Lokalitu Plachta na okraji Hradce Králové začnou ještě letos spásat buvoli
"Mělo by jít o pár buvolů domácích, známých také pod názvem buvol vodní. Zpočátku by se měli pást na ploše o rozloze 2,5 hektaru. Na Plachtě by měli být minimálně rok, uvidíme, jak se pastva buvolů osvědčí," řekl Číp.
Na Plachtě jsou nyní tři divocí koně, dříve jich bylo více, až sedm. Pastviny jsou rozděleny ohradníky na čtyři části. "Koně jsou na jedné pastvině, nyní je jich tam málo, proto zapojíme buvoly. Podle potřeby budeme pastvu koní a buvolů různě kombinovat, abychom dosáhli potřebného výsledku, vegetace by měla být spasena tak akorát," řekl Číp.
Divocí koně, kteří byli na Plachtu vpuštěni na začátku roku 2018, jsou potomky zakládajícího stáda přivezeného do rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích v roce 2015 v rámci projektu financovaného z Operačního programu životní prostředí.
Lokalita Plachta byla od konce 19. století vojenským cvičištěm, kde pravidelně jezdila těžká technika. Když armáda před více než 20 lety cvičiště opustila, začala Plachta zarůstat náletovými dřevinami. Cílem ekologů je zachovat v lokalitě bezlesí, proto od roku 2003 využívají k údržbě některých míst i těžkou techniku. Ekologové při úpravě Plachty spolupracují s Východočeským klubem přátel vojenské techniky.
V Královéhradeckém kraji ochranáři pečují s pomocí velkých kopytníků také o Ptačí park Josefovské louky u Josefova u Jaroměře na Náchodsku. Od podzimu 2020 tam pomáhají spásáním křovin a rostlin a rozdupáváním podmáčených luk pratuři, divocí koně jsou tam od ledna 2018.
Přirozená pastva velkých kopytníků vytváří mozaiku různorodých stanovišť, kterou nedokáže napodobit jiný typ péče, jako je například kosení nebo pastva domácích zvířat. Proto je vhodná pro údržbu rozsáhlejších území, kde pomáhá k návratu kvetoucích bylin a na ně vázaných druhů motýlů a dalších organismů.
reklama