Mapování jeseterů přináší zajímavé výsledky. A komplikuje jejich ochranu
Ve výsledku může tato práce přinést cenné podklady pro záchranu jeseterů, kteří byli v průběhu devatenáctého století z moří v důsledku přelovení prakticky zlikvidováni. Jeseteři v amerických pobřežních vodách jsou zahrnuti do Úmluvy o ochraně ohrožených druhů, ale díky jejich složitému životnímu cyklu je proces záchrany druhu více než svízelný.
Připnutím satelitní čipovací značky na dospělé jesetery, kteří se třeli v ústí řeky Hudson, bylo umožněno ohromeným vědcům z Národního ústavu pro oceán a atmosféru (NOAA) sledovat následnou migraci jedinců. Ukázalo se, že akční rádius ryb je ohromný. Přirozeně se ví, že ačkoliv se jeseteři třou ve sladkých vodách, tráví zbytek života v mořích. Ale to, že se z trdliště přesunují na sever k území Nového Skotska nebo na jih až k pobřeží státu Georgia, nečekal skutečně nikdo. Navíc se ukázalo, že jednotlivé oceánické areály náleží jednotlivým druhům jeseterů, kteří jsou ekologicky i geneticky odlišní, byť sdílejí stejná trdliště.
„Studie přináší kritický náhled na skutečný život těchto ryb,“ říká Ellen Pikitchová z Úřadu pro ochranu oceánů z univerzity ve Stony Brook. „Efektivní záchrana tohoto druhu musí zahrnovat nejen jesetery samotné, ale i místa, kde se v průběhu životního cyklu vyskytují.“ Daniel L. Erickson z oregonské fakulty ryb a živočichů k tomu dodává: „Ochrana migrujících ryb je obecně velmi komplikovaná. Navíc, pokud se pokusíme chránit jesetera jako pět dílčích druhů, je téměř nemožná.“ Technologie PSAT, připínací satelitní čipovací značky, tedy přináší cenné informace, které situaci se záchranou populací jeseterů paradoxně komplikují.
Článek byl uveřejněn na serveru ScienceDaily dne 7. 1. 2011 pod názvem „Atlantic Sturgeon Recovery Efforts May Benefit from New Study Tracking Oceanic Migrations“.
Ilustrační video:
reklama
