Meteorologové: Předpovědi počasí v ČR nikdy nebudou stoprocentní

O uplynulém víkendu se kvůli silným dešťům ocitlo několik českých obcí pod vodou. O možnosti vydatné srážky a následné povodně včas předpovědět se dnes zajímal ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) při návštěvě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Zmíněny byly i plánované úspory v resortu, které se dotknou také hydrometeorologů.

„Je naší povinností učinit vše proto, aby veškeré služby, které tento ústav poskytuje občanům, letectvu a armádě, byly zajištěny. Žádné škrty se nemohou dotknout těchto služeb,“ prohlásil rezolutně Pavel Drobil. Na snímku ministr Pavel Drobil a ředitel ČHMÚ Ivan Obrusník Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Singr/Ekolist.cz

„Aby reakce obyvatelstva na povodňové nebezpečí byla včasná a úspěšná, je třeba, aby systém krizového řízení zafungoval jako celek,“ řekl ředitel ČHMÚ Ivan Obrusník. „Je třeba zvyšovat odolnost států, měst a obcí, aby dopady byly co nejmenší. Zde musí Česká republika zapracovat. Musí se ale zlepšit i připravenost samotného obyvatelstva, aby reagovalo tak, jak je třeba.“ Informace o povodních se k lidem dostávají přes systém krizového řízení, prostřednictvím médií a na významu nabývá také internet.

Náměstek pro meteorologii a klimatologii na ČHMÚ Radim Tolasz k předpovědím počasí říká: „Informace od nás je přesná, ale je zatížena značnou nejistotou a nikdy nebudeme schopni říct, kde bude za chvíli dva a půl metru vody.“ Minulou sobotu však podle jeho slov informace v regionech byla včas a bylo možné povodeň očekávat.

Problém ale je, že lidé na takové situace nejsou připraveni. Roli hrají i plané poplachy. Meteorologové ale doporučují být připravený při každém varování. „Může se stát, že se dvakrát připravím zbytečně, protože voda nepřijde. Pak si zanadávám na meteorology. Důležité ale je být připravený i potřetí - až voda jednou přijde, tak se mi nic nestane,“ říká k zacházení s informacemi o možné povodni Radim Tolasz. Jeho slova doplňuje náměstek pro hydrologii Jan Daňhelka: „Nikdy nebudeme schopni přesné předpovědi. Je to dáno tím, že jsme v centrální Evropě. Informace, které od nás odchází, je třeba takto interpretovat. Nicméně věříme, že i tak jsou velmi významnou součástí ochrany před povodněmi.“

Jak probíhá samotný proces, na jehož konci je varování občanů před povodněmi? V půl deváté ráno pracovníci ČHMÚ zkonzultují krátkodobou a dlouhodobou předpověď. Pokud je nebezpečná situace, účastní se konzultace také hydrologové. „Zde probereme všechny varianty a dohodneme se, jestli vydáme výstražnou informaci a jak bude vypadat předpověď. Od půl desáté začne konzultace s pobočkami, protože v regionech je odlišné počasí a ta výstraha se musí specifikovat. Kolem desáté ještě denně konzultujeme předpověď s vojenskou meteorologickou službou, to je důležité hlavně při vydávání výstrahy,“ říká expertka na meteorologii.

Předpověď srážek, kterou znají lidé z médií, vychází ze čtyř modelů. ČHMÚ využívá regionálního numerického předpovědního modelu Aladin, který je řešen na superpočítači SX-9 a v současnosti je ve zkušebním provozu nová, dokonalejší verze modelu. Dále ČHMÚ využívá regionálního německého modelu a dvou globálních modelů - anglického a amerického. Údaje těchto čtyř modelů se porovnávají. Vyslovit předpověď je pak velmi obtížné, neboť výsledky se na malém území (jako je např. Liberecko) rozcházejí. Pokud jsou v předpovědi zahrnuty bouřky, je určení předpovědi ještě obtížnější. ČHMÚ potřebuje regionální meteorologický model Aladin, který je již na první pohled více podrobný než globální modely z USA nebo Británie. To je důležité zejména pro regionalizaci výstražných informací. Nevýhoda modelu Aladin však je, že předpovídá počasí pouze na 54 hodin dopředu. Globální modely umí naznačit předpověď na deset až patnáct dní dopředu. „Globální model nás upozorňuje, že by něco mohlo přijít,“ říká Radmila Brožková, vedoucí oddělení numerických předpovědí počasí ČHMÚ.

Ministr hovořil také o plánovaných škrtech a úsporách, které platí v celém resortu životního prostředí. Je jasné, že se dotknou také ČHMÚ. „Je naší povinností učinit vše proto, aby veškeré služby, které tento ústav poskytuje občanům, letectvu a armádě, byly zajištěny. Žádné škrty se nemohou dotknout těchto služeb,“ prohlásil rezolutně Pavel Drobil s tím, že úspory se musí najít na jiných místech. S jeho slovy souhlasil ředitel Obrusník. „Je to pro nás obtížná situace. Začínáme se věnovat tomu, jak realizovat úspory a škrty. Budeme se snažit, aby ohrožení výstražné služby nebylo pokud možno žádné,“ řekl Ivan Obrusník. Státní kasa přispívá v současnosti na provoz ČHMÚ částkou 350 milionů Kč, financování je z několika složek a ministerstvo se bude zabývat každou složkou zvlášť. Výsledkem by podle Drobila měla být úspora ve výši zhruba 10 %.

---

reklama

---