Kvůli chudobě mizí v jihovýchodní Evropě celé lesy
Podle serveru Euractiv se nelegální těžba dřeva začíná podepisovat na stavu lesů v Bulharsku, Srbsku a dalších zemích bývalého východního bloku. Dřevem netopí jen obyvatelé na venkově, ale i ve městech. "Ano, je to obrovský problém i v Černé Hoře, Bosně a Albánii," potvrzuje Andrija Marič z Černé Hory. Podle něj těží dřevo jedinci a někdy dokonce i organizované skupiny v lesích, které jsou na státní půdě, ale nemají žádného správce. "U nás se říká, koho je hora, toho je les," dodává Marič. Dříve se o lesy staraly dřevařské firmy, které ale v devadesátých letech zkrachovaly.
V pohraničních oblastech jde prý často o lidí z Bosny, kteří přijedou s nákladním autem, ručně pokácí stromy a zase odjedou. Policie prý není schopná viníky vystopovat, stejně tak jako nikdo netrestá prodejce dřeva. Dřevo si totiž většinou lidé kupují od pouličních prodejců a nekácejí si ho pro svou potřebu sami.
Vytápění dřeva se masově šíří bývalými zeměmi Jugoslávie, Albánie a Bulharska a devastuje zdejší porosty. Podle studie Euractivu navíc oficiální statistiky neodpovídají realitě. Například podle oficiálních čísel OSN roste v Bulharsku od devadesátých let podíl zalesněné plochy, ve skutečnosti je poptávka po dřevě vyšší než přírůstky.
V Srbsku se oficiálně ročně spotřebuje 2 miliony kubíků dřeva, zatímco reálný objem je mnohonásobně vyšší - až 12 milionů kubíku. Stejně tak v Kosovu se využije ročně na 2 miliony kubíků dřeva, zatímco statistiky hovoří o pětinovém objemu. Podobná situace je i v Albánii, Bosně a Hercegovině, Makedonii a Černé Hoře. "Dobrá zpráva je, že Bulharsko, Rumunsko, Srbsko a další balkánské státy mají stále velké porosty lesů," cituje Euractiv Georgi Stefanova z bulharské pobočky WWF.
Na rozdíl od Západních zemí, ale dřevem topí na jihu Evropy ti nejchudší obyvatelé. Dřevo pálí v kotlích, které mají velmi nízkou účinnost. V Bulharsku se prý těmto kotlům říká "cikánská láska", protože se rychle rozehřejí, ale snad ještě rychleji chladnou.
To sebou nese problém se znečištěním ovzduší a negativním dopadem na lidské zdraví. "Energetická chudoba nakonec znamená i ekologickou katastrofu," říká Stefanov. Podle něj jsou v některých částech Bulharska lidé kvůli nedostatku peněz schopni vykácet celé lesy, jako například v okolí města Momčilgrad ve východním rodpoském pohoří. Celé kopce byly odlesněny během jednoho nebo dvou let. Místní úřady problém s kácením zcela ignorují.
Pálení dřeva v nekvalitních kotlích výrazně přispívá ke znečištění městského ovzduší, už tak dost poškozeného – Bulharsko, stejně jako Rumunsko, je podle Rozvojového programu OSN (UNDP) v čele tabulky počtu úmrtí způsobeného znečištěním ovzduší ve urbanizovaných oblastech.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Chudoba,ne jenom zlodějina. - 1. 7. 2012 - StandaTady se bavíme o dvou věcech.Které mají pouze zdánlivou podobu.Jinak jsou odlišné.Já znova zdůrazňuji,že probíhá likvidace šumavských lesů,drancováním a bez kontroly.Zdůrazňuji,že se jedná o lesy státní,v majetku národa.Jsem pamětník a mohu potvrdit,že i v minulém režimu se vyváželo dřevo bez koruny přidané hodnoty,ale obhajovat současnost na tomto příkladu patří do dětských kolektivů.A až se proberete bude to poslední co máme za povinnost předat našim potomkům nevratně pryč.Ale možná,že to tak má být.Protože tento stát asi není náš a nebo si jej nezasloužíme. |





Na východě Polska zubr napadl turistu, který se k němu až moc přiblížil
Řeku v Severní Makedonii po vydatných deštích zaplnily odpadky
Polské město kvůli útoku hackerů málem přišlo o vodu, uvedl ministr