Kvůli suchu letos na Třeboňsku nebude výlov největšího rybníka Rožmberk

Výlov největšího českého rybníka Rožmberk u Třeboně letos kvůli suchu nebude. V rybnících chybí 40 procent vody, což odpovídá 30 milionům metrů krychlových vody, informovalo Rybářství Třeboň na webu. Před dvěma roky rybářství výlov zrušilo naopak kvůli povodním a v roce 2020 kvůli koronaviru, řekl ČTK výrobní ředitel Vladimír Kukačka. "Vzhledem k nepříznivé vodní bilanci v třeboňské rybniční soustavě a v řece Lužnici Rybářství Třeboň ruší slavnostní výlov rybníka Rožmberk," uvedla společnost. Kvůli suchu mění standardní systém podzimních výlovů. Slavnostní výlov byl naplánovaný od 16. do 18. října. "O termínu případného výlovu rybníka Rožmberk bude rozhodnuto s ohledem na vývoj hydrologické situace," dodala firma.

Kukačka uvedl, že počasí jde z extrému do extrému a po povodni v roce 2024 nyní rybníky zasáhlo sucho. "My v současné době potřebujeme Rožmberk využívat k nějakému převádění vody na níže ležící soustavy, nadějskou například. A vlastně nejsme schopni garantovat termín výlovu, pakliže vůbec nějaký výlov letošního podzimu bude," uvedl Kukačka.

Rybník Rožmberk, který vznikl na konci 16. století, má při běžné hladině šest milionů metrů krychlových vody a zabírá 647 hektarů. Jeho slavnostní výlov patří mezi oblíbené akce. Lidé sledují práci rybářů a u hráze rybníka ochutnávají čerstvé rybí speciality.

Rybářství Třeboň hospodařilo v účetním období od října 2024 do září 2025 se ziskem 27,2 milionu korun, meziročně o 20 milionů korun nižším. Tržby z prodeje výrobků a služeb zaznamenaly pokles o 4,9 procenta na 143,4 milionu korun. Se snížením tržeb počítá společnost i v současném hospodářském roce, vyplývá z výroční zprávy firmy.

Hlavní činností společnosti Rybářství Třeboň, které vzniklo v roce 1994, je chov ryb. Společnost provozuje rybí líheň, sádky, prodejny ryb a vlastní revíry pro sportovní rybolov. Spravuje 8000 hektarů rybníků. Roční produkce dosahuje 2800 tun ryb, z čehož 80 procent tvoří kapr. Tradice a budování třeboňské rybniční soustavy sahají do 14. a 15. století, s největším rozkvětem v 16. století za éry Rožmberků a stavitelů jako Štěpánek Netolický či Jakub Krčín.

---

reklama

---