https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/myslivci-stat-nema-plan-jak-by-resil-premnozeni-vlku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Myslivci: Stát nemá plán, jak by řešil přemnožení vlků

23.5.2019 00:38 | LYSÁ N.L. (ČTK)
Stát podle myslivců nemá plán jak řešit případné přemnožení vlků. Jejich expanze je nyní silná. / Ilustrační foto
Stát podle myslivců nemá plán jak řešit případné přemnožení vlků. Jejich expanze je nyní silná. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Stát podle myslivců nemá plán jak řešit případné přemnožení vlků. Jejich expanze je nyní silná. Hrozí, že se za několik let v České republice přemnoží, řekl včera jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota v Lysé nad Labem na Nymbursku. Ve městě začal 24. ročník mezinárodní výstavy myslivosti. Stát by měl podle Janoty určit, kolik vlků na území republiky je únosných. Podle ochránců přírody ale plán týkající se vlků existuje.
 

Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny v reakci na vyjádření myslivců namítla, že plán na minimalizaci konfliktů mezi vlky a lidmi existuje. Jde o takzvaný Program péče o vlka, který agentura připravila a nyní o něm jednají ministerstva životního prostředí a zemědělství. Poznamenala, že plán byl projednáván mimo jiné i se zástupci Českomoravské myslivecké jednoty.

Podle ochránců přírody je vlk v krajině přínosem, pomáhá regulovat přemnožená zvířata jako divoká prasata, daňky, jeleny a srnce.

V České republice žije podle jednatele myslivecké jednoty 60 až 80 vlků. Samice může mít během roku tři až pět mláďat, počet vlků v Česku tak může rychle růst. Podle Janoty se vlci během tří let ze severu Čech rozšířili až na jih. Část jich zahyne například na komunikacích, část může být nelegálně odlovena, i tak jde ale o velký nárůst, uvedl.

"Chceme jednoznačně stanovit pravidla, abychom mohli populaci (vlků) regulovat. Opravdu nechceme, aby lidé v beznadějné situaci brali spravedlnost do vlastních rukou," řekl Janota. Stát by měl definovat, kde vlk je či není žádoucí, dodal.

Vlci podle Janoty působí škody například na Broumovsku, kde žije unikátní stádo divokých muflonů. "Tam škody jdou do statisíců a stát tomu nečinně přihlíží. V této lokalitě by bylo opravdu žádoucí začít nějakým způsobem vlka redukovat," míní jednatel Českomoravské myslivecké jednoty. Vlci podle něj populaci muflonů už téměř zlikvidovali.

Uvedl, že v Ralsku se vlci stahují už i do obcí. "Jedete obcí a leží vám šest vlčat pod lampou, to je nenormální. Vlk se sžívá s člověkem a tam je to nebezpečí," řekl. Stát podle Janoty chovatelům neplatí dostatečné náhrady za škody, které vlk způsobí. Odškodnění odpovídá ceně masa zabitého kusu, není ale zohledněna genetická a chovatelská hodnota.

Šůlová uvedla, že návrh programu také předpokládá, že kompenzace škod po útoku vlka na hospodářská zvířata zahrnou náklady na povinný veterinární posudek, kafilerii a škodu za zaběhnuté kusy. Ministerstvo životního prostředí podle Šůlové doporučilo krajským úřadům, které kompenzace za škody způsobené vlky proplácejí, aby je zvýšilo podle návrhu Svazu chovatelů ovcí a koz. Stát poskytne chovatelům hospodářských zvířat stoprocentní dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Loni vlci na hospodářských zvířatech napáchali škody za 1,5 milionu korun.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Josef Mozek

23.5.2019 12:35
Strana, která by začala aktivně pracovat na zrušení myslivosti , by měla velkou šanci vyhrát volby.
Odpovědět
NK

23.5.2019 13:07 Reaguje na Josef Mozek
Jestli o takové víte, dejte vědět, můj hlas mají jistý!
Odpovědět
Hu

Hunter

23.5.2019 15:01 Reaguje na Josef Mozek
A členové strany budou majijiiiinkatý mozečkové
Odpovědět
NK

23.5.2019 13:07
"Stát by měl definovat, kde vlk je či není žádoucí?" Kdo jsme, abysme určovali který živočišný druh je či není žádoucí a kde?! Zvířata tu byla daleko před člověkem, tudíž by se měl člověk přizpůsobit jim, ne naopak! Tudíž bych první zmíněnou větu přetvořila na: Stát by měl definovat, kde jsou myslivci žádoucí!! Příroda se bez myslivců klidně obejde (příroda totiž není blbá a dokáže si poradit i v případech přemnožení určitého druhu. Kdyby tomu tak nebylo, Země by asi těžko přežila tolik milionů let) ale bez přírody na téhle planetě nepřežijeme!!! Lidi, probuďte se už konečně!!!!
Odpovědět
lu

23.5.2019 14:01 Reaguje na
jestli si ovšem diskutující nepletou myslivost a tuzemskou lidovou myslivost (jako když si bába natáhne holiny a jde na holiny sázet smrčky). kulturní krajina se určitě obejde bez tuzemského folkloru lidové myslivosti a trofejnictví, bez hospodaření a regulace zvěře sotva.
Odpovědět
J

Josef Mozek

23.5.2019 14:33 Reaguje na
Nikdo se neplete, je zde myšlen ten způsob myslivosti, který bere přírodu jako vlastní samoobsluhu s masem a šelma nebo dravec je zde brán jako zloděj, kterého je nutno odstřelit.
Odpovědět
lu

23.5.2019 17:19 Reaguje na Josef Mozek
máte-li na mysli tuzemskou lidovou myslivost vzešlou z prvorepublikové pozemkové reformy a dovedenou do absurdna v socíku, tak je to v pořádku. tedy že nejsme ve při, že nějak netrofejní bez halali a zvěřinových hodů stav zvěře regulovat je někdy nutno.
Odpovědět
mr

24.5.2019 17:08 Reaguje na
Píšete nesmysly. Myslivost je leda jedna. A stejná na celém světě a po celá staletí. V čem je, prosím, rozdíl od střeleného včelojeda nad libanonskými horami nudícím se zmetkem (z islámského světa) od tuzemského gaunera (z křesťansko-komunistického prostředí), jež tu odpráskne káni? Je to leda o lidech - o slušných, vážících si svého životního prostředí, a pak o těch druhých, co si myslí, že příroda je tu leda pro jejich úchylnou zábavu a oni jsou ti vyvolení určovat, co smí tady žít, jež tu kritizuji ve svých příspěvcích. Ekologové mají stopropravdu, cit.:"Podle ochránců přírody je vlk v krajině přínosem, pomáhá regulovat přemnožená zvířata jako divoká prasata, daňky, jeleny a srnce." Jenže to se nelíbí různým "Janotům" a "hunterům", jelikož pak je míň masa do mražáku. Jenže to je jim blbé napsat narovinu, tak mají najednou obrovské starosti, jak vlci budou škodit na dobytku a žrát školní mládež ve třídách. Nejvtipnější je na celém vlčím příběhu to, že vyhubili myslivcům "cenné" a "životaschopné" stádo muflonů žijících po generace trvale v přírodě, ale hloupá, strakatá koza domácí tam s nimi přežila přes půl roku a donul ji k návratu k lidem až nedostatek potravy díky napadenému snihu. Všichni jí předvídali "hroznou" a "trýznivou" smrt ve vlčích zubech a ona nakonec skončí dobrovolně v klobásách ... No, nenaštvalo by to i huntera?
Odpovědět
DA

DAG

23.5.2019 21:10
To se opět v diskusi sešlo teoretiků :):):) Dva roky bez myslivců a všichni by brečeli jak se zvěř přemnožila. Jinak článek vznáší naprosto regulérní otázky.
Jenže panelákový ochránci čumáčků jim dělají medvědí službu. Až se vlk skutečně rozšíří a začne dávit hospodářská zvířata a lidi se budou bát chodit do lesů, tak si lid vyžádá radikální řešení. To ovšem pro vlky nebude vůbec dobré. No není lepší vymezit oblasti, kde je vlk žádoucí a pro zbytek vytvořit strategii.

Jinak se dívám, že zelení ochránci demokracii moc neuznávají a upírají práva ostatních skupin.Smutné.
Odpovědět
mr

24.5.2019 17:24 Reaguje na DAG
Co tu zase píšete za myslivecké kraviny? Bečeli by akorát tak ti myslivci. Za dva roky by po nich ani ten pes neštěkl. Nedělejte ze sebe nezbytnou složku společnosti a buďte rádi, že vás ten "lid" zatím trpí, jelikož o té skutečné praxi v myslivosti nic neví. Tu dnes přemnoženou zvěř, dojemně udržovanou na normovaných stavech, ale s miliardovými škodami, tu pak máme díky komu? A s tou dmeokracií nám to laskavě lépe vysvětlete. Díky a hezký den přeji.
Odpovědět
JD

Jan Duda

27.5.2019 22:51
Ke zveřejněnému textu se nabízí krásná paralela:
Stát nemá plán jak řešit dlouhodobě trvající přemnožení býložravé zvěře. Její expanze je setrvalá a silná. Hrozí, že se za několik let ještě více přemnoží, řekl dnes OLH v Kryštofově Údolí na Liberecku. Stát by měl podle OLH určit, jaký rozsah škod zvěří na území republiky je únosný. Podle myslivců ale plán tykající se býložravé zvěře existuje.
ČMMJ v reakci na vyjádření lesníků namítla, že plán na minimalizaci konfliktů mezi spárkatou zvěří a lesem i jeho vlastníky existuje. Jde o takzvané oblasti chovu a normované stavy. Poznamenala, že zákon o myslivosti byl projednán mimo jiné se zástupci vlastníků lesů.
Podle ČMMJ je býložravá zvěř v krajině přínosem, pomáhá redukovat expanzivní dřeviny jako javory, jasany , jilmy, duby, lípy a jedle.
V české republice žije podle OLH [b]530 000 kusů [/b]býložravé zvěře. Samice může mít až 1 mládě ročně, počet býložravé zvěře tak dlouhodobě stále roste. Podle OLH se introdukované nepůvodní druhy býložravé zvěře z obor a po vysazení do volné krajiny rozšířili téměř po celé republice. Část jich zahyne například na komunikacích, část může být nelegálně odlovena, i tak jde ale o velký a trvalý nárůst, uvedl.
„Chceme jednoznačně stanovit pravidla, abychom mohli populace (býložravé zvěře) regulovat. Opravdu nechceme, aby vlastníci lesů v beznadějné situaci brali spravedlnost do vlastních rukou,“ řekl OLH. Stát by měl definovat, jaké únosné zatížení lesa škodami zvěří je žádoucí, dodal.
Býložravá zvěř podle OLH působí škody například v Kryštofově Údolí, kde roste několik jedinců vzácného a ohroženého jilmu horského. „Tam jdou škody do statisíců a stát tomu nečinně přihlíží. V této lokalitě by bylo opravdu žádoucí býložravou zvěř nějakým způsobem redukovat,“ míní OLH zdejší obce. Býložravá zvěř podle něj populaci jilmu už téměř zlikvidovala.
Uvedl, že v celé republice se býložravá zvěř stahuje už i do obcí. „Jedete obcí a leží vám šest kusů srnčího pod lampou, to je nenormální. Býložravá zvěř se sžívá s člověkem a tam je to nebezpečí,“ řekl. Vyhláška podle OLH neumožňuje vlastníkům lesů vyčíslovat dostatečné náhrady za škody, které býložravá zvěř působí. Odškodnění za 10 let uplatňování okusu jedné sazenice odpovídá ceně této sazenice, není ale zohledněna reálná majetková škoda ani ekologická hodnota.
ČMMJ uvedla, že předpokládá, že kompenzace škod po býložravé zvěři byla novelou vyhlášky navýšena. Ministerstvo zemědělství podle OLH doporučilo (již čtvrtým) metodickým pokynem obcím s rozšířenou působností, jak využít zpětné propočty a jak postupovat, aby došlo konečně ke snižování početnosti býložravé zvěře. Stát a kraje poskytují vlastníkům lesa dotace, které jsou plýtváním veřejnými prostředky, protože je v konečném důsledku sežere zvěř. Každoročně býložravá zvěř napáchá na lese škody za více než 1,5 miliardy korun.

Odpovědět
re

regis24

28.5.2019 08:17 Reaguje na Jan Duda
Když už vymýšlíte takový sloh, neměl by jste zapomínat (já vím, nezapomněl, nenapsal jste to tam totiž schválně) uvést, kolik te bylozrave zvěře je ročně uloveno. Za rok 2018 to bylo 400 tisíc kusů sparkate. Odečtu cca 200 tisíc černé. Takže cca 200 tisíc té vaší zlé bylozrave. Napsal jste počet cca 530 tisíc. Při poměru pohlaví 1:1 je to 265 tisíc samic (víte doufám, že mláďata rodí jen samice?) a tzn. cca 265 tisíc mláďat. Uloveno je každý rok 200 tisíc. Pár tisíc (desítky) uhynou na silnicích, nějaký tisíc při senoseci. Pořád budete tvrdit že myslivci množí zvěř?
OK, je možné zvýšit odlov, ale udejte reálný důvod. Už teď to podle magoru zde dělají myslivci jen kvůli svým mrazakum.
Nebo ok, zrušíme "myslivce" a je to. A kdo tedy potom bude tu zvěř lovit? Někdo jiný, kdo si bude plnit mrazáky? Jaký je v tom rozdíl?
Odpovědět
JD

Jan Duda

28.5.2019 17:36
Hlavní reálný důvod proč zvýšit odlov je stav lesa.
Zatím co početní stavy zvěře a úlovky dlouhodobě stále narůstají, lesy jsou zvěří neúnosně poškozovány.O významu obnovy druhově pestrých lesů asi pochybuje málokdo. Zatím co myslivost je možné provozovat i při polovičních stavech zvěře, obnova většiny listnatých dřevin a jedle se při současné početnosti nedaří a podařit nemůže. Nebojuji s myslivci, ale s jejich přístupem typu "nemít vlka - nevadí, nemít muflona - jó to vadí!"
Vždy budu obhajovat lov jako nástroj k udržování rovnováhy v krajině. Avšak myslivci svou roli neplní, přestože mohou a dokonce podle legislativy musí. Svědčí o tom nadměrná početnost zvěře, vychýlený poměr pohlaví ve prospěch samic (nositelek přírůstku), rozvrácená věková struktura populací i šíření nepůvodních druhů, zejména jelena siky, daňka a muflona. Většina myslivců usiluje o hojnost. Hojnost zvěře, trofejí, zvěřiny, zážitků... Cením si každého, kdo je otevřený věcnému dialogu a hledání řešení.
Odpovědět
re

regis24

29.5.2019 10:29 Reaguje na Jan Duda
Pokud chcete diskutovat, položte to reálnými čísly. Pokud je mi známo, tak tyto čísla zveřejňuje statistický úřad. A tam je jasné jediné - zvýšený odlov sparkate zvěře, zejména černé. Takže myslivci dělají to co můžou - intenzivně loví. Pokud je někde místně nějaký druh premnozeny, musí to řešit státní správa, to je v její pravomoci. Takže nejdřív musí konat úředníci, to je jejich práce. Myslivci mají myslivost jako zájmovou činnost.
To že si budou lesníci neustálé stěžovat na stavy zvěře je logické, prostě pro ně by byl ideální les bez zvěře.
Odpovědět
JD

Jan Duda

4.6.2019 08:40
Právě myslivecká statistika prokazuje, že skutečná početnost spárkaté zvěře (a nemluvím teď o zvěři černé) mnohonásobně překračuje stavy normované, tedy stavy podle zákona maximálně přípustné. Uvedené tvrzení si můžete ověřit zpětným propočtem.
Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby. Obecně se má za to, že při zajištění chovu zvěře mezi minimálními a normovanými stavy dochází k takovému zatížení prostředí honitby, jehož míra neohrožuje jednotlivé ekosystémy v jejich podstatě a současně neohrožuje oprávněné zájmy lesnicky a zemědělsky hospodařících subjektů a ochrany přírody viz např.: http://www.uhul.cz/mapy-a-data/364-portal-myslivosti/myslivecka-pece-a-lov-zvere/729-chov-zvere
Proto také, aby nebyla překračována kapacita prostředí jsou početní stavy zvěře přepočítávány na jelení jednotky.
Není pravda, že lesníci chtějí pěstovat les bez zvěře. Domácí druhy zvěře do volné krajiny patří (nikoli však sika, muflon či daněk). Zásadní však je, aby les nebyl nadměrně poškozován, což se děje.
Řešením je změna způsobu stanovení plánu lovu a to na základě exaktního zjišťování stavu lesa. V řadě okolních zemí to takto funguje, zvěř tam je a lesy prosperují. Druhově pestré a přirozeně se obnovující lesy přitom tvoří i kvalitnější biotop pro zvěř.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist