Loňský rok byl v ČR plný meteorologických extrémů, budou stále častější

Bohužel, klimatická změna nám už drtí palce a dnes je snad už jasné, že to nemáme šanci zvrátit. Pokud už i druhý největší prasák planety, USA, rezignoval, je posekáno. Čína možná dojde k neutralitě v roce 2060, jak slíbila, ale bude to už houby platné.

Nevím zda bude k něčemu, aby se původní evropané obětovali a vrátili se hospodářsky hluboce zpět, na konec 18. století. .

Nebude, taky to nenastane. Původní Evropané mají dnes daleko horší problém, aby se z nich nestali otroci Asiatů.

Kterých Asiatů to podle vám máme být otroky:-)?

Mám zrovna na tohle odpovídat? A proč?

Kdo jiný by měl odpovídat než stvořitel tak geniální a do budoucnosti vidící myšlenky. Nebo to není tvoje myšlenka a zase jen opakuješ nějakého jiného režimního myslitele, který cílí na podobné duté hlavy.

Včera jsem jezdil služebně v lokalitě Brantice, Radim, Krasov, Široká Niva a Karlovice, kde jsem si vzpomněl na staré domorodce, kteří tady hospodařili 300 let, ale žádný z nich nepostavil své stavení do koryta potoka nebo do řeky.
Všechny staré stavení a statky jsou ještě dnes vidět, že jsou vždycky pár metrů nad výškou hladiny, kde řádila povodeň.
Takže jednoduché jak facka a jak se říká, chytrému napověz a hloupého trkni.

Mýlíte se a to díky neznalosti historie. To kde kdo staví
dům bylo o jeho finančních možnostech. Honosné vily a statky
stály mimo záplavové zóny a na levných zaplavovaných místech
stavěli ti chudí. Ty jejich domy jsou už buď zbourány a na jejich základech stojí domy nové a nebo jsou přestavěny tak,
že je za nové považujete. V minulosti lidé udržovali toky
průtočné ve svém vlastním zájmu a taky zpevňovali jejich
břehy, aby jim nevymílaly jejich drahocennou půdu k obživě.
Navíc i císař pán a prvorepublikový stát se o řeky staral
tak, že můj děda těžil pro stavební firmy ze dna Odry
štěrk a písek naplavený po povodních. Břehy "baštovali"
dubovými kůly, které proplétali vrbovými větvemi. Dodnes
vidím pozůstatky jeho práce, když vidím v korytě ty kůly.
Nebylo to tedy NICNEDĚLÁNÍ ale DŘINA, aby uchránili sebe
a své majetky. Mimochodem v České Vsi můj strýc po válce
osídlil barabiznu německého antifašisty, který byl chudým
preparátorem trofejí a vycpávačem zvířat. Odcházel sám
dobrovolně za příbuznými do Rusy obsazeného Saska. Ten
dům řeka Běla vyplavila každé jaro a při každé průtrži
mračen. Strýc se tehdy divil, proč má nábytek na třech
cihlách a po prvé povodni to pochopil. Voda vystoupala
do výše cihel a nemusel stěhovat nábytek. Voda přišla,
odešla, ale vlhkost zůstala. Po povodni vybílili metr
od podlahy dlážděné cihlami a větrali, topili a větrali.
Bydleli tam až do smrti, pak to syn prodal obci, ta ho
zbourala, pozemky navýšila a postavila tam bytovky,
které už obyčejná povodeň neohrožuje. Takže jste si na
nic nevzpomněl, ale pouze adorujete něco o čem víte
kulové. Prostě bohatí stavěli na bezpečných místech a
je tomu tak dodnes, když vidím ten rozdíl v cenách
stavebních pozemků v místech bez hrozby záplav a nebo
tam, kde záplavy stále hrozí. Rozdíly jsou trojnásobné
a ti chudší risknou i tu povodeň, když ušetří milion
za bezpečný pozemek. Šetří i na podezdívkách kdysi
v záplavových oblastech běžných a od okolí je dělí
v bungalovech pouze jeden schod. V Bohumíně tak měli
letos v těch nových domech, které měla chránit dosud
nedostavěná hráz, metr a více vody pouze proto, že
ochranáři bránili pokácení jediného stromu stojícího
v cestě stavby hráze. Byl dokonce "stromem hrdinou"
a ty škody jdou do stovek milionů. Potížismus je dnes
největším zlem, ke kterému se uchylují rádoby ochranáři
a ochranářství stavějí do pozice nenáviděné postiženými.

Milý Břehu ze Zábřehu...
Jsem rád, že se mnou souhlasíš a je mi vážně líto hloupých a chudých lidí, kteří si z nouze postavili v korytě řeky své obydlí. O vyhnání Němců a osidlování pohraničí vím toho daleko více, než si myslíš, ale nebudu se tady s tebou přít. Jen zopakuji, co jsem tady napsal: "Chytrému napověz a hloupého trkni."
A co se týče tvého závěru, tak bych jen upřesnil, že: Největším zlem je lidská hloupost.
HOWK

Jo a šéf IPCC předpovídal, že v roce 2010 roztají všechny ledovce. Je to zbytečné vyvolávání strachu. Mladí pak nechtějí mít děti že nás klima zničí.

Tak na jednu stranu je ta vyšší průměrná teplota zde v Česku uživatelsky příjemná. Podívejte na meteo stanici Klementinum, která měří od 18. stol. Do nějaké půlky 20. století nebo max do 70 - 80. let 20. století se často v zimě vyskytovaly vlny arktických dní, kdy denní maximální teplota nepřesahovala -10°C a minimální byla kolem -20 °C. A to prosím v centru Prahy! Jak asi bylo v tyto dny třeba v Liberci. Za mě jsem trochu sobecky rád, že takovéto počasí se už nevyskytuje.

Dáte si panáka slivovice, je vám lépe, dáte si druhého, pořád se to zlepšuje. Po půl litru už zvracíte a po litru je po vás, jak po žabě.
Odhaduji, že si nalíváme třetího a zrychlujeme.

Když budete pořádně trénovat ... ;-)

Máme jen jednu Zeměkouli a jeden pokus.

nejásejte předčasně...ta deseti denní epizoda s teplotami kolem mínus deseti a celodenní mráz může nastat kdykoliv. Když může arktický vzduch klesnout k ČR jednou, umí to udělat i podruhé...po desáté.

To jo, ale jde o to, že jak je celkově tepleji, tak ani ten vzduch původem z Arktidy nebývá tak prochlazenej, jako kdysi dávno. A také je pravda, že se spíš dlouhodobě vylévá zejména nad Amerikou. Letošní zima tam byla nejchladnější za více jak 30 let, dokonce. S tím ale zase souvisí trochu jiný chování polárního vortexu, tedy další souvislost a oteplováním klimatu.

Ať se Žalud podívá na produkci emisí v EU a ve zbytku světa za takových posledních 20-30 let a třeba přestane plakat na špatném hrobě.

I když já mám silný pocit, že se dívat ani moc nemusí, že sakra dobře ví jak se věci mají, ale když ho to může živit ...

http://dejiny.unipo.sk/PDF/2024/01_1_2024.pdf
Počasie prvej polovice 18. storočia, t. j. doby Mateja Bela
Počasie bolo na celom území Horného Uhorska ovplyvnené obdobím Malej doby
ľadovej, respektíve jej extrémnejšou periódou, tzv. Maunderovým minimom. Toto obdobie môžeme vo všeobecnosti charakterizovať ako klimatickú periódu trvajúcu približne od 15. storočia do polovice 19. storočia. Bola typická nepriaznivým a veľmi premenlivým počasím nielen v jednotlivých rokoch, ale aj v období letného či zimného polroku. Oproti predošlému stavu (stredovekému klimatickému optimu) nastalo zreteľné zhoršenie klímy. Výrazný pokles teplôt bol sprevádzaný zvýšeným výskytom zrážkovej činnosti. Celkovo pre klímu tohto obdobia boli typické chladné zimy a vlhkejšie letá, pričom priemerná ročná teplota klesla o viac ako 1,5 °C oproti súčasnému stavu. Striedali sa veľmi chladné, často až tridsať ročné obdobia
s teplejšími periódami. Typické boli série po sebe nasledujúcich rokov so studeným a vlhkým letom.
Na území Západných Karpát sa Malá doba ľadová prejavovala, oproti dlhodobým charakteristikám počasia v 20. storočí, chladnejším a vlhkejším priebehom
s dlhšími a mrazivejšími zimami. Snehová pokrývka často trvala až do jarných mesiacov či polovice jarného obdobia. Pre studené zimy bolo typické, že nasledovali za sebou v dlhších sériách, čo výrazne zhoršovalo situáciu obyvateľov. Na nepriaznivý zimný polrok potom nadväzovalo krajne nepriaznivé počasie aj v jarnom a letnom období s typickými dlhotrvajúcimi aj prívalovými zrážkami. Početné, často extrémne búrky boli sprevádzané silným vetrom, lejakmi a krupobitím. Prívalové dažde
spôsobovali na vodných tokoch povodne, ktoré ničili a odnášali všetko, čo im stálo v ceste – domy, úrodu z polí, hospodárske zvieratá, ale časté boli aj straty na ľudských životoch. Vlhké a chladné letné polroky boli v nepravidelných intervaloch nahrádzané extrémnymi dlhotrvajúcimi horúčavami a suchom. Po týchto výkyvoch počasia a prírodných katastrofách nasledovali hladomory, ktoré mnohokrát prerástli do epidémií.

To líčení dob minulých ,mně silně připomíná strašení hříšníků farářem , když jim vysvětloval, co je v pekle čeká ,pokud nezaplatí odpustky

Mne sa to zdá práve naopak, súčasné strašenie je presne náhrada náboženstva. Nezmyselné obete majú zmeniť počasie či klímu, dobré skutky môžu zmeniť počasie či klímu.
To čo bolo v minulosti zjavne nikoho nezaujíma, ani pána klimatológa. Dookola sa opakuje mantra, v atmosfére je viac energie a preto budú extrémne javy silnejšie. Pritom je dokázané, že k extrémnemu počasiu je protrebný rozdiel teplôt, samotná vysoká teplota nestačí.
Ak si prečítate celú publikáciu, zistíte že minulosť je plná extrémnych výkyvov počasia a teda súčasné extrémy sa nevymykajú z tohoto rámca ani o kúsok.

https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/rok-1921-30.8.2021/

Mně minulý rok brambory nevyrostly , bylo to suchem i když odborníci říkají ,že prší stejně. No ale brambory jsou hloupé a neví co odborníci říkají.
Já vidím všude okolo obrovský úbytek starých mohutných stromů, ty usychají všude a nahrazují se něčím co je spíš křoví. Řekl bych že dnešní mladé stromy tak mohutné už nikdy nevyrostou. Proč najednou tolik starých stromů usychá, tolik druhů fauny i flory mizí? To mě znepokojuje víc než výkyvy počasí. To není klimatickou krizí, ani růstem CO2. Příčiny nikdo nezná ,ale určitě to souvisí s člověkem a jeho chováním k přírodě.

Jeden z dôvodov prečo staré stromy vysychajú je fakt, že sa človek prestal starať o krajinu. Mohutný strom rastúci osamelo na lúke neznáša zarastenie krovím. A práve to sa deje, pretože traktorista sa nedostane až ku kmeňu - chýba ručná práca. Okrem toho veľa lúk zarastá krovím kompletne.

Velké stromy rostou právě v naprosto neudržovaných pralesích. Funguje přirozený výběr těch nejsilnějších semen a stromů. Mohutný strom si vždy svoje místo chrání stínem a možná i jinými způsoby.