Metrostav dokončil modernizaci plavebních komor Gabčíkova
Smlouvu s Metrostavem na modernizaci plavebních komor podepsalo Slovensko v roce 2019. S dokončením prací, které následně ovlivnila epidemie nemoci covid-19, se původně počítalo loni. Hodnota zakázky se postupně zvýšila zhruba na 166 milionů eur (čtyři miliardy korun), což je asi o desetinu více ve srovnání s výchozí částkou. Z 85 procent pokryl investor výdaje z evropských dotací.
Práce na vodní komoře byla oproti plánu kratší o 95 dnů, a to přestože v průběhu stavby nastala komplikace, která zdržela stavbu o několik měsíců. "Původně jsme počítali s tím, že horní vrata na obou komorách připojíme ke stávajícím ocelovým konstrukcím. Jenomže při odbourávání betonů na pravé komoře jsme na těchto konstrukcích zjistili závažné poruchy, a tak jsme museli velmi rychle vymyslet, naprojektovat a aplikovat úplně nové konstrukční řešení," řekl vedoucí projektu ze společnosti Metrostav Radek Liška.
Součástí přestavby byla kromě kompletní výměny ocelových konstrukcí také modernizace technologií včetně hydraulických a řídicích systémů či sanace betonových konstrukcí a dilatačních spár a oprava podzákladí. Téměř polovinu celé práce zabralo stavbařům bourání. K regulačním uzávěrům, které slouží k napouštění a vypouštění komor, se bylo nutné dostat přes dvoumetrový strop s šachtou o průměru 80 centimetrů a nebylo možné nasadit velké stroje. "Naši předchůdci použili velmi kvalitní betony, takže bourat nešlo pořádně strojně, natož ručně. To mě utvrdilo v pocitu, že s tak rozsáhlou modernizací se původně vůbec nepočítalo," dodal Liška.
Plavební komory ročně využije kolem 15 000 plavidel. Slovensko připravuje také modernizaci turbín vodního díla Gabčíkovo, které už jsou po technické životnosti. Instalovaný výkon tamní elektrárny je 720 megawattů.
Elektrárna se měla stát součástí původně plánovaného projektu soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros. Zatímco slovenská strana svou část postavila, Maďarsko od výstavby dolního stupně po pádu komunismu upustilo. Platnost dohody potvrdil v roce 1997 mezinárodní soud v Haagu, země se však dosud nedohodly na společném postupu podle tohoto rozsudku. Rozsáhlou stavbu v náhradní variantě uvedlo Slovensko do provozu na svém území v říjnu 1992.
reklama