https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mame-novy-plan-jak-v-cesku-pristupovat-k-vlkum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Máme nový plán, jak v Česku přistupovat k vlkům

19.3.2020 15:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ministerstvo životního prostředí přijalo Program péče o vlka, aby mělo jednotnou strategii, jak reagovatna rozšíření vlčí populace na českém území.
Ministerstvo životního prostředí přijalo Program péče o vlka, aby mělo jednotnou strategii, jak reagovatna rozšíření vlčí populace na českém území.
Licence | Volné dílo (public domain)
Návrat celoevropsky přísně chráněného vlka do naší krajiny s sebou v posledních dvou letech přináší řadu nejasností a konfliktů. Dochází zejména ke škodám na hospodářských zvířatech, ale i k obavám veřejnosti z případného napadení těmito šelmami. Ministerstvo životního prostředí proto přijalo Program péče o vlka, aby mělo jednotnou strategii, jak na rozšíření vlčí populace na českém území reagovat.
 
V programu jsou opatření, která by měla omezit vznik škod na hospodářských zvířatech a zmírnit konflikty, které s přítomností vlka v naší krajině souvisí. Počítá se i se stanovením tzv. příznivého stavu populace a jednotným postupem úřadů při nestandardním chování vlka.

Program péče připravilo Ministerstvo životního prostředí spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a vědci, připomínkovali ho zástupci chovatelských svazů, Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ), Ministerstva zemědělství a dalších subjektů. Aktualizace “programu péče” proběhne za dva roky.

„Pro udržování naší krajiny je nezbytné uchování pastvy. Jde zejména o podhorské oblasti, kde je každý chov hospodářských zvířat třeba maximálně podporovat. Na druhou stranu vlci pomáhají snižovat nadměrné stavy spárkaté zvěře, působící miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách. Skloubit existenci vlka s pastvou hospodářských zvířat není jednoduché. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se proto zaobírá specifikací účinných opatření k ochraně stád, připravuje také „manuál“ pro případy výskytu problematických vlků,” dodává František Pelc, ředitel AOPK ČR.
Mapa ukazující výskyt vlka ve vlčí sezóně 2018/2019.
Mapa ukazující výskyt vlka ve vlčí sezóně 2018/2019.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Hnutí DUHA, ČZU & OWAD

Vlci se u nás před sedmi lety nerozmnožovali. Vyskytovali se jen v oblasti Beskyd, při hranici se Slovenskem, kam zasahuje západní okraj karpatské populace tohoto druhu. V posledních letech se k nám však šíří vlci také z tzv. středoevropské nížinné populace, to je ze sousedního Německa a západního Polska.

Návrat vlka do naší krajiny, kde byl před bezmála 200 lety vyhuben, s sebou přináší řadu nejasností a konfliktů. Program péče o vlka se primárně zaměřuje na řešení konfliktů spojených s návratem vlka do naší krajiny. Ochranu vlka ale nezavádí, ani nezpřísňuje.

Vlk je v prakticky v celé Evropě chráněný evropskou legislativou a program péče toto nemění ani měnit nemůže - nejde tedy o legislativní normu, ale o managementový plán (plán přístupu), jehož jednotlivá opatření bude MŽP ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody a také s Ministerstvem zemědělství, chovatelskými organizacemi, myslivci a dalšími hospodáři v krajině nyní naplňovat.

„Program péče je strategický dokument, který určuje základní kroky, které je potřebné pro prevenci a řešení konfliktů souvisejících s výskytem a rozvojem populace vlka řešit. Ministerstvo už v souladu s programem péče pracuje na legislativních změnách v oblasti náhrad škod s cílem poskytování náhrad dotčeným subjektům zjednodušit a usnadnit veškerou související administrativu. To byl také jeden z požadavků chovatelských svazů,“ vysvětluje Vladimír Dolejský, náměstek pro ochranu přírody a krajiny MŽP.

Na přípravě Programu se kromě Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR podíleli také odborníci a vědci z univerzit a dalších institucí. Již v průběhu zpracování byl program konzultován se zástupci chovatelských svazů, Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) a také Ministerstva zemědělství a řadu konkrétních návrhů a připomínek se podařilo zapracovat.

Vlčata narozená na jaře 2019 na česko-slovenském pomezí.
Vlčata narozená na jaře 2019 na česko-slovenském pomezí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Peter Dregubiak / Šelmy.cz

V Programu péče je také zakotven úkol ve spolupráci s Německem a Polskem (resp. v oblasti Karpat se Slovenskem) stanovit do příštího roku tzv. příznivý stav populace – tedy velikost populace (a odpovídající podíl z hlediska území ČR), při jejímž dosažení může ČR společně s okolními státy začít jednat s Evropskou komisí o úpravě evropské legislativy a stanovení případných kvót pro lov vlka.

Konkrétní cílové počty vlků zatím nejsou stanoveny ani v okolních státech (jako je třeba Sasko, kde se populace vlka rozvíjí od r. 2000 a první program péče byl přijat v r. 2009) a jednou z mála zemí v rámci EU, která uvádí konkrétní hodnotu "životaschopné populace" vlka pro své území (nikoli limitního stavu) je Francie, jde však o zemi, kde se vývoj vlčí populace řeší již řadu let a tento údaj je součástí až nejnovějšího, v pořadí již třetího managementového plánu z roku 2018.

Součástí programu je i opatření, které by mělo reagovat na situace, kdy se nějaký vlk chová nestandardně. Takového chování je potřebné řádně vyhodnotit a jedince s narušeným, problémovým chováním, u nichž by hrozilo např. ohrožení bezpečnosti nebo specializace takových jedinců na hospodářská zvířata, z přírody odstranit.

Postup eliminace problémového jedince je možný pouze na základě výjimky podle zákona o ochraně přírody a krajiny (a příslušné evropské legislativy). Program péče ukládá stanovit detailní postup v těchto případech, a to až do úrovně faktického provedení, na kterém bude participovat jak státní správa v oblasti ochrany přírody a myslivosti, tak konkrétní uživatelé honiteb.

Nejzávažnějším problémem výskytu vlka v krajině jsou škody, k nimž dochází na hospodářských zvířatech. Mezi hlavní cíle Programu péče o vlka proto patří zejména zajištění fungujícího systému pro poskytování finanční podpory na realizaci preventivních opatření na ochranu stád a zlepšení postupu šetření a vyplácení náhrad vzniklých škod. Významná je také kvalitní informovanost laické i odborné veřejnosti, tedy např. zabezpečení potřebného monitoringu a sběru dalších informací, jejich sdílení mezi zainteresovanými subjekty (orgány státní správy, chovateli, myslivci).

Jedním z důležitých témat programu je již zmíněné financování preventivních opatření. „V současné době je lze hradit díky Operačního programu Životní prostředí. Jde však o komplikovaný a administrativně náročný nástroj,“ podotýká Vladimír Dolejský. A dodává: „Usilujeme proto o co nejefektivnější nastavení podmínek podpory tak, aby byla pro chovatele co nejdostupnější. Logicky by nejvhodnějším řešením bylo provázání se systémem ostatních podpor v oblasti zemědělství, zatím se k tomuto návrhu ale Ministerstvo zemědělství nepřiklonilo, diskutujeme a hledáme tedy alternativní řešení.“

Programy péče jsou přijímány zpravidla na období 10 let, v případě vlka však MŽP počítá s jeho aktualizací v kratším termínu, a to již za 2 roky. Do této doby by již měla být realizována některá významná opatření, např. stanovení velikosti populace (tzv. příznivého stavu druhu podle požadavků evropských předpisů) nebo nastavení podmínek podpory zavádění opatření k ochraně stád v programovém období 2021-27.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Hu

Hunter

19.3.2020 22:00
Mohu se redakce Ekolistu zeptat, kdo je autorem článku? Děkuji.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.3.2020 06:17
Od tohoto plánu se výslovně distancovala Česká myslivecká jednota, chovatelé i další. Z jejich připomínek nebylo zapracováno nic.
Nemá cenu se vyjadřovat k něčemu , co bylo prosazeno jedinou zájmovou skupinou na MŽP , bez ohledu na oprávněné zájmy jiných.
Takto se veřejná politika v oblasti ŽP nedělá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.3.2020 08:43 Reaguje na Miroslav Vinkler
Prostě MŽP a AOPK by bylo třeba zrušit. A zrušit řadu zákonů a vyhlášek, které v prostředí těchto organizací vznikly. Navíc po proběhnutí koronavirové epidemie, odhaduji tak v polovině příštího roku, na tom budeme ekonomicky tak mizerně, že si podobné organizace ani nebudeme moci dovolit platit. To samé se týká i řady nevládek.
Odpovědět
re

regis24

20.3.2020 07:10
To že bude AOPK pořád dokola lhát, neznamená, že se z té lži stane pravda. Program péče o vlka nebyl projednán s nikým jiným, než ekoteroristy.
Veškeré připomínky ze strany myslivců a chovatelů AOPK bezdůvodně a úmyslně smetla.
Takže to není program založený na diskuzi odborníků, je to jen jednostranný plán na absolutní ochranu vlka. Plán, kde se vůbec neuvádí kolik peněz to bude, kdo je bude platit, atd... AOPK je prostě jen prizivnik MŽP.
Odpovědět
dm

david matoušek

20.3.2020 08:00 Reaguje na regis24
Na ekolistu se v případě téhle problematiky dokola objevuje argument, včetně tohoto článku, že vlk nám pomůže se spárkatou zvěří, škodící lesům. Vlky tu v některých oblastech už pár roků máme, v Německu, Polsku i přes deset let. Tak bych prosil, napište tedy někdo článek objektivně, jaké pozitivní vlivy konkrétně, nám už vlk přináší. Versus náklady s jeho existencí spojené.
Odpovědět
re

regis24

20.3.2020 08:07 Reaguje na david matoušek
To ale nikdo nenapíše. To že vlk sníží stavy spárkaté zvěře je lež a nesmysl. Stačí umět jen trochu počítat. Ročně je v ČR uloveno kolem 400 tisíc kusů spárkaté zvěře. Kolik by muselo být vlků, aby byli schopni ulovit alespoň 10%? Kde by potom takové množství vlků žilo? V každé vesnici?
Odpovědět
dm

david matoušek

20.3.2020 08:10 Reaguje na regis24
Právě to chci slyšet. Na snížení stavů spárkaté zvěře xy vlků vs. náklady. Kolik to bude stát a jestli se to vlastně vyplatí.
Odpovědět
re

regis24

20.3.2020 08:24 Reaguje na david matoušek
Ale to nikdo neřekne, neexistují k tomu žádné relevantní podklady. AOPK a Duha jen lžou a hrají si na ochránce. Vůbec jim nejde o vlka a přírodu, jde jim jen o přísun peněz z rozpočtu.
Odpovědět
dm

david matoušek

20.3.2020 08:07 Reaguje na regis24
Pro jistotu přesně. O kolik se tedy snížily škody zvěří a náklady na ochranu v oblastech s vlky. Žádně dojmy a přání a obecné cancy o fungujícím systému a přírodě. Díky.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.3.2020 08:17
S Židy za okupace bylo také konzultováno jejich přemístění do Švýcarska. Akorát že transporty jezdily jinam. Odpůrce ekologizace je třeba koronavirovat, nebo euthanasiovat.
Odpovědět
Pa

PavelA

20.3.2020 08:31 Reaguje na Michal Ukropec
Ty jsi asi z jiné dimenze....
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.3.2020 17:04 Reaguje na PavelA
Asi jste nečetl lži nahoře.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist