Lidé z Pošumaví opět protestovali proti jadernému úložišti

Obyvatelé pošumavských vesnic opět protestovali proti plánované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu. Devítikilometrový pochod "K uctění a zachování přírody a života v Pošumaví" vedl po pomyslném obvodu plánované stavby, která by v podzemí zabrala plochu 306 hektarů a na povrchu 19 hektarů. Z Chanovic dnes vyšlo 265 lidí bez transparentů, loni jich přišlo přes 400, ráno ale bylo v Chanovicích minus 20 stupňů, řekl ČTK starosta obce Petr Klásek, jeden z hlavních organizátorů odporu. Stát zvažuje sedm lokalit, kde by mělo úložiště vzniknout.

"Hlavně jsou to lidé z oblasti, jichž se to dotýká. Ale i chalupáři, sympatizanti z širšího okolí a obdivovatelé krajiny. Zastupitelé dotčených obcí vidí, že lidé stále podporují stanoviska obcí," uvedl. Lokalita Březový potok je výjimečná tím, že jsou všechny obce jasně proti průzkumu i stavbě a drží při sobě celých 15 let, i když se mění zastupitelstva a starostové. Podporuje je také největší město Horažďovice a sdružení 35 obcí Prácheňsko. "Od roku 2003, kdy se o úložišti u nás začalo mluvit, jsou všechna usnesení a názory všech zastupitelů obcí jednoznačně proti úložišti," řekl starosta Horažďovic Michael Forman. Potvrdila to místní referenda v obcích.

V průvodu byly předškolní děti i dvě osmdesátileté ženy. "Půjdeme pomalu. Když tak pro nás mladí přijedou, ale chceme to celé obejít," řekly ČTK. Účastníci pochod berou jako setkání lidí, kteří se ztotožňují s odporem proti úložišti i proti geologickému průzkumu, který loni zahájila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a zatím je v úvodní fázi. "Naposledy se tu lidé ze SÚRAO pohybovali v létě," řekl Klásek. SÚRAO chce po ministerstvu životního prostředí prodloužit průzkumy, ale obce nesouhlasí. Koncem října 2015 podaly žalobu na stát kvůli tomu, že je povolil. U pražského soudu dosud stání nebylo.

Účastníci pochodu získali informace o stavu příprav stavby a o postojích od starostů šesti obcí lokality Březový potok, tedy Chanovic, Pačejova, Velkého Boru, Maňovic, Olšan a Kvášňovic, kteří také pochodovali. Podpořil je i starosta Horažďovic.

Klásek je zároveň mluvčím Platformy proti hlubinnému úložišti, kterou loni v říjnu založilo 14 obcí a 11 spolků z celé ČR. Usiluje o to, aby byla prodiskutována a přijata nová koncepce nakládání s radioaktivními odpady. Chtějí jasně definována kritéria, podle nichž bude místo pro úložiště vybíráno, a přijetí zákona posilujícího práva obcí. Tento týden požádali o pomoc nového plzeňského hejtmana. Nelíbí se jim hlavně , jak uvádějí, přehlíživé a direktivní jednání státních institucí vůči obcím a občanům a navrhovaný nenávratný způsob ukládání odpadu.

Konečné umístění úložiště, kde by měl být odpad desetitisíce let, má být stanoveno do roku 2025 a v provozu má být v roce 2065. Vláda už v roce 2012 schválila dotčeným obcím kompenzace za průzkumy. Obce na Horažďovicku peníze odmítly, považují je za úplatek.

---

reklama

---