https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mamuti-na-sibiri-honba-za-ledovou-slonovinou-nabira-na-rychlosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mamuti na Sibiři - honba za ledovou slonovinou nabírá na rychlosti

10.2.2019 02:30 | JAKUTSK (ČTK)
Poptávka po mamutích klech prudce vzrostla loni poté, co čínské úřady rozhodly o zákazu dovozu a prodeje slonoviny.
Poptávka po mamutích klech prudce vzrostla loni poté, co čínské úřady rozhodly o zákazu dovozu a prodeje slonoviny.
Prokopij Novogovicyn ukrývá na své zasněžené zahradě pod plachtou kost o rozměru malého talíře. Je to obratel mamuta - zvířete, které rozpoutalo na Sibiři úplnou zlatou horečku a honbu za slonovinou z jeho klů. V tomto obrovském ruském regionu, jehož severní břehy omývá Severní ledový oceán, působí permafrost jako lednička uchovávající prehistorická zvířata, především mamuty.
 

"Přátelé našli na severu kostru. Chtěli ji prodat, ale chyběly kly. Tak ji nikdo nechtěl," řekl agentuře AFP Novogovicyn, který žije v jedné vesnici v Jakutsku na východě Sibiře.

Poptávka po mamutích klech prudce vzrostla loni poté, co čínské úřady rozhodly o zákazu dovozu a prodeje slonoviny. Skulptury ze slonoviny jsou v Číně velmi populární, a proto se kupci zaměřili na Sibiř.

V roce 2017 připadalo 80 procent ze 72 tun mamutích klů exportovaných Ruskem na Čínu. Trh je tak veliký, že Číňané dokonce přijíždějí do Jakutska, aby se zde zásobili.

Podle úřadů spočívá na 500.000 tun mamutích klů, jimž se přezdívá ledová slonovina, právě v Jakutsku. Místní lovci a rybáři již dlouho sbírají tyto kosti podél toků řek nebo u pobřeží.

V době pleistocénu, který trval asi 2,5 milionu let a skončil před 11.000 lety, žily v ruských stepích tisíce mamutů.

Tento obchod však není dostatečně regulován: hledači klů mohou získat povolení pro některé zóny, ale někteří z nich si stěžují na tlak úřadů.

V regionu o třech milionech kilometrů čtverečních, kde je málo silnic, je hledání mamutů složité a připravuje se měsíce dopředu. Nezbytné vybavení se musí posílat stovky kilometrů daleko.

Kvalitní mamutí slonovina se prodává za v přepočtu 22.500 Kč za kilogram a je zdrojem obživy v Jakutsku, kde je jen málo pracovních příležitostí a zemědělství nelze provozovat kvůli klimatu.

"Nyní se rozpoutala opravdová zlatá horečka," říká jeden z hledačů slonoviny, který sice více než deset let pracuje legálně, ale nechce uvést jméno.

Již pět let se ruský parlament snaží odhlasovat zákon, který by stanovil pravidla tohoto obchodu. "Obyčejní lidé by měli vědět, jestli mohou něco sebrat, prodat, zaplatit daň a žít v klidu," říká.

Mamutí kly.
Mamutí kly.

Loni hledači slonoviny demonstrovali v Jakutsku, metropoli regionu, proti tomu, že jim úřady nalezenou slonovinu zabavily. Nesli transparenty, z nichž některé obsahovaly výzvu: "Putine, vrať slonovinu lidu!"

Podle místního poslance Vladimira Prokopjeva bude situace ve slepé uličce do té doby, dokud nebude v Moskvě schválen příslušný zákon.

Hledače slonoviny obzvláště znepokojilo vysílání dokumentárního filmu na státním programu Rossija-24. V něm byli obviněni, že se zabývají zločinným obchodem ničícím barbarsky archeologická naleziště, nad nímž místní úřady zavírají oči.

Podle Vladimira Prokopjeva si reportáž objednali "oligarchové slonoviny", velkoobchodníci, kteří dříve působili jako zprostředkovatelé pro místní hledače, dokud nepřišli do Jakutska obchodovat Číňané.

Paleontolog Valerij Plotnikov z jakutské Akademie věd však soudí, že tato honba za mamuty naopak umožňuje studovat nové druhy, například loni v létě to byly ostatky jeskynního lva.

"S oficiálními hledači slonoviny máme společné zájmy," tvrdí vědec. Ti, kdo mu odevzdají nalezené poklady, zůstávají jejich vlastníky a dostávají peníze, když jsou vystaveny v cizině. Jeho laboratoř rovněž získává slonovinu zabavenou hledačům pracujícím nelegálně nebo ve chráněných oblastech.

Někteří obyvatelé Jakutska, jako je Prokopij Novogovicyn, zdůrazňují, že prodej mamutích klů umožňuje snižovat honbu za sloními kly. "Naše kostry zachraňují živé slony," prohlašuje.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist