Ve Frýdlantském výběžku se potvrdil africký mor prasat. Bude zde zakázán lov divočáků i omezen pohyb lidí Aktualizováno

Ve Frýdlantském výběžku na Liberecku se v pátek potvrdil africký mor prasat (AMP) u jednoho uhynulého divočáka. ČTK to řekl ředitel Státní veterinární správy (SVS) pro Ústecký kraj Daniel Macháček. Mrtvé sele bylo podle veterinářů nalezeno v blízkosti hranic s Polskem, kde se nákaza dlouhodobě vyskytuje. V Česku jde o první výskyt afrického moru prasat téměř po pěti letech. Veterináři nyní vymezí takzvané pásmo infekce o rozloze zhruba 200 kilometrů čtverečních. V této oblasti bude zakázán lov divokých prasat, krmení zvířat nebo omezen pohyb lidí v přírodě. Cílem opatření je minimalizovat šíření nákazy u divokých prasat a zabránit zavlečení afrického moru do chovu domácích prasat, sdělili zástupci ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy. V pondělí se sejde Ústřední nákazová komise.

Veterináři výskyt afrického moru v Česku již delší dobu očekávali, postupují podle připraveného modelu pro podobné situace i zkušeností z předchozích výskytů, řekl náměstek ministra zemědělství Petr Jílek. Sele bylo nalezeno nedaleko Jindřichovic pod Smrkem v blízkosti hranic s Polskem, kde se nákaza dlouhodobě vyskytuje. Jedná se o první výskyt afrického moru prasat v Česku téměř po pěti letech. Nákaza není přenosná na člověka ani jiná zvířata.

Petr Šatrán ze Státní veterinární správy řekl, že kvůli výskytu afrického moru bude v příhraničních oblastech na severu republiky zrušena takzvaná zóna intenzivního odlovu divokých prasat. Ve vymezeném pásmu infekce bude zakázán veškerý lov divočáků. Uživatelé honitby musejí vyhledávat uhynulá volně žijící prasata. Omezí se pohyb lidí, a to na vyznačené cesty a stezky. Bude platit zákaz krmení. Veterinární opatření zasáhnou také chovatele prasat domácích v oblasti a provozovatele jatek či zvěřinových závodů. Veterináři mimo jiné nařídí soupis chovů domácích prasat nebo porážku prasat určených pro domácí porážku, uvedl Šatrán. Platí také zákaz chovu prasat ve venkovním prostředí, včetně vypouštění do venkovních výběhů.

V oblasti pásma infekce se podle něj nenachází žádný komerční chov prasat a veterinární správa zatím ví o osmi domácích chovech, z nichž největší má necelých třicet kusů prasat. Dodal, že zatím není známá infikovaná oblast a lze předpokládat, že případů nákazy bude přibývat. Za porušení mimořádných veterinárních opatření hrozí fyzické osobě pokuta do 50 000 korun, právnické osobě může být udělena pokuta do dvou milionů korun.

Infikované zvíře se našlo v Jindřichovicích pod Smrkem, které patří do spádové oblasti města Frýdlant u hranic s Polskem, kde se nákaza africkým prasečím morem podle SVS dlouhodobě vyskytuje. "Informaci jsem dostal ve čtvrtek pozdě odpoledne, ráno už jsme měli malý krizový štáb. Teď čekáme na pokyny veterinární správy a pak budeme konat, ta opatření jsou jasně definovaná," řekl ČTK starosta Dan Ramzer (ODS). Očekává, že pásmo infekce zasáhne většinu území Frýdlantského výběžku.

S africkým morem prasat se naposledy potýkalo Česko v roce 2017. Nemoc není přenosná na člověka, ani na další živočišné druhy.

Infekce se šíří v Německu i Polsku. Podle Macháčka je pravděpodobné, že zvíře do Čech doputovalo z Polska. V pondělí se kvůli situaci sejde ústřední nákazová komise. Situace zřejmě bude mít dopad na pohyb obyvatel a kontrolovat se budou chovy domácích prasat v oblasti nálezu zvířete. Opatření se dotknou i Ústeckého kraje, uvedl již včera Macháček.

Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Největší ohnisko v ČR bylo za poslední léta na Zlínsku.

Úřady ve čtvrtek oznámily, že kromě afrického moru prasat se v Česku také znovu objevila ptačí chřipka, a to ve velkochovu kachen na Jindřichohradecku. Jedním ze základních opatření je přesun chovů drůbeže do uzavřených objektů, aby se zabránil jejich kontakt s volně žijícími ptáky. U chovů, kde to není možné, je podle veterinářů nutné minimalizovat riziko kontaminace vody, krmiva nebo podestýlek trusem volně žijících ptáků. Mezi další ochranná opatření patří také zasíťování výběhů, uvedlo ministerstvo zemědělství v tiskové zprávě.

Kachny na farmě se podle vyšetření uhynulých kusů nakazily vysoce patogenní ptačí chřipkou H5N1, která je potenciálně přenosná na člověka. Kolem ohniska ve Frahelži bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V nich budou například omezeny přesuny drůbeže, provedeny soupisy chovů a bude zakázáno pořádání hromadných akcí, jako jsou burzy či výstavy ptactva.

Ministerstvo zemědělství zdůraznilo, že tuzemský systém veterinárního dohledu je na vysoké úrovni. "Není důvod se obávat konzumace vepřového a drůbežího masa, vajec ani výrobků z nich," zdůraznil úřad. Do rozpočtu Státní veterinární správy ministerstvo přidalo 30 milionů korun, aby mohli veterináři účinně bojovat proti šíření ptačí chřipky a afrického moru prasat.

Vzhledem k šíření afrického moru prasat v Polsku a Německu vydala Státní veterinární správa už 12. listopadu 2020 mimořádná opatření, kterými v Ústeckém a Libereckém kraji vymezila oblast při hranici s oběma státy jako takzvanou oblast s intenzivním odlovem divokých prasat. Před rokem oblast rozšířila na více než pětinásobek rozlohy na 7200 kilometrů čtverečních. Táhne se podél hranice s Německem a Polskem od Šluknovského přes Frýdlantský výběžek, Harrachov a Královéhradecký kraj až do Moravskoslezského kraje po hranici se Slovenskem.

V oblasti s intenzivním odlovem se vyplácí 2000 korun za zastřelené divoké prase a 3000 korun za nález uhynulého prasete. Zvířata se vyšetřují na prasečí mor.

---

reklama

---