MZe: Dotace podpořily výsadbu 61 000 stromů na zemědělských pozemcích
23.1.2024 00:44
(ČTK)
Ilustrační foto
Sázení dřevin může například rozčlenit půdní bloky, bránit erozi a stromy také svými kořeny nebo padajícím listím zvyšují podíl organické hmoty v půdě, uvedlo ministerstvo. Poukázalo také na to, že přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů pohlcováním oxidu uhličitého nebo mohou sloužit jako úkryt zvěře v krajině.
Dotace na založení agrolesnického systému je 108 000 korun na hektar. Peníze slouží na pořízení stromků a jejich prvotní ochranu. Poté budou moci zemědělci čerpat na údržbu 19 000 korun na hektar. Podmínkou je to, že stromy musí na zemědělských pozemcích růst nejméně pět let. Dotace je hrazená z 65 procent ze státního rozpočtu, zbytek z peněz Evropské unie.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že zemědělci mohou sázením stromů diverzifikovat svou produkci bez snižování produktivity polí. "Dotace se poskytuje na 59 druhů lesních a ovocných dřevin, jako jsou například duby, lípy, jeřáby, jabloně, hrušně nebo třešně. Stromů musí být sto kusů na jeden hektar. Vysazovaný strom musí měřit nejméně 120 centimetrů, jde nám totiž o to, aby agrolesnický systém začal poskytovat přínos co nejdříve," doplnil.
Dotaci, která podporuje sázení stromů na zemědělské půdě, schválila loni vláda s tím, že se může rozdělit přes 127 milionů korun. Ministerstvo očekává, že sázení stromů se budou věnovat spíše menší zemědělci, dotace není ale nijak omezena velikostí podniku. Loni uvedlo, že podle odhadu do konce roku 2027, kdy skončí současné programové období Společné zemědělské politiky EU, se do agrolesnictví přihlásí asi 900 hektarů zemědělské půdy.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Silničáři provedli první etapu obnovy starobylé aleje z Bohdanče do Neratova
V Česku se od roku 2003 podél silnic vykácelo více stromů než vysadilo
Arboristé po 10 letech přeměřili nejvyšší strom ČR, vyrostl o 2,67 m na 66,72 mOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
ss
MJ
Marcela Jezberová
23.1.2024 09:31Úžasné, neuvěřitelné. Minulou zimu jsme naopak vykáceli 1 milion stromů z ovocných sadů. Ale plácáme se po zádech, jak jsme dobří, že "na polích sázíme". Je to k pláči nebo k smíchu?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.1.2024 10:45 Reaguje na Marcela JezberováCo chcete po ekologistech nemajících už ani špetku selského rozumu.
Kdyby tutéž částku věnovali ovocnářům, tak se nic nekácelo a ani se
nic nemuselo sázet tam, kde to bude časem živořit a likvidovat tichým duchem jako překážky pro zemědělskou techniku. On mladý
strom ještě větvemi nerozbije okno traktoru a malá větvička ještě
nevadí při sklizni kombajnu, ale pořádná haluz je o odtažení bokem
a nebo dokonce rozřezání pilou při žních a jiných zemědělských pracích. On i takový kořen velkého stromu může za rok narůst tak,
že vylomí radlici pluhu a je po orbě. Já takové agrolesnictví na
zahradě měl v době orání koňmi, kteří ukousli tu větev, kterou
jsem zapěstoval jako kosterní pro korunu jabloně a pluh se jim
zadrhnul po roce o kořen tak, že přeskočili orání kolem stromů.
Větší pitomosti už snad ani nemohou vymýšlet a přitom přihlížet
devastaci sadů a zanedbané současné zeleně mezi poli. Kdyby se
starali řádně alespoň o ni, tak jim budu tleskat. Sázet umí
i malé děti, ale prořezávat a jinak udržovat stromy umí málokdo.
Odpovědět
Kdyby tutéž částku věnovali ovocnářům, tak se nic nekácelo a ani se
nic nemuselo sázet tam, kde to bude časem živořit a likvidovat tichým duchem jako překážky pro zemědělskou techniku. On mladý
strom ještě větvemi nerozbije okno traktoru a malá větvička ještě
nevadí při sklizni kombajnu, ale pořádná haluz je o odtažení bokem
a nebo dokonce rozřezání pilou při žních a jiných zemědělských pracích. On i takový kořen velkého stromu může za rok narůst tak,
že vylomí radlici pluhu a je po orbě. Já takové agrolesnictví na
zahradě měl v době orání koňmi, kteří ukousli tu větev, kterou
jsem zapěstoval jako kosterní pro korunu jabloně a pluh se jim
zadrhnul po roce o kořen tak, že přeskočili orání kolem stromů.
Větší pitomosti už snad ani nemohou vymýšlet a přitom přihlížet
devastaci sadů a zanedbané současné zeleně mezi poli. Kdyby se
starali řádně alespoň o ni, tak jim budu tleskat. Sázet umí
i malé děti, ale prořezávat a jinak udržovat stromy umí málokdo.
JŠ
Jan Škrdla
23.1.2024 13:03Fascinují mě diskutéři, co si nenastudují informace k danému tématu (např. Agrolesnictví) a pak píšou sáhodlouhé negativní komentáře.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
23.1.2024 13:31 Reaguje na Jan ŠkrdlaTak co se týká titulu Agrolesnictví, bylo by stokrát užitečnější obnovit aleje podél silnic, než nutit zemědělce sázet na orné půdě lesní dřeviny. Užitečnější, účinnější a levnější.
PS: podmínky titulu Agrolesnictví znám.
Odpovědět
PS: podmínky titulu Agrolesnictví znám.
JŠ
Jan Škrdla
23.1.2024 13:41 Reaguje na Marcela JezberováK ničemu Vás nenutím, agrolesnictví by dle mého mělo být na dobrovolné bázi.
Ty stromy by byly dobré i kolem polňaček, pokud jsou dost široké, kolem průlehů, ve větrolamech, nejlépe na obecní popř. státní půdě.
PS: moje rýpavá poznámka nebyla určená primárně pro Vás.
Odpovědět
Ty stromy by byly dobré i kolem polňaček, pokud jsou dost široké, kolem průlehů, ve větrolamech, nejlépe na obecní popř. státní půdě.
PS: moje rýpavá poznámka nebyla určená primárně pro Vás.
BM
Břetislav Machaček
23.1.2024 17:36 Reaguje na Jan ŠkrdlaPokuste se vyvrátit mé argumenty o polámaných větvích a potrhaných
kořenech. A nebo o spadaných větvích, které bude muset kombajnér
uklidit, než začne obilí sklízet. Mladý strom to neudělá, ale
nikdy nezůstane mladým navěky. Všechno časem odumře a souška spadlá
do obilí v době žní je komplikace pro obsluhu kombajnu, až do ní
najede lištou. Ano mělo by to být dobrovolné, ale jak znám dnes
zelené, tak to bude nařízeno stejně, jako rozdělení polí na menší
celky i když to zemědělcům z hlediska hospodaření nevyhovuje.
Odpovědět
kořenech. A nebo o spadaných větvích, které bude muset kombajnér
uklidit, než začne obilí sklízet. Mladý strom to neudělá, ale
nikdy nezůstane mladým navěky. Všechno časem odumře a souška spadlá
do obilí v době žní je komplikace pro obsluhu kombajnu, až do ní
najede lištou. Ano mělo by to být dobrovolné, ale jak znám dnes
zelené, tak to bude nařízeno stejně, jako rozdělení polí na menší
celky i když to zemědělcům z hlediska hospodaření nevyhovuje.
JŠ
Jan Škrdla
23.1.2024 23:03 Reaguje na Břetislav MachačekTo co popisujete není agrolesnictví. Spíše se jedná o krajinnou zeleň, která by měla v ideální případě mít svůj vlastní pozemek vyjmutý ze zemědělského hospodaření.
Agrolesnictví je současné pěstování zemědělských plodin a dřevin na jednom pozemku. Může se jednat např. o stromy s vyvětveným kmenem, pěstované pro cenné výřezy. Nebo úzké pásy výmladkových porostů (obvykle jedna řada) a širší pásy zemědělské půdy. Nebo třeba stromy na pastvině.
Odpovědět
Agrolesnictví je současné pěstování zemědělských plodin a dřevin na jednom pozemku. Může se jednat např. o stromy s vyvětveným kmenem, pěstované pro cenné výřezy. Nebo úzké pásy výmladkových porostů (obvykle jedna řada) a širší pásy zemědělské půdy. Nebo třeba stromy na pastvině.
pp
pavel peregrin
24.1.2024 07:56 Reaguje na Jan ŠkrdlaUpřímně řečeno, já v tom nemá jasno. Proč proboha pěstovat současně na jednom pozemku zemědělskou plodinu a stromy? Tak buď na jedné části plodinu a na druhé části stromy, což ale podle mě není žádné agrolesnictví, ale jen malé pole a malý les, třeba na sebe těsně navazující, nebo promísená plodina se stromy, což ale přináší přesně ty problémy, jaké popisuje p. Machaček. Není tedy lepší nechat pole polem a les lesem a upřednostnit rozptýlenou zeleň?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.1.2024 19:28 Reaguje na pavel peregrinOni ti aktivisté jsou už tak doblblí, že jsou schopni prosazovat kdejakou hloupost. Hlavně, že
je to je jiné, než praxe podle zkušeností mnoha generací předků. Je to druh protestu proti všemu starému, byť dobrému, a nahrazení novým, byť i
hloupým. Vidíme to dnes a denně v mnoha oborech
lidské činnosti, kdy se vše obrací o 180 stupňů
a teprve pak jsou aktivisté spokojení. Oni sice
časem zmoudří a vychladnou jim horké hlavy, ale
do té doby napáchají neskutečné škody těmi svými
nápady. Nemám sílu vyjmenovat, co vše se dělá
opačně s tragickými dopady nejen na přírodu,
ale i na celou společnost. Pokud to není zcela
naopak, než v minulosti, tak je to špatné!
Odpovědět
je to je jiné, než praxe podle zkušeností mnoha generací předků. Je to druh protestu proti všemu starému, byť dobrému, a nahrazení novým, byť i
hloupým. Vidíme to dnes a denně v mnoha oborech
lidské činnosti, kdy se vše obrací o 180 stupňů
a teprve pak jsou aktivisté spokojení. Oni sice
časem zmoudří a vychladnou jim horké hlavy, ale
do té doby napáchají neskutečné škody těmi svými
nápady. Nemám sílu vyjmenovat, co vše se dělá
opačně s tragickými dopady nejen na přírodu,
ale i na celou společnost. Pokud to není zcela
naopak, než v minulosti, tak je to špatné!
JŠ
Jan Škrdla
24.1.2024 22:59 Reaguje na pavel peregrinJsou zemědělci, kterým tento způsob hospodaření vyhovuje. Jsou místa, kde to dává smysl.
Uvedu opačný případ, nedaleko mého bydliště je svažitý pozemek, který byl dříve využívám jako záhumenky se stromy. Byla to mozaika něčeho co se podobá systému agrolesnictví. Někdy na konci 70tých let přišel aktivní agronom, stromy nechal vytrhat a plochu zornit. Teď se jedná o jednu nepoškozenějších lokalit vodní erozí v katastru.
Odpovědět
Uvedu opačný případ, nedaleko mého bydliště je svažitý pozemek, který byl dříve využívám jako záhumenky se stromy. Byla to mozaika něčeho co se podobá systému agrolesnictví. Někdy na konci 70tých let přišel aktivní agronom, stromy nechal vytrhat a plochu zornit. Teď se jedná o jednu nepoškozenějších lokalit vodní erozí v katastru.
pp
pavel peregrin
25.1.2024 07:01 Reaguje na Jan ŠkrdlaTak jistě, v takovémto případě, pokud už chce někdo podobný pozemek obdělávat, to smysl dává. Já měl na mysli spíše prosazování plošného rozšíření, o čemž opravdu nejsem přesvědčen.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.1.2024 11:09 Reaguje na Jan ŠkrdlaHezky jste převrátil! Takže pouze ve svazích?
A nebo to nařídit taky v rovinách, kde probíhá
na rozdíl od vodní eroze svahů i eroze větrná?
Máte ponětí jak vznikly sprašové půdy a půdy
naplavené v rovinách? Nebýt vodní a větrné
eroze v horách, tak nevznikly a úrodnost půdy
je přímo závislá na druhu hornin a živin z
těch hor naváté a naplavené. Mí prarodiče
po povodních nemuseli zaplavené pole ani hnojit, ale často jim úrodu sklidila právě
povodeň. Břehové porosty šlo do nekonečna pařezit a kácet, protože živiny byly stále
při zaplavováni dodávány. Větrná eroze v
rovině je pouze o tom, že se jemná půda
přesunuje z místa na místo, ale není jako
u eroze vodní odnášená mimo souš. U nás
na jílovitých půdách je spolu s holomrazem
součástí přípravy půdy na jarní osev. Mráz
a vítr z pooraného pole dělá půdu bez hrud, které se mrazem rozpadnou a vítr pole uhladí do rovna. Pak stačí disky a brány. Pokud ale nemrzne a nefouká vítr, tak do toho musejí doslova mlátit, aby ten ztvrdlý jíl rozbili
na malé hrudky vhodné k výsevu plodin. Pokud
tam nepustíte ten vítr, tak to nenastane.
Každá půda potřebuje to své a to, co má
třeba smysl někde na jihu, kde je stín pro
plodiny potřebný, tak to neplatí na severu,
kde je stín stromů pro plodiny zhoubou. Ono
když EU pískne, tak zdejší aktivisté skáčou
jako pominutí a nedomýšlejí dopady pro naši
krajinu, která je jiná, než pro kterou to
někdo vymyslel.
Odpovědět
A nebo to nařídit taky v rovinách, kde probíhá
na rozdíl od vodní eroze svahů i eroze větrná?
Máte ponětí jak vznikly sprašové půdy a půdy
naplavené v rovinách? Nebýt vodní a větrné
eroze v horách, tak nevznikly a úrodnost půdy
je přímo závislá na druhu hornin a živin z
těch hor naváté a naplavené. Mí prarodiče
po povodních nemuseli zaplavené pole ani hnojit, ale často jim úrodu sklidila právě
povodeň. Břehové porosty šlo do nekonečna pařezit a kácet, protože živiny byly stále
při zaplavováni dodávány. Větrná eroze v
rovině je pouze o tom, že se jemná půda
přesunuje z místa na místo, ale není jako
u eroze vodní odnášená mimo souš. U nás
na jílovitých půdách je spolu s holomrazem
součástí přípravy půdy na jarní osev. Mráz
a vítr z pooraného pole dělá půdu bez hrud, které se mrazem rozpadnou a vítr pole uhladí do rovna. Pak stačí disky a brány. Pokud ale nemrzne a nefouká vítr, tak do toho musejí doslova mlátit, aby ten ztvrdlý jíl rozbili
na malé hrudky vhodné k výsevu plodin. Pokud
tam nepustíte ten vítr, tak to nenastane.
Každá půda potřebuje to své a to, co má
třeba smysl někde na jihu, kde je stín pro
plodiny potřebný, tak to neplatí na severu,
kde je stín stromů pro plodiny zhoubou. Ono
když EU pískne, tak zdejší aktivisté skáčou
jako pominutí a nedomýšlejí dopady pro naši
krajinu, která je jiná, než pro kterou to
někdo vymyslel.
