V potoce na Náchodsku fungují opět protipovodňové přehrážky

Podle fotografií zbytečně vysoké prahy v kanále. Mohlo jich být více, nižší a ten kanál vybavit tůněmi.

Vysoké prahy zklidňují tok, aby měl co nejmenší erozní činnost na
okolní svahy. V době sucha jsou tůně v podjezí vysokých stupňů
dostatečně hluboké a kyslíkaté pro udržení života v toku. Nízké
stupně se budují v rovinatých úsecích, ale v hornaté krajině
úzkých horských toků by nezpomalovaly tok jako ty prahy vysoké
při zvýšených průtocích. Vodohospodáři dobře ví, co stavět tam
a nebo tam, aby to mělo smysl a výdrž. Jediné co bych upravil
je průtočný profil stupně na ostřejší V, aby i při nízkém průtoku
měla voda sílu strhávat sebou vzduch a nestékala líně v tenké
vrstvě přes hranu přehrázky bez strhávání vzduchu do podjezí.
V době sucha horka jsou vysoké vodní stupně jediným zdrojem
kyslíku ve vodě a hluboké podjezí je jediným místem k přežití
ryb , když je vody v celém profilu řeky po kotníky. Tam jsou
ryby likvidovány predátory a dusí se na mělčinách, ale pod
jezy ve vodě plné vzduchových bublin je predátoři nevidí a
třeba pro volavky je to kvůli hloubce nevhodné místo k lovu.
Co je jí"nad kolena", tak není pro ni loviště. Ani vydra
nemá v oblibě zpěněnou vodu v podjezí s vodními válci a
proudy. Loví pomocí zraku a hmatu vousků, což je jí v té
pěně a vířící vodě obojí k ničemu.

Myslím že z hlediska hydromechaniky 3 nízké stupně 1/3 za sebou nahradí jeden 3x vyšší a jsou snadno překonatelné rybami. Je to ale více práce a materiálu, no. Co se týče profilu stupně tak úzký střední vodopád by byl dobrý, jak píšete.

Víte ono to putování ryb k výtěru proti proudu už
ztrácí význam, když schází dospělí jedinci schopni
se vytírat a naopak vysoké prahy chrání drobotinu
před vytahováním dravých ryb drancujících pstruhy
a rybí drobotinu. Je například žádoucí mít vysoké
prahy na vtoku pstruhové říčky do přehrady osazené
štikami, okouny , candáty atd., kteří by pstruhy
plundrovali. Je to jednoduchá zábrana, jak ty toky
chránit před nežádoucími druhy ryb. Příroda byla
sama o sobě plná přirozených vodopádů, jezů ze
spadlých stromů a bobřích hrází, které jsou pro
tažné druhy ryb mimochodem neprůchodné taky, ale
ty na rozdíl od jezů ochranářům nevadí.

netvrdím o sobě, že se v rybách vyznám, ale domnívám se, že okoun, štika a zejména candát se v takových potocích nejspíš neuplatňují.

Zajímalo by mě, zda do projektu byla zakalkulována také trvalá udržitelnost. Tedy zda se počítá s tím, že splavený sediment bude pravidelně z těch vytvořených "kapes" odtěžován.