Kůrovec kvůli oteplování klimatu čím dál více ohrožuje finskou tajgu
8.12.2022 10:45 | HELSINKY
(ČTK)
Tento malý hnědý brouk škodí především smrku ztepilému (Picea abies), který patří k nejrozšířenějším stromům ve Finsku, a ničí celé lesy. Z kmenů opadávají kusy kůry a z uschlých větví jehličí a větvičky. Když kůrovec klade vajíčka, ničí vše okolo, kvůli čemuž přerušuje přísun živin a vody do vyšších pater stromu.
"Tento hmyz od roku 2018 způsobil rozsáhlé škody v celé střední a východní Evropě," řekl agentuře AFP vědec z finského ústavu přírodních věd Markus Melin. Riziko, že se tato epidemie rozšíří, "je už velmi vysoké" kvůli oteplování klimatu, dodává. "Musíme se s tím smířit a připravit adaptaci. Věci se mění velmi rychle," řekl Melin.
Ohroženější jsou obvykle stromy na jihu Finska, ale kvůli loňskému teplému létu kůrovec způsobil významné škody i v oblasti Kainuu, která leží výrazně více na severu. "Je to velmi známý fenomén: kůrovec patří k druhům hmyzu, kterému oteplování klimatu prospívá nejvíce," říká Melin.
Kůrovec si vybírá stromy, které jsou oslabené horkými léty a nedostatkem vody, zatímco teplejší zimy a půda, která nezmrzá, snižuje ochranu stromů proti následkům bouří. Teplejší podnebí také zrychluje a prodlužuje životní cyklus kůrovce. "Jejich úmrtnost klesá a reprodukce je výrazně vyšší," poukazuje Melin.
Jestliže ze začátku kůrovec útočí na oslabené stromy, když jeho počet silně vzroste, začíná útočit i na zdravé stromy. Pokud podle Melina lesníci rychle nezasáhnou odebráním slabších stromů, "je kůrovec, jehož počet je najednou vysoký, schopen ohrozit i zdravé stromy, čímž zvyšuje tempo destrukce".
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Norsko se krmnými programy snaží obnovit populaci polárních lišek
BBC: Klimatická změna mění jazyk Sámů v Laponsku
Sámové demonstrovali v Oslu proti větrné elektrárně, připojila se i ThunbergováOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Sl
Slovan
8.12.2022 12:14Co to je za bulvární nadpis proboha? Tamní odborníci (a nejenom tam) už pěknou dobu upozorňují na fakt, že se bude posouvat hranice lesa v důsledku globálního oteplování - tedy, že se převážně smrkové lesy budou posouvat dále na sever do vhodnějšího prostředí a v oblastech více na jih se rozšíří naopak více listnaté dřeviny. Jestli je to ohrožení nechť posoudí každý sám…
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
9.12.2022 13:08 Reaguje na SlovanPosunování hranice lesa je proces na staletí, ovšem oteplování jde 10x rychleji.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
8.12.2022 13:59Mě udivuje, že civilizace 21. století, která umí přenášet hlas a obraz na dálku, umí léčit mnoho těžkých zranění a nemocí lidí a zvířat, umí měnit genetiku rostlin a živočichů, si neumí poradit efektivně a ekologicky s malým broučkem.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
8.12.2022 15:09 Reaguje na Michal UhrovičTuhle jsem četl nějaký článek, jak má ČVUT na Strahově na kolejích štěnice. A jak se snaží s tím dělat co se dá, a prý je to furt prd platný.
Kam se na ty dvě mrchy, přírodu a evoluci, se vši tou naší vědou a technikou hrabem:-).
Odpovědět
Kam se na ty dvě mrchy, přírodu a evoluci, se vši tou naší vědou a technikou hrabem:-).
RV
Richard Vacek
8.12.2022 15:13U nás existují skupiny, které tvrdí, že proti kůrovci je vhodné nezasahovat, neboť mezi soušemi se zazelenají odolné sazeničky. Kůrovec, to je takový lékař lesa, který léčí nevhodnou (jednodruhovou) strukturu lesa a zakládá strukturu novou, lepší a veselejší.
Odpovědět
Pe
JO
Jarka O.
8.12.2022 19:17 Reaguje na PepaMěla by se na to téma svolat mezinárodní konference.
Odpovědět
Pe
Pepa
8.12.2022 21:43 Reaguje na Jarka O.Jo, třeba v kongresaku, abys tam mohla zase dělat šatnářku, viď?
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.12.2022 22:19 Reaguje na PepaNevim, kde je kongresák a proc jste se ptal hulváte.
Odpovědět
RV
Pe
Pepa
8.12.2022 20:55 Reaguje na Richard VacekNa to by sis musel najmout armadu, aby v kalamitnim roce vytezila vse napadene i podezrele napadene. A potom, co se drevem plnym larev? Brouk za svůj život prelitne s vetrem v krovkach max 500 m. Budeš mu dělat taxikáře? Takže máš něco reálného nebo jen plácas?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.12.2022 09:10 Reaguje na PepaRozumbrado ona je to už zapomenutá praxe, že se
kůrovcové dřevo odkorní už v lese a kůra se s
brouky a larvami spálí na hromadě klestí. To, že
"vědci" mají sklerózu a zapomněli na praxi předků
neznamená, že to zapomněli pamětníci doby, kdy se
to běžně dělalo a kůrovec problémem č.1 nebyl !
Odpovědět
kůrovcové dřevo odkorní už v lese a kůra se s
brouky a larvami spálí na hromadě klestí. To, že
"vědci" mají sklerózu a zapomněli na praxi předků
neznamená, že to zapomněli pamětníci doby, kdy se
to běžně dělalo a kůrovec problémem č.1 nebyl !
SV
Slavomil Vinkler
8.12.2022 20:43 Reaguje na Richard VacekHlavně jsou dva typy lesů, produkční a rezervace. Management je různý, protože nechat si sežrat produkční les stojí peníze. .
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
9.12.2022 13:07 Reaguje na Slavomil VinklerTen potvorák si skutečně nebude zjišťovat, který les je produkční, sežere ho taky. Rezervace je více odolná.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.12.2022 20:51 Reaguje na Richard VacekNo a to jsou ty omyly. Na Šumavě po kůrovci vyroste vždy opět monokultura smrku. A jediný rozdíl je, že je ze samovýsevu. V NPČŠ vyroste ten samý hořlavý les z pyrofytů jako bříza, borovice, smrk, vejmutovka modřín, douglaska, opět místo výsadby tak z náletu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
8.12.2022 17:42Vědci našli v Grónsku zdaleka nejstarší DNA, které se podařilo sekvenovat. Dva miliony let staré genetické stopy rostlin a živočichů získané z půdy dávají představu, jaký byl tehdy na severním konci Grónska život. Nyní pustá arktická poušť byla v té době krajinou s bujnou vegetací, stromy a spoustou zvířat včetně už vyhynulých mastodontů, píše agentura AP či server BBC News.
Nevidím důvod k obavám , všechno je proměnlivé. (Herakleitos)
Odpovědět
Nevidím důvod k obavám , všechno je proměnlivé. (Herakleitos)
VM
Vladimir Mertan
9.12.2022 08:26 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-nejstarsi-dna-odhaluje-dva-miliony-let-stary-ztraceny-svet-v-arktide-bylo-teplo-40416891?fbclid=IwAR2rpYHYhFIfyJWzhhbBWKsaOsMY_iwaKmydfeQCmcSt4L5z02qQ6Hr3kPc#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=abtest205_redesign_feedu_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Odpovědět
Sl
Slovan
9.12.2022 08:57 Reaguje na Miroslav VinklerA co je na tom tak divného, když bylo Grónsko úplně jinde než dnes? Za další milion let taky nebude tam kde je dnes…
Jako klima proměnlivé je. Jenže ne tak extrémně rychle.
Odpovědět
Jako klima proměnlivé je. Jenže ne tak extrémně rychle.
PH
Pavel Hanzl
9.12.2022 13:12 Reaguje na Miroslav VinklerPokud by tu nastalo klima jak před 2 miliony let, vymře většina vyšších organismů, včetně člověka. Žít by tam mohl asi jen ve skafandru.
Odpovědět
JO
RV
Richard Vacek
9.12.2022 15:32 Reaguje na Pavel HanzlProč by měli vymírat? A zvláště proč člověk? Vždyť ten i dnes obývá všechna klimatická pásma a těžko bychom hledali druh, který je tak rozšířen.
Problémem jsou nejchladnější oblasti, ale s oteplením by se pro člověka i ty staly obyvatelnými.
Odpovědět
Problémem jsou nejchladnější oblasti, ale s oteplením by se pro člověka i ty staly obyvatelnými.
Karel Zvářal
8.12.2022 20:35No, mýtí to tam vcelku fest, těch holorubů bych tolik nečekal. Ale pořád lepší vytěžit, než to nechat zhnědnout. Takže to sucho se netýká je naší ("zanedbané") kotliny, trpí jím i sever Evropy. Prostě smrk je top řezivo, jen ta monokultura mu nesvědčí...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.12.2022 20:45 Reaguje na Karel ZvářalMonokultura, jak známo vyžaduje zásahy, je nestabilní. Je-li to produkční les, tak hajného a dřevorubce s pilou.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.12.2022 09:20 Reaguje na Slavomil VinklerKůrovec nežere smrky pouze v monokultuře, ale taky v těch
smíšených lesích a pokud se tam s tou pilou v počátcích
nezasahuje, tak i tam smrky plošně zlikviduje. V přírodě
bez lidí to byly cyklické vlny usychání napadených stromů
s generační výměnou náletů téhož druhu a tak i v pralese
se vyskytovaly stejnověké monokultury(březiny, olšiny,
bučiny, smrčiny, vrbiny,dubiny atd.) a to vždy podle
podmínek pro růst a okolní semenné stromy. Teorie nedouků
je ale jiná, když po smrcích čekají na buky spadlé z nebe!
Odpovědět
smíšených lesích a pokud se tam s tou pilou v počátcích
nezasahuje, tak i tam smrky plošně zlikviduje. V přírodě
bez lidí to byly cyklické vlny usychání napadených stromů
s generační výměnou náletů téhož druhu a tak i v pralese
se vyskytovaly stejnověké monokultury(březiny, olšiny,
bučiny, smrčiny, vrbiny,dubiny atd.) a to vždy podle
podmínek pro růst a okolní semenné stromy. Teorie nedouků
je ale jiná, když po smrcích čekají na buky spadlé z nebe!
