Kůrovcem je mimořádně zasažená nebo ohrožená polovina katastrů v ČR
Podle ministerstva se červená zóna rozšířila ve všech krajích. Nejde tak o jednu konkrétní oblast. "Další rozšíření území červené zóny má za cíl opět více uvolnit ruce majitelům lesů. V případě potřeby můžou ustoupit od předepsaných obranných opatření, která v jejich situaci už nemusí být efektivní. To jim umožní využít kapacity pouze na včasné vyhledávání napadených stromů a jejich účinnou asanaci zejména v době příznivého počasí," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
V lesích v červené zóně mají vlastníci možnost nepoužívat obranná opatření jako jsou lapače nebo lapáky. "V případě kalamitních holin nad dva hektary můžou ponechat nezalesněné pruhy v šířce až pět metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe. Případně mohou ponechat nezalesněné pruhy v šířce až pět metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření porostního pláště," dodalo ministerstvo. Stát loni lesníkům povolil, že můžou v celé zemi prodloužit zalesňování kalamitních holin na pět let, dříve toto opatření platilo jenom v červené zóně. V jiných místech byla lhůta dva roky.
Škody způsobené nízkou výkupní cenou kůrovcového dříví a předčasnou těžbou porostů loni dosáhly 44 miliard Kč, odhadl v únoru think tank Czech forest. Kůrovec podle něj loni napadl 35 až 40 milionů metrů krychlových dřeva.
Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu těžba dříví loni v ČR dosáhla rekordních 35,8 milionu metrů krychlových. Meziročně se tak zvýšila o 9,7 procenta, uvedl na konci května. Těžba roste každoročně od roku 2013. V naprosté většině (94,8 procenta) loni šlo o nahodilou, tedy neplánovanou těžbu, kam spadá hlavně likvidace kůrovcové kalamity. Odborníci Czech forest tehdy uvedli, že tento objem znamená dvojnásobek běžné roční celkové těžby.
Loni se zvýšila plocha zalesňování, a to meziročně o 5000 hektarů na 33.671 hektarů. ČSÚ uvedl, že v 51,3 procenta šlo o listnaté dřeviny. Nejvíce se loni využíval smrk (30,7 procenta), dále buk (23,8 procenta), následovaný dubem a borovicí. "Na konci roku 2020 lesní pozemky zabíraly plochu 2,677.329 hektarů," dodali statistici. Podle ministerstva loni vysázeli rekordních 128,5 milionu listnáčů a 77 milionu sazenic jehličnatých stromů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Jarka O.
14.9.2021 13:22Slovan
14.9.2021 17:08 Reaguje na Jarka O.Petr
14.9.2021 18:00 Reaguje na Jarka O.DAG
14.9.2021 21:03 Reaguje na PetrPavel Jeřábek
14.9.2021 20:43 Reaguje na Jarka O.A co chcete proti kůrovci na podzim dělat. Pokud o něm víte (odborníci umí poznat, když na strom nalétne hodně samečků) , tak strom porazit, oloupat či postříkat jedem a odvézt zpracování.
Jarka O.
14.9.2021 21:11 Reaguje na Pavel Jeřábeksmějící se bestie
14.9.2021 15:07Když se kvůli předchozím zásahům do lesnictví a souběžným hospodářstvím/pily, lesní dělníci, se tahalo/vozilo dříví na velké pily po celé republice.
Jaroslav Řezáč
14.9.2021 17:28Petr
14.9.2021 18:08 Reaguje na Jaroslav ŘezáčUdělejme něco s naší spotřební civilizací a s naším destruktivním vlivem na klima a můžeme zase v klidu pěstovat smrk a chodit na houby do lesa, jak ho známe.
Jarka O.
14.9.2021 21:02Bolsonaro by zde blednul závistí, kdyby viděl, jak se dá efektivně zlikvidovat les a žádné mezinárodní společenství proti tomu neprotestuje. Dobrovolně by si vyžádal konzultace u českých kůrovcových expertů, kam se na ně hrabou težařské korporace.
Pavel Jeřábek
15.9.2021 00:47 Reaguje na Jarka O.A až skončí kůrovec, přijde třeba nějaký obaleč na listnáče, nějaké mšice atd.
Jarka O.
15.9.2021 08:38 Reaguje na Pavel Jeřábeksmějící se bestie
15.9.2021 10:01 Reaguje na Jarka O.Petr
15.9.2021 16:11 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
15.9.2021 18:06 Reaguje na Petrje mezi nimi i sucho a záplava, tu jsou odjakživa.
A smrk můžem pěstovat pořád, když se o něj někdo bude starat, neni problém. No a češi nejsou nejkonzumnější národ světa, je jich x mnohem konzumnějších. Že konzum je zkáza, souhlasím 100%.