Mořským želvám škodí nejen turisté, ale i změna klimatu
MEDASSET, jejíž vědce citovala agentura Reuters, tvrdí, že na vzestupu hladiny moře a častějších a také prudších bouřích se podílí klimatická změna. Všechny tyto faktory značně ovlivňují prostředí, v němž želvy kladou svá vejce.
"Letošní rok je podivný. Kvůli změnám klimatu panuje velmi nezvyklé počasí. Jsme svědky extrémních jevů, často je silný vítr, velké vlny zalévají pláže. Myslím, že jsme přišli o mnoho (želvích) hnízd," řekla mořská bioložka Myrulla Hadjichristoforuvá, která má na starosti ochranu želv na kyperském ministerstvu rybolovu.
Vzedmuté moře bývalo běžné tak dvakrát za letní období, teď je to i jednou za čtrnáct dní, někdy i za týden.
Vylíhnuté želvy může na jejich cestě k moři zmást umělé světlo nebo koleje vyjeté pneumatikami aut. Když zůstanou dlouho na slunci, hrozí jim smrt a mohou se stát kořistí lišek. A v moři je ještě ohrožují ptáci či ryby.
Podle vědců má oteplování vliv na pohlaví želv - za horka se rodí víc samiček. Přílišné teplo také komplikuje líhnutí.
I v případě, že hnízda zůstanou neporušena, jen málo želv přežije cestu do moře. "Z každého tisíce mláďat, kterým se to podaří, do dospělosti přežijí jedna nebo dvě želvy. Ty se pak vrátí na pláž, kde se narodily, aby tam nakladly vlastní vejce," vysvětlila Hadjichristoforuvá.
Kypr je domovem dvou ohrožených želvích druhů - karety zelenavé a karety obecné. V kyperském okrese Pafos je pro želvy chráněná oblast Lara, která se táhne asi deset kilometrů podél pobřeží. Hnízda jsou tam ochráněná klecemi a místa, kde se želvy líhnou, oplocená. Díky úsilí ochránců se tam podařilo zvýšit počet želvích hnízd na současných 2000 ze 300, která tam bývala před čtyřmi desítkami let.
reklama
Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři
Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení
Vědci hledají způsoby, jak v zemědělství vázat uhlík v půdě a snížit emise