Lidé ze Sudoměřic na Hodonínsku jsou proti spalovně v blízké slovenské Skalici

Slovenská investorská společnost GGES chce postavit na poli u slovenské hranice s Českem spalovnu. Stála by mezi železniční tratí spojující Sudoměřice se Skalicí a Zlatnickým potokem. Proti stavbě spalovny protestuje značná část obyvatel Sudoměřic, nesmyslná přijde i županovi Trnavského kraje Jozefu Viskupičovi z opozičního hnutí Progresivne Slovensko. Řekl to minulý týden při setkání blízko místa plánované stavby. Trnavský kraj rozhodl, že projekt musí být posouzený v tzv. velké EIA, tedy podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a do procesu se připojilo české ministerstvo životního prostředí kvůli posuzování přeshraničních vlivů. Ze slov ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyplynulo, že není dosud zřejmé, jak bude spalovna, nazývaná zařízením pro energetické využití odpadu, vypadat.

"Neznáme ani výšku komína, aby bylo možné spočítat rozptylovou studii. Také chceme, aby tu byly co nejlepší technologie. Po roce 2030 se navíc zpřísní parametry pro stavbu těchto zařízení," řekl Hladík.

Proti jsou jak občané Sudoměřic, tak část obyvatel slovenské Skalice, kteří se obávají dopadů na životní prostředí. Viskupič, Hladík a starosta Sudoměřic František Mikéska (KDU-ČSL) se shodli na tom, že umístit spalovnu nejen do blízkosti sídel, ale především do blízkosti Baťova kanálu a skalického přístaviště není nejvhodnější. Podle nich má být toto území rozvíjené dál pro cestovní ruch.

Hladík však nechce Slovensku mluvit do toho, zda má spalovnu stavět. "Není naší věcí to zpochybňovat, jen chceme znát všechny možné dopady na životní prostřední a české obyvatele. I u nás stavíme sedm podobných zařízení, protože po roce 2035 bude zakázáno skládkování. Ale usilujeme o použití nejlepších technologií a o to, aby tato zařízení vyráběla teplo a elektřinu a nahrazovala fosilní zdroje tepla, tedy uhlí a plyn," dodal Hladík.

Jak Viskupič, tak jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) se diví, že investor umístil záměr na úplný okraj Slovenska, přestože patrně nepočítá s tím, že by tam svážel odpad i z české strany. "Přitom je logické svážet odpad do těchto zařízení z okolí jako například do Brna," řekl Grolich. Od investora informaci o tom, že by chtěl svážet i český odpad, nemá a v záměru se uvádí, že dopravní dopad na českou stranu bude nulový. Pokud by Slováci chtěli i český odpad, museli by požádat českou vládu o souhlas a mít i souhlas slovenské vlády.

Podle Viskupiče je asymetrické umístění nelogické. "Při plánované kapacitě nám to udělá obrovský dopravní problém. I proto jsme jako Trnavský kraj rozběhli proces velké EIA, postupně budeme mít odpovědi a z toho podle mě vypadne, že na tomto místě a za daných podmínek je to nesmysl," míní Viskupič.

---

reklama

---