychiatrovi, zlomené bezcharakterní duši..... To asi s koňmi ani s péčí o krajinu mnoho společného nemá. Aha, tady je to podstatné. Nesobecký a s charakterem , schopný. Myslíte tím určitě schopný například šířit poplašné zprávy. Takže, souhlasím s vámi, že ptát se není nic špatného. Špatné je na ty otázky neodpovídat. Ale tak to bohužel na Ekolistu chodí.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
4.3.2020 15:20 Reaguje na Jarek SchindlerTo, co jsem napsal se naopak týká všech témat na ekolistu a nejen na něm.. jinak vidím z Vaší strany jen myšlenkové konstrukce a domněnky..
Jinak někteří autoři na dotazy lidí na ekolistu reagují, ale často si vyslouží jen posměch, nemístné narážky a pohrdání od těch, kteří tématu nerozumí a jen plácají nesmysly... vážně se tak divíte tomu, že se jim do toho diskutování moc nechce?
Odpovědět
Jinak někteří autoři na dotazy lidí na ekolistu reagují, ale často si vyslouží jen posměch, nemístné narážky a pohrdání od těch, kteří tématu nerozumí a jen plácají nesmysly... vážně se tak divíte tomu, že se jim do toho diskutování moc nechce?
JS
Jarek Schindler
4.3.2020 18:59 Reaguje na Lukáš KašpárekTak pokud se to týká všech témat tak potěš Pánbůh, Chybí vám tam nejen fakta ale i ty myšlenkové konstrukce.
Pokud má někdo potřebu napsat článek, měl by mít i odvahu si ten článek obhájit.
Jinak se omlouvám, já zapomněl. Na přírodu, les a lesnictví, zvěř a myslivost, zemědělství atd. jsou tu kromě vás jedinými experty pouze experti z Hnití Duha. Ostatní pouze plácají nesmysly. Píši to správně?
Odpovědět
Pokud má někdo potřebu napsat článek, měl by mít i odvahu si ten článek obhájit.
Jinak se omlouvám, já zapomněl. Na přírodu, les a lesnictví, zvěř a myslivost, zemědělství atd. jsou tu kromě vás jedinými experty pouze experti z Hnití Duha. Ostatní pouze plácají nesmysly. Píši to správně?
MJ
Marcela Jezberová
4.3.2020 13:42 Reaguje na Lukáš KašpárekAle pane Kašpárku, to jste tuto diskusi špatně uchopil. Naopak, tentokrát se tady sešlo dost užitečných názorů, kterými by se v Milovicích měli inspirovat. Třeba mě by opravdu zajímalo, jak to chtějí s nekonečným množením bizonů a zubrů udělat, když u těchto zvířat je využití v "keltské kuchyni" vzhledem k ochraně nemožné. Budou je střílet a vozit do kafilerie? Nebo mají spolupráci s dostatkem jiných vhodných rezervací a tato zvířata budou v Milovicích množit vyvážet? Vlci podle spousty lidí a ochránců do naší přírody patří, takže i do Milovic, na tom není nic špatného. A zájem o to, jak se zachází s veřejnými penězi je dnes žádoucí, je to občansky zodpovědné. Tato diskuse mi připadá na rozdíl od spousty jiných velmi věcná.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.3.2020 14:22 Reaguje na Marcela JezberováPaní Jezberová doufám, že se mýlím ale řekl bych, že o představách těchto " ekologů" dost jasně mluví jejich slova o 140 vytypovaných lokalitách.
K tomu jsem kdysi našel i takovéto vyjádření:
Zatímco ochuzování rozmanitosti otevřené krajiny v bezzásahovém režimu je poměrné známé, mnohem menší povědomí existuje o tom, že podobný dopad má i na lesy. „Lesy v bezzásahovém režimu, s výjimkou lesů horských, houstnou, mění se jejich druhová skladba, hynou staré stromy a pozvolna klesá jejich biodiverzita. Tento problém na sebe upozornil až v posledních letech, protože přírodní procesy v lesích probíhají pomaleji, než v bezlesí,“ upozornil Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Příčiny jsou stejné, jako v případě stepí a luk. Také lesům chybí působení hlavních krajinotvorných fenoménů, tedy živlů a velkých kopytníků. „Evropská divočina odjakživa zahrnovala lesy i bezlesí, přičemž živly ani velcí kopytníci neuznávali jejich hranice. Pokud to myslíme s ochranou přírody vážně, měli bychom začít chápat lesy a bezlesí jako nedílné, neoddělitelné a prolínající se součásti téhož systému,“ doplnil Miloslav Jirků..
Účinná a finančně únosná ochrana biodiverzity se podle něj bez velkých území ponechaných samovolnému vývoji neobejde. Klíč k úspěchu však Miloslav Jirků vidí ve správném vyčlenění samostatně fungujících krajinných celků. „Prvním krokem k úspěchu je přestat bezlesí a navazující lesy uměle oddělovat a umožnit působení stejných krajinotvorných fenoménů v obou z nich. Pakliže budou takto spravované rezervace dostatečně velké, začnou se dosud uměle oddělené lesy a bezlesí prolínat aniž by zanikly, vzniknou přirozené přechody mezi zcela odlišnými biotopy. Biodiverzita se pak o sebe postará sama, tak jako před příchodem člověka,“ uzavřel Miloslav Jirků.
Evropská ochrana přírody by podle něj v tomto ohledu měla následovat celosvětový trend, kdy ochranáři vrací velké kopytníky jako nedílnou součást ekosystémů do přírody, kdekoliv je to jen trochu možné".
Doufám, že zvítězí zdraví rozum a toto jsou pouze zbožná přání několika ekologických fanatiků. Myslím, že toto by již bylo hodně přes čáru a s ochranou přírody u nás to nemá co dělat.
Odpovědět
K tomu jsem kdysi našel i takovéto vyjádření:
Zatímco ochuzování rozmanitosti otevřené krajiny v bezzásahovém režimu je poměrné známé, mnohem menší povědomí existuje o tom, že podobný dopad má i na lesy. „Lesy v bezzásahovém režimu, s výjimkou lesů horských, houstnou, mění se jejich druhová skladba, hynou staré stromy a pozvolna klesá jejich biodiverzita. Tento problém na sebe upozornil až v posledních letech, protože přírodní procesy v lesích probíhají pomaleji, než v bezlesí,“ upozornil Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Příčiny jsou stejné, jako v případě stepí a luk. Také lesům chybí působení hlavních krajinotvorných fenoménů, tedy živlů a velkých kopytníků. „Evropská divočina odjakživa zahrnovala lesy i bezlesí, přičemž živly ani velcí kopytníci neuznávali jejich hranice. Pokud to myslíme s ochranou přírody vážně, měli bychom začít chápat lesy a bezlesí jako nedílné, neoddělitelné a prolínající se součásti téhož systému,“ doplnil Miloslav Jirků..
Účinná a finančně únosná ochrana biodiverzity se podle něj bez velkých území ponechaných samovolnému vývoji neobejde. Klíč k úspěchu však Miloslav Jirků vidí ve správném vyčlenění samostatně fungujících krajinných celků. „Prvním krokem k úspěchu je přestat bezlesí a navazující lesy uměle oddělovat a umožnit působení stejných krajinotvorných fenoménů v obou z nich. Pakliže budou takto spravované rezervace dostatečně velké, začnou se dosud uměle oddělené lesy a bezlesí prolínat aniž by zanikly, vzniknou přirozené přechody mezi zcela odlišnými biotopy. Biodiverzita se pak o sebe postará sama, tak jako před příchodem člověka,“ uzavřel Miloslav Jirků.
Evropská ochrana přírody by podle něj v tomto ohledu měla následovat celosvětový trend, kdy ochranáři vrací velké kopytníky jako nedílnou součást ekosystémů do přírody, kdekoliv je to jen trochu možné".
Doufám, že zvítězí zdraví rozum a toto jsou pouze zbožná přání několika ekologických fanatiků. Myslím, že toto by již bylo hodně přes čáru a s ochranou přírody u nás to nemá co dělat.
MJ
Marcela Jezberová
4.3.2020 15:48 Reaguje na Jarek SchindlerPane Schindlere, mě nevadí, že mají v Milovicích divoké koně a tury. Jako vojenský prostor bez využití by to za dvacet let zarostlo náletem - což by možná také nebylo špatně, vzhledem k současnému stavu lesů. Vadí mi ty kecy okolo. Na webovkách nemají ani slovo o tom, jakou výměru využívají, ale v LPIS mají parcely na 90 ha, což je na vyvážený systém hrozně málo. Odhaduji, že se jim tam udržitelně (= kontinuální extenzivní pastva) vejde max. 27 dospělých kusů, ostatně v mapách je vidět využívané příkrmiště. Očividně taková rozloha tolik zvířat neuživí. Kdyby tam pustili masný skot s koňmi,vyjde to nastejno. Na SAPS dostanou asi 0,5 milionu, takže si ten plot klidně můžou pořídit ze svého.
Podle mého je na místě, že se kraj zdráhá jim dát další dotace, tenhle projekt není perpetuum mobile a trochu vypadá jako malá černá díra.
Odpovědět
Podle mého je na místě, že se kraj zdráhá jim dát další dotace, tenhle projekt není perpetuum mobile a trochu vypadá jako malá černá díra.
Hu
Hunter
4.3.2020 16:18 Reaguje na Marcela JezberováTak ono není divu, když ředitel tzv. ochranářské společnosti je politolog a novinář, v dozorčí radě sedí člověk s titulem PhD atd. Udržitelnost a kapacitu chovu by jim řekl každý zootechnik.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.3.2020 19:22 Reaguje na Marcela JezberováAle jo paní Jezberová, mě to také nevadilo. Již jsem to x-krát napsal. Vadí mi ty poplašné zprávy, hra na city ,kdy chudáci koně a Česká krajina se musí potýkat se zvůlí a nepochopením okolí. Jinak jste se musela špatně dívat.Podle České krajiny žádná péče kromě dozoru neexistuje. Tedy ani žádný příkrm.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky
15.3.2020 22:28 Reaguje na Jarek SchindlerMyslim ze je dobre dodat kdo tito "ekologicti fanatici" co maji "zbozna prani" jsou:
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D.
Vedoucí oddělení - Oddělení biodiversity a ochrany přírody, Vedoucí laboratoře - Laboratoř ekologie lesa
https://www.entu.cas.cz/pracovnici/profil/412/
Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D.
Na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR se zabývá parazity volně žijících zvířat. Od roku 2009 se intenzivně věnuje také zavádění (polo)divokých chovů velkých kopytníků, jako nástroje dlouhodobě udržitelného managementu krajiny.
https://vesmir.cz/cz/o-nas/autori/j/jirku-miloslav.html
S tim ze na projektu spolupracuji dalsi odbornici, jak z AV CR i nekolika Univerzit.
Pana Dostala si velmi vazim, pro nasi prirodu udelal velmi mnoho. Osobne mi prijde smutne kdyz vidim tolik reakci zalozenych bud na neznalosti nebo mozna na proste zavisti ci zle vuli. Je velmi lehke zvenku kritizovat. Nevidite obrovskou administrativu danou mnoha casto rozporuplnymi predpisy, nevidite praci od rana do vecera, kterou delate protoze verite v dobrou vec, protoze se snazite pomoct. Mozna si nekteri neumi predstavit ze takova motivace existuje.
Odpovědět
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D.
Vedoucí oddělení - Oddělení biodiversity a ochrany přírody, Vedoucí laboratoře - Laboratoř ekologie lesa
https://www.entu.cas.cz/pracovnici/profil/412/
Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D.
Na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR se zabývá parazity volně žijících zvířat. Od roku 2009 se intenzivně věnuje také zavádění (polo)divokých chovů velkých kopytníků, jako nástroje dlouhodobě udržitelného managementu krajiny.
https://vesmir.cz/cz/o-nas/autori/j/jirku-miloslav.html
S tim ze na projektu spolupracuji dalsi odbornici, jak z AV CR i nekolika Univerzit.
Pana Dostala si velmi vazim, pro nasi prirodu udelal velmi mnoho. Osobne mi prijde smutne kdyz vidim tolik reakci zalozenych bud na neznalosti nebo mozna na proste zavisti ci zle vuli. Je velmi lehke zvenku kritizovat. Nevidite obrovskou administrativu danou mnoha casto rozporuplnymi predpisy, nevidite praci od rana do vecera, kterou delate protoze verite v dobrou vec, protoze se snazite pomoct. Mozna si nekteri neumi predstavit ze takova motivace existuje.
JS
Jarek Schindler
29.3.2020 07:46 Reaguje na Jiri KovalovskyJe mi celkem jedno co mají pánové před a za jménem, zvlášť pokud to používají k šíření nepravd. Výmysly jako Evropská divočina na území kde člověk dohlédne z jedné vesnice do druhé? Dál nevím co si mám myslet o tom dlouhodobě udržitelném managementu krajiny, pokud je neustále doprovázen "nataženou rukou". Každý, pokud něco dělá, to většinou dělá s přesvědčení a s vynaložením mnoha prostředků a sil. Ne každý k tomu ale potřebuje nepravdy a nataženou ruku. .
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.6.2020 11:02 Reaguje na Jarek SchindlerPane Schindlere neničte si zbytečně nervy,
když novodobým"věřícím"předkládáte nechtěné argumenty."Víra" je totiž od slova věřit
a né uvažovat a klást si otázky proč.Kdysi
(mnohde i dnes)jim vadily ploty obor,pastvin
a jiné překážky v migraci zvířat.Dnes sami propagují oplocení 14O lokalit vytipovaných pro velké kopytníky a radí chovatelům ovcí oplotit i louky,aby ovce nenapadali vlci.
Sami provozují jen jiný typ obor,včetně umělého příkrmu a taky v budoucnu nutnou fyzickou regulací.Nemluvím o degeneraci z příbuzenského množení bez řádné plemenitby.
Možná budou donekonečna zvířata převážet
za účelem oživení krve,jak se děje mezi
ZOO a v případě chorob je i nakonec léčit.
Ono to jsou taková ZOO pro zviditelnění "věřících".O skutečné svobodě zvířat není
řeč a ani o zachování původních druhů.Koně pocházejí z VB,pratuři jsou pouze šlechtěnci tura domácího a pouze zubři jsou geneticky čistí a původní. Bez dotací a grantů by
"věřící"nebyli schopni toto ufinancovat a pokud by tatáž plocha byla spásána masným skotem,tak by to bylo možná i ziskové.
Nejde pouze o ekonomiku,ale o zdravý rozum,
neboť si taky nedovedu představit trvalý
dozor nad stádečky 5 kusů kopytnatců
v malých chráněných lokalitách.Hrozí tak
pytláctví či narušením oplocení.Stejnou
službu by vykonali i tam domácí kopytnatci.
Opět se ani neberou v úvahu názory okolních obyvatel obávajících se srážek vozidel s těmito zvířaty uniklými z ohrad či zničením úrody na polích.Nemám nic proti jejich chovu například v Bělověži,kde na to mají obrovské prostory vzniklé i likvidací vesnic z vůle fašistických"chovatelů symbolu Germánství"
Ale ono víra je víra a záleží na podmínkách její existence.Systém grantů a dotací,včetně sbírek obelhané veřejnosti umožňuje této víře její činnost a tak ji musí i náležitě prezentovat.Chtít podobnou podporu zemědělec ke spásání a oplocení podobné plochy,tak bude terčem kritiky,že je to netržní opatření,
že se krajina v rezervaci nemá oplocovat
a využívat k hospodářské činnosti.Ve světě
jsou i NP a chráněná území spásána skotem,
ovcemi a domácími kozami.Zde je na závadu
i kamzík,muflon,daněk a koza bezoárová.
Hledá se něco originálního a pokud možno
i prý původního.I zvířata původní sem
přišla často odjinud díky přirozené migraci
a nebo později záměrné díky lidem. Nemám nic proti žádnému "náboženství"pokud nezasahuje
do života jiných,nevnucuje jim svoji "víru"
a nezaštiťuje se "studiemi odborníků".Jiní
"odborníci" hlásají opak,ale to bývá terčem fanatické kritiky.
Odpovědět
když novodobým"věřícím"předkládáte nechtěné argumenty."Víra" je totiž od slova věřit
a né uvažovat a klást si otázky proč.Kdysi
(mnohde i dnes)jim vadily ploty obor,pastvin
a jiné překážky v migraci zvířat.Dnes sami propagují oplocení 14O lokalit vytipovaných pro velké kopytníky a radí chovatelům ovcí oplotit i louky,aby ovce nenapadali vlci.
Sami provozují jen jiný typ obor,včetně umělého příkrmu a taky v budoucnu nutnou fyzickou regulací.Nemluvím o degeneraci z příbuzenského množení bez řádné plemenitby.
Možná budou donekonečna zvířata převážet
za účelem oživení krve,jak se děje mezi
ZOO a v případě chorob je i nakonec léčit.
Ono to jsou taková ZOO pro zviditelnění "věřících".O skutečné svobodě zvířat není
řeč a ani o zachování původních druhů.Koně pocházejí z VB,pratuři jsou pouze šlechtěnci tura domácího a pouze zubři jsou geneticky čistí a původní. Bez dotací a grantů by
"věřící"nebyli schopni toto ufinancovat a pokud by tatáž plocha byla spásána masným skotem,tak by to bylo možná i ziskové.
Nejde pouze o ekonomiku,ale o zdravý rozum,
neboť si taky nedovedu představit trvalý
dozor nad stádečky 5 kusů kopytnatců
v malých chráněných lokalitách.Hrozí tak
pytláctví či narušením oplocení.Stejnou
službu by vykonali i tam domácí kopytnatci.
Opět se ani neberou v úvahu názory okolních obyvatel obávajících se srážek vozidel s těmito zvířaty uniklými z ohrad či zničením úrody na polích.Nemám nic proti jejich chovu například v Bělověži,kde na to mají obrovské prostory vzniklé i likvidací vesnic z vůle fašistických"chovatelů symbolu Germánství"
Ale ono víra je víra a záleží na podmínkách její existence.Systém grantů a dotací,včetně sbírek obelhané veřejnosti umožňuje této víře její činnost a tak ji musí i náležitě prezentovat.Chtít podobnou podporu zemědělec ke spásání a oplocení podobné plochy,tak bude terčem kritiky,že je to netržní opatření,
že se krajina v rezervaci nemá oplocovat
a využívat k hospodářské činnosti.Ve světě
jsou i NP a chráněná území spásána skotem,
ovcemi a domácími kozami.Zde je na závadu
i kamzík,muflon,daněk a koza bezoárová.
Hledá se něco originálního a pokud možno
i prý původního.I zvířata původní sem
přišla často odjinud díky přirozené migraci
a nebo později záměrné díky lidem. Nemám nic proti žádnému "náboženství"pokud nezasahuje
do života jiných,nevnucuje jim svoji "víru"
a nezaštiťuje se "studiemi odborníků".Jiní
"odborníci" hlásají opak,ale to bývá terčem fanatické kritiky.
