Kvůli znečištění ovzduší umírá dál ročně sedm milionů lidí

Sedm milionů lidí na celém světě dál každoročně umírá v důsledku znečištění ovzduší. Ve své nové zprávě to uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž se tento údaj za posledních šest let prakticky nezměnil. Ve vyspělých zemích se kvalita ovzduší podle WHO sice zlepšuje, v řadě rozvojových států je ale naopak situace čím dál horší. Nejvíce znečištěnými městy jsou indická metropole Dillí a egyptské hlavní město Káhira, následují bangladéšská metropole Dháka, Bombaj v Indii a čínské hlavní město Peking.

Devět z deseti lidí na planetě dýchá znečištěný, či přímo velmi nebezpečný vzduch. Hladina kontaminace silně závisí na finančních možnostech vlád v příslušných zemích a na jejich ochotě proti znečištění ovzduší bojovat, poznamenala WHO. Více než 90 procent úmrtí, k nimž přispívá znečištění ovzduší, připadá na země s nízkými či středními příjmy, především v Asii a v Africe.

Zpráva uvádí, že mezi roky 2010 a 2016 klesla koncentrace prachových částic menších než deset mikrometrů (PM 10) a částic menších než 2,5 mikrometru (PM 2,5) ve více než 57 procentech amerických měst a ve více než 61 procentech měst v Evropě.

V dalších regionech je trend opačný. Nejrychleji znečištění ovzduší roste v jižní a jihovýchodní Asii a na Blízkém východě. Zdaleka nejhůř na tom jsou Dillí a Káhira, kde průměrná hustota prachových částic menších než deset mikrometrů přesahuje více než desetkrát bezpečnou hladinu stanovenou WHO. Dháka, Bombaj a Peking tuto hodnotu překračují pětinásobně.

Ředitelka odboru veřejného zdraví WHO Maria Neiraová přesto Čínu za boj proti smogu v posledních letech pochválila. "Čínská vláda vyhlásila válku znečištění ovzduší a učinila v tomto ohledu velký pokrok. Byli bychom rádi, kdybychom nyní viděli stejný postup i v Indii, která budí zvlášť velké obavy," řekla Neiraová.

Zmíněný polétavý prach obsahuje škodliviny jako jsou sulfáty, nitráty a oxid uhelnatý. Proniká hluboko do plic a kardiovaskulárního systému, čímž vážně ohrožuje lidské zdraví. Zhruba čtvrtina úmrtí na selhání srdce, mozkovou mrtvici a rakovinu plic může být připsána znečištění ovzduší, píše ve zprávě WHO.

Znečištění vnitřního ovzduší se podílí na 3,8 milionu úmrtí ročně. Přispívá k tomu fakt, že rodiny v chudých zemích používají k vaření a vytápění dřevo, uhlí a petrolej. Vnější ovzduší znečišťují převážně emise z průmyslových podniků a dopravy.

---

reklama

---