Mnozí je nesnášejí, ale neprávem. Vosy jsou užitečné, ukazuje nová studie
"Když někomu řeknu, že se zabývám vosami, tak se často setkám s reakcí ‚Aha a k čemu jsou vosy? Proč raději nestuduješ včely? Ty jsou mnohem užitečnější!‘" říká entomoložka a odbornice na behaviorální ekologii Seirian Sumnerová z londýnské univerzity UCL. Domnívá se, že lidé nemají vosy rádi, protože toho málo vědí o jejich kladech.
"U včel nám tolik nevadí, že bodají, protože víme, jaké dobré věci na světě dělají," myslí si Sumnerová. "Vosy ale mohou být stejně hodnotné, stačí jim dát šanci. Proto jsme shromáždili dostupné důkazy, abychom mohli ukázat, jaké funkce vosy plní v ekosystémech," dodává.
Běžně známí zástupci vos, jako je u nás vosa obecná, vosa útočná či sršeň, dokáží pěkně znepříjemnit například piknik, a nejsou proto tak moc oblíbené. Tvoří však jen malou část vosích druhů. Ale i oni přináší člověku užitek, o kterém se příliš neví. Například zbavují zeleninu housenek. Jejich jed je také zkoumán jako nadějný prostředek při léčbě rakoviny.
Na světě existuje asi 100 000 známých druhů vos. Asi 70 000 z nich však tvoří parazitické vosy, které nebodají a již byly celkem dobře prozkoumány. Tyto druhy jsou využívány v zemědělství pro hubení škůdců, tedy jako náhražka insekticidů.
Nedávno zveřejněná studie ukázala, že běžné vosy se dokážou vypořádat s blýskavkou kukuřičnou, která napadá kukuřičná pole v Brazílii, či se zavíječi devastujícími cukrovou třtinu.
Sumnerová ve svém výzkumu dokázala, že vosy létají na asi 960 druhů rostlin. Opylování 164 z nich plně závisí na tomto blanokřídlém hmyzu. Mezi nimi jsou například orchideje, jejichž květy přitahují vosí samečky, protože připomínají zadní část těla vosích samiček. Predátorské vosy létají na květy, aby se krmily jejich nektarem. Hmyzem, který vosy chytají, se živí pouze jejich larvy v hnízdě.
Asi 1000 druhů predátorských vos žije ve společenstvích, ostatní druhy jsou samotářské. "Samotářské vosy jsou skvělé. Jejich jed obsahuje neuvěřitelný koktejl, který paralyzuje kořist a také má v sobě mnoho antibiotik," pokračuje Sumnerová. Mnoho samotářských vos klade do paralyzované kořisti vajíčka, aby se měly larvy čím živit. "Takže si potřebují zajistit, že potrava je správně uchovaná," vysvětluje entomoložka přítomnost antibiotických látek.
V neposlední řadě mohou vosy posloužit i jako potrava. Jejich larvy se jí například v Japonsku, Indii či Venezuele, tvrdí The Guardian.
reklama
Dále čtěte |
Slavnost zakončila sezonu v krušlovském včelíně na Strakonicku
Výstava na Staré radnici v Brně nabízí akátový, lipový, pohankový či mrkvový med
Praha 8 umístila na střechu radnice úly se 40 000 včelamiOnline diskuse
Všechny komentáře (5)
Katka Pazderů
4.5.2021 05:29Joska Malý
4.5.2021 17:18Břetislav Machaček
4.5.2021 18:09podletí(ukončení přirozené snůšky a začátek zakrmování) toleruji, ale
pak před nimi včelstva chráním, aby je nevylupovaly. Jako zahrádkář mi
do dozrávání plodů taky nevadí, ale pak už mi vadí. Se sršni je to
podobné. No a kdo nic nechová a pouze kupuje v krámu, tak mu vadí asi
maximálně, když mu sednou na zmrzlinu a nebo vlezou do sklenice piva.
No a když je máte pod střechou, kterou potřebujete nutně opravit, tak
je taky nebudete hýčkat až do zimy. Takže závěrem, komu nevadí budiž,
ale proboha je nezačněte za každou cenu bezpodmínečně chránit.
