Meziročně se počet lidí nakažených od klíšťat o čtvrtinu zvýšil

Meziročně se v ČR o čtvrtinu zvýšil počet lidí, kteří do konce července onemocněli klíšťovou encefalitidou. Více než loni je i případů lymské boreliózy, kterou klíšťata také přenášejí. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Odborníci upozorňují, že lidé se mohou nakazit nejen při přisátí klíštěte, ale i při jeho odstraňování, například psovi.

"Při odstraňování klíštěte zvířeti rukou dochází ke kontaminaci, malá oděrka na kůži může být pro virus bránou ke vstupu a podpořit nákazu. Proto je vhodné odstraňovat klíště v ochranných rukavicích a speciálním nástrojem, například pinzetou," uvedla Jana Váchalová z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice Plzeň. Tento způsob přenosu je podle ní u pacientů poměrně častý.

Nejzávažnější nemoci, které klíšťata přenáší, jsou klíšťová encefalitida a lymská borelióza. Borelióza se léčí nasazením antibiotik a úspěšnost léčby závisí na jejím včasném odhalení. Nemocní jsou unavení a mají zvýšenou teplotu. Typická červená skvrna v místě přisátí klíštěte či bodnutí jiného hmyzu může mít vybledlý střed, objevuje se asi u poloviny nakažených. Ve druhé fázi mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce.

Klíšťata jsou kvůli teplejšímu počasí aktivní dříve a do pozdějších období roku, osídlují nové výše položené oblasti. Na zhoršení situace se podílí deštivé počasí a mírné zimy. Také počet dní v roce, kdy hrozí riziko nákazy, se oproti rokům minulým stále zvyšuje.

"Zatímco riziko boreliózy po přisátí klíštěte výrazně vzrůstá až po 24 hodinách, u klíšťové encefalitidy je virus přítomen přímo ve slinných žlázách klíštěte, přenos může být proto rychlý, a to v řádu hodin," dodal odborný ředitel laboratoří EUC Petr Podroužek.

Proti viry způsobené klíšťové encefalitidě neexistuje léčba, jen očkování. Pacienti po nakažení obvykle trpí horečkou s bolestí hlavy, kloubů či svalů. Neléčené onemocnění může přejít v zánětlivé postižení mozkových blan. Loni byl podíl očkovaných v populaci asi 29 procent. Jedna dávka vakcíny stojí 900 korun, přispívají na ně zdravotní pojišťovny z preventivních programů. Dávky jsou potřeba pro nastolení ochrany dvě a další za rok.

"Očkování nezanechává celoživotní imunitu, ochranné protilátky po očkování časem klesají. Hladinu ochranných protilátek v krvi je vhodné ověřit asi po pěti letech u mladých lidí a po přibližně třech letech u padesátníků a starších. Bude-li nízká, je na místě se nechat přeočkovat," uvedl Petr Podroužek.

---

reklama

---