https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mze-kurovcem-je-mimoradne-zasazena-nebo-ohrozena-polovina-katastru-v-cr
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kůrovcem je mimořádně zasažená nebo ohrožená polovina katastrů v ČR

14.9.2021 12:59 | PRAHA (ČTK)
Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu těžba dříví loni v ČR dosáhla rekordních 35,8 milionu metrů krychlových.
Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu těžba dříví loni v ČR dosáhla rekordních 35,8 milionu metrů krychlových.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Kůrovcem je mimořádně silně zasažená nebo ohrožená polovina katastrů v ČR. Ministerstvo zemědělství rozšířilo zónu, ve které mohou vlastníci upustit od některých opatření, o sedm procent na 6569 katastrálních území. To je polovina celkového počtu katastrů v ČR, uvedlo ministerstvo. V této tzv. červené zóně uvolňuje ministerstvo podmínky, aby měli vlastníci kapacitu na zpracovávání kůrovcového dříví a snižování následků kalamity.
 

Podle ministerstva se červená zóna rozšířila ve všech krajích. Nejde tak o jednu konkrétní oblast. "Další rozšíření území červené zóny má za cíl opět více uvolnit ruce majitelům lesů. V případě potřeby můžou ustoupit od předepsaných obranných opatření, která v jejich situaci už nemusí být efektivní. To jim umožní využít kapacity pouze na včasné vyhledávání napadených stromů a jejich účinnou asanaci zejména v době příznivého počasí," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

V lesích v červené zóně mají vlastníci možnost nepoužívat obranná opatření jako jsou lapače nebo lapáky. "V případě kalamitních holin nad dva hektary můžou ponechat nezalesněné pruhy v šířce až pět metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe. Případně mohou ponechat nezalesněné pruhy v šířce až pět metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření porostního pláště," dodalo ministerstvo. Stát loni lesníkům povolil, že můžou v celé zemi prodloužit zalesňování kalamitních holin na pět let, dříve toto opatření platilo jenom v červené zóně. V jiných místech byla lhůta dva roky.

Škody způsobené nízkou výkupní cenou kůrovcového dříví a předčasnou těžbou porostů loni dosáhly 44 miliard Kč, odhadl v únoru think tank Czech forest. Kůrovec podle něj loni napadl 35 až 40 milionů metrů krychlových dřeva.

Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu těžba dříví loni v ČR dosáhla rekordních 35,8 milionu metrů krychlových. Meziročně se tak zvýšila o 9,7 procenta, uvedl na konci května. Těžba roste každoročně od roku 2013. V naprosté většině (94,8 procenta) loni šlo o nahodilou, tedy neplánovanou těžbu, kam spadá hlavně likvidace kůrovcové kalamity. Odborníci Czech forest tehdy uvedli, že tento objem znamená dvojnásobek běžné roční celkové těžby.

Loni se zvýšila plocha zalesňování, a to meziročně o 5000 hektarů na 33.671 hektarů. ČSÚ uvedl, že v 51,3 procenta šlo o listnaté dřeviny. Nejvíce se loni využíval smrk (30,7 procenta), dále buk (23,8 procenta), následovaný dubem a borovicí. "Na konci roku 2020 lesní pozemky zabíraly plochu 2,677.329 hektarů," dodali statistici. Podle ministerstva loni vysázeli rekordních 128,5 milionu listnáčů a 77 milionu sazenic jehličnatých stromů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JO

Jarka O.

14.9.2021 13:22
Mě by zajímalo, co teď dělá kůrovec. Už sbírá síly na příští rok a kde odpočívá, nebo ljeho larvy? A co se dá dělat proti kůrovci na podzim než nasněží?
Odpovědět
DA

DAG

14.9.2021 13:25 Reaguje na Jarka O.
Kácet
Odpovědět
DA

DAG

14.9.2021 13:25 Reaguje na Jarka O.
Kácet
Odpovědět
Sl

Slovan

14.9.2021 17:08 Reaguje na Jarka O.
Něco se pokácí, něco se nechá stát a vysází se druhově pestřejší les. Někde to můžeme nechat i na přírodě... třeba ve vojenském újezdu Libavá nechali lesníci přírodě cca. 10% všech zasažených ploch. A ta se samozřejmě činila.
Odpovědět
Pe

Petr

14.9.2021 18:00 Reaguje na Jarka O.
Na podzim se dá proti kůrovci dělat překvapivě mnoho a nějak přispět může každý. A vůbec to nemusí být jen v lese, protože vše souvisí se vším a kůrovec je až druhotný škůdce, který napadá stromy nějak oslabené, hlavně suchem. Dělat něco proti kůrovci tedy můžee i ve městě, na poli, všude - cokoliv, co by byť i jen nepatrně pomohlo zmenšit možný výskyt sucha v příštím roce. Podzimní sázení stromů a keřů - v lese i mimo les, likvidace lesních i polních meliorací, omezení sekání trávy, změny hospodaření na polích a zahradách pro zmenšení ploch bez porostu a přehřívání půdy, budování a obnovování rybníčků, jezírek a mokřadů, trávníků místo dlažby... Fantazii se meze nekladou, věci velké i malé, vše pomůže.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.9.2021 18:20 Reaguje na Petr
1*
Odpovědět
DA

DAG

14.9.2021 21:03 Reaguje na Petr
Z dlouhodobého hlediska možná, ale moje rada je kácet. Odkacet evidentně napadene, plus čtyři až osum řad zdravého. Ty budou naletle taky, až začnou být stromy bez náletu tak skončit. Dříví prodat, cena je teď luxusní. Na jaře lapače směrem od původní stěny porostu.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

15.9.2021 05:41 Reaguje na Petr
Dobře sepsáno.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

14.9.2021 20:43 Reaguje na Jarka O.
Teď se kůrovec raduje, že je teplo. Jestli ale vylétl nevím. Ale larvy mohou kousat a hryzat od kůrou, či kulit se.
A co chcete proti kůrovci na podzim dělat. Pokud o něm víte (odborníci umí poznat, když na strom nalétne hodně samečků) , tak strom porazit, oloupat či postříkat jedem a odvézt zpracování.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.9.2021 21:11 Reaguje na Pavel Jeřábek
Nevim, jestli je rozdíl podle ročních dob. Takže tohle se má dělat celoročně dokud se kalamita nezlikviduje? Proto se těží jak o život? Pohled na to, co dřív býval les, je k pláči a já některé lesy v rámci brigád sázela, semenáčky přebírala, u stromků plela, ožínala, v lesních školkách taky. To víte, že mě bezzásahovost uráží.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.9.2021 15:07
Aby nebyla ?
Když se kvůli předchozím zásahům do lesnictví a souběžným hospodářstvím/pily, lesní dělníci, se tahalo/vozilo dříví na velké pily po celé republice.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.9.2021 17:28
tohle lesnictví v ČR nemá úroveň....30% smrku, přičemž smr se vysazuje až nad 800m.n.m nevím, jestli jsou borci postižení ale tohle snad ví i ústavu duševního zdraví.
Odpovědět
Pe

Petr

14.9.2021 18:08 Reaguje na Jaroslav Řezáč
On doteď se smrkem problém nebyl. Tedy dokud bylo normální počasí. Za všechno si můžeme sami.
Udělejme něco s naší spotřební civilizací a s naším destruktivním vlivem na klima a můžeme zase v klidu pěstovat smrk a chodit na houby do lesa, jak ho známe.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.9.2021 18:21 Reaguje na Petr
dokud nám to chození nezakážou
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.9.2021 21:02
Děkuji za odpovědi. Vidím, že na své zahrádce dělám všechno správně. A jinak vidím, že reálně se v téhle situaci nedá dělat nic, jen čekat, že vajíčka kůrovce možná zničí velký mráz, který je tuhle zimu slibovaný. Myslela jsem, že kdyby vajíčka nebo brouci byli v zemi, tak by se půda dala nějak nakypřit, aby zmrzli, nebo nějaké postřiky by pomohly, ale asi spí ve stromech.
Bolsonaro by zde blednul závistí, kdyby viděl, jak se dá efektivně zlikvidovat les a žádné mezinárodní společenství proti tomu neprotestuje. Dobrovolně by si vyžádal konzultace u českých kůrovcových expertů, kam se na ně hrabou težařské korporace.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

15.9.2021 00:47 Reaguje na Jarka O.
Kůrovec řádí ve velké části Evropy, tak bych z toho vědu nedělal.

A až skončí kůrovec, přijde třeba nějaký obaleč na listnáče, nějaké mšice atd.

Odpovědět
JO

Jarka O.

15.9.2021 08:38 Reaguje na Pavel Jeřábek
Nevím, kde kůrovec řádí, ale máte pravdu. Nebude kůrovec, přijde jiná breberka na listnáče, a až nebudou lesy, nebudou škůdci. Proč se namáhat prací v lese, navíc cizím. Po 30leté válce taky údajně nebyly lesy, posledních 100 let byly, tak zase pár set let nebudou, jak na houpačce. Už jsem v klidu:)
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.9.2021 10:01 Reaguje na Jarka O.
Ano, chrousti už dlouho nejsou vidět.
Odpovědět
Pe

Petr

15.9.2021 16:11 Reaguje na Jarka O.
Škůdci se přemnoží jen tehdy, když přírodu nějak poškozujeme a oslabujeme.
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.9.2021 18:06 Reaguje na Petr
Dovolím si odporovat. Škůdci se namnoží tehdy, když mají příznivé přírodní podmínky a když je člověk nepotírá. Vím, co myslíte. Že v neporušených původních systémech by se škůdce nepřemnožil. Možné to je. Neznám to, protože původní ekosystémy už několik 1000 let neexistují a také si to nemyslím. Přírodní katastrofy - egyptské kobylky, které sežraly úrodu, jsou popsané v bibli, 7 ran egyptských,
je mezi nimi i sucho a záplava, tu jsou odjakživa.
A smrk můžem pěstovat pořád, když se o něj někdo bude starat, neni problém. No a češi nejsou nejkonzumnější národ světa, je jich x mnohem konzumnějších. Že konzum je zkáza, souhlasím 100%.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist