https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mladi-samci-rysu-zvladnou-ujit-i-stovky-kilometru.maji-tak-vetsi-sanci-na-preziti-druhu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mladí samci rysů zvládnou ujít i stovky kilometrů. Mají tak větší šanci na přežití druhu

23.4.2021 15:09 | PRAHA (ČTK)
Vzácný okamžik přímého pozorování rysa ostrovida v jeho přirozeném prostředí
ve slovenských Karpatech
Vzácný okamžik přímého pozorování rysa ostrovida v jeho přirozeném prostředí
ve slovenských Karpatech
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Barbora Gajdárová / Lesy ČR
Mladí samci rysů zvládnou putovat i stovky kilometrů. Vyplývá to z výzkumu mezinárodního týmu s českou účastí. Vědci zkoumali genetické vzorky několika rysů, kteří se v Česku pohybovali mimo běžnou oblast výskytu. Poznatky podle odborníků potvrzují předpoklad, že zlepšení průchodnosti krajiny může zvýšit malým izolovaným populacím rysů šanci na přežití. Studii publikoval časopis Conservation Genetics.
 

"Během několikaletého výzkumu rysů jsme získali genetické vzorky i z lokalit mimo tradiční oblasti trvalého výskytu rysa na Šumavě a v Beskydech. Obě tyto oblasti jsme samozřejmě považovali za potenciální zdrojové populace. O to větší bylo naše překvapení, že to platilo jen pro dva ze čtyř jedinců," uvedla Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců (ÚBO) Akademie věd ČR (AV). Jedním z nich byl podle vědkyně rys Kryštof, který pocházel z Beskyd a na dva roky se usadil v Moravském krasu. Koncem roku 2018 však zmizel.

U rysa, který se pohyboval v Krušných horách, vědci zjistili, že tam dorazil ze středoněmeckého pohoří Harz. Rys v Jizerských horách pak pocházel dokonce z baltské populace. "Tito jedinci tak museli při hledání teritoria urazit i několik set kilometrů, a to i ve značně fragmentované a člověkem intenzivně využívané krajině, což svědčí o schopnosti rysích samců osídlit i vzdálenější lesnatá území. Bohužel, obdobné chování zatím není známé u rysích samic," popsala Krojerová.

Ve třech případech zjistili vědci původ rysů pomocí trusu, v jednom případě pak zkoumali tkáň z mrtvého zvířete. Hlavní autorka studie Barbora Gajdárová zdůraznila, že bez těchto metod by bylo nemožné zjistit původ zkoumaných zvířat. "Je úžasné, že nám tyto metody umožňují využít i genetické vzorky s nízkým obsahem nepříliš kvalitní DNA, jako je tomu v případě trusu nebo chlupů, které lze navíc získat bez nutnosti přímého kontaktu s daným zvířetem," podotkla doktorandka, která působí na Masarykově univerzitě a ÚBO AV. Poznamenala, že tak lze získat velmi cenné informace i u chráněných, málo početných a skrytě žijících druhů, k nimž rys ostrovid patří.

ČR jako křižovatka pro rysí populace – šipky ilustrují směr přesunu ze zdrojové populace u zachycených jedinců (upraveno dle Gajdárová et al. 2021).
ČR jako křižovatka pro rysí populace – šipky ilustrují směr přesunu ze zdrojové populace u zachycených jedinců (upraveno dle Gajdárová et al. 2021).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lesy ČR

O překvapivé schopnosti putování mladých rysů podle odborníků přinesl první informace monitoring šumavské populace zasahující území jihozápadních Čech, Rakouska a Německa. Ta čítá 60 až 80 dospělých rysů a na českém území je tak největší. Ačkoliv šlo zpravidla o přesuny v populaci, někdy rysí samci došli i do okrajových či ještě vzdálenějších míst.

"Zveřejněná studie nám ovšem potvrdila schopnost rysa rozptylovat se ještě v mnohem větším geografickém měřítku a nabídla nový pohled nejen na prostorové chování druhu, ale zejména na jeho schopnost přežívání v evropské krajině," vysvětlil Luděk Bufka, zoolog správy Národního parku Šumava.

U oddělených populací rysa ve střední a západní Evropě má přitom podle Bufky schopnost přesunu na velkou vzdálenost velký význam. "Pokud zlepšíme průchodnost krajiny a snížíme přímé negativní vlivy člověka jako pytláctví či střety s dopravou, přirozený rozptyl rysů by mohl malé populace zachránit před vymřením díky jejich vzájemnému propojení a výměně jedinců, napomáhající zachování jejich genetické variability,“ řekl zoolog. Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně pak také podotkl, že nová zjištění o rysech naznačují, že snaha o šetrnější začlenění dopravních komunikací do krajiny má smysl. Pod koly aut například loni skončili dva rysové, kteří se pokusili vydat z Beskyd na západ. Jednoho srazilo auto na okraji Hostýnských vrchů, druhého na dálnici u Rousínova na Vyškovsku.

Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma žijící na českém území. Je to plachá a samotářsky žijící šelma. Loví menší kopytníky. Svou kořist překvapuje rychlým útokem ze zálohy. Vyniká bystrým zrakem a má i výtečný sluch. Je chráněným druhem a patří mezi silně ohrožená zvířata.

Vědci z Česka na výzkumu spolupracovali s kolegy z Norska, Lotyšska, Německa a Slovenska.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

23.4.2021 17:04
Měl jsem kdysi tu čest vidět rysa ve Vysokých Tatrách. Asi tři a půl vteřiny. Nádherný pohled.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.4.2021 17:45
Kluci mají dobrodružnější povahu, a co to je nějakých pár set kiláků pro mladé nohy... Bylo by naopak špatné, kdyby k migraci genů nedocházelo. Dominantní samci ovládají teritorium několika samic, takže ti mladí musí za štěstím do světa. Že jich i dosti zahyne, s tím příroda počítá. A právě ti úspěšní zajistí pokračování rodu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist