Mohou být fastfoody eko? Horko těžko
Biopotraviny: Nejsou, nemáme
V McDonald's jsou domácí suroviny používány pouze z pětiny, jak potvrzuje Ivo Lamich z oddělení řízení jakosti. Dvacet procent je tedy domácích a zbytek alespoň z Evropy, mimoevropské jsou pouze exotické potraviny, třeba krevety. „Jsme nadnárodní firma, ale snažíme se být co možná nejvíce lokální. Trochu však narážíme na kapacitu a možnosti lokálních dodavatelů,“ vysvětlil Lamich a dodal, že nároky, které společnost na dodavatele klade, jsou v některých případech příliš vysoké.
Dostupnost je překážkou také u biopotravin. „Bohužel, v bio kvalitě není dostupnost produktů v takovém množství, jaké vyžadujeme,“ říká Lamich, nicméně dodává, že v budoucnu by se zákazníci mohli dočkat sezónních produktů, které budou nabízeny v bio kvalitě. V současné době je v McDonald's v této kvalitě pouze mléko a káva z McCaffé, která je certifikována organizací Rainforest Alliance. Logo se žabičkou garantuje ekologický a sociálně zodpovědný přístup.
V hledání domácích dodavatelů byl úspěšnější konkurent McDonaldu – řetězec KFC. Výhradním dodavatelem do restaurací KFC v České republice, Slovensku a Rakousku je totiž společnost Beskyd Fryčovice, která dodává zeleninu zakoupenou přímo u českých pěstitelů a bylinky pěstuje sama. Zelenina je do KFC prý dodávána třikrát týdně. KFC také nakupuje chlazené vodňanské a klatovské kuřecí maso.
Síť restaurací KFC v České republice provozuje společnost AmRest, stejně jako zdejší kavárny Starbucks. Právě v nich prý AmRest uspokojuje poptávku po biopotravinách a fair-trade zboží. V KFC chce spíše zlepšit nutriční hodnoty výrobků.
Nejmladší z velkých hamburgerových řetězců v České republice je Burger King. Redakci Ekolistu poskytl vyjádření, které se týká celosvětové politiky firmy. Podle ní se zaměřuje především na kvalitu masa, a proto nabízí maso z chovů, kde se starají o životní podmínky zvířat. Což prý ocenila i organizace PETA cenou "Most Improved National Food Chain" v roce 2008. Pravdou je ale i to, že až do roku 2007 PETA vedla proti řetězci právě kvůli podmínkám hospodářských zvířat několikaletou kampaň, kde přejmenoval řetězec na "Murder King".
Burger King podle svého prohlášení kupuje jen maso z chovů šetrných k životnímu prostředí, například žádné hovězí maso v řetězci nepochází z pastvin po odlesněných tropických pralesích. Řetězec také prý chce nakupovat stále více vajec z bezklecových chovů, v roce 2008 to v USA bylo 6 %.
Biopotraviny nejsou součástí ani běžné nabídky sendvičů u řetězce Subway. I zde prý sází na zlepšení kvality současných ingrediencí, redukci soli a nasycených tuků v úspěšných produktech, jak Ekolistu sdělil Martin Princ ze Subway.
Odpady? Samozřejmě třídíme!
McDonald's se snaží o lepší recyklaci odpadů. „Naším cílem je minimalizovat odpad. Používali jsme plastové krabičky, dnes používáme papírové, míchátka na kávu jsme používali umělohmotná, dnes máme dřevěná,“ vypočítává Libor Hladík, development manager ze společnosti McDonald's. Firma prý jako první z fast foodů začala recyklovat odpad a rovněž jako první jednala s magistrátem o likvidaci odpadu ve městech a možné spolupráci. S tříděním odpadu jsou samozřejmě spjaty vyšší náklady, ty ale pokryjí příjmy z recyklace.
V „mekáčích“ třídí papír, karton a lepenku, plastové folie, tvrdé plasty a kombinované materiály na bázi papíru. Dále se odděleně sbírají kovové obaly (nápojové plechovky), organický odpad, smažící tuk a tuk vypečený z masa na grilech. Použité baterie a nefunkční světelné zdroje mohou v restauracích McDonald's odevzdat i zákazníci. „V průměru restaurace za den vytřídí 27 kg papíru, 8 kg plastů a 15 kg kombinovaných materiálů,“ říká Grec. Jedná se o průměrná čísla vypočtená z evidence odpadů za restauraci v ČR. Situace v jednotlivých restauracích se liší podle prodejů, stejně jako se liší množství obalů vynesených zákazníky z restaurace.
Separované odpady se z restaurace McDonald's odváží jednou až dvakrát denně. Jednou za den se pak odveze zhruba devět kilo bio odpadu - potravin, které se neprodají v daném čase a nejsou už čerstvé. Hladík říká, že od tohoto množství se také odvíjí finanční odměna vedoucího směny.
Také společnost KFC recykluje odpad. Podle environmentální specialistky AmRestu Kamily Paradové chce firma po dodavatelích, aby upřednostňovali vratné obaly, obaly z recyklovaných materiálů, minimalizovali objem odpadů a naopak co nejvíce recyklovali. V provozovnách se třídí papírové a plastové obaly, kuchyňský, biologicky rozložitelný odpad, i použitý olej. Z osmnácti pražských restaurací KFC jde odpad přímo do bioplynové stanice v Kněžicích, která kompletně zajišťuje vytápění této obce.
Paradová uvedla, že za loňský rok bylo v KFC vytříděno a k dalšímu využití předáno asi 378 tun papírových a lepenkových obalů, 47 tun plastových obalů, 507 tun biologicky rozložitelného odpadu z kuchyní, 2 tuny kovových obalů, 256 tun jedlého oleje a tuku a 264 tun směsi tuků a olejů z odlučovače tuků obsahujících pouze jedlé oleje a tuky.
Odpady se recyklují i v restauracích Burger King. Jak uvedla Zdeňka Solusová z BK Teamu, použitý olej Burger poskytuje k dalšímu využití. Poháry a papír zde jsou údajně co nejlehčí a tím se minimalizuje množství odpadů. Obaly na sendviče zde jsou prý mnohem lehčí než krabice a obaly u konkurence. Navíc všechny barvy, které Burger King používá pro tisk na obaly, jsou netoxické.
Lahve Nestlé Pure Life Eco-Shape, ve kterých prodává Burger King vodu, obsahují prý o 30 % méně plastu. Burger King je prý také průkopníkem v zavádění recyklovaného materiálu do obalů. V Koreji Burger King pomáhá zákazníkům k recyklaci tím, že z recyklovaného materiálu vyrobí bloky či tašky a dá je svým hostům.
Další řetězec Subway zatím testuje recyklaci odpadu na několika restauracích mimo ČR. Restaurace se ale vydala jinou cestou, snaží se snížit uhlíkovou stopu snižováním odpadů z obalových materiálů. Řetězec přešel od nákupu tuňáka v konzervách k tuňákovi v kapsičkách, mexické pálivé papričky nyní restaurace odebírá ve větším balení, nebo se také zvýšil počet chlebů v dodávaných v jednom kartonu. Díky těmto změnám se snížily náklady na dopravu a ušetřily se emise CO2.
Zelené fast foody?
Zrekonstruovaná restaurace McDonald´s na Václavském náměstí je vybavena novými fritézami, které prý zachází s fritovacím olejem úsporněji. Po každém dvanáctém smažení se navíc olej automaticky čistí a filtruje. Manažer pro řízení jakosti a odborník na hygienu a životní prostředí v McDonald's Vít Grec říká, že po skončení životnosti se olej vypustí a firma jej prodá jako surovina pro výrobu biodieselu. McDonald's prý loni v ČR takto prodal 300 tun oleje, který nahradil zhruba 300 000 litrů nafty.
Snižování ekostopy se neomezuje jen na třídění jednorázového nádobí a vypálený olej. Například právě ve zrekonstruované restauraci McDonald's na Václavském náměstí svítí LED diodami, monitorována je zde také spotřeba energie a vody. „Bereme životní prostředí vážně. Co se dá, to se snažíme do nových restaurací implementovat,“ potvrzuje Hladík. McDonald's se údajně snaží používat maximum recyklovatelných materiálů, zejména v interiéru. Snahou je prodlužovat životnost výrobků a snižovat jejich spotřebu energie. Při nákupu energie prý McDonald's preferuje tu „zelenou“ a s každou odebranou kWh přispívají 10 haléři na rozvoj OZE.
Chladící zařízení jsou prý moderní, k úsporám energie došlo i v zázemí, které zákazník nevidí, uplatnění v restauraci našly také elektronický systém řízení spotřeb energie nebo monitorovací systém, díky kterému lze zjistit nejen aktuální spotřebu, ale také dohledat spotřebu energie zpětně. Vít Grec pro Ekolist uvedl, že se společnost McDonald´s Evropa zavázala do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 %.
V KFC je také patrná snaha o minimalizaci emisí, topí se ekologickými palivy a pravidelné revize by měly zajišťovat optimální funkci a maximální účinnost. Nově přichází ke slovu také využívání srážkové vody, například zeleň v okolí nové restaurace v Hradci Králové zavlažuje voda z nádrže, kam naprší. V Hradci Králové jsou také na střeše tři solární kolektory pro ohřev vody. Budova disponuje i rekuperací vzduchu.
Řetězec Burger King celosvětově provádí energetický management - zkoumá účinnost vybavení, které používá a řeší, jak nakládat s odpadem. Snahou je využívat recyklované materiály a omezovat chemii.
Burger King se zajímá o šetrné stavby a chce zařazovat nové technologie i měnit design restaurací. "Víme, že i malé změny mohou mít velký dopad na energetickou efektivitu a redukci odpadů," uvádí řetězec. Konkrétně jsou prý nové restaurace menší, což umožňuje menší náklady na materiál při výstavbě i na vytápění a klimatizování při provozu. Nové budovy se mohou chlubit certifikátem LEED (Leadership in Energy and Environmental Design), většina chladniček má prý třídu Energy star.
KFC používá čistící a úklidové prostředky přátelské k životnímu prostředí a mezinárodně certifikované. Podobně uvažuje řetězec Burger King - čisticí prostředky v restauraci jsou prý bezpečné zdravotně i environmentálně a navíc se jedná o koncentráty, což opět omezuje odpady.
Ekologický fast food?
Vyvstává logická otázka, jestli může být fast food ze své podstaty vůbec šetrný k životnímu prostředí. Spotřebuje přeci tolik jednorázového „nádobí“. Podle Milana Havla ze sdružení Arnika nelze keramické nádobí nahradit. Havel říká, že on osobně se ve fast foodech nestravuje, ale nechce hodnotit, zdali jsou tyto řetězce dobré nebo špatné.
Ladislav Trylč z odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí (MŽP) se domnívá, že fast food ze své podstaty nemůže být v porovnání s klasickou restaurací ekologický. Tisícovku zákazníků totiž obslouží buď jeden keramický talíř, nebo tisíc papírových tácků na jedno použití. Výroba keramického nádobí bude sice z hlediska spotřeby energie náročnější, ale pokud se vezmou v úvahu také environmentální dopady spojené s výrobou papírových tácků a s distribucí, budou dopady na životní prostředí vyšší v řádu stovek procent.
Druhý pohled je kalkulovat s environmentálními dopady spojenými s odstraňováním odpadu. Fast foody logicky produkují více odpadu než klasické restaurace. Odpadky z fast foodu sice lze recyklovat nebo energeticky využít, ale vždy je nutné uvažovat dopravu, ať už do spalovny či na skládku. U keramického talíře se zase spotřebuje více vody na mytí. Nicméně Trylč říká, že podrobnější údaje, které by daly jasnou odpověď, bohužel nemá k dispozici.
reklama
Kolik vody denně projíme? Tři tisíce litrů
Lidstvo se bude muset kvůli nedostatku vody obejít bez masa, varují vědci