Kvůli suchu letos na Třeboňsku nebude výlov největšího rybníka Rožmberk
28.8.2026 11:31 | TŘEBOŇ
(ČTK)
Foto | Michal Klajban / Wikimedia Commons
Kukačka uvedl, že počasí jde z extrému do extrému a po povodni v roce 2024 nyní rybníky zasáhlo sucho. "My v současné době potřebujeme Rožmberk využívat k nějakému převádění vody na níže ležící soustavy, nadějskou například. A vlastně nejsme schopni garantovat termín výlovu, pakliže vůbec nějaký výlov letošního podzimu bude," uvedl Kukačka.
Rybník Rožmberk, který vznikl na konci 16. století, má při běžné hladině šest milionů metrů krychlových vody a zabírá 647 hektarů. Jeho slavnostní výlov patří mezi oblíbené akce. Lidé sledují práci rybářů a u hráze rybníka ochutnávají čerstvé rybí speciality.
Rybářství Třeboň hospodařilo v účetním období od října 2024 do září 2025 se ziskem 27,2 milionu korun, meziročně o 20 milionů korun nižším. Tržby z prodeje výrobků a služeb zaznamenaly pokles o 4,9 procenta na 143,4 milionu korun. Se snížením tržeb počítá společnost i v současném hospodářském roce, vyplývá z výroční zprávy firmy.
Hlavní činností společnosti Rybářství Třeboň, které vzniklo v roce 1994, je chov ryb. Společnost provozuje rybí líheň, sádky, prodejny ryb a vlastní revíry pro sportovní rybolov. Spravuje 8000 hektarů rybníků. Roční produkce dosahuje 2800 tun ryb, z čehož 80 procent tvoří kapr. Tradice a budování třeboňské rybniční soustavy sahají do 14. a 15. století, s největším rozkvětem v 16. století za éry Rožmberků a stavitelů jako Štěpánek Netolický či Jakub Krčín.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Zemědělství letos přijde na tržbách o 25,6 miliardy korun. Na vině sucho a jarní mrazy
V řece Moravě v Olomouci kvůli nízkému průtoku uhynuly stovky kilogramů ryb
Cisterny letos už třicetkrát vezly vodu na Lysou horu v BeskydechOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (50)
ss
smějící se bestie
28.8.2026 12:39A co takhle -
konečně ten " rybníček " patřičně odbahnit, no !
Odpovědět
konečně ten " rybníček " patřičně odbahnit, no !
Pe
Petr
29.8.2026 00:21 Reaguje na smějící se bestieBezva nápad, mrkneme se vám na něj.
6 milionů metrů krychlových vody tam udělá průměrnou hloubku asi 1 metr. Pro jednoduchost, pokud bychom chtěli z rybníka odstranit metrovou vrstvu bahna, museli bychom vybagrovat a něčím někam odvézt právě 6 milionů metrů krychlových bahna.
Shodou náhod obyčejná nákladní Tatra uveze asi 6 m3 bahna. Z rybníka by se tedy muselo odvézt milion plných tater bahna.
Kdyby se odvezlo 10 tater denně, trvalo by to asi 274 let. To asi nestihneme, tak trochu zrychlíme. Kdyby se odvezla jedna tatra každou minutu a makalo se 10 hodin denně, tedy 600 tater denně, bylo by to za 4,5 roku.
Jdete do toho?
Odpovědět
6 milionů metrů krychlových vody tam udělá průměrnou hloubku asi 1 metr. Pro jednoduchost, pokud bychom chtěli z rybníka odstranit metrovou vrstvu bahna, museli bychom vybagrovat a něčím někam odvézt právě 6 milionů metrů krychlových bahna.
Shodou náhod obyčejná nákladní Tatra uveze asi 6 m3 bahna. Z rybníka by se tedy muselo odvézt milion plných tater bahna.
Kdyby se odvezlo 10 tater denně, trvalo by to asi 274 let. To asi nestihneme, tak trochu zrychlíme. Kdyby se odvezla jedna tatra každou minutu a makalo se 10 hodin denně, tedy 600 tater denně, bylo by to za 4,5 roku.
Jdete do toho?
IP
Karel Zvářal
29.8.2026 08:56 Reaguje na Ivo PřikrylNení žádný troškář, Petr.
Bez otálení tasí hned metr.
Odpovědět
Bez otálení tasí hned metr.
Pe
Petr
29.8.2026 09:37 Reaguje na Ivo PřikrylNevzal. Je to jen příklad pro jednoduchost počítání. Není to tam napsáno?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.8.2026 09:39 Reaguje na Ivo PřikrylNo, tady s Petrem souhlasím- konkrétně u nás na rybníku je to ještě větší vrstva, takže ten 1 m není nic výjimečného, na silně zabahněných rybnících.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
29.8.2026 10:22 Reaguje na pavel peregrinVětšinou je to tak, jak píšete.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.8.2026 10:25 Reaguje na pavel peregrinRožmberk je rozlehlý rybník v provázané soustavě, kde těch usazenin bude bude podstatně méně, než na malém průtočném rybníčku mezi poli. Zřejmě nebyl čištěn nikdy, a pokud tak, v malém rozsahu. Přirozeně se v ústích řek a strouh zazemňuje, zmenšuje tak svou někdejší plochu.
Spíše než o odbahnění bych uvažoval o navýšení hráze, ca O,5m by mohlo postačovat. Rychlejší a levnější navýšení kubatury.
Odpovědět
Spíše než o odbahnění bych uvažoval o navýšení hráze, ca O,5m by mohlo postačovat. Rychlejší a levnější navýšení kubatury.
ss
smějící se bestie
29.8.2026 11:06 Reaguje na Karel ZvářalMožná i o 1m -
původní rozloha byla zhruba 1 060ha a nyní je 647ha.
Odpovědět
původní rozloha byla zhruba 1 060ha a nyní je 647ha.
JD
Jindřich Duras
30.8.2026 20:16 Reaguje na smějící se bestieUvádíte dnešní rozlohu katastrální :-). Ta je zhruba o 200 ha větší než rozloha vodní plochy :-). Produkce ryb, krmení a dotace se ale počítají vždycky na plochu katastrální :-).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.8.2026 11:13 Reaguje na Karel ZvářalTechnicky Rožmberk není rybník ale přehrada na Lužnici.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
30.8.2026 20:14 Reaguje na Karel ZvářalMáte o navyšování hráze se staletými duby svérázné představy :-D! Pak tam také máme velkou plochu rozlivných území :-).
Provázaná soustava znamená, že všechno bahno unikající při výlovech z horních rybníků končí v Rožmberku :-).
Odpovědět
Provázaná soustava znamená, že všechno bahno unikající při výlovech z horních rybníků končí v Rožmberku :-).
JD
Jindřich Duras
30.8.2026 14:20 Reaguje na PetrTak abychom si ujasnili :-)
1/ V Rožmberku jsme zjistili v r. 2021 697 000 m3 sedimentu
2/ Každoročně rybáři odstraní sacím bagrem asi 4-5000 m3, odvodní v lagunách a předají zemědělci k aplikaci na pole. Takže za mě velký pokrok, ne?
Šlo by odstraňovat klidně dvojnásobek, jen to potřebuje víc peněz.
A taky by do Rožmberka neměl natékat sediment další z rybníků výše...
Odpovědět
1/ V Rožmberku jsme zjistili v r. 2021 697 000 m3 sedimentu
2/ Každoročně rybáři odstraní sacím bagrem asi 4-5000 m3, odvodní v lagunách a předají zemědělci k aplikaci na pole. Takže za mě velký pokrok, ne?
Šlo by odstraňovat klidně dvojnásobek, jen to potřebuje víc peněz.
A taky by do Rožmberka neměl natékat sediment další z rybníků výše...
Pe
Petr
30.8.2026 20:16 Reaguje na Jindřich DurasNeumím posoudit jestli je to moc, nebo málo... Ani jestli je těch 5000 m3 víc než každoroční přírůstek sedimentů, nebo míň...
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
30.8.2026 20:22 Reaguje na PetrNo, je těch 697 tis. po čertech hodně :-). Ale chápal bych to jako krásnou příležitost to bahno využít na pole, jsou v něm živiny za milióny...
Těch 5000 kubíků je:
- relativně hodně odtěženého materiálu i v porovnání s jinými rybníky
- je relativně málo v porovnání s tím, kolik ještě bahna odteče dolů Lužnicí při výlovu
- není kdovíkolik ve srovnání s tím, kolik bahna sem přiteče z jiných rybníků (ze Světa a Kaňova zejména), ale k tomu nemáme zatím dobrá data
- je to velmi dobrý a nadějný začátek :-)
Odpovědět
Těch 5000 kubíků je:
- relativně hodně odtěženého materiálu i v porovnání s jinými rybníky
- je relativně málo v porovnání s tím, kolik ještě bahna odteče dolů Lužnicí při výlovu
- není kdovíkolik ve srovnání s tím, kolik bahna sem přiteče z jiných rybníků (ze Světa a Kaňova zejména), ale k tomu nemáme zatím dobrá data
- je to velmi dobrý a nadějný začátek :-)
Pe
Petr
29.8.2026 00:31 Reaguje na smějící se bestieVy jste si ale asi představoval nějakou rychlejší akci, využít současné sucho, že? Moc mě nenapadá co tak asi by se dalo stihnout třeba za měsíc. Možná zamést a uhrabat hráz.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
29.8.2026 10:28 Reaguje na PetrNo,
na podzim vypustí, na jaře začnou naplno a další rok v prosinci skončí, bude to tak na dalších 50let - jo, dotace na to budou potřebné, Kadlík z Orlíku je dostal od Kalouska na rybník u Konopiště.
Odpovědět
na podzim vypustí, na jaře začnou naplno a další rok v prosinci skončí, bude to tak na dalších 50let - jo, dotace na to budou potřebné, Kadlík z Orlíku je dostal od Kalouska na rybník u Konopiště.
Pe
Pe
Petr
29.8.2026 11:04 Reaguje na PetrJako že 50 let to bude vypuštěné a 50 let se bude bagrovat a odvážet?
Odpovědět
ss
smějící se bestie
29.8.2026 11:07 Reaguje na PetrRybník nebyl nikdy čištěn, takže by byl po vyčištění dvouletém, na 50roků klid.
Odpovědět
Pe
Petr
29.8.2026 11:20 Reaguje na smějící se bestieAha, dva roky čistit. A kolik toto tak navrhujete vybargovat? Pro představu.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
29.8.2026 12:01 Reaguje na PetrNa stavbě rybníka prý pracovalo 800lidí, při takovém nasazení a technice, by se toho v současnosti stihlo poměrně dost.
Odpovědět
Pe
Petr
29.8.2026 12:15 Reaguje na smějící se bestieDnes 800 lidí v okolí opravdu neseženete.
No ale znovu. Kolik byste toho chtěl odstranit? Kolik je poměrně dost? A jakou techniku si představujete?
Odpovědět
No ale znovu. Kolik byste toho chtěl odstranit? Kolik je poměrně dost? A jakou techniku si představujete?
Pe
Petr
29.8.2026 12:16 Reaguje na PetrMusíte prostě být konkrétní. Říct odbahněte rybník nestačí.
Odpovědět
Pe
Petr
29.8.2026 12:33 Reaguje na PetrNevím co by tam dělalo 800 lidí. Nejde polovině dát bagr a polovině náklaďák. To k práci. 800 lidí byste taky musel dva roky někde ubytovat. Techniku někde uskladnit, udržovat a servisovat. No a vytěženou hmotu někam odvážet. Jen tak někde vyklopit to nejde, takže další lidi a další technika na rozhrnutí? A kde takové objemy dva roky rozhrnovat? Někomu na pole? No to budou majitelé bez sebe, když tam dva roky nebudou moct nic pěstovat a jen tam budou proudit náklaďáky a stroje na rozhrnování, které jim z toho udělají betonové letiště... A tolik polí stejně ani neseženete, takže by se s tím muselo jezdit kdoví kam... To je celé tak nepředstavitelné, že chápu, že to jde úplně mimo váš obzor.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
29.8.2026 12:44 Reaguje na PetrJinde se staví/budou stavět přehrady, tady by se čistil rybník - je to o organizaci práce, jen chtít.
Odpovědět
Pe
Petr
29.8.2026 12:54 Reaguje na smějící se bestieŘíká se, že v jednoduchosti je krása. Ne, vždy to neplatí.
Odpovědět
Pe
Petr
29.8.2026 13:06 Reaguje na smějící se bestieNaše poslední přehrada, Slezská Harta, se stavěla 10 let. Asi špatná organizace. Vy byste to zmáknul na léto.
Odpovědět
Pe
Petr
29.8.2026 13:13 Reaguje na smějící se bestieNavíc něco takového jako je rybník Rožmberk s obrovským vlivem na prostředí a ekosystém nemůžete jen tak vypustit na mnoho let. Zlikvidoval byste tím celou krajinu, celý ekosystém, včetně staletých dubů na hrázi, prostě všechno.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
29.8.2026 15:02 Reaguje na PetrŽehuňský rybník prý bude čištěn sacími bagry.
Odpovědět
sv
Pe
Petr
29.8.2026 11:21 Reaguje na smějící se bestieNebyl nikdy čištěn, protože lidi mají rozum a chápou význam slova proveditelnost.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
30.8.2026 14:25 Reaguje na smějící se bestieNevymýšlejte ptákoviny :-). To je tak, když někdo ví o věci houby a pustí se do nápadů, co s tím :-)!
Celé to musí mít nějaký systém. Řešení problémů jedním výstřelem, tak už věci dneska dělat nejdou :-).
Je to nejen o těžbě, ale také o využívání toho materiálu, protože je svým obsahem živin velmi cenný, zejména pro okolní písčité půdy.
Také musíte ošetřít hospodaření se sedimenty v dalších rybnících v povodí, jinak odtěžíte a valí vám tam při výlovech znova.
Voda totiž propojuje, tak je u toho třeba myslet v souvislostech :-)
Odpovědět
Celé to musí mít nějaký systém. Řešení problémů jedním výstřelem, tak už věci dneska dělat nejdou :-).
Je to nejen o těžbě, ale také o využívání toho materiálu, protože je svým obsahem živin velmi cenný, zejména pro okolní písčité půdy.
Také musíte ošetřít hospodaření se sedimenty v dalších rybnících v povodí, jinak odtěžíte a valí vám tam při výlovech znova.
Voda totiž propojuje, tak je u toho třeba myslet v souvislostech :-)
BM
Břetislav Machaček
30.8.2026 09:35 Reaguje na smějící se bestieOno to bahno časem mineralizuje a izoluje dno, aby neprosakovalo tolik vody do podloží, jako u obnaženého dna bagrováním bahna.
Bahno je životním prostředím mnoha vodních živočichů a bez něho
tam mnozí ani nebudou. Je to o jeho rozumné míře, ale nikoliv
o úplném odstranění bahna z rybníků. Problém, že bahno ubírá na
objemu vody v rybníce lze odstranit levněji navýšením hráze o
pár centimetrů.
Lze z něho taky vytvořit vyhrnutím ostrůvky osazené rákosím
a vrbami pro eliminaci opětovného splavení do rybníka, což bývala praxe státního rybářství za socíku. Bylo to o hodně levnější, než
ho vyvážet a řešit jeho deponaci a jiné využití. Leckdy ale lidé
považují za rybniční bahno splachy půdy do rybníků, ale pravým
rybničním bahnem je produkt rostlin a vodních živočichů a toho
přibývá ani ne milimetr ročně. Větší množství je vnosem z venčí
a tomu se musí čelit. U průtočných rybníků se to dělá zádržnou
hrází nad vzdutím rybníka a průplachem bahna vodou při vypouštění.
Kdo to nedělá, tak má problém se zanášením. Číňané na to mysleli
při budování Tří soutěsek s možností průplachů nánosů do povodí
pod hrází. Eliminují tím zanášení přehrady a vracejí řece to, co
by jinak trvale zadržela přehrada.
Odpovědět
Bahno je životním prostředím mnoha vodních živočichů a bez něho
tam mnozí ani nebudou. Je to o jeho rozumné míře, ale nikoliv
o úplném odstranění bahna z rybníků. Problém, že bahno ubírá na
objemu vody v rybníce lze odstranit levněji navýšením hráze o
pár centimetrů.
Lze z něho taky vytvořit vyhrnutím ostrůvky osazené rákosím
a vrbami pro eliminaci opětovného splavení do rybníka, což bývala praxe státního rybářství za socíku. Bylo to o hodně levnější, než
ho vyvážet a řešit jeho deponaci a jiné využití. Leckdy ale lidé
považují za rybniční bahno splachy půdy do rybníků, ale pravým
rybničním bahnem je produkt rostlin a vodních živočichů a toho
přibývá ani ne milimetr ročně. Větší množství je vnosem z venčí
a tomu se musí čelit. U průtočných rybníků se to dělá zádržnou
hrází nad vzdutím rybníka a průplachem bahna vodou při vypouštění.
Kdo to nedělá, tak má problém se zanášením. Číňané na to mysleli
při budování Tří soutěsek s možností průplachů nánosů do povodí
pod hrází. Eliminují tím zanášení přehrady a vracejí řece to, co
by jinak trvale zadržela přehrada.
Karel Zvářal
29.8.2026 06:52Během posledních deseti dní (u nás) šestkrát zapršelo, na houby to ještě není, ale půda (+dešťovky a kol.) se pomaličku probouzí, navrtávají otvůrky pro vsak. Je to tak lepší, ba přímo výborné, neb náhlý příchod přívaláku by téměř veškerý zmizel ve Svobodově moři. Kdyby to tak pokračovalo i nadále, možná si to rybáři ještě rozmyslí, posunutí výlovu o měsíc zřejmě nic nezkazí. Hlavně už žádnou kupoli, prosím.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.8.2026 11:10 Reaguje na Karel ZvářalNo u nás za poslední měsíc a půl až dnes v noci 25mm. Sice lepší než drátem do oka....
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.8.2026 12:07Za Rožmberků tehdejší zdroje vody stačily a je třeba je zajistit i nyní.
Co tak přivaděč z Vltavské kaskády schopné ty rybníky naplnit? Nedělat nic
je sice snazší a levnější, ale je to pouhá rezignace bez snahy zajistit
dostatek vody pro rybníky. Nekonat tak Krčín, tak ty rybníky nebylo čím
napouštět už za Rožmberků. Devastace Šumavských a jiných lesů se tak už
naplno projevuje a je varováním už takové pokusy s kůrovcem jako s
"lékařem lesa" nikdy neopakovat.
Odpovědět
Co tak přivaděč z Vltavské kaskády schopné ty rybníky naplnit? Nedělat nic
je sice snazší a levnější, ale je to pouhá rezignace bez snahy zajistit
dostatek vody pro rybníky. Nekonat tak Krčín, tak ty rybníky nebylo čím
napouštět už za Rožmberků. Devastace Šumavských a jiných lesů se tak už
naplno projevuje a je varováním už takové pokusy s kůrovcem jako s
"lékařem lesa" nikdy neopakovat.
ss
JD
Jindřich Duras
30.8.2026 14:32 Reaguje na Břetislav MachačekOpatrně s tím přivaděčem :-D. Koukněte nejdřív na mapu a tak podobně :-).
Prostě je třeba na rybnících s vodou jinak hospodařit, než dosud. Na řadě z nich to už rybáři dělají, na dalších bude třeba začít se změnami - ostatně tenhle článek je zrovna o jedné takové drobné změně, ne?
Odpovědět
Prostě je třeba na rybnících s vodou jinak hospodařit, než dosud. Na řadě z nich to už rybáři dělají, na dalších bude třeba začít se změnami - ostatně tenhle článek je zrovna o jedné takové drobné změně, ne?
BM
Břetislav Machaček
30.8.2026 15:28 Reaguje na Jindřich DurasUž staří Římané dokázali přivést vodu tam, kde nad tím dnes
kroutíme hlavou a vymýšlíme proč to nedělat. Přitom i to
čerpání může být při těch objemech realizovatelné. Ano lze
s vodou hospodařit jinak, ale ne vždy to jde. Ne každý
rybník se hodí na vše a některý je stabilně pouze plůdkový
a jednogenerační. Vícegenerační rybníky jsou problematické
na pracnost vylovování, ale je lépe využita jejich úživnost.
Na chovných rybnících ČRS se to u nás zkoušelo, ale zase
jsme se vrátili k jednogeneračním rybám. Prostě buď roček
a nebo cílová tříletá ryba dva roky bez vypuštění rybníka.
U tří let bez vypuštění se přemnožily střevličky a taky
karasi stříbřití a co s nimi? Zaprasit jimi sportovní vody?
Ono už stačilo, že zaprasily potok pod výpustí. Nikdo je
tam vědomě nenasadil a z pramene jako přítoku do rybníka
se dostat nemohly, protože v prameni nejsou.
Odpovědět
kroutíme hlavou a vymýšlíme proč to nedělat. Přitom i to
čerpání může být při těch objemech realizovatelné. Ano lze
s vodou hospodařit jinak, ale ne vždy to jde. Ne každý
rybník se hodí na vše a některý je stabilně pouze plůdkový
a jednogenerační. Vícegenerační rybníky jsou problematické
na pracnost vylovování, ale je lépe využita jejich úživnost.
Na chovných rybnících ČRS se to u nás zkoušelo, ale zase
jsme se vrátili k jednogeneračním rybám. Prostě buď roček
a nebo cílová tříletá ryba dva roky bez vypuštění rybníka.
U tří let bez vypuštění se přemnožily střevličky a taky
karasi stříbřití a co s nimi? Zaprasit jimi sportovní vody?
Ono už stačilo, že zaprasily potok pod výpustí. Nikdo je
tam vědomě nenasadil a z pramene jako přítoku do rybníka
se dostat nemohly, protože v prameni nejsou.
JD
Jindřich Duras
30.8.2026 17:02 Reaguje na PeterLetnění mělo vždycky smysl z řady důvodů. Dneska je problémů celá řada:
Rybník vypadne z produkce = finanční ztráta
Rybník vypadne ze systému hospodaření (schéma uplatnění násad a podobně)
Dno obsahuje hodně živin => rychle zaroste vegetací, ale tu nemůžete sklidit, protože na to bahno nemůžete poslat dostupnou mechanizaci. Existují plodiny, které by bylo fajn zasít (využily by se živiny, zlepšil charakter bahna), třeba pomocí dronů, ale sklízet by se muselo nějakou pásovou technikou, co se neboří. Takovou, pokud vím, nemáme.
Takže velké rybníky je spíš třeba držet na vodě a používat sací bagry. Samosebou, rybníků je spousta a pro každý se hodí něco jiného.
Odpovědět
Rybník vypadne z produkce = finanční ztráta
Rybník vypadne ze systému hospodaření (schéma uplatnění násad a podobně)
Dno obsahuje hodně živin => rychle zaroste vegetací, ale tu nemůžete sklidit, protože na to bahno nemůžete poslat dostupnou mechanizaci. Existují plodiny, které by bylo fajn zasít (využily by se živiny, zlepšil charakter bahna), třeba pomocí dronů, ale sklízet by se muselo nějakou pásovou technikou, co se neboří. Takovou, pokud vím, nemáme.
Takže velké rybníky je spíš třeba držet na vodě a používat sací bagry. Samosebou, rybníků je spousta a pro každý se hodí něco jiného.
Peter
30.8.2026 18:00 Reaguje na Jindřich DurasNiečo takéto s veľkým rybníkom by nešlo(?):
1.Po výlove naplniť len na pol objemu
2.Letniť len obnaženú časť.
3.V nej vykopať odvodňovacie struhy, takže by dno bolo plne obrábateľné a únosné pre techniku. Vhodné aj pre bežné plodiny (nás učili, že kedysi sa letnili aj kukuricou a zemiakmi).
4. Po zobratí úrody urobiť skrývku pôdy (suchého bahna). Žiadne odkalovanie,lagúny,nižšia merná hmotnosť, lacnejšia doprava.
5. Pôdu vyhrnúť na breh a priebežne predávať na mieste farmárom a záhradkárom. Začať od brehovej čiary,najplytšej časti - najmenšie pozdlžne rozvozy zeminy tam je odbahnenie najviac potrebné, lebo sa tam rybník zazemňuje a zmenšuje.
6. Sacie bagre využiť na lovište.
Odpovědět
1.Po výlove naplniť len na pol objemu
2.Letniť len obnaženú časť.
3.V nej vykopať odvodňovacie struhy, takže by dno bolo plne obrábateľné a únosné pre techniku. Vhodné aj pre bežné plodiny (nás učili, že kedysi sa letnili aj kukuricou a zemiakmi).
4. Po zobratí úrody urobiť skrývku pôdy (suchého bahna). Žiadne odkalovanie,lagúny,nižšia merná hmotnosť, lacnejšia doprava.
5. Pôdu vyhrnúť na breh a priebežne predávať na mieste farmárom a záhradkárom. Začať od brehovej čiary,najplytšej časti - najmenšie pozdlžne rozvozy zeminy tam je odbahnenie najviac potrebné, lebo sa tam rybník zazemňuje a zmenšuje.
6. Sacie bagre využiť na lovište.
JD
Jindřich Duras
30.8.2026 20:28 Reaguje na PeterZní to rozumně, jenže většina věcí má svá nepříjemná ALE :-)
Tady se jedná o to, že většina rybníků má většinu mělkých oblastí s nepatrnou vrstvou sedimentů. Jemné usazeniny jsou tzv, vytlučeny kaprem (a taky akcí vln) = přesunují se do větších hloubek a mělké dno bývá zhusta písčité. Na Rožmberku zrovna ano. Pak pokles hladiny nepomůže...
Odpovědět
Tady se jedná o to, že většina rybníků má většinu mělkých oblastí s nepatrnou vrstvou sedimentů. Jemné usazeniny jsou tzv, vytlučeny kaprem (a taky akcí vln) = přesunují se do větších hloubek a mělké dno bývá zhusta písčité. Na Rožmberku zrovna ano. Pak pokles hladiny nepomůže...
JD
BM
Břetislav Machaček
31.8.2026 10:08 Reaguje na PeterOpatrně s odbahněním rybníků na propustném
podloží, ať po odbahnění napuštěná voda
nezmizí v podzemí. U nás to udělali při
revitalizací tůní a ty vysychají a voda
vyvěrá o 400 metrů níže znehodnocená
přemírou železa ze slepenců. Bahno totiž
těsní kapiláry v půdě jako tmel a zásak
není tak velký, jaký by byl bez bahna.
Kamarád nový rybníček na propustné půdě
zatěsnil směsí jílu a cementu ve formě
"mléka" míchaného ve stavební míchačce
a rozlitého konvemi po celé ploše. Za
dva dny začal rybníček napouštět a zase
přiléval směs vody a jílu. Nemusel
tak jako jiní použít plastovou fólii
k zatěsnění rybníčku a dál se o těsnost
starají ryby vířením jílu a bahna.
Odpovědět
podloží, ať po odbahnění napuštěná voda
nezmizí v podzemí. U nás to udělali při
revitalizací tůní a ty vysychají a voda
vyvěrá o 400 metrů níže znehodnocená
přemírou železa ze slepenců. Bahno totiž
těsní kapiláry v půdě jako tmel a zásak
není tak velký, jaký by byl bez bahna.
Kamarád nový rybníček na propustné půdě
zatěsnil směsí jílu a cementu ve formě
"mléka" míchaného ve stavební míchačce
a rozlitého konvemi po celé ploše. Za
dva dny začal rybníček napouštět a zase
přiléval směs vody a jílu. Nemusel
tak jako jiní použít plastovou fólii
k zatěsnění rybníčku a dál se o těsnost
starají ryby vířením jílu a bahna.
Peter
31.8.2026 10:34 Reaguje na Břetislav MachačekTak samozrejme si pod odbahnením nepredstavujem nejaké "obratie až na kosť" :-).
Odpovědět
Karel Zvářal
30.8.2026 09:30Včera jsem zhlédl jiný potok. Kilák od pramene ca 10-15l/min, za další 2 km asi 20-25 l/min. První obec - sucho pod mostem... Až za další 2 kiláky něco málo teče (připojeno jiné údolí) - neodhadováno, chybí splávek.
Tak jako minulý týden, i včera to vypadá na oddběr místními vodárnami (spotřeba, bazény, zahrádky). Je to jen ukázka toho, "proč nám řeky vysychají".
Antropocén pronikl i pod zem, vydrancovat až na nulu. Ber, dokud je co...
Odpovědět
Tak jako minulý týden, i včera to vypadá na oddběr místními vodárnami (spotřeba, bazény, zahrádky). Je to jen ukázka toho, "proč nám řeky vysychají".
Antropocén pronikl i pod zem, vydrancovat až na nulu. Ber, dokud je co...
BM
Břetislav Machaček
30.8.2026 16:12 Reaguje na Karel ZvářalTo zasakování má za následek, že některé potoky, kde nestačila
v napřímeném dlážděném potoce voda zasáknout, nyní v meandrech zasakuje tak dobře, že pod nimi už potok neteče. Byli jsme zvyklí
pár desetiletí na tekoucí potoky i tam, kde nyní nově zasakují
tak důkladně, že už dál netečou. Je to jako s lesy jaké známe
od dětství a ty se nyní mění na jiné. I ta pole, louky atd. se
mění a je to o zvyku. Současná generace bude tu krajinu zase
pamatovat takovou, jakou zná od dětství tak, jako my tu svoji.
V mém mládí dotekla voda z polí chalupníky regulovaným potokem
až do lesa a dnes zasakuje v posledním polosuchém rybníků z
kaskády jednoho původního a dvou nových. Chalupníci kosili trávu
až ke břehům zpevněných kládami a pražci a nyní se potok rozlévá
po těch loukách z koryta 5 cm hlubokého místo předchozích 20 cm.
Někteří na potoce měli malé nádrže pro husy a kachny, ale nyní
už tam voda doteče pouze při nadměrných srážkách. A totéž do
toho lesa, kde v něm kdysi žili díky stabilnímu průtoku i raci.
Nyní ta voda zasakuje už v těch rybnících a zbytek na těch
zamokřených loukách, přes které protékala zpevněnými koryty.
Jestli ji je o to více nyní v podzemí ale pochybuji, protože
tam schází taky. Prostě neprší a když tak tolik, že ji nic
mimo velkých nádrží nezadrží. To básnění o malých nádržích
a mokřadech bez možnosti regulace odtoku je řešení podobné
přírodě, která funguje od extrému k extrému, což nevyhovuje
lidskému hospodaření. Lidé a jejich zemědělství potřebuje
vyrovnanost a nebo možnost regulace. Taková rýžová pole se
před sklizní vypustí, pak se zorají a znovu osadí a napustí.
Bez regulace hladiny to prostě nelze. Melioracemi předci
před kultivací pole odvodnili, pak se snažili udržovat
stabilní hladinu spodní vody a před sklizní zase hladinu
snížili. Bez meliorací je to vše dílo přírody a náhody, že
nastanou v danou dobu ideální podmínky. Pokud nenastanou,
tak se neurodí, když to nemá člověk jak uměle ovlivnit.
Já tu možnost díky předkům mám a nemíním rušit drenáže s
možností zpětného zavodňování. Lépe zalévat spodem, než
vrchem, kde se voda zčásti pouze vypaří.
Odpovědět
v napřímeném dlážděném potoce voda zasáknout, nyní v meandrech zasakuje tak dobře, že pod nimi už potok neteče. Byli jsme zvyklí
pár desetiletí na tekoucí potoky i tam, kde nyní nově zasakují
tak důkladně, že už dál netečou. Je to jako s lesy jaké známe
od dětství a ty se nyní mění na jiné. I ta pole, louky atd. se
mění a je to o zvyku. Současná generace bude tu krajinu zase
pamatovat takovou, jakou zná od dětství tak, jako my tu svoji.
V mém mládí dotekla voda z polí chalupníky regulovaným potokem
až do lesa a dnes zasakuje v posledním polosuchém rybníků z
kaskády jednoho původního a dvou nových. Chalupníci kosili trávu
až ke břehům zpevněných kládami a pražci a nyní se potok rozlévá
po těch loukách z koryta 5 cm hlubokého místo předchozích 20 cm.
Někteří na potoce měli malé nádrže pro husy a kachny, ale nyní
už tam voda doteče pouze při nadměrných srážkách. A totéž do
toho lesa, kde v něm kdysi žili díky stabilnímu průtoku i raci.
Nyní ta voda zasakuje už v těch rybnících a zbytek na těch
zamokřených loukách, přes které protékala zpevněnými koryty.
Jestli ji je o to více nyní v podzemí ale pochybuji, protože
tam schází taky. Prostě neprší a když tak tolik, že ji nic
mimo velkých nádrží nezadrží. To básnění o malých nádržích
a mokřadech bez možnosti regulace odtoku je řešení podobné
přírodě, která funguje od extrému k extrému, což nevyhovuje
lidskému hospodaření. Lidé a jejich zemědělství potřebuje
vyrovnanost a nebo možnost regulace. Taková rýžová pole se
před sklizní vypustí, pak se zorají a znovu osadí a napustí.
Bez regulace hladiny to prostě nelze. Melioracemi předci
před kultivací pole odvodnili, pak se snažili udržovat
stabilní hladinu spodní vody a před sklizní zase hladinu
snížili. Bez meliorací je to vše dílo přírody a náhody, že
nastanou v danou dobu ideální podmínky. Pokud nenastanou,
tak se neurodí, když to nemá člověk jak uměle ovlivnit.
Já tu možnost díky předkům mám a nemíním rušit drenáže s
možností zpětného zavodňování. Lépe zalévat spodem, než
vrchem, kde se voda zčásti pouze vypaří.
