Množství sváženého bioodpadu ve středočeských městech stoupá

Množství sváženého bioodpadu ve středočeských městech stoupá, města za něj platí statisíce i miliony korun ročně. V Mělníku mají lidé kompostéry. Svozy jsou obvykle v době růstu vegetace jednou za 14 dní. V některých městech, například v Příbrami, občané do bioodpadu nevhodně dávají i části komunálního odpadu, případně nekompostovatelného kuchyňského odpadu, jako jsou kosti, zbytky masa či olejů. Častým problémem je ukládání bioodpadu v igelitových taškách či pytlích.

Kolínská radnice má podle mluvčí Ivy Blűmelové s tříděním odpadu dobrou zkušenost. Ve městě je pět sběrných dvorů, rodinné domy mohou mít vlastní nádobu na bioodpad. Ročně za svoz Kolín zaplatí zhruba dva miliony korun. "Množství svezeného bioodpadu roste, ale také záleží na ročním období," uvedla mluvčí.

Proti loňskému roku se zvýšilo množství odevzdaného bioodpadu i v Nymburku, a to přibližně o třetinu. Město získalo v letošním roce dotaci na nákup nádob na bioodpad. "K 220 kusům se tak nakoupí dalších 400 nádob na bioodpad," řekl ČTK mluvčí radnice Petr Černohous. Loni za svoz bioodpadu město zaplatilo 184.000 korun. Obyvatelé žijící v bytových a panelových domech nemají nárok na vlastní nádobu na bioodpad a musí tento odpad nosit na separační dvůr nebo ke stanovištím na separovaný odpad.

Také v Benešově každoročně roste počet sběrných míst i nádob. Jsou na 30 místech po městě a také v domácnostech, k dispozici je i sběrný dvůr. Město každoročně sleduje narůst sváženého odpadu o deset procent, roční náklady na svoz činí asi 100 000 korun.

Nádoby pro odvoz bioodpadu z kladenských domácností jsou v majetku svozové společnosti, počty podle mluvčí radnice ale rostou, v roce 2015 o 200 nádob. "Ke konci roku jsme jich měli vydaných bezmála 5000," uvedla Růžková. Loni svoz bioodpadu v Kladně stál přes pět milionů korun.

V Mělníku lze bioodpad odevzdat ve všech sběrných dvorech a v rámci projektu města občané získali na své zahrady kompostéry do pronájmu, po pěti letech bude jejich. "Ve městě bylo takto distribuováno cca 2000 kompostérů," sdělila ČTK mluvčí mělnické radnice Helena Vavřinová. Meziročně tak kleslo množství svezeného bioodpadu o zhruba sto tun na 450 tun. "Lidé si chválí kompostéry a někteří občané by uvítali, kdyby mohli mít doma vedle klasické popelnice ještě zvlášť nádobu na bioodpad, který by se každý týden vyvážel, to by bylo ale ekonomicky velmi náročné," uvedla Vavřinová.

V Kutné Hoře město nechává svážet více než 520 nádob na bioodpad a zájem podle referentky technického oddělení radnice Kamily Hladíkové stále mírně roste. Loni radnice platila za svoz téměř 240 000 korun, což bylo zhruba o třetinu více než v roce 2014. Bioodpad také město nechává svážet z kontejnerů z ulice, což ho stojí dalších asi 500 000 korun ročně, občané mohou zdarma odevzdat bioodpad v kompostárně a také ve sběrném dvoře. To radnici stojí několik set tisíc korun za rok.

Zvýšení množství vyprodukovaného bioodpadu čekají letos i v Příbrami. Loni byla zprovozněna městská kompostárna a bylo do ní uloženo 1414 tun bioodpadu, tento rok to podle mluvčí radnice Pavlíny Svobodové může být zhruba 1800 tun. Na tomto množství se z 90 procent podílí odpad z veřejné zeleně, z domácností je to deset procent.

Zatímco v roce 2015 měli obyvatelé Příbrami k dispozici 48 kontejnerů a popelnic na tento typ odpadu, nyní už je to více než 150 včetně těch, které si pořizují občané sami. Kromě toho jsou v období od května do října vždy na víkend přistavovány dva velkoobjemové kontejnery do oblastí, kde jsou zahrady, zahrádkářské kolonie a domovní zástavba.

---

reklama

---