Hra venku je víc než zábava. Symbolem letošního mezinárodního dne lesních školek je "obyčejný" klacek

Kdy je riziko přínosem: proč má v lesních školkách své místo
Obava, že hra s klacky může být pro děti nebezpečná, je běžně rozšířená. Lesní školky ale staví na konceptu tzv. přínosného rizika – tedy vědomé práce s tím, co může být výzvou. Přínosné riziko spočívá v tom, že děti mohou zažívat situace, které jsou mírně riskantní, ale pod vedením pedagogů se učí, jak se v nich orientovat, jak se rozhodovat a jak se vyrovnat se svými tělesnými a emocionálními hranicemi.
Například při hře s klackem děti rozvíjejí koordinaci, vytrvalost a týmovou spolupráci. Zároveň se učí sebeovládání a řešení konfliktů. Tyto zkušenosti jsou pro jejich osobní růst neocenitelné, protože jim pomáhají stát se sebevědomějšími a odpovědnými jednotlivci. Takové zážitky jsou mnohem cennější než prostředí, které se snaží riziko zcela eliminovat.
„Prvním krokem je přestat se snažit hru s klacky zakázat jen proto, že může být riziková,“ vysvětluje Valkounová. „Místo toho učíme děti, jak se v takových situacích pohybovat bezpečně. A doprovázíme je při tom. Když děti například táhnou společně těžký klacek, nezasahujeme hned. Sledujeme, jak se domlouvají, jak spolupracují. To je obrovský učící moment.“
Lesní školky jsou v souladu s trendy ve školství
Změny ve školství směřují právě tam, kde už lesní školky dávno jsou. „V novém Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání je napsáno, že spontánní a nepřímo řízené činnosti dětí by měly převažovat, což je skvělé,“ říká speciální pedagožka a odbornice na přírodní pedagogiku, Johana Passerin.
Hraní venku je pro dětský vývoj zásadní a nesmírně důležité, přesto dnes stále častěji ustupuje moderním technologiím a organizovaným aktivitám. Lesní školky nás upozorňují na to, jak důležité je v dnešní době dětskou hru chránit a podporovat. Umožnit dětem hrát si v přírodě není jen investicí do jejich individuálního rozvoje, ale i do budoucnosti celé společnosti.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Jaroslav Řezáč
3.5.2025 17:18
Karel Zvářal
3.5.2025 17:53Břetislav Machaček
4.5.2025 20:47s výukou jazyků bývá problémem při nástupu do školy, kdy mají děti zcela
jiné znalosti a návyky. Své o tom ví učitelky prvňáčků, které musí nějak
sjednotit jak znalosti, tak návyky. U experimentů by se mělo pokračovat
i ve školách a nebo od nich ve školkách upustit. Dítě s výukou jazyků
ve školce si v klasické škole na cizí jazyk počká pár let a absolventi
lesní školky nechápou, že musejí být celé dopoledne zavření v budově.
Kamarádova dcera přezdívaná "divoženka" dala syna do lesní školky, ale
druhého po zkušenostech z aklimatizace toho prvého ve škole už pouze
do školky klasické. Je to samozřejmě věcí každého z rodičů, čemu fandí,
ale snazší přechod ze školky do školy je kontinuální, než šokový už jen
díky rozdílnému prostředí a přístupu k výchově. Osobně považuji různé
způsoby předškolní výchovy možné provádět samotnými rodiči odpoledne
po absolvování dopolední výuky dětí v klasické školce. Mnohé výchovné
způsoby jsou pouze dočasnými módními výstřelky a komplikují pouze další
vzdělávání. To platí i pro školy s různými způsoby výuky, které pak
působí žákům problémy v dalších stupních škol. Není zbytečné vystavovat
už děti stresům, když se musejí přizpůsobit něčemu jinému, než na co
bylo navyklé? Možná ho to zocelí, ale nezpůsobí to některým deprese z
jinakosti, co umí zbytek spolužáků a on se musí přizpůsobit ?
Emil Bernardy
6.5.2025 07:11 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
7.5.2025 10:46 Reaguje na Emil Bernardystupeň vyspělosti dětí z různých typů předškolních výchovy.
Některým schází základní hygienické návyky, kázeň a nebo
dokonce ochota se učit. Chtějí si ve škole hrát, dělat co
chtějí a kdy chtějí. Rodiče to omlouvají a kritizují školu,
že je zkostnatělá a nejde stejnou cestou jako školky. Je
jim těžké vysvětlit, že škola je o výuce daného učiva
a nikoliv o hře a o odložení dítěte, aby měli rodiče čas na
své aktivity. Mají dokonce názory, že docházka by měla být
flexibilní a přizpůsobit se pracovnímu vytížení rodičů.
Jedni rodiče požadovali začátek vyučování v 9.00 a konec
s velkou přestávkou přes poledne jako ve školce na spaní
po obědě až v 18.00, kdy jim končí pracovní doba v úřadě.
Moudrá ředitelka jim navrhla soukromého učitele, který
se bude jejich dítěti takto věnovat a otec se ptal, zda
ho bude platit stát, jako platí učitele ve škole. Prostě
idiocie už dosáhla i mezi vysokoškolsky vzdělané rodiče
toho dítěte. Nakonec to vyřešili pomocí sousedky, která
supluje roli rodičů a prarodičů. S dítětem se učí a taky
se o něho stará, aby se mohli rodiče věnovat své kariéře.
To dítě je prý velice inteligentní, ale přejímá názory
rodičů a chytračí i ve škole. Učitelé jsou z něho v
rozpacích, protože rodiče jsou negativně vyhraněni vůči škole. Nechtějí se přizpůsobit většině a v tomto duchu
vychovávají i dítě. Učitelům nyní svitla naděje, že se
žák dostane na víceleté gymnázium a jim ubydou problémy.
Přílišná flexibilita ve vzdělávání je spíše na škodu,
pokud se nedrží ani základních požadavků na budoucí
prvňáčky. Musejí pak následovat odklady, přípravné třídy
a jiná negativa v životě dětí, kterými se odkládá vzdělání
o rok. K předchozímu příspěvku pouze dodám, že prarodiče
dítěte z lesní školky byli v šoku, když přebírali ze
školky vnuka v prosinci v promočených botách a oděvu.
Dítě se klepalo zimou, bylo celé ušmudlané a v kapse mělo
zbytky biosvačiny, která mu nechutnala a bál se ji vyhodit.
Dcera (matka dítěte) to ignorovala a výsledkem bylo, že
ochladly vztahy v rodině. Ano jsem asi ze staré generace,
která očekávala, že o někomu svěřené dítě bude postaráno
a že na aktivity v promočeném oděvu jsou rodiče, kteří tak
činí z vlastní vůle. Jako organizátor táborů a akcí jsem
obětoval vše proto, aby byly eliminovány takové problémy
jako mokré boty a oděv a vždy se to přednostně řešilo.
Sám jsem totiž zažil v mrazech -15 promočené boty a taky
omrznutí tří prstů na nohou a vím, jak úzká je hranice
mezi otužováním a podchlazením a nebo omrznutím. Mám
celoživotní památku s těmi prsty, byť jsem o ně tehdy
nepřišel, ale v chladnu jsou signalizátorem, že je už
třeba je zahřát.
Emil Bernardy
8.5.2025 09:55 Reaguje na Břetislav MachačekOba již asi známe celý život,od dětství přez dospělost po moudrého kmeta.
Z vlastní zkušenosti dítěte,přez zvládnutí toho být rodičem ,možná prarodičem. Asi jsme dříve netušili,že bez rodičů takových jací mají být,bez dobrých učitelů,člověk ve věku dospělém může zůstat dítětem,dítětem zlým.Bez schopnosti vychovat další generaci z které můžeme mít radost,a nemít strach z konce našeho bytí,protože toto má pokračování v našich dobrých potomcích.Pro mne je toto nesmrtelnost.
Známe mnoho učitelů, oba,ty,co dali to dobré nám,našim potomkům,no a jsou také jedni z nás.
Alternativního školství jsem se letmo dotknul.Neteř tam dala dcerku,kamarád syna.... co jsem se doslechnul,nejsou tam učitelé,ale snad kojné....nepřipravují nejmenší na život s vrstevníky,pokud nemají již v rodině sourozence,nepřipravují na režim kde by se měli učit,triviálka,číst,psát,počítat,ne jen si hrát a googlovat.Do první třídy jdou i děti chytré,šikovné,inteligentní,od inteligentních rodičů,které ale neumí mluvit!!!,doma se s nimi nehovoří.Mizerná slovní zásoba....ale to by bylo na dlouhé povídání.
Já měl kamaráda,pána staršího o pár let,bohužel již není.Pražák,tramp,muzikant,milovník přírody,ale po šedesátce co přišel na venkov se již nedokázal chovat jako součást přírody,okolní lesy a louky vnímal jako park na Karláku....a děti dupaly po kytkách....omlouvámse,rozkecal jsem se.Pěkný den,já ještě jdu za prací....Pěkný den.