Lesní mateřské školky jsou proti povinnému poslednímu roku ve školce

Asociace lesních mateřských škol (ALMŠ) nesouhlasí se záměrem ministerstva školství zavést před nástupem do základní školy roční povinnou docházku do školky. Malí svěřenci lesních školek by kvůli tomu museli podle asociace přejít na rok do tradiční školky, nebo se kvůli úřadům na oko vzdělávat doma.

Návrh na povinný poslední rok školky je součástí novely školského zákona, která čeká na projednání vládou. ALMŠ se proti tomuto záměru ohradila na mezinárodní konferenci o vzdělávání v přírodě „Jurta na jedné lodi“ konané v polovině září v Praze.

Lesní mateřské školy nejsou kvůli svým specifikům zapsány do školského rejstříku, byť se o to jejich provozovatelé už po několik let snaží. Poslední rok strávený v nich proto dětem a rodičům úřady jako splnění povinné docházky neuznají.

Děti z lesních školek by se podle ředitelky ALMŠ Terezy Valkounové musely formálně vzdělávat doma, což by znamenalo zbytečnou administrativu pro rodiče a kmenovou tradiční mateřskou školu i zátěž pro předškoláka kvůli přezkušování. Nebo by museli rodiče poslat svoji ratolest na poslední předškolní rok do běžné mateřské školy.

„Když dáváme děti do lesní mateřské školy, považujeme za velmi nelidské vytrhávat děti z tohoto kolektivu rok před nástupem do dalšího kolektivu. Dávat je do školky, do školky a z této školky do školy,“ vysvětluje Tereza Valkounová.

Asociace lesních mateřských škol proto nyní hledá partnery, kteří si také myslí, že povinný rok ve školce není dobrá cesta a společně proti návrhu vystupovali. „V tuto chvíli je to opravdu asi to nejpalčivější, co bude kontakt dětí s přírodou a lesní mateřské školy ohrožovat,“ říká Tereza Valkounová.

V tomto roce už lesní školky společně s Českou radou dětí a mládeže a Unií center pro rodinu a komunitu dosáhly změny v zákoně o dětských skupinách. Zapsání do zmiňovaného školského rejstříku, které by lesní školky otevřely dalším zájemcům, brání už po pět let podle Terezy Valkounové několik legislativních bariér.

Školka bez čísla popisného

Jsou jimi především historicky ukotvené nároky na prostředí, ve kterém se mají děti učit. Legislativa má zabránit tomu, aby se učily v nevyhovujících vnitřních prostorech, ale už nepočítá s tím, že lesní školky náročně budované prostory vůbec nepotřebují a vystačí si s mnohem skromnějším zázemím.

„Česká legislativa v tuto chvíli mateřskou školu bez čísla popisného nezná a nedokáže uchopit,“ říká po letech jednání Tereza Valkounová. Číslo popisné v tomto případě neznamená zdaleka jen cedulku na budově nebo plotě, ale i splnění mnoha hygienických a stavebních požadavků.

Zákony navíc velmi úzce stanovují, jak mají být potřeby dětí na jídlo, teplo nebo čerstvý vzduch naplněny. Stavební předpisy například předepisují množství vzduchu v místnosti na dítě a už nedokáží zohlednit to, že děti v lesní školce jsou ve vnitřních prostorech velmi málo a většinu dne tráví na čerstvém venkovním vzduchu. Lesní zákon zase brání postavit zázemí školky na lesních pozemcích.

Asociace lesních mateřských škol proto minulý týden poslala českým státním institucím podílejícím se na tvorbě a výkonu české školské legislativy memorandum za lesní školky a kontakt dětí s přírodou. Na ten mají podle asociace právo všechny děti, bez ohledu na věk nebo instituci, do které chodí.

---

reklama

---