Ministerstvo vyhlásilo lom ČSA na Mostecku národní přírodní památkou
28.9.2025 01:59
(ČTK)
Foto | Jirka Dl / Wikimeda Commons
Přirozený způsob obnovy je podle ministra navíc levnější než konvenční rekultivace a ušetřené peníze poputují prostřednictvím Státního fondu životního prostředí zpět obcím v okolí lomu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která bude novou památku spravovat, plánuje její zpřístupnění po dokončení sanací a rekultivačních prací, a to nejpozději v roce 2027.
Postupně by se měla vybudovat návštěvnická infrastruktura – naučné stezky, které se zaměří na zdejší přírodní, ale i industriální památky a přeměny krajiny v čase. Dále jsou v plánu vyhlídková místa a pozorovatelny ptáků či dalších zvířat. Těžba v povrchovém lomu skončila loni, rekultivace ale začala už před 30 lety a zahrnuje aktuálně 4500 hektarů. Rostou tu lesy, vznikly mokřady, jezírka, louky, pastvy.
Na zahlazení následků těžby hnědého uhlí v lomu ČSA u Mostu bude potřeba díky změně plánu rekultivace z technické na přírodní o miliardu korun méně, vyplývá z nedávného rozhodnutí Českého báňského úřadu. Úřad podotkl, že ale nemá vliv na to, jak s ušetřenou miliardou těžař naloží. Lom patří do české energetické skupiny Sev.en podnikatele Pavla Tykače.
Petr Lenc, ředitel těžebních společností Severní energetická a Vršanská uhelná z této skupiny nedávno ČTK řekl, že zhruba 500 milionů korun věnuje firma státu v podobě pozemků, daně a hotovosti.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
CHKO Pálava čelí rostoucímu počtu turistů, místy způsobují škody
Studie zmapovala infrastrukturu CHKO Soutok, čeká se růst návštěvnosti
Středočeští rybáři obnovují úhoří populaci, do řek letos vypustí tisíce rybOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
SV
Slavomil Vinkler
28.9.2025 07:58Dobrý počin. No ale co po 30-50 letech sukcese? Měly by se fondy určené pro rekultivace převést na údržbu.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.9.2025 08:41 Reaguje na Slavomil Vinklerto bude asi otázka až následující...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
28.9.2025 09:33Problém je, že z té plochy se uvolňuje toxický a dráždivý prach, který je větrem roznášen do okolí a ohrožuje zdraví lidí (o což ekologům hlavně jde).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.9.2025 09:39 Reaguje na Jan ŠimůnekAle to si asi pletete s popílkem. Lom je dávno zarostlý náletem.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
30.9.2025 06:55 Reaguje na Jan ŠimůnekJak píše pan Vinkler.
Pocházím z Oslavan.U bývalé elektrárny byla laguna do které se plavil potrubím popílek z elektrofiltrů.Po ukončení těžby uhlí laguna zarostla vegetací,vrátila se drobná zvěř.Přišla nová doba,ekologové,teréňáky a notobooky,venkované čuměli.
Je vyrundopováno a na ploše laguny FVE.
Odpovědět
Pocházím z Oslavan.U bývalé elektrárny byla laguna do které se plavil potrubím popílek z elektrofiltrů.Po ukončení těžby uhlí laguna zarostla vegetací,vrátila se drobná zvěř.Přišla nová doba,ekologové,teréňáky a notobooky,venkované čuměli.
Je vyrundopováno a na ploše laguny FVE.
JŠ
Jan Šimůnek
28.9.2025 10:29to Slavomil Vinkler 28.9.2025 09:39
Sám na snímku vidíte, že jsou tam holé plochy, a mezi těmi nálety je také obnažená země.
Navíc, pokud se jezero napustí vodou, prosakující z dolů, bude jeho voda jedovatá (výluhy arsenu a dalších těžkých kovů). Pokud se napustí jako předchozí jezera z vodotečí, bude voda z jedy zatlačena pod úroveň jeho dna a koncentrace jedů se udrží na neškodné úrovni.
Odpovědět
Sám na snímku vidíte, že jsou tam holé plochy, a mezi těmi nálety je také obnažená země.
Navíc, pokud se jezero napustí vodou, prosakující z dolů, bude jeho voda jedovatá (výluhy arsenu a dalších těžkých kovů). Pokud se napustí jako předchozí jezera z vodotečí, bude voda z jedy zatlačena pod úroveň jeho dna a koncentrace jedů se udrží na neškodné úrovni.
SV
Slavomil Vinkler
28.9.2025 10:50 Reaguje na Jan ŠimůnekNo nechci se přít. Nicméně on ten smímek má dole stroje, to bude ještě fukční ilustrační část. Během několika let volné plochy zarůstají pionýrskými rostlinami, co se šíří vzduchem. Osika, topol, bříza, rákos, pampeliška....
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.9.2025 10:59 Reaguje na Jan ŠimůnekDěláte bubáky tam, kde nejsou. Pokud by koncentrace těch těžkých kovů byly skutečně tak silné, v prvé řadě by otrávily tisíce lidí při spalování toho hnědého uhlí. Vzhledem k tomu, že se to nestalo a proti tomu projektu národní památky neprotestují ani ekologové, asi to nebude taková hrůza ,jak to líčíte.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
28.9.2025 12:02 Reaguje na Jan ŠimůnekJak je to s plany/predstavami, ze by v techto snizeninach po tezbe uhli mohly byt velke zasobniky vody nadlepsujici pri suchu prutoky Labe nebo tedy vyrabejicimi precerpavajici elektrinu (kdyz uz jsou tedy vsude kolem u sousedu ty lesy dotovanych solaru a vetrniku)?
Kazdopadne ale, co se skutecne vedecke ekologie tyce, jsou takovahle uzemi mozna pozoruhodnejsimi objekty nez ruzne sunapy a krnapy. Jejichz zajimavost je hlavne v tom, ze tak jako v Zoo uvidime ziveho lva nez nutnosti cestovat do Afriky - tak prohlidka napr. raselinist nasich hor muze nahradit neekologicke cestovani nekam do Skandinavie, na Sibir ci Aljasku :)
Odpovědět
Kazdopadne ale, co se skutecne vedecke ekologie tyce, jsou takovahle uzemi mozna pozoruhodnejsimi objekty nez ruzne sunapy a krnapy. Jejichz zajimavost je hlavne v tom, ze tak jako v Zoo uvidime ziveho lva nez nutnosti cestovat do Afriky - tak prohlidka napr. raselinist nasich hor muze nahradit neekologicke cestovani nekam do Skandinavie, na Sibir ci Aljasku :)
SV
Slavomil Vinkler
28.9.2025 13:33 Reaguje na Miloš ZahradníkAno, jsou cenné jako raně sukcesní plochy, kterých je po skončení pastvy a malých místních lůmků a pískáčů před 100 lety hrozně málo.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
30.9.2025 07:00 Reaguje na Jan ŠimůnekPardon,zapomněl jste na radiaci,také přirozenou.A ty minerály nebudou katastrofa.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
28.9.2025 15:23to Zbyněk Šeděnka28.9.2025 10:59
Vzhledem k tomu, že ekologové tuhle sabotáž proti občanům iniciovali, tak se jejich protesty nedají očekávat. Při spalování hnědého uhlí vznikalo ledacos. I škvára s vysokým obsahem uranové rudy, produkující radon jak vzteklá. Na konci socíku z takové škváry nadělali škvárobetonové panely a postavili z nich domy a uvnitř bylo až 20000 Bq/m3 radonu. Tedy, pro představu: V uranových dolech, na místech, kde nepobývají trvale horníci, byl limit 200.
Nicméně do vzduchu to nešlo, to se odloučilo a nadělala se z toho směska popílku a škváry.
Odpovědět
Vzhledem k tomu, že ekologové tuhle sabotáž proti občanům iniciovali, tak se jejich protesty nedají očekávat. Při spalování hnědého uhlí vznikalo ledacos. I škvára s vysokým obsahem uranové rudy, produkující radon jak vzteklá. Na konci socíku z takové škváry nadělali škvárobetonové panely a postavili z nich domy a uvnitř bylo až 20000 Bq/m3 radonu. Tedy, pro představu: V uranových dolech, na místech, kde nepobývají trvale horníci, byl limit 200.
Nicméně do vzduchu to nešlo, to se odloučilo a nadělala se z toho směska popílku a škváry.
BM
Břetislav Machaček
28.9.2025 19:37Před ponecháním přirozeným procesům měla být provedena modulace krajiny
na terén mající blíže k přírodě, než k vytěženému povrchovému dolu. Vím,
že je to nejlevnější a nejpohodlnější varianta nic nedělat, nezasahovat
a hlavně to okecat, že je to nejlepší způsob stejný, jako nesázet po
kůrovci a požáru rovnou cílové dřeviny a spoléhat se na nálety. To není rekultivace, ale nicnedělání , které se stalo mantrou lenivců. Ještě
po desítkách let budou lidé vidět následky těžby milosrdně zakryté
rostlinami a vodou. Tak u nás dopadla soukromá skládka inertních odpadů,
kde z třicet let starého porostu stromů vyčuhují zbytky betonu, cihly
a krajina je vymodelována jako "krtince". Co fůra odpadu, to "krtinec"
a vše zarostlé milosrdnou zelení. Zkusím dát podnět ochráncům přírody
vyhlásit tu bývalou skládku národní přírodní památkou, když mohou být
přírodní památkou i nerekultivované vytěžené povrchové doly. Totéž
navrhnu pro opuštěnou továrnu ukrytou v náletech a s nálety na zdech
a střechách. Idiocie opět vyhrává na celé čáře !
Odpovědět
na terén mající blíže k přírodě, než k vytěženému povrchovému dolu. Vím,
že je to nejlevnější a nejpohodlnější varianta nic nedělat, nezasahovat
a hlavně to okecat, že je to nejlepší způsob stejný, jako nesázet po
kůrovci a požáru rovnou cílové dřeviny a spoléhat se na nálety. To není rekultivace, ale nicnedělání , které se stalo mantrou lenivců. Ještě
po desítkách let budou lidé vidět následky těžby milosrdně zakryté
rostlinami a vodou. Tak u nás dopadla soukromá skládka inertních odpadů,
kde z třicet let starého porostu stromů vyčuhují zbytky betonu, cihly
a krajina je vymodelována jako "krtince". Co fůra odpadu, to "krtinec"
a vše zarostlé milosrdnou zelení. Zkusím dát podnět ochráncům přírody
vyhlásit tu bývalou skládku národní přírodní památkou, když mohou být
přírodní památkou i nerekultivované vytěžené povrchové doly. Totéž
navrhnu pro opuštěnou továrnu ukrytou v náletech a s nálety na zdech
a střechách. Idiocie opět vyhrává na celé čáře !
SV
Slavomil Vinkler
28.9.2025 20:41 Reaguje na Břetislav MachačekNo pokud je to pravda tak plkáte: "V jámě se v posledních letech vyvinuly stepi, mokřady nebo lesostepi, které hostí řadu vzácných druhů. "
Ale toto je chyba,:" ušetřené peníze poputují prostřednictvím Státního fondu životního prostředí zpět obcím v okolí lomu".
Přece ušetřené peníze mají jít na fond péče o rezervaci tj. na dlouhodobé udržování vhodných sukcesních stádií.
Odpovědět
Ale toto je chyba,:" ušetřené peníze poputují prostřednictvím Státního fondu životního prostředí zpět obcím v okolí lomu".
Přece ušetřené peníze mají jít na fond péče o rezervaci tj. na dlouhodobé udržování vhodných sukcesních stádií.
BM
Břetislav Machaček
29.9.2025 16:14 Reaguje na Slavomil VinklerTy vzácné druhy klidně osídlí i skládku, když tam budou mít
potravu a hlavně klid. Rostliny a zvířata nemají estetické
cítění a tak klidně rostou mezi sutí a odpadky, ale co si
asi o nás pomyslí další generace, když za 100 let uvidí
bývalou skládku, či důl a u něho ceduli PŘÍRODNÍ PAMÁTKA.. Proboha čeho? Našeho nicnedělání, když neumíme nepořádek
po sobě ani uklidit a necháme to na přírodě? Kdysi jsem
u sanací areálu Ostramo Vlček navrhoval místo drahých
sanací za miliardy celý prostor uzavřít pod sarkofág. Na
bocích a shora vybudovat izolační stěny, zakrýt zeminou
a zalesnit. Do sarkofágu čerpat stejné množství vody
jako ji vyčerpávat s ropnými látkami a ty separovat a
likvidovat. Totéž se dnes dělá úspěšně v Hustopečích
bez nákladného bagrování, neutralizace a rozvozem po
celé republice v naději, že tu směs někdo spálí v
elektrárně, či teplárně a toho ještě zatížíme ekodaní
za pálení ropných sajrajtů. Dodnes je ta směs na více
skládkách po republice a ještě je v areálu jeho velké
množství. Po 30 letech není sanace ještě ukončena a být
tam ten sarkofág, tak už tam mohl být dvacetiletý les
a pod ním v sarkofágu to, co je dosud stále obnaženo.
Odpovědět
potravu a hlavně klid. Rostliny a zvířata nemají estetické
cítění a tak klidně rostou mezi sutí a odpadky, ale co si
asi o nás pomyslí další generace, když za 100 let uvidí
bývalou skládku, či důl a u něho ceduli PŘÍRODNÍ PAMÁTKA.. Proboha čeho? Našeho nicnedělání, když neumíme nepořádek
po sobě ani uklidit a necháme to na přírodě? Kdysi jsem
u sanací areálu Ostramo Vlček navrhoval místo drahých
sanací za miliardy celý prostor uzavřít pod sarkofág. Na
bocích a shora vybudovat izolační stěny, zakrýt zeminou
a zalesnit. Do sarkofágu čerpat stejné množství vody
jako ji vyčerpávat s ropnými látkami a ty separovat a
likvidovat. Totéž se dnes dělá úspěšně v Hustopečích
bez nákladného bagrování, neutralizace a rozvozem po
celé republice v naději, že tu směs někdo spálí v
elektrárně, či teplárně a toho ještě zatížíme ekodaní
za pálení ropných sajrajtů. Dodnes je ta směs na více
skládkách po republice a ještě je v areálu jeho velké
množství. Po 30 letech není sanace ještě ukončena a být
tam ten sarkofág, tak už tam mohl být dvacetiletý les
a pod ním v sarkofágu to, co je dosud stále obnaženo.
Pe
Petr
29.9.2025 07:57 Reaguje na Břetislav MachačekVaše modulace krajiny by byla tak drahá záležitost, že by zdvojnásobila ceny těžených surovin a zdražila všechny následné výrobky z nich. Vy lenivec nejste, ochotně byste pracoval víc, abyste na to měl.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.9.2025 16:20 Reaguje na PetrPokud vím, tak při každé těžbě se ukládá část zisků na fond
následné rekultivace a ten se rozplynul kam, když se ta
rekultivace nebude konat a necháme to na přírodě ? Tu
se rozkrádá kde co a tak se tomu ani nedivím, že na tu
rekultivaci rezignují a příroda si musí poradit sama.
Odpovědět
následné rekultivace a ten se rozplynul kam, když se ta
rekultivace nebude konat a necháme to na přírodě ? Tu
se rozkrádá kde co a tak se tomu ani nedivím, že na tu
rekultivaci rezignují a příroda si musí poradit sama.
