Lesy ČR podle Hnutí Duha potřebují přípravu na změnu klimatu, ne úspory
15.1.2026 19:55 | PRAHA
(ČTK)
Zástupci hnutí zmínili nedávný výzkum zveřejněný v časopise Nature Climate Change, podle kterého nejvyšší náklady související s rozpadem porostů při sílící změně klimatu v Evropě do roku 2100 lze čekat v části ČR, Německa, Rakouska a Švýcarska. Náklady na hektar by měly dosáhnout v průměru 61 000 až 109 375 korun, část modelovaných scénářů ale předvídá náklady půl milionu korun na hektar jako kumulativní částka v roce 2100, uvedli ekologové.
Kvůli trvale udržitelnému a ziskovému hospodaření v lesích proto nelze podle Jana Skalíka z Hnutí Duha meškat s jejich přípravou na změnu klimatu. Zároveň doplnil, že právě situace na trhu po rozpadu smrčin, které nebyly připraveny na změnu klimatu, mohly za vysoké ceny dřeva, kvůli kterým byl dosavadní ředitel Lesů ČR odvolán.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) po odvolání Šafaříka mimo jiné uvedl, že se Lesy ČR za jeho vedení podílely na zvyšování cen dřeva. Odvolaný ředitel ale tvrdí, že jeho cílem byl stabilní a funkční podnik i komplex lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu.
Podle agrárního analytika Petra Havla by ceny dřeva rostly i bez ohledu na vedení Lesů ČR. Dřeva je podle něj nyní na trhu méně než za doby kůrovcové kalamity, kdy se lesy musely ve velké míře kácet. Mezi další důvody zdražování patří také změna ve struktuře porostů a svůj vliv měla i energetická krize, kdy kvůli vysokým cenám energií někteří lidé dočasně topili dřevem, což zvýšilo poptávku a spolu s tím také ceny, řekl ve středu ČTK Havel. Na světových trzích podle něj cena dřeva v posledních letech spíše stagnuje.
Ministerstvo uvedlo, že jméno nového ředitele by mohlo být známé přibližně za měsíc. "Chci, aby podnik řídil manažer, který bude schopen lépe naplňovat státní surovinovou politiku pro dřevo. A to včetně dodávek dřeva na tuzemský trh za stabilních, a se zbytkem Evropy srovnatelných podmínek," uvedl ve středu Šebestyán.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
O místo generálního ředitele státních Lesů ČR se ucházejí čtyři lidé
Populace jeřábu břeku v Čechách a na Moravě se geneticky liší 
Uchazeči o místo generálního ředitele Lesů ČR mají podat přihlášky do 24. lednaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
MU
Michal Ukropec
15.1.2026 20:40Duha vždy tvrdila, že nejlepší odborník na lesy je Bláhový veterinář s mysliveckými zkouškami. Tak ať se o funkci přihlásí do výběru. Navíc zná Šumavu...
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.1.2026 06:31když někdo prorokuje, jak to bude v roce 2100, tak patří do blázince. Nevíme co bude za rok...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
17.1.2026 10:17Opět nesmysl ekologů: Klima nelze ovlivnit (sluneční aktivita), a tak je nutno se přizpůsobit.
Odpovědět
Pe
Petr
17.1.2026 15:42 Reaguje na Jan ŠimůnekKlima lze ovlivnit naopak překvapivě snadno. Vykácejme republiku a do pár let tu máme vyprahlou vétrnou polopoušť s vysokými teplotami v létě, prachovými bouřemi a minimem srážek. A opačně - zalesněme ji a vytvoříme vlhkou krajinu s nízkými teplotami bez extrémů a častými srážkami.
Ale samozřejmě jednodušší je tvrdit že to nejde, protože to po nás nic nechce.
Odpovědět
Ale samozřejmě jednodušší je tvrdit že to nejde, protože to po nás nic nechce.
Pe
Petr
17.1.2026 19:18 Reaguje na Jan ŠimůnekStačí jen malou chvíli vénovat hledání a najdete mnoho informací (od jednoduchých a stručných popisů až po rozsáhlé vědecké studie) o tom jaký vliv na klima mají změny složení atmosféry, jaký deforestace, zemědělská činnost...
Odpovědět
sv
s v
17.1.2026 19:31Ono nebude ani jedno. Místo toho budou pohodlná korýtka pro anonistické soudruhy, nebo pro pitomiovy soudruhy a soudruhy opice na koksu.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.1.2026 09:36to Petr
Lokální katastrofu jistě lze vyrobit, ostatně, ekologové nám to předvedli na Šumavě. Celoplanetárně ovšem ovlivňuje klima Slunce, a s jeho chodem nic nenaděláme.
Odpovědět
Lokální katastrofu jistě lze vyrobit, ostatně, ekologové nám to předvedli na Šumavě. Celoplanetárně ovšem ovlivňuje klima Slunce, a s jeho chodem nic nenaděláme.
Pe
Petr
18.1.2026 10:45 Reaguje na Jan ŠimůnekCo jste nepochopil na tom, co jsem napsal?
Uspořádání Sluneční soustavy měnit opravdu nejde, ale to přece ani nepotřebujeme, to je něco úplně jiného. My potřebujeme udržet příjemné podmínky, které tu máme. A ty změnit můžeme, a velice snadno. Ne že ne.
Odpovědět
Uspořádání Sluneční soustavy měnit opravdu nejde, ale to přece ani nepotřebujeme, to je něco úplně jiného. My potřebujeme udržet příjemné podmínky, které tu máme. A ty změnit můžeme, a velice snadno. Ne že ne.
Pe
Petr
18.1.2026 15:02 Reaguje na PetrNebo jinak: Když to jde lokálně, jde to i globálně. Však už se nám to povedlo, jen si to odmítáme přiznat.
Psychologie toto dobře zná, odmítání je první fáze vyrovnávání se závažným problémem.
Odpovědět
Psychologie toto dobře zná, odmítání je první fáze vyrovnávání se závažným problémem.
JŠ
Jan Šimůnek
18.1.2026 16:34to Petr
18.1.2026 10:45 Je mi líto, změny ve sluneční aktivitě jsou zcela mimo naše možnosti. My se musíme přizpůsobit momentální aktivitě Slunce.
18.1.2026 15:02 Současné změny aktivity Slunce nejsou žádný problém. Takové tu v minulosti byly už mnohokrát, i daleko vyšší záhřev než ten současný, a k žádným problémům to nevedlo, spíš naopak. Klima ještě teplejší než současné bylo vždy spojeno s hospodářskou prosperitou a růstem populace. Takže kvílení nad "klimatickou nouzí" je naprostý nesmysl, jako ostatně vše, co hlásají ekologové.
Odpovědět
18.1.2026 10:45 Je mi líto, změny ve sluneční aktivitě jsou zcela mimo naše možnosti. My se musíme přizpůsobit momentální aktivitě Slunce.
18.1.2026 15:02 Současné změny aktivity Slunce nejsou žádný problém. Takové tu v minulosti byly už mnohokrát, i daleko vyšší záhřev než ten současný, a k žádným problémům to nevedlo, spíš naopak. Klima ještě teplejší než současné bylo vždy spojeno s hospodářskou prosperitou a růstem populace. Takže kvílení nad "klimatickou nouzí" je naprostý nesmysl, jako ostatně vše, co hlásají ekologové.
Pe
Petr
18.1.2026 17:15 Reaguje na Jan ŠimůnekNemíváte se svými názory problémy v profesním životě?
A jak vlastně víte, že v minulosti bylo "klima ještě teplejší než současné"? A podle čeho jste došel k názoru, že daleko vyšší záhřev než současné teploty přes 40 vedou k hospodářské prosperitě? Jak vy osobně se cítíte, když je venku 40 ve stínu?
Odpovědět
A jak vlastně víte, že v minulosti bylo "klima ještě teplejší než současné"? A podle čeho jste došel k názoru, že daleko vyšší záhřev než současné teploty přes 40 vedou k hospodářské prosperitě? Jak vy osobně se cítíte, když je venku 40 ve stínu?
JŠ
Jan Šimůnek
19.1.2026 11:04Vážený pane Petře, existují nejrůznější způsoby odhadu teplot v dobách "předteploměrových". Jsou navíc na sobě nezávislé, takže se mohou vzájemně podporovat či korigovat. Kromě např. analýz flóry a fauny máme k dispozici i izotopy závislé na sluneční aktivitě a mnoho dalšího. Existují i kroniky a další historické dokumenty.
V 16. století máme doloženy (kroniky a další prameny) "roky bez zimy", v nichž vůbec nemrzlo a nepadal sníh, alespoň v tehdy obývaných oblastech země. Hospodářská prosperita se dá vyčíst např. z informací o cenách potravin a dalších komodit a o příjmech obyvatel. Demografický růst se projevil, třeba v tom 16. století, rychlým zakládáním nových vesnic v polohách, v nichž by s tehdejšími plodinami ještě dnes nevyžily.
Když jdete dál do minulosti, tak i středověké klimatické optimum bylo spojeno s vysokými teplotami, u nás bylo klima +- jako v současnosti v Chorvatsku. Byla opět hospodářská prosperita, expanze obyvatel do dříve neosídlených oblastí a rostl i počet obyvatel. Bohužel natolik, že to neustála tehdejší úroveň hygieny a výsledkem bylo několik vln "černé smrtí" (pravděpodobně pravého moru). A než přišel ten mor, rostla i kultura (něco se zachovalo dodnes, o dalším jsou spolehlivé informace). Následující ochlazení vedlo mj. k husitským válkám, válce mezi Francií a Anglií (lidové vojsko Johanky z Arku), v Polsku proběhla nejkrvavější bitva středověku (u Grunwaldu) atd. S koncem středověkého klimatického optima také skončilo norské osídlení Grónska (proto je Grónsko dánskou, nikoli norskou kolonií).
A když se jde dál do minulosti, je to to samé: Teplo = prosperita, chladno (a často deštivo) = hladomory, epidemie, společenský neklid, války.
Odpovědět
V 16. století máme doloženy (kroniky a další prameny) "roky bez zimy", v nichž vůbec nemrzlo a nepadal sníh, alespoň v tehdy obývaných oblastech země. Hospodářská prosperita se dá vyčíst např. z informací o cenách potravin a dalších komodit a o příjmech obyvatel. Demografický růst se projevil, třeba v tom 16. století, rychlým zakládáním nových vesnic v polohách, v nichž by s tehdejšími plodinami ještě dnes nevyžily.
Když jdete dál do minulosti, tak i středověké klimatické optimum bylo spojeno s vysokými teplotami, u nás bylo klima +- jako v současnosti v Chorvatsku. Byla opět hospodářská prosperita, expanze obyvatel do dříve neosídlených oblastí a rostl i počet obyvatel. Bohužel natolik, že to neustála tehdejší úroveň hygieny a výsledkem bylo několik vln "černé smrtí" (pravděpodobně pravého moru). A než přišel ten mor, rostla i kultura (něco se zachovalo dodnes, o dalším jsou spolehlivé informace). Následující ochlazení vedlo mj. k husitským válkám, válce mezi Francií a Anglií (lidové vojsko Johanky z Arku), v Polsku proběhla nejkrvavější bitva středověku (u Grunwaldu) atd. S koncem středověkého klimatického optima také skončilo norské osídlení Grónska (proto je Grónsko dánskou, nikoli norskou kolonií).
A když se jde dál do minulosti, je to to samé: Teplo = prosperita, chladno (a často deštivo) = hladomory, epidemie, společenský neklid, války.
Pe
Petr
19.1.2026 12:19 Reaguje na Jan ŠimůnekJinými slovy, nikdo netuší jak doopravdy v minulosti bylo, a když byla teplejší období, tak to vůbec nijak neznamená, že muselo být tepleji než dnes. Natož mnohem tepleji. Vždy mě fascinuje, když lidé teplejší historická období automaticky považují za teplejší než dnešek, aniž by k tomu měli nějaké předpoklady. Teplejší historická období klidně mohla být celkově chladnější než dnešek. A vzhledem k fungujícímu vodnímu režimu nejspíš i byla. Těžko si lze představit, že by civilizace zažívala rozkvět při teplotách přes 40 ve stínu.
Odpovědět
Pe
Petr
19.1.2026 20:57 Reaguje na PetrWikipedia na středověké klimatické optimum můj názor potvrzuje. Ano, bylo to teplejší období, ale pouze ve srovnání s tehdejším ostatním obdobím, ne s dneškem!!!
Nebylo tepleji než dnes.
Odpovědět
Nebylo tepleji než dnes.
Pe
Petr
19.1.2026 21:12 Reaguje na PetrKlima ještě teplejší než dnešní (natož mnohem teplejší) by pro tehdejší zemědělství znamenalo neúrodu, a pro civilizaci hladomor a kolaps. Žádnou prosperitu, jak si někteří naivně myslí. Při teplotách přes 40 nejde nic pěstovat, a už vůbec ne budovat a stavět. Ostatně, o tom existují dobové záznamy - když udeřilo vedro a sucho, následovala katastrofa. Žádná prosperita. Civilizace vzkvétaly ve stabilních podmínkách s příjemnými teplotami, kdy se daří přírodě, tedy i zemědělství. Ne ve vedru na chcípnutí, ve kterém nejde nic stavět, a jídlo vám na polích uschne.
Odpovědět
Pe
Petr
19.1.2026 21:22 Reaguje na PetrProblém je v tom, že my jsme si na naše současné klima už zvykli, považujeme ho za normální, a zvládáme ho jen díky naší technice, technologiím, vyšlechtěným plodinám, a za cenu rychlého spotřebovávání a vyčerpávání přírodních zdrojů. Pro středověkého člověka by bylo nesnesitelné a znamenalo katastrofu a kolaps.
Odpovědět
