Lesy ČR chtějí o budoucnosti lužních lesů u Dyje debatu
7.10.2020 14:42 | BŘECLAV
(ČTK)
Moravská Amazonie je největším zachovalým lužním komplexem v České republice. Mimo jiné se vyznačuje i mohutnými starými duby, kterých ale podle vědců rychle ubývá. Podle vědců mezi lety 1990 až 2009 zmizela z této lokality více než polovina starých porostů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lesy ČR
Lesy ČR otevírají k tématu program Soutok všem. "O Soutoku je třeba mluvit - veřejně, otevřeně a společně. Vyjasnit si se všemi relevantními subjekty, lesními hospodáři, ekology i občany, co je nutné a možné," uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Podle něj je zásadní i debata s místními iniciativními spolky a lidmi.
"Domnívám se totiž, že krásy této unikátní říční krajiny jsou tady pro všechny. Nejen pro úzce zaměřené zájmové skupiny s vlastními vyhraněnými zájmy, ale opravdu pro všechny. Proto otevíráme diskusi," uvedl ředitel.
Některé odborné společnosti chtějí lužní lesy podél dolních toků řek Moravy a Dyje důsledněji chránit, osm jich už dříve ohledně toho podepsalo společné prohlášení. "Situace v Moravské Amazonii je skutečně tristní. Státní podnik Lesy ČR tu na státní půdě dlouhodobě a systematicky likviduje přírodní hodnoty, které zákony stejného státu výslovně chrání," uvedl tehdy předseda České společnosti entomologické David Král.
Lesy ČR kritiku odmítají. Dnešní lužní lesy na soutoku jsou podle nich výsledkem více než třistaletého lesnického hospodaření. "V něm pokračujeme, s respektem k přírodě a v souladu se zákony. Zároveň chápeme potřebu lidí našemu hospodaření rozumět. Proto o něm mluvíme, chceme diskutovat, vysvětlovat i naslouchat," uvedl Vojáček.
Odborné společnosti v minulosti poukázaly i na to, že již 30 let se nedaří přírodu na soutoku institucionálně chránit, na čemž mají podle nich velký podíl právě Lesy ČR, které návrhy odmítají. Zatím zde nevznikla ani chráněná krajinná oblast, ani systém maloplošných chráněných území. Chráněny jsou pouze dvě procenta území. Například v Praze jsou chráněna přes čtyři procenta území.
Moravská Amazonie je největším zachovalým lužním komplexem v České republice. Mimo jiné se vyznačuje i mohutnými starými duby, kterých ale podle vědců rychle ubývá. Podle vědců mezi lety 1990 až 2009 zmizela z této lokality více než polovina starých porostů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
MK
Majka Kletečková
7.10.2020 15:58Moravská Amazonie je podle vědců největším zachovalým lužním komplexem v České republice. Podle některých odborných společností ji stát spravuje především jako zdroj dřeva. " Státní podnik Lesy ČR tu na státní půdě dlouhodobě a systematicky likviduje přírodní hodnoty, které zákony stejného státu výslovně chrání." (předseda České společnosti entomologické David Král)
Držím palce, aby zde co nejdříve vznikla chráněná krajinná oblast nebo systém maloplošných chráněných území. Je neuvěřitelné a alarmující, že v tak jedinečné oblasti jsou chráněna jen dvě procenta území.
Odpovědět
Držím palce, aby zde co nejdříve vznikla chráněná krajinná oblast nebo systém maloplošných chráněných území. Je neuvěřitelné a alarmující, že v tak jedinečné oblasti jsou chráněna jen dvě procenta území.
JD
Jiří Daneš
8.10.2020 00:13 Reaguje na Majka KletečkováPan předseda entomologů myslí těmi na státní půdě dlouhodobě a systematicky likvidovanými přírodními hodnotami, "které zákony stejného státu výslovně chrání" co? Dřevokazný hmyz, červotoče co se dostávají z lesů z přírody do dřevěných částí staveb, či případně i kůrovce? Lesy nad soutokem Moravy a Dyje přežily v péči lesníků staletí a přežijí i další časy, když do nich nebudou ekoaktivisté zasahovat a hlavně tam rostliny a živočichy, co tam byli jako v minulosti, ve skutečnoasti ovšem jen podle jejich fantasmagorijních představ, násilně vracet. Také je třeba zabránit všemi silami likvidacím tak zvaných nepůvodních druhů, které se za nějaké to staletí už staly vlastně původními (nemyslím tím ovšem akáty). Držím palce, aby co nejdříve vznikla chráněná oblast, oblast chráněná především od "péče" ekoaktivistů.
Odpovědět
Jakub Graňák
8.10.2020 08:33 Reaguje na Jiří DanešPan předseda entomologů myslí těmi na státní půdě dlouhodobě a systematicky likvidovanými přírodními hodnotami stovky taxonů saproxylobiontních druhů hmyzu jako jsou: roháč obecký, nosorožík kapucínek, zlatohlávek skvostný, páchník hnědý, tesařík obrovský, Megopis scabricornis, krasec dubový, krasec uherský, lesák rumělkový atd. atd.
Lesy nad soutokem Moravy a Dyje sloužily po staletí především Lichtenšteinům jako lovecký revír, nikoli primárně jako lesní plantáž, právě díky tomu jsou tam ve velké míře zastoupeni přestárlí a senescentní jedinci. Vlivem intenzivního sedumdesátiletého lesnického hospodaření těchto stromů valem ubývá a noví potenciální hostitelé výše uvedených taxonů končí v mýtním věku na pile.
Nazývat ČSE ekoaktivistickým spolkem je stejně relevantní, jako vaše tvrzení, že předmětem ochrany v daném území jsou červotoči a kůrovci (patrně tím myslíte lýkožrouta smrkového, který nikdy i vlivem neustálého přísunu potravy ze strany lesočechů, ohrožený nebyl). ČSE je uznávanou institucí na poli studia hmyzu, jejímiž předsedy byli vždy ti nejvýznamnější z našich entomologů, často světově proslulých jako byli: Jan Obenberger, Vladimír Balthasar, Leopold Heyrovský (bratr J. Heyrovského a světoznámý odborník na čeleď tesaříkovitých), Antonín Pfeffer, Karel Hůrka...
Příjde mi paradoxní, jak se tu čílíte nad sterilizací kulturní krajiny pomocí pesticidů a pak sám podporujete sterilizaci lesů vlivem hospodaření LČR. Měl by jste si v tom udělat jasno. Vřele vám doporučuju, aby jste se věnoval chemii, které evidentně rozumíte a nemontoval se do problematiky, které rozumíte stejně málo, jako devětadevadesát procent populace.
Ps: buďte tak laskav a sdělte mi, které taxony míníte těmi "jako původními", to mě vskutku velice zajímá
Odpovědět
Lesy nad soutokem Moravy a Dyje sloužily po staletí především Lichtenšteinům jako lovecký revír, nikoli primárně jako lesní plantáž, právě díky tomu jsou tam ve velké míře zastoupeni přestárlí a senescentní jedinci. Vlivem intenzivního sedumdesátiletého lesnického hospodaření těchto stromů valem ubývá a noví potenciální hostitelé výše uvedených taxonů končí v mýtním věku na pile.
Nazývat ČSE ekoaktivistickým spolkem je stejně relevantní, jako vaše tvrzení, že předmětem ochrany v daném území jsou červotoči a kůrovci (patrně tím myslíte lýkožrouta smrkového, který nikdy i vlivem neustálého přísunu potravy ze strany lesočechů, ohrožený nebyl). ČSE je uznávanou institucí na poli studia hmyzu, jejímiž předsedy byli vždy ti nejvýznamnější z našich entomologů, často světově proslulých jako byli: Jan Obenberger, Vladimír Balthasar, Leopold Heyrovský (bratr J. Heyrovského a světoznámý odborník na čeleď tesaříkovitých), Antonín Pfeffer, Karel Hůrka...
Příjde mi paradoxní, jak se tu čílíte nad sterilizací kulturní krajiny pomocí pesticidů a pak sám podporujete sterilizaci lesů vlivem hospodaření LČR. Měl by jste si v tom udělat jasno. Vřele vám doporučuju, aby jste se věnoval chemii, které evidentně rozumíte a nemontoval se do problematiky, které rozumíte stejně málo, jako devětadevadesát procent populace.
Ps: buďte tak laskav a sdělte mi, které taxony míníte těmi "jako původními", to mě vskutku velice zajímá
Jiri Kovalovsky
8.10.2020 10:54 Reaguje na Jakub GraňákVýborně, skvěle napsáno a naprostý souhlas!
(s tím že to zdaleka není "jen o hmyzu", který ale dobře reprezentuje bohatost a důležitost oblasti)
Dodávám že jedna z možnosti jak věci přispět je zde:
http://www.zachranmesoutok.cz/petice-za-zachranu-moravske-amazonie/
Odpovědět
(s tím že to zdaleka není "jen o hmyzu", který ale dobře reprezentuje bohatost a důležitost oblasti)
Dodávám že jedna z možnosti jak věci přispět je zde:
http://www.zachranmesoutok.cz/petice-za-zachranu-moravske-amazonie/
Jakub Graňák
8.10.2020 16:16 Reaguje na Jiri KovalovskyDěkuji za podporu, vím není to jen o hmyzu, věnuji se mu, píšu tedy o tom čemu rozumím.
Bohužel příspěvek pana Daneše přesně ilustruje úroveň znalostí běžné populace, přesto jim to nebrání dehonestovat nejlepší odborníky v dané oblasti, případně špinit slavnou a uznávanou instituci (která je mimochodem starší než Československo).
V jak divné době to žijeme?
Ps: děkuji za odkaz na petici, snad není ještě vše ztraceno
Odpovědět
Bohužel příspěvek pana Daneše přesně ilustruje úroveň znalostí běžné populace, přesto jim to nebrání dehonestovat nejlepší odborníky v dané oblasti, případně špinit slavnou a uznávanou instituci (která je mimochodem starší než Československo).
V jak divné době to žijeme?
Ps: děkuji za odkaz na petici, snad není ještě vše ztraceno
Jiri Kovalovsky
8.10.2020 21:35 Reaguje na Jakub GraňákBrouci jsou moje srdeční skupina, takže poznámka byla spíš smutná reflexe toho že jsou lidi co "zachranbrouk" používají jako nadávka.
Je zvláštní že zrovna v diskuzích na Ekolistu je takových mnoho. A neméně bohužel málokdo je schopen a ochoten vyhlédnout z bubliny svojí ideové polohy a "fachidiotismu".
Ad situace - nejspíš jste si vědom, nicméně dobré shrnutí:
http://www.cspe.cz/sites/default/files/downloads/news/reakce-mzp.pdf
(což je reakce na http://www.cspe.cz/spolecne-prohlaseni-odbornych-spolecnosti-k-problematice-ochrany-jihomoravskych-luhu)
(aktuality na https://soutok.nature.cz/aktuality)
Odpovědět
Je zvláštní že zrovna v diskuzích na Ekolistu je takových mnoho. A neméně bohužel málokdo je schopen a ochoten vyhlédnout z bubliny svojí ideové polohy a "fachidiotismu".
Ad situace - nejspíš jste si vědom, nicméně dobré shrnutí:
http://www.cspe.cz/sites/default/files/downloads/news/reakce-mzp.pdf
(což je reakce na http://www.cspe.cz/spolecne-prohlaseni-odbornych-spolecnosti-k-problematice-ochrany-jihomoravskych-luhu)
(aktuality na https://soutok.nature.cz/aktuality)
Jakub Graňák
9.10.2020 15:10 Reaguje na Jiri KovalovskyMáte pravdu, když jsem před časem na tento web narazil, čekal jsem diskusi na úrovni a k tématu. Bohužel je tu spíš hromada hejtrů, kteří se vyjadřují ke všemu, samí polygloti:-)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.10.2020 18:23 Reaguje na Jakub GraňákPane Graňák opravdu si myslíte, že je to tak, jak tady povídáte? Opravdu jste přesvědčen , že ty letité duby mizí z porostů? Ony tam spíš ale jsou jako solitérní stromy na pastvinách. Jejich schnutí asi nezabrání ani páni vědci. No a pokud odumřou tak tam zůstávají. Argumentujete Lichtenšteiny.
V jednoho zde publikovaném článku o dubech na Soutoku. bylo uvedeno , cituji :
Před časem jsem někde viděl fotografii z konce 19. století, na níž je skupina lichtenšteinských dřevorubců u právě poraženého, neobyčejně obrovitého dubu, dokonce s nenarušeným jádrem. Nejspíše šlo o jeden z posledních zdejších takových.
Píšete, že to měli jako lovecký revír. No jestli to nevíte tak tam je nyní obora. Ta bude v očích eko… nyní naopak asi jeden z největších problémů. Opravdu chcete tvrdit, že si z obory někdo udělá plantáž na dřevo? Je to význačné hnízdiště dravců ( např. orli, luňáci)
No a pokud se těží tak je tam ve velkém zastoupen jasan. No a ten díky chaláře ve velkém usychá. Někdo tam asi tu houbičku vítá. No a vypadá to, že se na jihu Moravy začala šířit bekyně velkohlavá. Jinak lýkožrout smrkový opravdu ale opravdu ne. Pokud chcete lýkožrouta tak potom třeba bělokaze dubového. Oni ale snad stačí například i takoví škůdci na dubech jako je ta bekyně .velkohlavá. I jiných tam najdete dost . Pilořitka dubová, obaleč dubový, píďalky podzimní a zhoubná, žlabatky.
Nyní se mluví o tom jak je nutné chránit tamější unikátní přírodu které hrozí zničení. No ale o unikátní přírodě a jejím zničení se hovořilo již někdy kolem roku 1980. Za čtyřicet let ji lesníci nezničili a nezničí. Naopak, kdy by ekob……..přestali chránit tamější unikátní přírodu a začali chránit přírodní procesy. Tedy stejně jak všude jinde. Já jsem pro tu přírodu s oborou. Ten plot totiž chrání tu přírodu lépe než cokoliv jiného.
Odpovědět
V jednoho zde publikovaném článku o dubech na Soutoku. bylo uvedeno , cituji :
Před časem jsem někde viděl fotografii z konce 19. století, na níž je skupina lichtenšteinských dřevorubců u právě poraženého, neobyčejně obrovitého dubu, dokonce s nenarušeným jádrem. Nejspíše šlo o jeden z posledních zdejších takových.
Píšete, že to měli jako lovecký revír. No jestli to nevíte tak tam je nyní obora. Ta bude v očích eko… nyní naopak asi jeden z největších problémů. Opravdu chcete tvrdit, že si z obory někdo udělá plantáž na dřevo? Je to význačné hnízdiště dravců ( např. orli, luňáci)
No a pokud se těží tak je tam ve velkém zastoupen jasan. No a ten díky chaláře ve velkém usychá. Někdo tam asi tu houbičku vítá. No a vypadá to, že se na jihu Moravy začala šířit bekyně velkohlavá. Jinak lýkožrout smrkový opravdu ale opravdu ne. Pokud chcete lýkožrouta tak potom třeba bělokaze dubového. Oni ale snad stačí například i takoví škůdci na dubech jako je ta bekyně .velkohlavá. I jiných tam najdete dost . Pilořitka dubová, obaleč dubový, píďalky podzimní a zhoubná, žlabatky.
Nyní se mluví o tom jak je nutné chránit tamější unikátní přírodu které hrozí zničení. No ale o unikátní přírodě a jejím zničení se hovořilo již někdy kolem roku 1980. Za čtyřicet let ji lesníci nezničili a nezničí. Naopak, kdy by ekob……..přestali chránit tamější unikátní přírodu a začali chránit přírodní procesy. Tedy stejně jak všude jinde. Já jsem pro tu přírodu s oborou. Ten plot totiž chrání tu přírodu lépe než cokoliv jiného.
Jakub Graňák
12.10.2020 12:43 Reaguje na Jarek SchindlerSolitéry na loukách jsou ohroženy zarůstáním náletem, to asi těžko popřete. V zápoji solitéry nejsou, protože byly už před dekádami vykáceny, srovnejte např s kančí oborou, kde dodnes můžete takové stromy najít, co pár desítek metrů stojí v porostu kolos - to jsou dřívější výstavky, jejichž absenci na mýcených plochách kritizuju. Stačí se podívat na ortofoto mapu soutoku, aby jste si ověřil, že výstavky jsou ponechávány až v posledních několika letech, v dříve kácených plochách je nenajdete. Kdo myslíte, že nutí lesočechy, aby tam ty výstavky nechávali? Stejně tak kritizuju úpravu vymýcených ploch pařezovýma frézama, ty pařezy totiž v průběhu rozkladu hostí právě roháče. Nikde nepíšu, že by se tam mělo přestat hospodařit, ale pane bože ať už ustoupí od postupů, které doslova decimují místní entomofaunu. Na bekyně tam vždy byl krajník pižmový, mimochodem také chráněný druh.
To, že tam je obora samozřejmě vím, to bude taky asi jeden z důvodů, proč se LČR tak urputně už 50 let brání založení CHKO. Mezi vip totiž platí, že kdo nemá trofej ze soutoku, tak není in
Odpovědět
To, že tam je obora samozřejmě vím, to bude taky asi jeden z důvodů, proč se LČR tak urputně už 50 let brání založení CHKO. Mezi vip totiž platí, že kdo nemá trofej ze soutoku, tak není in
JS
Jarek Schindler
12.10.2020 18:21 Reaguje na Jakub GraňákNevím kde jste přišel na to zarůstání náletem? Ty louky se pravidelně obhospodařují. Navíc , nevím jak může nálet zarůst čtyřicetimetrový strom. Takže popírám. I v porostech jsou ponechané duby podstatně většího stáří než okolní porost. Pokud jste zmínil mapu taksi si z ní asi sám jste schopen odvodit ,že víc než polovina starých porostů asi určitě nezmizela. Pokud víte ,že je tam obora tak proč poukazujete na Lichtenštejny a jejich lovecký revír? Opravdu chcete tvrdit , že z té ,jak jste řekl in obory si někdo udělá fabriku na dřevo. Ono vůbec,ta fabrika na dřevo je v podání eko.... takový oblíbený výraz pro veřejnost. No a urputně se brání nejen Lčr ale i obyvatelé tam žijící. Tak jako i v jiných oblastech, které chtějí dostat ekologové pod svoji vládu ( Jeseníky, Křivoklátsko) i na tom Břeclavsku je to v první řadě odpor místních obyvatel.
Odpovědět
Jakub Graňák
12.10.2020 19:56 Reaguje na Jarek SchindlerČtyřicetimetrové stromy? Ty solitéry mají s bídou pětadvacet, a to, že jsou z velké části zarůstány náletem je fakt, který atraktivitu pro saproxylofágy výrazně snižuje. Navíc nálet zarůstá spodní větve, vrch je u velkého množství kusů suchý a to snižuje vitalitu solitéru. Nehledě na fakt, že zanedbáním výsadby a ochrany proti okusu nebudou nástupci. Posledních pár let už nemusí na záchranu stanovišť stačit, než stromy dorostou do požadovaného věku, tak se ti roháči půjdou na 100 let pást na trávu, nebo kam? Obzvláště v situaci kdy pařezy, které by mohly poskytnout náhradní stanovište jsou vyfrézované.
Položme si dvě otázky:
1: jaký je trend v počtu přestárlých a senescentních jedinců?
Klesající, že ano?
2: jak tento trend zvrátit tak, aby za 50 až 100 let byl pro saproxylofágy ještě v dané lokalitě vůbec nějaký strom?
Tak, že v lese ponecháme více jedinců, tohoto stádia dosáhnout, že ano?
V ortomapách se skutečně vyznám velmi dobře, pár let jsem se interpretací údajů z těchto map a následnou verifikací v terénu živil, a je na nich jasně vidět, že současná těžba (posledních cca 10 let) se zakusuje právě do těch zbývajích starých porostů, kterých je dle mého odhadu cca 40% rozlohy.
Jak už jsem uváděl výše, mě nejde o to, udělat z toho nějaký skanzen, jen apeluju na to, aby tam lesáci nechodili jak do chlíva. Vkládáte mi do úst (asi po vzoru p. Šimůnka) něco, co jsem nikde nenapsal.
A když se tak rád chytáte každého slova: "Někdo tam asi tu houbičku vítá." Pokud ji někdo vítá, tak to budou, stejně jako v případě podhůří Jeseníků právě lesáci, kterým to umožňuje překračovat stanovené plány těžby. Nejspíš, jak dokládá několik nedávných příkladů právě od nás z podhůří, se v nastálém zmatku daleko jednodušeji krade, viz několit nedávno odsouzených lesních (LČR) hospodářů v mém okolí (samí zasloužilí zloději a pytláci).
Ps. ještě před cca 70 lety byl roháč hojným po celém území státu rozšířeným druhem, dnes již žije pouze v několika izolovaných oblastech, to je také vizitka toho jak lesočeši hospodaří.
Odpovědět
Položme si dvě otázky:
1: jaký je trend v počtu přestárlých a senescentních jedinců?
Klesající, že ano?
2: jak tento trend zvrátit tak, aby za 50 až 100 let byl pro saproxylofágy ještě v dané lokalitě vůbec nějaký strom?
Tak, že v lese ponecháme více jedinců, tohoto stádia dosáhnout, že ano?
V ortomapách se skutečně vyznám velmi dobře, pár let jsem se interpretací údajů z těchto map a následnou verifikací v terénu živil, a je na nich jasně vidět, že současná těžba (posledních cca 10 let) se zakusuje právě do těch zbývajích starých porostů, kterých je dle mého odhadu cca 40% rozlohy.
Jak už jsem uváděl výše, mě nejde o to, udělat z toho nějaký skanzen, jen apeluju na to, aby tam lesáci nechodili jak do chlíva. Vkládáte mi do úst (asi po vzoru p. Šimůnka) něco, co jsem nikde nenapsal.
A když se tak rád chytáte každého slova: "Někdo tam asi tu houbičku vítá." Pokud ji někdo vítá, tak to budou, stejně jako v případě podhůří Jeseníků právě lesáci, kterým to umožňuje překračovat stanovené plány těžby. Nejspíš, jak dokládá několik nedávných příkladů právě od nás z podhůří, se v nastálém zmatku daleko jednodušeji krade, viz několit nedávno odsouzených lesních (LČR) hospodářů v mém okolí (samí zasloužilí zloději a pytláci).
Ps. ještě před cca 70 lety byl roháč hojným po celém území státu rozšířeným druhem, dnes již žije pouze v několika izolovaných oblastech, to je také vizitka toho jak lesočeši hospodaří.
MU
Michal Ukropec
7.10.2020 18:42Musíme si vybrat. Chceme-li zachování lužních lesů, musíme zachovat i hospodaření v nich. A nebo chceme změnu, (devastaci) třeba jako na Šumavě, tak to svěříme ekologistům.
Odpovědět
MG
Milan G
7.10.2020 20:48"Domnívám se totiž, že krásy této unikátní říční krajiny jsou tady pro všechny. Nejen pro úzce zaměřené zájmové skupiny s vlastními vyhraněnými zájmy, ale opravdu pro všechny. Proto otevíráme diskusi," uvedl ředitel.
To jsou klíčová slova, pro ekopomatence ...ta příroda je pro všechny a nikoliv jen pro vás.
A pokud možno, všemi prostředky zabránit vzniku CHKO nebo nedej bože Národního parku. Jedna Šumava stačí.
Odpovědět
To jsou klíčová slova, pro ekopomatence ...ta příroda je pro všechny a nikoliv jen pro vás.
A pokud možno, všemi prostředky zabránit vzniku CHKO nebo nedej bože Národního parku. Jedna Šumava stačí.
LK
Lukáš Kašpárek
8.10.2020 09:02 Reaguje na Milan GTak lehko se s vámi dá manipulovat? To jste teda slaboch...
Odpovědět
MG
Milan G
8.10.2020 13:40 Reaguje na Lukáš KašpárekCo vám na tom vadí? Že souhlasím s tím co říká ředitel ČR? Pochopíte někdy ve svém trudném životě, že i tito lidé mluví pravdu, na rozdíl od vás.
Nebo, že nechci CHKO nebo NP. To je ta manipulace? Máte problém pochopit, že jsou lidé, kteří mají opačný názor než vy a není to o tom, že by chtěli plundrovat přírodu?
Neustále blábolíte jak LČR lžou a to vám nevadí, že bylo prokázáno, že nátlakový spolek hnutí duha účelově lže?
Pokud tohle vše blahosklonně přehlížíte, tak nejlepší bude když půjdete do...však víte kam.
Vracet se nemusíte.
Odpovědět
Nebo, že nechci CHKO nebo NP. To je ta manipulace? Máte problém pochopit, že jsou lidé, kteří mají opačný názor než vy a není to o tom, že by chtěli plundrovat přírodu?
Neustále blábolíte jak LČR lžou a to vám nevadí, že bylo prokázáno, že nátlakový spolek hnutí duha účelově lže?
Pokud tohle vše blahosklonně přehlížíte, tak nejlepší bude když půjdete do...však víte kam.
Vracet se nemusíte.
LK
Lukáš Kašpárek
8.10.2020 09:10Je neuvěřitelné jak arogantní je státní podnik LČR.... tak oni svolili k tomu vést debatu o tom jak moc to tam budou likvidovat? To jsou teda fakt "šlechetní"....
Po tom všem zlu a lžích co tu LČR napáchali je neuvěřitelné slyšet "Domnívám se totiž, že krásy této unikátní říční krajiny jsou tady pro všechny. Nejen pro úzce zaměřené zájmové skupiny s vlastními vyhraněnými zájmy, ale opravdu pro všechny. Proto otevíráme diskusi," uvedl ředitel LČR....
No vzhledem k tomu, že se LČR chovali jako jediná zájmová skupina v této oblasti od nepaměti je toto tvrzení dobře demagogické a manipulativní.....
ČR se zavázala udělat z tohoto místa chráněné území a to REÁLNĚ CHRÁNĚNÉ... blábolit tu o tom, že místní lesy patří všem zájmům, když se upřednostňuje ten jediný (vytřískat z toho co se dá) je opravdu na přes držku panu Vojáčkovi.....
Holt gauneři vládnou ČR a její krajině....
Odpovědět
Po tom všem zlu a lžích co tu LČR napáchali je neuvěřitelné slyšet "Domnívám se totiž, že krásy této unikátní říční krajiny jsou tady pro všechny. Nejen pro úzce zaměřené zájmové skupiny s vlastními vyhraněnými zájmy, ale opravdu pro všechny. Proto otevíráme diskusi," uvedl ředitel LČR....
No vzhledem k tomu, že se LČR chovali jako jediná zájmová skupina v této oblasti od nepaměti je toto tvrzení dobře demagogické a manipulativní.....
ČR se zavázala udělat z tohoto místa chráněné území a to REÁLNĚ CHRÁNĚNÉ... blábolit tu o tom, že místní lesy patří všem zájmům, když se upřednostňuje ten jediný (vytřískat z toho co se dá) je opravdu na přes držku panu Vojáčkovi.....
Holt gauneři vládnou ČR a její krajině....
JS
Jarek Schindler
11.10.2020 18:30 Reaguje na Lukáš KašpárekChcete snad tvrdit, že různí eko vědci tu krásnou "unikátní říční krajinu" , jak jste ji nazval, nepoužívají a nevyužívají? Kde a v čem se ČR zavázala?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.10.2020 20:27Proboha co je zase špatně i na tom, že chtějí LČR o tom s vámi všemi
diskutovat? To se té diskuse bojíte a nebo chcete dosáhnout svých zájmů
jinak než diskusí a demokratickým rozhodnutím? To by jste byli raději,
že s vámi diskusi odmítnou a arogantně budou hospodařit bez diskuse?
Vy už se mi opravdu asi zdáte. Víte, co bychom kdysi za to dali, že
s námi někdo ohledně ochrany přírody alespoň diskutoval. Vy už si
předem zavíráte dvířka k nějaké dohodě, aby jste mohli poukázat
na rozhodnutí bez vás a o to vám pouze asi jde.
Odpovědět
diskutovat? To se té diskuse bojíte a nebo chcete dosáhnout svých zájmů
jinak než diskusí a demokratickým rozhodnutím? To by jste byli raději,
že s vámi diskusi odmítnou a arogantně budou hospodařit bez diskuse?
Vy už se mi opravdu asi zdáte. Víte, co bychom kdysi za to dali, že
s námi někdo ohledně ochrany přírody alespoň diskutoval. Vy už si
předem zavíráte dvířka k nějaké dohodě, aby jste mohli poukázat
na rozhodnutí bez vás a o to vám pouze asi jde.
Jakub Graňák
9.10.2020 07:06 Reaguje na Břetislav MachačekKdo tady odmítá diskusi, můžete být konkrétní? Pokud vím tak jediný, kdo tady až dosud odmítal diskusi byly právě LČR a to už padesát let od okamžiku, kdy se začalo o vyhlášení CHKO na soutoku uvažovat (ze strany tehdejšího socialistického státu).
Projděte si odkazy, které mi výše poslal pan Kovalovsky, možná pochopíte, že problém je na straně LČR a to už setsakramentsky dlouho.
Odpovědět
Projděte si odkazy, které mi výše poslal pan Kovalovsky, možná pochopíte, že problém je na straně LČR a to už setsakramentsky dlouho.
BM
Břetislav Machaček
9.10.2020 09:33 Reaguje na Jakub GraňákVíte, on ten článek chce předem lidem říci, že LČR sice
chtějí diskutovat, ale když to nebude po našem, tak nač
vůbec diskutovat. Pokud něco opravdu chci, tak musím někdy
taky slevit a jít na kompromis a to na obou stranách.
Takže já vyčkám, zda se té diskuse zainteresované spolky
opravdu zúčastní a předloží i nějaké kompromisní návrhy.
Pokud budou prosazovat pouze a pouze své priority, tak to
není konstruktivní přístup k dané problematice. Život je
celý o kompromisech, neboť hrocení sporných záležitostí
nikdy nemůže přinést nic dobrého. Jinak pánové opravdu tu
v republice neexistují pouze entomologové a zastánci divoké
přírody. Tady žijí i lidé, kteří s dřevokaznými brouky tak
nějak nekamarádí, protože mají úkol dodat zdravé dříví
průmyslu a jiní, kterým dělá potěšení pohled na zdravý
strom a ne pohled na rozpadající se torzo kdysi zdravého
stromu. To i to je extrém a tak je třeba dohodnout ten
přijatelný kompromis. Každopádně musí ustoupit obě strany
a žádná nesmí předem dělat nějaké závěry.
Odpovědět
chtějí diskutovat, ale když to nebude po našem, tak nač
vůbec diskutovat. Pokud něco opravdu chci, tak musím někdy
taky slevit a jít na kompromis a to na obou stranách.
Takže já vyčkám, zda se té diskuse zainteresované spolky
opravdu zúčastní a předloží i nějaké kompromisní návrhy.
Pokud budou prosazovat pouze a pouze své priority, tak to
není konstruktivní přístup k dané problematice. Život je
celý o kompromisech, neboť hrocení sporných záležitostí
nikdy nemůže přinést nic dobrého. Jinak pánové opravdu tu
v republice neexistují pouze entomologové a zastánci divoké
přírody. Tady žijí i lidé, kteří s dřevokaznými brouky tak
nějak nekamarádí, protože mají úkol dodat zdravé dříví
průmyslu a jiní, kterým dělá potěšení pohled na zdravý
strom a ne pohled na rozpadající se torzo kdysi zdravého
stromu. To i to je extrém a tak je třeba dohodnout ten
přijatelný kompromis. Každopádně musí ustoupit obě strany
a žádná nesmí předem dělat nějaké závěry.
MK
Majka Kletečková
9.10.2020 12:54 Reaguje na Břetislav MachačekLČR obhospodařují cca půlku lesů v ČR, tak by pro ně ztráta možnosti těžit stromy v moravské Amazonii neměla být velký problém. Moravská Amazonie je v rámci ČR jedinečná a její význam pro zachování biologické rozmanitosti u nás je nevyčíslitelný. Proto by LČR měly ustoupit zájmům ochrany přírody. Mají spoustu jiných míst, kde mohou provádět těžbu dřeva.
Odpovědět
Jakub Graňák
9.10.2020 15:02 Reaguje na Břetislav MachačekZkuste si dostudovat co znamená termín saproxylofág a jaký je jeho životní cyklus, tady skutečně nejde o dřevokazný hmyz působící hospodářské škody.
Nevím jak jinak by jste si ještě představoval kompromis při požadavku aby bylo při těžbě ponecháváno pár výstavků na hektaru, aby bylo upuštěno od holosečného velkoplošného mýcení a šmelcování vymýcených ploch do hloubky pařezovými frézami. Požadavek přistupovat s citem k živočichům na 5000 ha je dle mého kompromis už sám o sobě, přihlédneme li k faktu, že jinak LČR hospodaří dle libosti na ploše 1,5 mil. ha. Jako extrém bych považoval kdyby jim to někdo nakazoval na desítkách procent výměry, ale tady se bavíme o 0,3% celkové výměry obhospodařované LČR.
Nejde o nějaké zdravé a nezdravé stromy, saproxylofágové osidlují stromy a jejich dutiny ve vysokém věku a v senescentním stádiu. Tady jde pouze o to aby část stromů nebyla v mýtním věku vykácena, ale aby jim bylo umožněno dožít až do smrti na místě a stát se tak útočištěm pro saproxylofágy. Dnes je situace taková, že jedinci, které ponechali stát ještě Lichtenštejnové valem mizí, a noví takto staří jedinci nedorůstají, poněvadž jsou již 70 let po dosažení mýtního věku intenzivně káceni.
Nehledě k faktu, že jakmile dojde ke zpřísnění režimu, tak lesočeši ještě než to nabyde platnosti, to tam vymlátí do zbla, tak jak to udělali valné části restituentů (mají vám vrátit les, který sadil váš děd a místo něj dostanete planinu bez jediného stromu) - tak totiž vypadá kompromis v režii LČR
Odpovědět
Nevím jak jinak by jste si ještě představoval kompromis při požadavku aby bylo při těžbě ponecháváno pár výstavků na hektaru, aby bylo upuštěno od holosečného velkoplošného mýcení a šmelcování vymýcených ploch do hloubky pařezovými frézami. Požadavek přistupovat s citem k živočichům na 5000 ha je dle mého kompromis už sám o sobě, přihlédneme li k faktu, že jinak LČR hospodaří dle libosti na ploše 1,5 mil. ha. Jako extrém bych považoval kdyby jim to někdo nakazoval na desítkách procent výměry, ale tady se bavíme o 0,3% celkové výměry obhospodařované LČR.
Nejde o nějaké zdravé a nezdravé stromy, saproxylofágové osidlují stromy a jejich dutiny ve vysokém věku a v senescentním stádiu. Tady jde pouze o to aby část stromů nebyla v mýtním věku vykácena, ale aby jim bylo umožněno dožít až do smrti na místě a stát se tak útočištěm pro saproxylofágy. Dnes je situace taková, že jedinci, které ponechali stát ještě Lichtenštejnové valem mizí, a noví takto staří jedinci nedorůstají, poněvadž jsou již 70 let po dosažení mýtního věku intenzivně káceni.
Nehledě k faktu, že jakmile dojde ke zpřísnění režimu, tak lesočeši ještě než to nabyde platnosti, to tam vymlátí do zbla, tak jak to udělali valné části restituentů (mají vám vrátit les, který sadil váš děd a místo něj dostanete planinu bez jediného stromu) - tak totiž vypadá kompromis v režii LČR
Jakub Graňák
9.10.2020 15:05 Reaguje na Břetislav MachačekJo a ještě k té estetice: na co je hezčí pohled, na dvousetletý solitér, nebo na osmdesátiletou přeštíhlenou tyčku rostoucí v zápoji?
Odpovězte si sám
Odpovědět
Odpovězte si sám
BM
Břetislav Machaček
9.10.2020 20:02 Reaguje na Jakub GraňákOdpovím si sám pouze tím, že vyčkám, jak případná
diskuse dopadne a nebudu předbíhat konečné rozhodnutí. Já beru přírodu nejen jako relikvii,
ale i jako zdroj obživy lidí a surovin. Tak tomu vždy bylo, je a bude. Takže zde budou jak ty
staré solitéry hezké na pohled, ale nevhodné
k pilařskému zpracováni, tak i ty rovné stromy
ze zápojů bez suků. Doufám, že se všechny
zainteresované spolky do diskuse zapojí a
nebudou ji bojkotovat. Jedině tak lze dosáhnout
alespoň něčeho. Víte ono každý z nás má nějaký
zájem a preferuje něco jiného než druzí a všem
bohužel nelze vždy ve všem vyhovět. Takže běžte
zástupcům LČR předložit své návrhy a nedělejte
předčasné závěry.
Odpovědět
diskuse dopadne a nebudu předbíhat konečné rozhodnutí. Já beru přírodu nejen jako relikvii,
ale i jako zdroj obživy lidí a surovin. Tak tomu vždy bylo, je a bude. Takže zde budou jak ty
staré solitéry hezké na pohled, ale nevhodné
k pilařskému zpracováni, tak i ty rovné stromy
ze zápojů bez suků. Doufám, že se všechny
zainteresované spolky do diskuse zapojí a
nebudou ji bojkotovat. Jedině tak lze dosáhnout
alespoň něčeho. Víte ono každý z nás má nějaký
zájem a preferuje něco jiného než druzí a všem
bohužel nelze vždy ve všem vyhovět. Takže běžte
zástupcům LČR předložit své návrhy a nedělejte
předčasné závěry.
Jakub Graňák
10.10.2020 08:14 Reaguje na Břetislav MachačekVzýváte tady kompromis a domluvu a vyvažování zájmů, právě osud soutoku za sedumdesát let od převzetí moci bolševikem dokladuje bezvýhradně jednostranný přístup naší polečnosti zaměřený na osobní profit bez špetky zájmu o přírodu. Každý má nějaký zájem a tak zájem entomologů na tom, aby bylo zachováno ve vhodné podobě jedno z mála významných stanovišť extrémně rychle řidnoucí a mizející naší entomofauny, stojí na samém konci zájmů, jak tohoto státu, potažmo MZe a LČR, tak jeho občanů. "Všem nelze ve všem vyhovět" - zájmům entomologů a hmyzu není v této zemi vyhovováno vůbec v ničem. Jenom totálně zaslepený člověk může tvrdit, že současný stav je vyvážený a kompromisní, takový totiž byl naposledy v daném místě za Lichtenštejnů...
Ostatně Lichtenštejnové nejspíš vysoudí na státu celou Jižní Moravu zpátky, jejich šance na úspěch u soudu je velmi vysoká (viz Benešovy dekrety, kde se píše, že se bude zabavovat majetek němcům, což Lichtenštejni nikdy nebyli, stejně jako nikdy s němci nekolaborovali). Tady vidím šanci na zachování přírodních krás soutoku já, věřit ve spravedlnost a kompronis v režii tohoto státu, je totiž utopie.
Diskuse se za zájmy entomologické veřejnosti bude jistě účastnit pan RnDr Král, výše si můžete z úst pana Daneše přečíst, jak vypadá v praxi "kompromisní" pohled "běžných občanů" na věc.
Odpovědět
Ostatně Lichtenštejnové nejspíš vysoudí na státu celou Jižní Moravu zpátky, jejich šance na úspěch u soudu je velmi vysoká (viz Benešovy dekrety, kde se píše, že se bude zabavovat majetek němcům, což Lichtenštejni nikdy nebyli, stejně jako nikdy s němci nekolaborovali). Tady vidím šanci na zachování přírodních krás soutoku já, věřit ve spravedlnost a kompronis v režii tohoto státu, je totiž utopie.
Diskuse se za zájmy entomologické veřejnosti bude jistě účastnit pan RnDr Král, výše si můžete z úst pana Daneše přečíst, jak vypadá v praxi "kompromisní" pohled "běžných občanů" na věc.
BM
Břetislav Machaček
11.10.2020 08:50 Reaguje na Jakub GraňákVzhledem k vašemu stáří, když si ještě
pamatujete,jak ty lesy vypadaly za těch
Lichtenšteinů se s vámi nebudu dále přít
a počkám jak na výsledky té diskuse, tak
i na to, jak se budou o ty lesy starat
oni. Abyste ale nebyl nakonec překvapen, protože mnozí soukromí vlastníci se s nikým o svém majetku ani nemíní bavit a dělají si na něm, co se jim zlíbí. Přeji vám ale splnění vašich snů, protože nejhorší je zklamání z jejich neuskutečnění.
Odpovědět
pamatujete,jak ty lesy vypadaly za těch
Lichtenšteinů se s vámi nebudu dále přít
a počkám jak na výsledky té diskuse, tak
i na to, jak se budou o ty lesy starat
oni. Abyste ale nebyl nakonec překvapen, protože mnozí soukromí vlastníci se s nikým o svém majetku ani nemíní bavit a dělají si na něm, co se jim zlíbí. Přeji vám ale splnění vašich snů, protože nejhorší je zklamání z jejich neuskutečnění.
Jakub Graňák
11.10.2020 18:55 Reaguje na Břetislav MachačekJsem čtyřicátník, to jak to tam vypadalo dříve, jsem vyčetl z knih. Poprvé jsem tam byl před cca 25 lety, naposled loni a ten degres za těch 25 let je skutečně významný. Překvapit mě už nemůže skoro nic, jsem skeptik, a těch se tento typ emocí příliš netýká. Šlechticové tak nějak ze své podstaty tíhnou ke konzervativním přístupům, tudíž skýtají pro soutok větší naději, než tento deformovaný stát. Co se týče mých snů, tak si přeji, aby i děti mých dětí měly možnost spatřit v přírodě takového impozantního tvora, jako je roháč, nebo nosorožík, přeji totéž i Vám a budoucím pokolením vašeho rodu.
Odpovědět
