Liberecký kraj nepovažuje své výhrady k Turówu za vypořádané
Hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu, která zajišťuje osm procent polských energetických potřeb. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a těžit Poláci plánují do hloubky až 330 metrů pod úrovní terénu a spodní část takzvané dobývky by měla být až 30 metrů pod hladinou moře.
Česká strana je skeptická k polskému ujišťování, že zvětšení dolu nebude mít negativní dopad na hluk, prašnost a kvalitu vody na české straně hranice. Lidé z německé strany hranice zase mají obavy, že se budou propadat mosty, cesty a praskat domy. V Polsku musí být kvůli dolu zbouráno nejméně 70 domů v obci Opolno-Zdrój. Na české straně jsou nejblíže k dolu obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Poláci zatím připustili jediný možný dopad na české území, a to úbytek podzemní vody směrem k osadě Uhelná. Polská koordinátorka vyhodnocení vlivu na životní prostředí Anita Kulišová už dříve řekla, že tomu zamezí vybudování hydroizolační stěny. Česká strana se ale obává, zda bude funkční. Pochybnosti připustili i Poláci s tím, že v případě nefunkčnosti této stěny může být prodloužena. "Nepředkládá (oznamovatel záměru) však žádnou metodiku ověřování funkčnosti ani žádný konkrétní postup, dle kterého by bylo přistupováno k doplňujícím opatřením," psalo se ve včera schválené zprávě.
Obdobně špatně jsou podle kraje vypořádané jeho připomínky k vlivům na kvalitu ovzduší, hlukové zátěži obyvatel či možným škodám na budovách důsledkem sedání hornin, jakož i požadavek na nastavení kompenzačních opatření. Kraj nadále trvá na jasném definování metodiky monitoringu účinnosti přijatých opatření a návrhu doplňujících, pokud současná nebudou účinná. Od polské strany chce zároveň záruku finančních kompenzací pro řešení negativních dopadů na českém území.
reklama