KRNAP povolil volný pohyb v druhé zóně. Za chvíli ho ale na stejném území zase zakáže
První zóna (cca 4500 hektarů, asi 12,4 % rozlohy parku) zahrnuje nejcennější přírodní hodnotu Krkonoš – arkto-alpinskou tundru. Na první zónu skoro všude navazuje zóna druhá (3400 hektarů, cca 9,4 %). Podle nařízení české vlády, kterým byl KRNAP v roce 1991 znovu vyhlášen (poprvé byl vyhlášen už v roce 1963), má druhá zóna zahrnovat „člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě blízké a šetrné lesní či zemědělské užívání“. Dnes jde ve velké míře o velmi ceněné oblasti pro obdivovatele přírody. Ve východních Krkonoších jde například o rozsáhlé území kolem Koule a Lvího dolu, spodní část Modrého dolu nebo o Dlouhý důl mezi Svatým Petrem a Výrovkou. Do stejné zóny patří i porosty kolem Petrovy boudy, v západních Krkonoších se v druhé zóně pod Kotlem skrývá Mechové jezírko, což je jediné jezírko ledovcového původu hrazené morénou na české straně hor. Do stejné zóny zasahuje i spodní částa Kotelních jam (viz fotogalerie) a nacházejí se v ní cenné smrkové lesy na horních tocích Mumlavy (viz fotogalerie). Podle představitelů parku uvolnění pohybu ve druhé zóně její přírodu neohrozí.
V parku je ještě třetí zóna (cca 28 500 hektarů, 78,2 %), která zahrnuje místa s vysokou rekreační zátěží poblíž turistických center.
Kam se vlastně může?
Podle návštěvního řádu, který vstupuje dnes v platnost, lidé nesmějí opouštět cesty pouze v první zóně. Celé je to ale poněkud složitější, protože od 20. července zároveň na rozsáhlém území KRNAPU, do něhož spadá i současná druhá zóna, platí každoroční zákaz opouštět cesty. Jeho důvodem je snaha ochranářů omezit velkoplošné sbírání a ničení borůvek a taky předejít rušení zvěře v době říje. Toto opatření parku přestane platit 15. října a pak bude cesta do druhé zóny volná.
Ovšem ne nadlouho. KRNAP totiž zároveň připravuje novou zonaci, s jejíž pomocí chce intenzivněji chránit nejcennější části Krkonoš. Podle návrhu, který už byl projednán například s obcemi a teď probíhá jednání s vlastníky nemovitostí, by se měla první zóna s nejpřísnějším režimem ochrany a se zákazem volného pohybu rozšířit ze současných cca 12,4 % na dvojnásobek. Rozšiřovat se bude i druhá zóna a společně s první by měly tvořit asi polovinu rozlohy parku. Ačkoli starý návštěvní řád z roku 1993 uváděl, že v první a druhé zóně parku je zakázán vstup mimo turistické značené cesty, v posledních letech ochranáři došli k závěru, že zákaz volného pohybu v druhé zóně nemá oporu v legislativě, a proto pohyb mimo cesty fakticky tolerovali. Ode dneška platný návštěvní řád tedy oficiálně zákaz volného pohybu v druhé zóně ruší, ovšem po přijetí nové zonace dojde k tomu, že na území představujícím přibližně desetinu parku, kde byl několik posledních let volný pohyb tolerován, bude zase zakázán.
Stejně jako zákaz pohybu v druhé zóně vypadly z nového návštěvního řádu třeba zákazy plašit zvěř, odchytávat volně žijící živočichy nebo rozdělávat ohně. Mluvčí parku Radek Drahný ovšem zdůrazňuje, že to neznamená, že by tyto zákazy neplatily – všechny už jsou totiž obsaženy v jiných zákonech, kterými se návštěvníci musejí řídit. KRNAP zatím taky nebude vybírat poplatky za vjezd motorových vozidel na území parku, ovšem nadále ho bude kontrolovat. S vybíráním poplatků park počká až na vydání tzv. poplatkové vyhlášky, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí.
Návštěvní řád rovněž vymezuje místa, kde a za jakých podmínek se můžou splouvat řeky (Jizera a Labe pod přehradou u Špindlerova Mlýna), kde se může lézt po skalách nebo jezdit na kole. V parku se tak například mimo silnice a místní komunikace nesmí jezdit na kole potmě, ale jen od východu do západu slunce.
reklama
Volný vstup do druhé zóny Krkonošského národního parku
předchozí další 








Online diskuse
copak, že se u nás stalo? - 2. 10. 2010 - fafnirJakub Kašparje úžasné jak sebou tahnete zvyky exmluvčího.Odpovídáte na otázky které se vám hodí.Tedy znovu,jestli jste to nepochopil:Má vlastník v případě nesouhlasu vůbec nějaké právo,např přístupu přes vámi zakázané území?Smí nakládat se svým majetkem,nebo musí dělat to,co správa parku nařídí a strpět všecho co si vymyslíte. A znovu: čím se liší jedinečná obdivovaná horská smrková monokultura v Krkonoších od té zavrhované špatné horské smrkové monokultury na Šumavě,tedy kromě zeměpisnému položení? Proč zakazujete vstup na místa kde po staletí žili a hospodařili lidé a to, jako všude v Sudetech, ve velkém m nožství.Rozdílje v tom,že tenkrát před 55 lety byla zátěž trvalá,dnes sezoní. To že si něco projedná park,je věc jedna,druhá věc je,zda s tím starostové obcí něc o zmohou v případě nesouhlasu.Příklad je vaším bývalým ministremprosazovaný NP Křivoklátsko přes nesouhlas většiny vlastníků a obcí. Dá se předpokládat ,že jako už 2x na položené otázky neodpovíte. Dovolím si vás ocitovat:"Je důležité debatu o smyslu a důvodech ochrany přírody vést a to veřejně a otevřeně. Pojďme do toho." Jestli vést otevřeně debatu znamená neodpovídat na nepříjemné otázky,pak vedete debatu opravdu úspěšně. |




