Kvůli chudobě mizí v jihovýchodní Evropě celé lesy
Podle serveru Euractiv se nelegální těžba dřeva začíná podepisovat na stavu lesů v Bulharsku, Srbsku a dalších zemích bývalého východního bloku. Dřevem netopí jen obyvatelé na venkově, ale i ve městech. "Ano, je to obrovský problém i v Černé Hoře, Bosně a Albánii," potvrzuje Andrija Marič z Černé Hory. Podle něj těží dřevo jedinci a někdy dokonce i organizované skupiny v lesích, které jsou na státní půdě, ale nemají žádného správce. "U nás se říká, koho je hora, toho je les," dodává Marič. Dříve se o lesy staraly dřevařské firmy, které ale v devadesátých letech zkrachovaly.
V pohraničních oblastech jde prý často o lidí z Bosny, kteří přijedou s nákladním autem, ručně pokácí stromy a zase odjedou. Policie prý není schopná viníky vystopovat, stejně tak jako nikdo netrestá prodejce dřeva. Dřevo si totiž většinou lidé kupují od pouličních prodejců a nekácejí si ho pro svou potřebu sami.
Vytápění dřeva se masově šíří bývalými zeměmi Jugoslávie, Albánie a Bulharska a devastuje zdejší porosty. Podle studie Euractivu navíc oficiální statistiky neodpovídají realitě. Například podle oficiálních čísel OSN roste v Bulharsku od devadesátých let podíl zalesněné plochy, ve skutečnosti je poptávka po dřevě vyšší než přírůstky.
V Srbsku se oficiálně ročně spotřebuje 2 miliony kubíků dřeva, zatímco reálný objem je mnohonásobně vyšší - až 12 milionů kubíku. Stejně tak v Kosovu se využije ročně na 2 miliony kubíků dřeva, zatímco statistiky hovoří o pětinovém objemu. Podobná situace je i v Albánii, Bosně a Hercegovině, Makedonii a Černé Hoře. "Dobrá zpráva je, že Bulharsko, Rumunsko, Srbsko a další balkánské státy mají stále velké porosty lesů," cituje Euractiv Georgi Stefanova z bulharské pobočky WWF.
Na rozdíl od Západních zemí, ale dřevem topí na jihu Evropy ti nejchudší obyvatelé. Dřevo pálí v kotlích, které mají velmi nízkou účinnost. V Bulharsku se prý těmto kotlům říká "cikánská láska", protože se rychle rozehřejí, ale snad ještě rychleji chladnou.
To sebou nese problém se znečištěním ovzduší a negativním dopadem na lidské zdraví. "Energetická chudoba nakonec znamená i ekologickou katastrofu," říká Stefanov. Podle něj jsou v některých částech Bulharska lidé kvůli nedostatku peněz schopni vykácet celé lesy, jako například v okolí města Momčilgrad ve východním rodpoském pohoří. Celé kopce byly odlesněny během jednoho nebo dvou let. Místní úřady problém s kácením zcela ignorují.
Pálení dřeva v nekvalitních kotlích výrazně přispívá ke znečištění městského ovzduší, už tak dost poškozeného – Bulharsko, stejně jako Rumunsko, je podle Rozvojového programu OSN (UNDP) v čele tabulky počtu úmrtí způsobeného znečištěním ovzduší ve urbanizovaných oblastech.
reklama
Dále čtěte |
Na východě Polska zubr napadl turistu, který se k němu až moc přiblížil
Řeku v Severní Makedonii po vydatných deštích zaplnily odpadky
Polské město kvůli útoku hackerů málem přišlo o vodu, uvedl ministrOnline diskuse
Jaderná energie na východě Evropy - 28. 6. 2012 - Vladimír WagnerEnergetická situace na jihovýchodě Evropy je v článku popsána zkratkovitě až zkratovitě :-) a tedy dost daleko od reality. Chudoba a problémy daného regionu jsou dány hodně jeho historickým vývojem a řadou okolností. Ovšem na druhé straně je právě dopad politiky zelených aktivistů, hlavně rakouských, na situaci v zásobování elektřinou a cenou elekltřiny na jihovýchodě Evropy velmi dominantní. Právě rakouští zelení prosadili jak u Slovenska tak i Bulharska jako podmínku pro svolení k jejich vstupu do EU předčasné uzavření jaderných bloků. Pro Bulharsko to znamenalo, že přišlo o výkon téměř 2000 MW v elektrárně Kozloduy (čtyři reaktory 440 MW). Z vývozce elektřiny, který stabilizoval okolní region se stal opak. Je pravdou, že první dva bloky patřily k těm nejstarším a pravděpodobně by nyní nebo v blízké době už byly odstaveny tak jako tak, ovšem dva i podle analýzy IAEA a dalších odborných organizací měly po razantním zvýšení bezpečnostních parametrů, které byly provedeny, slušné parametry a mohly být ještě provozovány o dost delší dobu. Bulharský provozovatel tak přišel o prostředky, které mohl investovat třeba do stavby nových jaderných zdrojů. Tak už třeba mohla stát elektrárna Belene, která byla rozestavěna a právě i díky silnému tlaku a akcím zelených aktivit se nakonec nyní její stavba úplně odpískala a je snaha spíše postavit nový blok v Kozloduy. Je jasné, že neustálé změny dané hlavně silnými tlaky zelených, jsou finančně náročné a způsobují obrovská zdržení. Jinak zelené aktivity kladou velmi silné překážky i stavbě dalších zdrojů, které by umožnily poskytnout elektřinu levněji. Nedostatek elektřiny v tomoto regionu je dán i tím, že jeho severní sousedi Maďarsko a Rakousko také mají nedostatek elektřiny, což je situace, která se stává pro Evropu téměř normou. |
