Liberecký spolek Čmelák vysadil 1000 tisů červených ve 40 lokalitách kraje
"Tis se nám podařilo navrátit do lesů prakticky po celém kraji. Navíc jsme vysadili i 25 velkých dvoumetrových sazenic na další lokality ve volné krajině, které začnou dříve plodit a ptáci mohou jejich semena roznášet do okolí. Doufáme, že náš projekt napomohl obrátit dlouhodobý trend úbytku tohoto druhu v krajině a že teď už budou tisy v Libereckém kraji jen přibývat," uvedl Antl.
Tis červený je nejvzácnější původní dřevinou z české krajiny, který rostl v lesích na území celé republiky. Těžba a takřka nulová výsadba v minulosti ale způsobily velký úbytek této dřeviny. Dnes je to zvláště chráněný druh, který většina lidí z volné přírody jako strom ani nezná. Tis si nyní lidé spojují hlavně s nepůvodním keřovým zahradnickým kultivarem, který roste v zahradách či parcích.
Projekt Čmeláka podpořený norskými fondy se podle Antla nezabýval jen výsadbou. "Velmi důležitou součástí bylo i zmapování stávajících tisů v krajině. Za dobu trvání projektu se podařilo nalézt a zaznamenat 700 tisů nad jeden metr výšky, vytipovat stromy vhodné pro sběr semen a sebrat okolo 100 kilogramů osiva pro vypěstování dalších sazenic. Na základě údajů získaných z projektu vznikla i studie, která by měla zajistit dlouhodobou podporu tisové populace v Libereckém kraji," uvedl. Čmelák se záchraně tisu věnuje přes 25 let a bude v tom podle Antla pokračovat i po skončení tohoto projektu. "Na výsadbu čekají v našich školkách další stovky sazenic," dodal.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Karel Zvářal
6.5.2024 21:17Slavomil Vinkler
7.5.2024 06:37Slavomil Vinkler
7.5.2024 06:42 Reaguje na Slavomil VinklerLukas B.
7.5.2024 07:25 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
7.5.2024 08:33 Reaguje na Slavomil Vinklertisu s jedlí a uvařily si z toho "zdravý" čaj. Jedna bohužel zemřela
a druhou stěží zachránili . Vím o otravě kozy tisem a taky to, že
právě otravy zvířat byly hlavní příčinou jeho likvidace v minulosti.
Při větším množství tisů v malé oblasti možná k tomu opět dojde,
ale musí někdo monitorovat příčiny podivných úhynů volně žijících zvířat. Že by to byl nástroj k likvidaci zvěře okusující stromky?
Jinak na oplocené zahradě jich mám 7 kusů různých tvarů a výšek
a všechny pocházejí ze semen, které musí před klíčením projít
zažívacím traktem ptáků. Mimochodem plody(kalíšky) jsou velmi
sladké, jediné z celého stromu nejsou jedovaté a pouze je nutno
vyplivnout jedovatá semena. Jinak tis byl znám travičům, ale i
léčitelům . Pozor i dřevo může u citlivých jedinců vyvolat
kožní problémy, takže ač jsem jeho pěstitel, tak nedoporučuji to
s jeho šířením nějak přehánět, aby se to časem nezvrhlo. Oni ti
předci totiž nebyli hloupí, ač měli pouze selský rozum bez titulů.
Jaroslav Řezáč
7.5.2024 10:53 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
9.5.2024 09:20 Reaguje na Jaroslav Řezáčjedovaté? No přece to vyzkoušeli a pak už to věděli! Museli to ale své potomky učit a nespoléhat se pouze
na zbrklé povrchní určování rostlin a hub. Vyhýbat se znalostem hub sbíráním pouze spolehlivě známých druhů jedlých hub je škoda, protože mezi těmi neznámými
bývá mnoho vynikajících druhů se kterými nemohou
ty notoricky známé houby vůbec soutěžit.
Ano jsou občas sporné plodnice v raném stádiu, ale
u nich lze den, dva počkat, až nabydou své typické
znaky pro daný druh. Pan Smotlacha údajně jedovatost
některých hub zkoušel na sobě a jeho atlas hub je pokladem mé knihovničky. Takže nikoliv pouze co
neznám nesbírat, ale učit se, učit se a učit se!